Krajina s dálnicí

Aplikovaná psychogeografie Londýna

Spisovatel Iain Sinclair už padesát let putuje Londýnem a sepisuje paměti jeho krajiny. Vytváří novodobou městskou mytologii a uchovává, co by jinak zůstalo zapomenuto nebo nepovšimnuto. Jeho paralelní historiografie ovšem má i svou politickou dimenzi, spočívající v pojetí chůze jako aktu přisvojení si odcizené krajiny.

Je středa 29. října 1986 a Margaret Thatcherová, oblečená v zeleném byznys kostýmku, právě přestřihla pásku nového dálničního obchvatu Londýna. Novináři tleskají. Aby ukázala, že je okruh opravdu připraven k provozu, sama odklízí tři dopravní kužely. „Nesnáším ty, co rýpají a kritizují ve chvíli, kdy by měli gratulovat Británii k velkolepému úspěchu,“ prohlásí před kamerami. Minutu po slavnostním otevření na novém, skoro dvě stě kilometrů dlouhém londýnském okruhu havaruje první auto. A zanedlouho začaly úřady doporučovat, aby se mu automobilisté vyhýbali, protože se na něm tvoří zácpy.

Spisovatele, básníka a dokumentaristu Iaina Sinclaira znepokojuje okruh M25 už od svého otevření. „Nejlepší způsob, jak se s tou bestií smířit, bylo se po ní projít,“ píše v úvodu své knihy London Orbital (Londýnský obchvat, 2002), v níž líčí svou pěší cestu okolo Londýna sevřeného nekonečným dálničním obchvatem.

 

Skrytá abeceda

Sinclair reaguje na proměny …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky