K tanci a poslechu - literární zápisník

„Počkej, já ti budu říkat. Zprava to máš dobrý. Furt je to dobrý… dobrý… ještě pořád… Pozor, tak teď už ne. Ale za tím modrým by to možná šlo… Jo, tak ještě moment…“ Každý, kdo poslouchá v autě audioknihy, to zná. Občas se musí nějaká pasáž oželet, protože před literaturou je třeba dát přednost dopravní situaci. Což bývá problém, když máte puštěné dílo, které vyžaduje plnou pozornost, protože se v něm střídají narativní perspektivy nebo časové roviny. Vhodně zvolenou hudbou si cestování můžete rytmicky orámovat, až si připadáte jako Jay Kay za volantem lamborghini v klipu Cosmic Girl. Ovšem psycho­thriller s nespolehlivou vypravěčkou vás na dálnici nebezpečně ukolébává medovým ženským hlasem a v městském shonu ruší. Některé formáty zkrátka vůbec nejdou dohromady.

Vždycky mě překvapovalo, jak se vzájemně odpuzují literatura a televize. Jako by obrazovka nesnesla proud literární řeči a vždy ji dokonale umrtvovala. A to zvlášť …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky