minirecenze

Ivan40

Nivelační bod

Protimluv 2020, 133 s.

Prozaický debut autora vystupujícího pod jménem Ivan40 je další z dlouhé řady knih, jejichž tvůrci se snaží účtovat se životem, přinášet svědectví o rozháraném nitru a ještě sdělovat důležité myšlenky. I když tato literární hmota nejvíc připomíná výplň do plyšáků, autora Nivelačního bodu je třeba ocenit minimálně pro jeho sympatickou stylizaci. Na záložce se o něm dočteme, že mu nic nehrozí, protože jakožto heterosexuálnímu bělochovi ve středním věku mu už „nikdo nic nemůže vzít“. Ale pokud jde o riziko, pseudonym je zbytečný, protože v knize nejde o žádnou literární blasfemii ani o zásadní osobní odhalení. Avizovaná provokativnost začíná a vlastně i končí v úvodní kapitole, v níž vypravěč pošle do háje všechny myslitelné potenciální čtenáře, což je příjemné, protože je to nasrané. Jenže po spoustě velkých slov o tvorbě („Čeká mě cesta po nejistých stezkách a rozviklaných lávkách, budu se potácet nad mokřady, …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky