Kultura, ale za jakých podmínek?

Komentář k dění na olomoucké kulturní scéně

V minulém roce bylo o olomoucké umělecké scéně slyšet hlavně kvůli kontroverzím, jež se zde udály. Palčivější problémy kultury jsou ale těmito medializovanými kauzami i často přehlušeny, a to jak v Olomouci, tak v jiných regionálních centrech. Jedná se zejména o absenci celistvé kulturní politiky a sledování vytyčených dlouhodobých cílů.

Z médií by se mohlo zdát, že vody kultury v Olomouci neustále čeří různé kauzy, nepříjemnosti a skandály, ať už se jedná o odvolání ředitele Muzea umění Michala Soukupa bývalým ministrem kultury a olomouckým exprimátorem Antonínem Staňkem, zablokování projektu Středoevropského fóra v Olomouci (SEFO) architekta Jana Šépky, demonstrace proti výstavbě mrakodrapu Šantovka Tower, který by narušil historické panorama města, nebo o protest u příležitosti otevření soukromé galerie ředitele exekutorského úřadu v Přerově Roberta Runtáka. Bližší pohled však odhalí, že šlo o kauzy na povrchu hlubších a palčivějších problémů. Hlavním z nich je neexistující kulturní politika.

Olomouc je přitom kulturní a živé město. Je dobré si uvědomit, že kromě hýčkaného rodinného stříbra v podobě Moravského divadla se v Olomouci rozrůstá také festivalová kultura, která zásadně ovlivňuje místní kulturní klima. Mezi jasně vyprofilované mezinárodní akce s dlouholetou tradicí patří například festival populárně­-vědeckého …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky