Neviditelní červíci

Co Athanasius Kircher viděl pod mikroskopem

Probíhající pandemie koronaviru bývá zlehčována mimo jiné i tvrzením, že přece nejde o mor. Právě morová nákaza přivedla polyhistora Athanasia Kirchera v roce 1656 k tomu, aby se podíval mikroskopem na infikovanou krev. Ačkoli se ve všech svých pokusech o vědeckou teorii mýlil, jeho bádání o moru inspirovalo výzkum vedoucí až k dnešní epidemiologii.

Mor dorazil do Neapole na jaře roku 1656 spolu se sardinskými vojáky. Když epidemie vrcholila, umíraly každý den tisíce lidí. Zoufalí a vystrašení občané se hromadně hrnuli do kostelů za duchovní útěchou. Podle jednoho z dobových svědectví se k těmto „zmateným procesím“ připojili lidé „z nejvyšších kruhů“ stejně jako „trhani“ a nakažení. Hrůzostrašné následky na sebe nenechaly dlouho čekat: „ulice a schody kostelů byly pokryty těly mrtvých“. Do srpna, kdy epidemie v Neapoli skončila, zemřelo až sto padesát tisíc obyvatel města.

Řím na zprávy z Neapole reagoval dohledem nad námořními přístavy a důslednou kontrolou lidí a zvířat vstupujících do města. V červnu se nemoc přesto dostala dovnitř – nakažený rybář přespával v chudinském Trastevere, od centrálního Říma odděleném řekou Tiberou. Zemřel pár dní poté, co se začal cítit nemocný. Popisovaná „zlá znamení“ na jeho těle byly nejspíš záněty lymfatických uzlin v …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky