Toinette si čte Vogue

Autorské přetváření historické látky

Snímek Marie Antoinetta patří k vrcholným dílům Sofie Coppoly. Režisérčin nadčasový přístup k historické látce, v němž se mísí evokace doby se současnou popkulturou, inspiroval dnešní filmy a seriály jako Favoritka nebo Veliká.

Marii Antoinettu (2006) jsem poprvé viděla v budapešťském kině Uránia, jehož budova od architekta Henrika Schmala připomíná honosné benátské paláce, přeplněné maurskými motivy a ozvláštněné secesními ornamenty. Jako by se do potemnělého kinosálu mezi klenuté oblouky a křišťálové lustry občas prolnuly fragmenty opulentních filmových obrazů z Versailles, které ale byly vším, jen ne konvenčním historickým dramatem. Vybavila se mi kyberpunková povídka ­Bruce Sterlinga a Lewise Shinera Mozart v zrcadlovkách o pašerácích, kteří cestují časem. Marie Antoinetta v ní na svém sofa polehává v černém síťovaném prádle, prohlíží si časopis Vogue a od svých dodavatelů požaduje, aby jí obstarali leopardí bikiny. Sterlingovými slovy – v obou dílech „anachronismus šílí“.

Sofie Coppola konstruovala svůj životopis dobové celebrity jako monumentální malířské plátno, na němž probíhá nekonečný punkrockový večírek s hudbou New Order a The Strokes, jehož účastníci v kostýmech, …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky