MŽK

„Přišli jsme, abychom zbavili osobnost akademického haraburdí, vypálili v mozku plíseň minulosti a obnovili čas, prostor, tempo, rytmus a pohyb, základy dnešní doby.“
Kazimir Malevič, 1919

Porevoluční situace v Rusku a touha nového státu po novém umění umožnila vznik unikátní instituce. Za přímé podpory tehdejšího lidového komisaře pro vzdělání Anatolije Lunačarského bylo v roce 1919 v Moskvě založeno Muzeum malířské kultury (Muzej živopisnoj kultury, MŽK). Tato experimentální instituce měla řadu výjimečných rysů. Řízení muzea bylo předáno do rukou umělců, kteří dostali carte blanche na vytvoření avantgardní expozice nového umění. Umělci rozhodovali jak o akvizicích, tak o koncepci expozic. Muzeum bylo projektováno jako síť institucí, proto vzniklo dalších šest poboček. Muzeum malířské kultury bylo definováno jako umělecko-vzdělávací instituce a jeho hlavním cílem se stalo šíření nového …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky