B-52

Hrdinou románu B­-52 ukrajinského spisovatele Anatolije Dnistrového je potomek ukrajinských Němců Miroslav Schäfer, úspěšný ekonom zaměstnaný v korporátní firmě. Zároveň má literární ambice a rád by se soustředil výhradně na psaní divadelních her. Kde leží hranice mezi uvážlivým a spokojeným životem?

„Nudím se. A to už je diagnóza.“

„Proč se nudíš? Copak jsi v důchodu?“

„Nevím, co mi ve skutečnosti chybí.“

„Na to je lepší nemyslet a prostě žít.“

„To říkají všichni přechytralí pitomci, ale sami myslí a žijí jinak. Absence změn skličuje a neustálé změny zase unavují.“

„Ty si tak máš na co stěžovat. Máš se dobře. Až moc dobře.“

„Nikdy ničeho není až moc.“

„Ale je. Jenom ty to nevidíš a nedokážeš si toho vážit. Jsi nevděčný.“

„Já ničeho nelituju. Chápu, že to zní trochu divně, ale tak nějak to je. Takže si nemyslím, že bych byl nevděčný.“

„Blbci ani jinak neuvažují.“

„Tak dost. Tyhle rozhovory k ničemu nevedou.“

„Tak mě s tím neotravuj a přestaň fňukat.“

 

Miroslav Schäfer stojí v koupelně před zrcadlem a nůžkami na nehty si hraje se svou kozí bradkou. Po včerejších koktejlech B­-52 mu trochu …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě