Růst jako dříví v lese - hudební zápisník

Zkušebna bývá místem vyhrazeným pro hru a kromě pilného cvičení se zde dá předpokládat také tápání a nejasné výsledky. Většina zkušeben, do kterých jsem se dostal, byla nevětraná, takže čpěly pachem potu a nedopitého alkoholu, v zatemněných prostorách tak ale byly alespoň nějaké známky života. Ideální zkušebna je totiž zpravidla důkladně odizolovaná, příbuzná bunkru. A s bunkrem ji kromě charakteru útočiště spojuje i to, že jde o provizorní azyl: s kutilskou vynalézavostí, která pomáhá místnost odhlučnit, zabezpečit a případně i vytopit, kultivace zkušebny obvykle končí a brzy se z ní stává odkladiště. Rozbité nástroje i odpad vyklízí málokdo a zabydlet se v odstíněném doupěti dovedou jen největší zoufalci. Někdy dochází k pokusům – víceméně předem marným – čelit vtíravé neuspořádanosti pomocí hesla: „Udržuj pořádek a čistotu!“ Podivné ovšem je, že navzdory …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky