Město jako budoucnost Země

Je pokračující urbanizace světa nevyhnutelná?

Většina lidstva bude brzy žít ve městech. Urbanizace bývá prezentována jako přirozený jev, který stačí korigovat v mezích zeleného a udržitelného růstu. I tento proces ale podléhá ideologiím a mocenským silám a jeho samozřejmost lze rozporovat.

Německý filosof Peter Sloterdijk v knize Im Weltinnenraum des Kapitals (Ve vnitřním světě kapitálu, 2006) říká, že procesu globalizace jsou vlastní znepokojivé tendence domnělé autonomnosti a samospásnosti. Sloterdijkova pozorování můžeme vztáhnout i na jiný, také domněle samospásný proces: na urbanizaci. Město a jeho planetární expanze se podle některých stává údělem lidstva, materializací nešťastného průniku historie lidského rodu s geohistorií země, jenž bývá nazýván antropocén. Budeme­-li vycházet z předpokladu, že je antropocén věkem člověka a město produktem lidské přirozenosti, jak tvrdil například sociolog Robert Ezra Park, můžeme si pak dovolit město interpretovat zároveň jako příčinu i řešení našich současných problémů.

 

Neoliberální pharmakon

Program OSN pro lidská sídla UN­-Habitat každoročně vydává zprávu, v níž se zabývá současným stavem i rozvojem světových měst. Dokument vytváří podklady pro globálně sdílené a transparentní politiky a opatření, …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě