Na problematičnost pojmu „romská literatura“ poukázala ve svém nedávném článku na serveru iLiteratura romistka Karolína Ryvolová. Termín podle ní odvádí pozornost literární vědy od jedinečných rysů děl romských autorů a autorek. Antologie povídek Všude samá krása, již Ryvolová uspořádala, na tuto často přehlíženou pluralitu poukazuje. Zároveň však ukotvuje texty v romské tradici lidového vyprávění.
Divergence
Jistou polyfonii lze od antologie očekávat vždy, zde však vyvstává hned na několika úrovních. Kniha sdružuje dvacet spisovatelů, jejichž texty vyprávějí příběhy Romů na československém a českém území v druhé polovině 20. století. Díky širokému věkovému rozpětí autorů je zřetelně patrná odlišnost perspektiv různých generací, nejjasněji viditelná na tom, jak se proměňuje vnímání Česka a Slovenska. Autoři narození ve třicátých a čtyřicátých letech, například Andrej Giňa či Olga Fečová, tematizují zejména osudy Romů za druhé světové války. Jejich povídky …
