Historik Martin Marek v knize Práci čest, která vyšla jako doprovodná publikace ke stejnojmenné loňské výstavě, zkoumá, jak se v průběhu 20. století měnily oslavy Prvního máje. Přibližuje dějiny tohoto svátku a ukazuje jeho proměny na dobových fotografiích z prvorepublikového baťovského Zlína a pozdějšího socialistického Gottwaldova.
Svátek práce je v českém prostředí obvykle spojován se státem organizovanými oslavami Prvního máje před rokem 1989. Jeho zažitým obrazem je prvomájový průvod z let normalizace, kdy se jednalo o formální, stereotypně opakovanou pracovně-společenskou událost s „nepovinně povinnou“ účastí. Dostatečně známá je ale také původní historie těchto průvodů, které se zrodily roku 1890 jako připomínka policejního masakru stávkujících dělníků v Chicagu v roce 1886. Svátek dělnického hnutí se postupně rozšířil do celého světa a v meziválečném Československu slavily První máj všechny levicové politické strany.
Svátek práce ale nebyl jen manifestací emancipačních ideálů sociálních demokratů, komunistů či anarchistů – význam Prvního máje je totiž značně ambivalentní. Od ocenění náročné dělnické práce, které odkazovalo nejen ke stavovské hrdosti, ale i k politickým aspiracím proletariátu jako společenské vrstvy, nebylo daleko k disciplinačnímu rituálu. Žádné teoretické …
