O albech z katalogů nezávislých slovenských labelů, jako jsou Mappa, Warm Winters Ltd. nebo Weltschmerzen, se v posledních letech mluví i v západních hudebních médiích. Jak funguje síť vydavatelství a dalších organizačních platforem, díky nimž je o menšinové hudbě a zvukovém experimentu ze Slovenska stále víc slyšet?
Při hledání nové hudby z okrajů se mi v posledních letech zas a znovu stávalo, že od nahrávek vyštrachaných v zákoutích předních světových hudebních médií, jako jsou The Wire nebo The Quietus, vedla stopa na Slovensko. Překvapovalo mě to. Nicméně divit se, jak suverénně zní tvorba vydávaná labelem, který má na Bandcampu jako sídlo uvedeno „Lucenec, Slovakia“, je poněkud nepatřičné: proč by neměla celosvětově ceněná alba řazená k takzvané alternativě nebo experimentu vycházet i na východ od Vídně?
Ono překvapení pochopitelně odráží stereotypy spojené s historicky periferní pozicí východní Evropy i s tím, nakolik jako žurnalisté, dramaturgové a posluchači máme tuto svou minoritní roli zažitou. Jistě, když novým slovenským platformám věnují pozornost západní magazíny, je hned snazší zapomenout na stigma okrajovosti. I bez oné pozornosti by ale platilo, že jde o projekty stírající kulturní hranice, nebo naopak vytvářející svébytné lokální uzly, které je třeba …
