Veď mě dál, cesto má

Hollywoodský kamion jako vachrlatý symbol protestu

V druhé polovině sedmdesátých let zažívaly krátkou, o to však silnější vlnu popularity filmy o kamioňácích jakožto novodobých kovbojích. Odrážela se v nich atmosféra ropné krize a westernová romantika se tu leckdy dost bizarně střetávala s kontrakulturními náladami.

Kamera hledí v detailu na obří výfuk, přichází střih na nárazník, který svou mřížkou vyplní takřka celou plochu plátna. Úvodní záběry snímku Polda a bandita (Smokey and the Bandit, 1977) zhmotňují hollywoodskou fascinaci fotogenickými kusy strojů, jejichž řidiči byli v druhé polovině sedmdesátých let romantizováni jako kovbojové, kteří na svých železných osmnáctikolových ořích brázdí americkou krajinu. Polda a bandita je přímočará akční komedie, jejíž hrdinové mají zásadní misi: vyhrát sázku, že se jim podaří v časovém limitu dovézt kamion plný piva značky Coors přes několik států a zamezit tak nedostatku alkoholického moku na čísi oslavě. Akce, k jejímuž úspěchu je třeba spáchat řadu přestupků a porušit několik zákonů, vede k vzedmutí vlny podpory, a tak chlapík řečený Bandita a jeho parťák Snowman čelí pronásledujícím policistům s pomocí řadových občanů i kolegů řidičů. Tento úsměvný béčkový „klenot“ s Burtem Reynoldsem v roli Bandity dnes působí jako kuriozita, …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě