Tvorba Pretty Old Sound se vždy obloukem vyhýbala střednímu proudu i indierockovým trendům. Letošní deska In the Meantime může stejně jako předchozí nahrávky působit jako retro, spíše se ale jedná o povědomou hudbu zahranou způsobem, jakým ji nikdo předtím nehrál.
Na konci května vyšla zdánlivě nenápadná deska In the Meantime od Pretty Old Sound, kapely s proměnlivým obsazením, jejímž jediným stabilním členem je bulharský kytarista a zpěvák Dimitar Dimov, žijící střídavě v Londýně a Praze. Nahrávka pochází z roku 2018, kdy skupinu kromě Dimova tvořili baskytarista Emil Prachař (Vole, Kurvy Češi) a australský bubeník usazený v Berlíně Chris Hughes (Crime & The City Solution, Fatal Shore).
Od špíny k melancholii a zpět
Pretty Old Sound jsou solitérním úkazem už od debutu In My Mind z roku 2011. Tehdy však byla špinavá psychedelie v rámci nezávislé scény relativně v kursu. Konec dějin už nevypadal tak růžově jako v devadesátých letech, navíc doznívala ekonomická recese. Celosvětovou kulturní odpovědí byl do velké míry eskapismus, který se v popovém mainstreamu vystupňoval do absurdně pozitivních poloh. Okrajové kulturní proudy se oproti tomu uchýlily k retrospektivní kritice velkých narativů. Ten nejpompéznější – …
