Pára z varných konvic se vznáší nad Evropou… a v bělosti porcelánu tiše zvoní třísloviny. Naše všednost tuhne v glazované stěny a vaše stěny – jsou kluzké. Cítíme slunce nad Linglanem. Slyšíme kapky Tibetského deště. Dotýkáme se nebe nad Kagošimou a nespočtu hrubých rukou těch …

„Jděte všichni do prdele.“ První a poslední věta článků, pojednání, esejů či knih má prý magickou moc a vede i ruku píšícího. Klást si otázku, co to je panmigrační hnutí, je zbytečné. Pro nerdy však dodejme, že nejde o žádnou úzkoprsou ideologii, která cílí na určitou sortu lidí. …

1. Chvála apropriace

Soukromé vlastnictví neuznáváme nikde: na realitním trhu ani v umělecké tvorbě. Daleko raději si půjčujeme, vyměňujeme a přivlastňujeme, co se nám zrovna zlíbí. …

nic neříkat

nic si nemyslet

nijak se netvářit

odmítáme výklad

že i nic něco znamená

hlásíme se k tezi

že nic nic neznamená

tolika lidem se motá

tolik věcí hlavou

Tuhle literární přílohu jste napsali vy – naše čtenářstvo. Přemýšleli jsme, jak ji pojmout, aby byla co nejlepším doprovodem dvojčísla věnovaného manifestům – žánru, který už leckdo považuje za antikvární. Co kdybychom tedy prověřili jeho životnost v praxi? A tak jsme přišli s výzvou …

Jak vypadá turistická perspektiva, která se obejde bez selfie tyče? Stále expandující proměnu jednoho horského údolí v Krkonošsko­-jesenické subprovincii a s ní i transformaci zdejšího turismu, který se v současnosti neobejde bez adjektiva „zážitkový“, reflektuje následující …

„Místo, kde se potkávají šťastní lidé.“ Tak zní slogan Gozsdu udvaru, vyhlášené zábavní zóny v historické zástavbě Budapešti. Méně šťastní jsou ti, kteří tu dřív bydleli a turismus je vytlačil jinam. A protože turistů opět přibývá, proces bude zřejmě pokračovat.

Rakouský Hallstatt je už několik let symbolem overturismu. Do obce o sedmi stech obyvatelích přijede přes milion lidí ročně. Místním turismus nepřináší jen peníze, ale také mnohá nepříjemná omezení a zhoršenou kvalitu života.

„Ani jsme nevěděli, že děláme to, o čem se později začalo psát jako o charakteristickém znaku normalizace, rozhodně jsme neměli v úmyslu normalizaci charakterizovat.“ Vzpomínky aktivované prohlížením fotek z rodinného alba neukazují jen příběh jedné rodiny, ale také proměny tuzemské …

„Což tedy není kout anglické půdy v bezpečí před zbrklým útokem?“ ptal se v roce 1844 romantický básník William Wordsworth, když se v Jezerní oblasti, kde žil, začala stavět železnice. Na konci básně dokonce vyzývá přírodu, aby se bránila. Ve skutečnosti mu ale zřejmě šlo o něco …