V rozhovoru s novinářem Markem Poltronierim z roku 1993 se W. G. Sebald vyjadřuje ke své knize Vystěhovalci a také k poválečným poměrům v Německu. Jeho rodná ves Wertach, kde dnes „jezdí sedláci v bavorácích“, podle něho vkročila z devatenáctého století rovnou do století jednadvacátého.

Proč zůstávalo bombardování německých měst v závěru druhé světové války tak dlouho tabuizováno? „Jedním z hlavních kritérií šoku je, že zpravidla bývá spojen s lagunou amnézie,“ říká W. G. Sebald v rozhovoru, který s ním v roce 1997 vedla Andrea Köhlerová, dlouholetá redaktorka …

Nejkratší z pěti otištěných rozhovorů vedl s W. G. Sebaldem mnichovský novinář a kritik Sven Siedenberg v roce 1996. Na malé ploše dobře vyniknou důležité výroky o tehdy čerstvě vydané knize Saturnovy prstence, o melancholii, ztrátě paměti a o tom, „jak převést hrůzu do slov“.

Co přivedlo W. G. Sebalda k rozhodnutí odejít do Velké Británie? Proč při psaní využívá metodu brikoláže? A jak souvisí sterilita německých měst s narušeným vztahem k dějinám a snahou „všechno nějak urovnat“? Okolo těchto témat se točí rozhovor z roku 1993, v němž pokládala otázky …

Letošní zimní literární přílohu, stejně jako tematické texty čísla, do něhož je vložená, jsme věnovali německému spisovateli a literárnímu vědci W. G. Sebaldovi, od jehož smrti právě uplynulo dvacet let. Většinu přílohy tvoří rozhovory, na úvod ale zařazujeme ukázku ze Sebaldových tezí o letecké …

O závěrečné zamyšlení jsme požádali polského spisovatele Ziemowita Szczereka. Autor několika reportážních knih ze slovanských zemí ale přiznává, že neví, co vlastně slovanství znamená: „Že by Slované byli jako brambory, které je potřeba teprve zalít omáčkou, osolit a přidat k nim nějaké …

Agnieszka Wolny­-Hamkało a Katarzyna Szweda patří v Polsku k nejvýraznějším básnířkám mladší generace. Szweda se v debutu s titulem Bosorka noří do lesů, řek a paměti rodných Nízkých Beskyd, Wolny­-Hamkało ve svých sbírkách modeluje spíš těkavé městské krajiny. U obou se ale v pozadí …

Polsko s Bulharskem spojuje mimo jiné dlouhá historie medvědářství, které provozovali především místní Romové. V Bulharsku ale tento způsob obživy zanikl až po roce 2000. Witold Szabłowski ve své reportážní knize vypráví o tom, jak se bulharští medvědi učí žít znovu na svobodě – podobně …

Baladická povídka bulharsko­-amerického spisovatele Miroslava Penkova se odehrává ve vesnici, kterou dějiny rozdělily na bulharskou a jugoslávskou část. Příbuzní a milenci na sebe mohou pokřikovat přes řeku – anebo se ji snažit přeplavat a riskovat tím život. Kraj se vylidňuje i po …

Do letošní letní literární přílohy, v níž jsme se zaměřili na současné Bulharsko a Polsko, jsme zařadili nejen poezii a prózu dosud nepřekládaných autorek a autorů, ale i reportáž a esej. Začínáme ukázkou z románu Vyvýšení, za nějž bulharský spisovatel Milen Ruskov získal Cenu Evropské unie …