Výstavba vysokorychlostních tratí je jednou z hlavních ambicí státu v oblasti dopravy – pro české regiony má být nová infrastruktura zásadním rozvojovým impulsem. Jaká je historie tohoto projektu a jak probíhá jeho plánování? Proč politici tolik milují dopravní megaprojekty?

Publikace Jana Lukavce Jižák – město panelů, snů a mýtů je další z knižních titulů, které se v posledním desetiletí snaží nabourat negativní stereotypy o panelových sídlištích z doby socialismu. Autor sice občas sklouzává k až příliš didaktickému tónu, dokáže však přiblížit Jižní Město …

O ztracených slovech a zaříkadlech, významu chůze, právu na volný přístup do přírody i o vztahu literatury a krajiny jsme hovořili s předním britským spisovatelem Robertem Macfarlanem. Došlo i na jadernou energii a zbytečnost běžného turismu.

V Hradci Králové se objevilo nelegální graffiti zpodobující plavkyni s obnaženým poprsím. Překrytí ňader bílým obdélníkem s nápisem „slast“, za nímž stojí skupina Kozisvět, se stalo rozbuškou pro divoké diskuse o svobodě projevu v umění, feminismu, aktivismu i o zobrazování ženských těl.

Budovy bank a spořitelen se u nás staly výraznými příklady postmoderní architektury konce 20. století. Jana Pavlová se v obsáhlé publikaci věnuje nejen třiadvaceti konkrétním „chrámům peněz“, ale i podrobné a poučené analýze historického a politicko­-ekonomického kontextu jejich …

Centrum Ústeckého kraje se léta potýká s nekoncepčním urbanistickým plánováním, tlakem soukromých zájmů i politickým diletantstvím. Přichází tak o výjimečné architektonické památky, veřejné majetky i o svůj genius loci. Jak tomuto směřování zabránit?

První do češtiny přeložená kniha jednoho z nejdůležitějších francouzských marxistických filosofů patří mezi zásadní díla sociologie města. Henri Lefebvre svým konceptem práva na město a teorií urbánní revoluce předběhl dobu a významně ovlivnil vývoj urbanistického myšlení.

Na podzim loňského roku se konalo osmé osloské architektonické trienále. Cílem ročníku s tématem Mise sousedství bylo poukázat na vztah architektury ke každodennosti. Co toto zaměření může v praxi pro urbanismus znamenat, se do Norska vydal zjistit architektonicko­-sociologický kolektiv Spolka.

Kniha Živá památka se snaží nově a neotřele nahlédnout roli památkové péče očima různých oborů. Čeští i zahraniční autoři a autorky se zamýšlejí nad možnostmi a budoucností oboru, nad tím, co je památka i jak se památková ochrana podepisuje na podobě měst

Jak se tři desetiletí, jež uplynula od rozdělení Československa, podepsala na podobě českých a slovenských měst a obecně na charakteru veřejného prostoru? Na negativa a pozitiva uplynulého vývoje i na výhled do budoucna jsme se zeptali odbornic a odborníků z obou stran hranice.