literatura
Podoby Berlína
Putovní výstavu aktuálních románů o Berlíně a knihy o architektuře a historii města připravil Goethe-institut s podporou berlínských nakladatelů. Od 5. do 30. 12. je k vidění v Krajské vědecké knihovně v Liberci, Rumjancevova 1362/1.
Báseň mého srdce
Občanské sdružení Litterula, vydavatelství HOST a Památník národního písemnictví představí publikaci Báseň mého srdce (Poezie jako výraz osobnosti. Rukopisy, portréty, kréda současných českých básníků) v úterý 13. 12. od 17.00 v síni Boženy Němcové Památníku národního písemnictví, Strahovské nádvoří 1, Praha. V programu vystoupí klavírista Filip Topol a písničkářka Martina Trchová v doprovodu Karolíny Skalníkové.
Edvard Beneš
Knihkupectví Academia a Masarykův ústav AV ČR uvádějí knihu Edvarda Beneše Německo a Československo. Spis je věnovaný česko-německé a česko-sudetoněmecké problematice ve dvacátých a třicátých letech minulého století a vychází poprvé. Pouze dvě části práce byly vydány německy a anglicky a podepsány šifrou X. Y. Součástí svazku jsou texty o jednání československé delegace na pařížské mírové konferenci, o problémech švýcarského vzoru pro příští podobu Československa, o otázce státního národa československého a postavení německé menšiny v československém politickém systému. O knize promluví historik Robert Kvaček a editorka publikace Eva Broklová. Literární kavárna knihkupectví Academia, Václavské náměstí 34, Praha, 13. 11. v 17.00.
Vladimír Holan
V podkroví brněnské Skleněné louky (Kounicova 23) vystoupí v pořadu věnovaném tématu dvojnictví v díle Vladimíra Holana básníci Vít Slíva, Norbert Holub a Jaroslav Kovanda, (převážně) prozaik Václav Kahuda a literární vědec Jiří Trávníček. Čím se literárně vyznačují pozvaná dvojčata, maturanti Horáčkovi, zatím není známo. 14. 12. ve 20.00.
Kramářské tisky
Štěpánka Běhalová, editorka sborníku Tiskárny a tisky 19. století – shrnujícího příspěvky z celostátní konference pořádané v roce 1998 u příležitosti 200. výročí založení jindřichohradecké Landfrasovy tiskárny –, se ke svému tématu vrátí při přednášce v Kruhu přátel českého jazyka, kde představí kramářské tisky z Landfrasovy tiskárny a jejich jazyk. 14. 12. od 18.00, posluchárna 18, FF UK, náměstí Jana Palacha 2, Praha.
–lb–
divadlo
Václav Kliment Klicpera: Zlý jelen – 90 let Divadla Rokoko
Jeden z tradičních divadelních prostorů, který je součástí Městských divadel pražských, slaví 90 let své existence. V Divadle Rokoko působí od začátku sezony 2004/05 mladý tvůrčí tým bezesporu talentovaných režisérů (Tomáš Svoboda, Thomas Zielinski) a dramaturgů (Valeria Schulczová, Vladimír Čepek), který ovšem pravděpodobně koncem této jubilejní sezony skončí. Čerstvý ředitel Městských divadel Ondřej Zajíc (zvítězil v pochybně uskutečněném výběrovém řízení) má ambici sloučit pod novým uměleckým vedením soubory Rokoka a ABC, a záhy tak přerušit slibně se rozvíjející svébytnou tvůrčí činnost vedení stávajícího.
Oslavy 90 let se tak konají ve zlomové době Divadla Rokoko. Program oslav reprezentuje všechna důležitá období, která tu zanechala větší či menší stopu – dlouhá éra kabaretu, hvězdy divadla let šedesátých, éra Divadelního spolku Kašpar a desetileté období uměleckého šéfa Zdenka Potužila. Současný soubor reprezentuje především premiéra klasického textu Václava Klimenta Klicpery Zlý jelen. Režie: Tomáš Svoboda, který na sebe upozornil již svou absolventskou inscenací v brněnské Martě, kde uvedl pohádkovou hříčku německého romantika Ludwiga Tiecka Kocour v botách, a i jehož poslední pražská inscenace, svérázně pojatý Don Juan, vzbudila značný ohlas. Hrají Bohumil Klepl, Tomáš Petřík, Jan Plouhar, Hana Vágnerová, Petr Lněnička, Jana Stryková, Hynek Chmelař a další. Premiéra 9. 12. v 19.00.
–kk–, –jj–
Sarah Kane: Crave
Crave (vyprošovat, toužit, dychtit, prahnout, žádat, mít puzení) je existenciální dramatickou básní pro čtyři hlasy. Britská dramatička Sarah Kaneová ji napsala na popud dalšího světového dramatika Marka Ravenhilla několik měsíců před svou sebevraždou v roce 1999. Crave je krutá, otevřeně intimní výpověď o zápase s temnotou a marností, ale především je zoufalým voláním po kontaktu a smyslu. Bolestně krásná poema o posedlosti láskou. V A studiu Rubín hrají absolventi Vyšší odborné školy herecké pod režijním vedením zkušeného režiséra a pedagoga Jana Nebeského. 13. 12. v 19.30.
Miroslav Bambušek: Písek
Hra oceněná Nadací Alfréda Radoka. Lounský dramatik Miroslav Bambušek se několik roků zabýval balkánskými konflikty devadesátých let a jedním z produktů jeho zájmu je i hra Písek. Dotek války na Balkáně se paradoxně odehrává v turistickém ráji na Kanárských ostrovech. Válečný zločinec jako jedna z turistických atrakcí pro návštěvníky z celého světa. V Činoherním studiu v Ústí nad Labem hru nastudoval režisér Thomas Zielinski s herci Jaroslavem Achabem Haidlerem, Jiřím Černým, Irenou Kristekovou, Zuzanou Onufrákovou, Markem Matějkou, Janem Bidlasem, Matúšem Bukovčanem, Martou Vítů a Natašou Gáčovou. 14. 12. v 19.00.
–kk–
Break my Heart, Please!
Nový divadelní projekt Nory Sopkové, jehož premiéra se koná tuto sobotu v holešovickém divadle Alfred ve dvoře, si vytkl za cíl prozkoumat modelové životní situace tří anonymních postav (žena-muž-žena). Strukturu představení mají podle tvůrců tvořit scénické obrazy dotvářené abstraktními animacemi, na které plynule navazují reálné filmové příběhy zmíněných osob. To vše spolu s hudbou a light designem chtějí inscenátoři spojit do jedinečného tvaru, jenž zachycuje spletitou živoucí síť vzájemných vazeb. Theatre XXL, Divadlo Alfred ve dvoře, Praha, 10. 12. ve 20 hodin.
–jj–
film
Restart
Film Restart vznikl v unikátní koprodukci FAMU a finské filmové školy UIAH. Scenárista Ondřej Ládek a režisér Július Ševčík jsou Češi, kameraman Kasimir Lehto (syn známého finského režiséra Pekky Lehtoa), střihač Aleksi Raij a zvukařka Anne Tolkkinenová jsou Finové. Natáčelo se v Praze, v češtině a s českými herci, postprodukce se uskutečnila v Helsinkách. Režisér o svém filmu mluví jako o „subjektivním“: všechny události jsou totiž snímány z pohledu dívky Sylvie, procházející krizovou situací. Nevidíme však jen to, co se děje, ale i to, co si Sylvie představuje. Ve shodě s tím byly zvoleny i formální prostředky. Natáčelo se ruční kamerou, z neobvyklých úhlů, v pestrém barevném spektru, měnícím se podle momentální hrdinčiny nálady. Snímek tak dosahuje vizuální působivosti v českém filmu viděné jen zřídka. Premiéra 8. 12.
Festival krátkých filmů Praha
Šéfové sekce Fórum nezávislých Karlovarského filmového festivalu se rozhodli zaplnit prázdné místo na českém festivalovém trhu a uspořádat první ročník Festivalu krátkých filmů Praha, kde hodlají prezentovat to nejlepší ze světové produkce tohoto formátu. Festival tvoří mezinárodní soutěž krátkých hraných filmů, jejichž stopáž nepřekračuje 20 minut, a nesoutěžní sekce, v níž se promítají snímky s maximální délkou 45 minut. Festival se vyhýbá jak dokumentárním, tak animovaným filmům. Všechny soutěžní snímky byly natočeny po 1. lednu 2004 a naprostá většina z nich bude uvedena v české premiéře. Porota udělí jednu Velkou cenu za nejlepší film a dvě Zvláštní uznání. Festival se uskuteční v kinech Světozor, Lucerna a Mat. Praha, 8. až 11. 12.
Betonová revoluce
V rámci sekce Dokumentární pondělí uvádí kino Světozor film čínské spisovatelky a dokumentaristky Xialo Guo Betonová revoluce. Jde o pohled na odvrácenou stranu čínského ekonomického zázraku, který sice oslňuje okolní svět raketovým růstem HDP, ale děje se jak na úkor přírody, tak citlivého architektonického plánování. I v našem tisku jsme mohli sledovat negativní ohlasy na nemilosrdné bourání historického Pekingu v rámci příprav na olympijské hry 2008. Milion dělníků přijelo z venkovských provincií, aby se na tomto kolosálním projektu podíleli. Gou sleduje příběhy některých z nich, jejich naděje i strasti, podobně jako i jejich hrdost na čínskou kulturu, kterou pomáhají právě nyní paradoxně bourat. Praha, Světozor, 12. 12., 20.00, DVD projekce.
–rg–
Voodoo a jiné rituály
Snad nejzaujatější český filmový hororolog Martin Jiroušek uvádí na sklepní scéně Skleněné louky (Kounicova 23, Brno) ukázky voodoo rituálů v dějinách filmu. Večer nese název Strašidelná noc na Skleněné louce 3. Pořad bude zaměřen především na oblast Itálie a Brazíle, ale také na stopy voodoo rituálů v cyberpunku nebo v Matrixu. 22. 12. 20.00.
–lb–
Festival Stalker
Od 10. do 17. prosince se koná v moskevském Domě kina XI. mezinárodní filmový festival o lidských právech Stalker. Program je rozdělen do dvou částí – přehlídka ruských filmů a mezinárodní panoráma filmů o lidských právech. K tématům letošního ročníku patří „film o válce“, „film proti AIDS“, „film proti drogám“, „film o totalitarismu“. Promítací plán bude k dispozici přímo v budově Domu kina týden před zahájením. Zde si také můžete vyzvednout lístky na jednotlivé filmy – jsou zdarma. Stalker tak naplňuje svůj záměr být nekomerční a nepolitickou událostí.
–lh–
hudba
Alexander von Schlippenbach Trio
Více než třicet let již spolu improvizují tři výrazné osobnosti: klavírista Alexander von Schlippenbach, saxofonista Evan Parker a bubeník Paul Lovens. Každý z nich si v rámci scény volné improvizace vytvořil jedinečný hudební jazyk a z jejich spojení vzniká nová kvalita. Na novém albu Complete Combustion se střídají v různých konstelacích dua a sóla se zahuštěnějšími pasážemi, klidnými plochami i intenzivními erupcemi energie. Hudba na koncertě se ovšem může vydat kamkoliv, spontaneita je totiž jejím hlavním rysem. 8. 12., 20.00, Porgy & Bess, Vídeň.
Setkávání nové hudby plus
Program koncertu k životnímu jubileu Aloise Piňose, významného brněnského skladatele a hudebního pedagoga, nabídne kromě skladeb oslavence (Finsternis aneb Na obloze se ukázal smutný čas, Stella matutina, Quo vadis?, Clamores) také tvorbu Ivo Medka (Křídla) a Antona Viskupa (Preludia pro 4 temperamenty). Účinkuje soubor Ars incognita s dirigentem Pavlem Šnajdrem, trombonistou Pavlem Hampelem, violoncellistou Josefem Klíčem. Koncert se koná v rámci 8. ročníku mezinárodního hudebního festivalu současné akustické, elektronické i improvizované hudby a multimediálních projektů Setkávání nové hudby plus. 8. 12., 19.30, Aula JAMU, Brno.
PLUG_!N CAFE
Klub A4 ve spolupráci s Urbsounds pořádá akci ze série takzvaných Zzzvukových dielní, hudebně-improvizačních setkání v duchu hesla „Urob si sám“. Každý může přijít s vlastními nástroji, laptopy, syntezátory, efekty a nápady a přidat se ke hře. Nebo se může jen posadit k čaji a poslouchat. Cílem je hledání nových cest zvuku a nových způsobů spolupráce a hudební komunikace. 11. 12., 17.00, klub A4, Bratislava.
Dny současné italské hudby v Krakově
V rámci přehlídky současné italské hudby zazní řada skladeb jak klasiků italské hudební moderny, tak skladatelů mladší a střední generace. Na prvním koncertě italský soubor Algoritmo Ensemble pod vedením Marka Angiuse Ritiho zahraje I funerali di Carlo Magno slavného „komponujícího aristokrata“ Giacinta Scelsiho nebo O, King jednoho z průkopníků postmoderního myšlení v evropské hudbě Luciana Beria. Na programu je dále Luca Lombardi: Come d’autunno, Ivan Fedele: Immagini da Escher, Nicola Sani: Oltre il deserto spazio a Salvatore Sciarrino: Centauro marino.
Druhý koncert bude zaměřen na skladby pro sbor. Camerata Silesia pod vedením Anny Szostakové uvede Das atmende Klarsein Luigiho Nona, Cries of London Luciana Beria, Nel vento, con Ariel Luky Lombardiho, Parafrasi II Alda Clementiho a Tre canti sacri Giacinta Scelsiho. 11. 12., 18.30 a 12. 12., 19.30, koncertní sál Polského rozhlasu, Krakov.
Mezi 2. a 3. tisíciletím
Komorní orchestr Berg pod taktovkou Petera Vrábela uvede během večera tři premiéry mladých českých skladatelů: Marka Ivanoviće, Slavomíra Hořínky a Romana Pallase. Kromě toho zazní dvě klasická díla evropské moderní hudby: Divertimento pro smyčce Bély Bartóka a Tři malé liturgie Oliviera Messiaena. 12. 12., 19.30, sál Martinů, HAMU, Praha.
DJ Rupture
Jace Clayton alias DJ Rupture začínal hrát ve stylu jungle, brzy však zjistil, že jako DJ se nemusí stylově omezovat. Dnes létá po světě s deskami nejrůznějších žánrů a přistává na akcích breakcore v Londýně nebo na festivalech, jako je barcelonský Sónar, kde si naposledy zahrál i se symfonickým orchestrem. Myšlenku jeho hudby možná nejlépe vystihuje podtitul vlastního vydavatelství Soot – útok proti geografii. Na premiérovém slovenském vystoupení mu bude „předskakovat“ český „breakcore-ambient“ live-act Ježíš Táhne Na Berlín. 14. 12., 22.00, Klub A4, Bratislava.
Philip Glass: V kárném táboře
Scénický koncert opery na kafkovské téma v podání Agon Orchestra. Opera inspirovaná známou povídkou Franze Kafky vznikla v roce 2000 na základě libreta Rudolpha Wurlitzera. Philip Glass patří k nejúspěšnějším skladatelům současné vážné hudby. V pražském Národním divadle byla v minulých letech s velkým úspěchem uváděna Glassova opera Kráska a zvíře a ve Státní opeře Pád domu Usherů. Vždy při tom byl Agon Orchestra a dirigent Petr Kofroň. Opera je určena pouze pro mužské obsazení tenor, baryton a dva nemluvící herce. Režie: Miroslav Bambušek, video: Jaroslav Svoboda, kostýmy: Zuzana Krejzková. Český překlad: Dana Hábová. Obsazení: důstojník – Jiří Hájek (baryton), cestovatel – James Clark (tenor), voják – Miloslav Mejzlík, odsouzený – Karel Dobrý. Agon Orchestra řídí Petr Kofroň, 14. a 15. 12., 20.00 divadlo Archa, Praha.
Gogol Bordello
Newyorská kapela Gogol Bordello svůj styl charakterizuje jako „gypsy punk kabaret“. Na pražské vystoupení si s sebou přiváží další dvě americké punkrockové skupiny: The Scotch Greens a Throw Rag a také berlínské DJs BalkanBeats. The Scotch Greens pocházejí z Idaha, míchají punkrock, bluegrass a americké blues. Throw Rag je punková kapela, která pochází ze Salton Sea uprostřed kalifornské pouště a sama sebe charakterizuje jako „slzu vytetovanou pod krví podlitým okem”. Afterparty do ranních hodin obstarají berlínští DJové, kteří si říkají BalkanBeats. Diváky pobaví taneční směsí cikánské hudby, etna, rocku, ska, hip hopu i kultovních popových písní z Balkánu. BalkanBeats tvoří Robert Šoko, Marko Valić a Tatjana Šoko – přistěhovalci z Bosny, pro něž tyto parties byly zpočátku jediným způsobem obživy. 14. 12., 18:30, Roxy, Praha.
–mk–
výtvarné umění
Antonello da Messina: Sicily’s Renaissance Master
Antonello da Messina (cca 1430–1479) byl jedním z nejinovativnějších umělců Quattrocenta. Vyučil se v Neapoli a působil v Benátkách, kde ovlivnil Giovanniho Belliniho a další benátské malíře. Důležitým impulsem jeho tvorby byla technika olejomalby, která se v té době rozvíjela hlavně v Nizozemí. Da Messina proslul zejména jako portrétista. Metropolitan Museum, New York, 13. 12. až 5. 3. 2006, více informací na metmuseum.org.
–dk–
Egon Schiele
Dílo a osud Egona Schieleho v poslední době zastínily Gustava Klimta, jenž ztělesňuje dekorativního ducha dekadentní Vídně, nebo Oskara Kokoschku coby vzorového moderního expresionistu. O něco mladší Schiele svými obrazy a životními peripetiemi představuje dráždivý amalgám, který v současnosti přitahuje větší pozornost. Poněkud skandální sexuální život a předpokládaný incestní vztah k mladší sestře se vhodně doplňuje s obrazem starého Rakouska jako rodné země psychoanalýzy a dalších „hříchů“. Když se k tomu přičte, že na Akademii se Schiele hlásil spolu s Adolfem Hitlerem, vyvstává umělcův exportní potenciál v celé šíři. Na výstavě ve vídeňské Albertině jsou k vidění jak práce z vlastních depozitářů, tak i ze soukromých sbírek. 7. 12. až 19. 3. 2006.
fotografie
Pražská pohřebiště a hřbitovy
Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Národní památkový ústav, Národní muzeum, Archeologický ústav AV ČR a Muzeum hl. m. Prahy se spojily při pořádání výstavy Pražská pohřebiště a hřbitovy jako součást historického a kulturního dědictví a městské zeleně, která byla 30. 11. otevřena v Sále architektů Staroměstské radnice. Fotografie, mapy, plány a další exponáty seznamují s historií pohřbívání v Praze, dokumentují existující i zaniklé hřbitovy a pohřební rituály, terénní i parkové úpravy pohřebišť a jejich urbanistické začlenění do města, a ovšem také kulturní či barbarské chování návštěvníků pietních míst. Do 26. 2. 2006.
Pavel Štecha: Oči
Návštěvníky Krkonoš možná překvapí komorní soubor snímků fotografa Pavla Štechy (1944–2004) vystavený v Galerii Veselý výlet v Peci pod Sněžkou. Fotografie zachycují detail pravého oka známých osobností, například Jiřího Suchého, Karla Hvížďaly, Václava Havla a dalších. Do 19. 1. 2006.
Hanzelka a Zikmund – fotografie
Vznik putovní fotografické kolekce cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda iniciovala Nadace Rudolfa Löwyho na záchranu plzeňských synagog ve spolupráci s Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně, jemuž cestovatelé předali v roce 1995 svůj obrovský archiv. Po loňské výstavě ve Velké synagoze v Plzni, uspořádané k 85. narozeninám Miroslava Zikmunda, zdejšího rodáka, se soubor představuje v brněnském Domě pánů z Kunštátu (Dominikánská 9). Mezi vybranými zvětšeninami jsou zastoupeny fotografie z obou expedic H & Z: z cest po Africe a Latinské Americe v letech 1947–1950, po Blízkém východě, monzunové Asii a asijské části tehdejšího Sovětského svazu v letech 1959–1964. Důraz je položen na dosud neznámé a z politických důvodů dříve nezveřejněné snímky, především z druhé cesty. Po okupaci Československa 1968 byli totiž Hanzelka i Zikmund totalitním režimem umlčeni a společenské i občanské rehabilitace se dočkali až po Listopadu. Do 29. 1. 2006.
Roman Polášek: Bezdomní
„Bezdomní“ je výstava o mužích-bezdomovcích. Roman Polášek se s nimi seznamuje na ulici a zve je do svého ateliéru, kde je starou velkoformátovou kamerou fotografuje. Jeho přáním současně je, aby se mu tito lidé otevřeli, svěřili. „V posledních dvou letech jsem se téměř každý den vídal s prodejci Nového Prostoru v Ostravě a bylo mi líto tyhle vizuálně, povahově i příběhově zajímavé lidi jen tak minout,“ říká fotograf. „Rozhodl jsem se je vyfotografovat. Trvalo to pokaždé asi hodinu a přes počáteční rozpaky se ti muži rozhovořili, někdy nad svými osudy i zaplakali – a jejich příběhy byly natolik silné, že jsem je zapsal a připojil jako součást vystavených fotografií.“ Galerie Žlutá ponorka, Znojmo (Havlíčkova 7), do 18. 12.
–vb–
televize
8. 12. Slečna Marplová bude tento týden řešit případ nazvaný Vlak z Paddingtonu (20.05, ČT 1). První část filmu o životě první švédské pilotky Elsy Anderssonové Jako bílý sníh v režii Jana Troella začíná na stejném programu v 0.15. ČT 2 nabízí dokument o výstavbě vodních ploch pod Pavlovskými vrchy nazvaný Betlém – naděje lužní krajiny (20.00) a ve večerním Filmovém klubu uvidíte debut Jaromila Jireše podle scénáře Ludvíka Aškenazyho Křik (21.45).
9. 12. Další díl literární show Třistatřicettři je tentokrát věnován fotografii (18.00, ČT 2).
10. 12. V sobotu večer si můžete připomenout filmovou klasiku Brutální Nikita v režii Luka Bessona (23.55, ČT 1) a v pozdních nočních hodinách sledovat adaptaci knihy Kurta Vonneguta jr. Snídaně šampionů (1.50, ČT 1). Druhý program své diváky zve ve 20.00 do divadla na hru Adam Šangala, kterou nastudoval v nitranském Divadle Andreja Bagara v roce 2003 Jozef Bednárik.
11. 12. Pamětníkům přinese ČT 1 televizní adaptaci hry Paličova dcera klasika českého obrození J. K. Tyla v provedení souboru Národního divadla z roku 1977 v režii Františka Filipa (14.55) a program ČT 2 film Zákon, který podle stejnojmenného románu Rogera Vaillanda natočil Jules Dassin (17.15). Večer na ČT 2 bude tentokrát na téma Umění bez hranic (20.00) a uvidíte v něm dokumenty Pavla Kouteckého Pojď blíž, cukrátko a Martina Řezníčka Jan Křížek, sochy a včely. Noční filmový klub představí současnou německou kinematografii filmem Andrease Dresena Láska na grilu (23.05).
12. 12. V pondělí uvidíte dokument Vlasov, dvojnásob prokletý generál (20.00, ČT 2) a poté další film z kolekce režiséra Woodyho Allena Alice (21.30).
13. 12. V seriálu Portréty se představí filmový a divadelní režisér Vladimír Morávek (21.55, ČT 2)
14. 12. Potopení jedné z nejslavnějších lodí historie a především její posádka jsou ústředním tématem dokumentu Duchové z Titaniku (20.00, ČT 2). Setkání dvou fyziků, Nielse Bohra a Wernera Heisenberga, se snaží rekonstruovat film Kodaň, který uvádí ČT 2 v rámci Evropského filmu (20.50).
Filmový kanál HBO uvede v premiéře mexickou komedii Carlose Sama Láska a jiné pohlavní orgány, parodující americké béčkové televizní show (8. 12., 20.00), a den poté Špatnou výchovu Pedra Almodóvara (9. 12., 22.00), která se snaží poukázat na zneužívání chlapců v církevních školách. Na programu Cinemax začíná v neděli 11. 12. miniseriál Zjevení (20.00), nominovaný na cenu Emmy, který přivádí diváka na pokraj Soudného dne. Ve středu se pak nabízí netradiční podívaná – angolský film Hrdina režiséra Zézé Gamboa, oceněný na festivalu Sundance (14. 12., 20.00). Z premiér Filmu+ vybíráme indické drama Vanaprastham – Poslední tanec (8. 12., 21.15), za který získal jeho režisér Shaji N. Karun několik cen na světových festivalech. Více zajímavých filmů nabízí kanál Filmbox. Ve čtvrtek 8. 12. to bude adaptace Arbesova Romaneta v režii Jaroslava Soukupa (21.00), v pátek 9. 12. příběh Miguela Piñery, básníka, dramatika a herce portorikánského původu, ve filmu Piñero Leona Ichase (22.45), v sobotu 10. 12. O slavnosti a hostech Jana Němce (16.45). Další týden pak Zabitá neděle, dokumentární debut Drahomíry Vihanové (12. 12., 21.00), a další životopisný film, tentokrát o Leoši Janáčkovi Lev s bílou hřívou v režii Jaromila Jireše (13. 12., 15.55).
Na dokumentárním Spektru začíná 12. 12. dvojdílný seriál Svatí bojovníci (20.55). Na programu Viasat History uvidíte příběh vladaře starověkého Říma Vespasiána (8. 12., 22.00), Operu v Sydney (11. 12., 19.30), snímek o vztazích mezi Jižní a Severní Koreou Dlouhá cesta, krátké shledání (11. 12., 22.00) a profil zpěváka Franka Sinatry (12. 12., 20.00).
rozhlas
8. 12. Na rozhlasové stanici Vltava uslyšíte povídku Roberta Gravese Důkaz blahobytu (16.00) a večer hru Zoltána Egressyho Špenát, pečené brambory (20.00).
9. 12. Páteční večer je zasvěcen lovcům zvuku čili fonoamatérům (20.00).
10. 12. Sobotní Rozhlasové jeviště patří hře Ptáčník Václava Klimenta Klicpery (14.00), pro náročnější je pak určena opera Antonia Salieriho Trofoniova jeskyně, nastudovaná Městským divadlem v Lausanne (20.00).
11. 12. V neděli začíná nový, čtyřdílný seriál Žena v bílém spisovatele Wilkieho Collinse (10.30), ve večerních Schůzkách s literaturou se můžete dozvědět podrobnosti o korespondenci mezi George Sandovou a Gustavem Flaubertem. Začíná také nová četba na pokračování v cyklu Stránky na dobrou noc, a to z rukopisu vrchlabského učitele a etnografa Miloše Gerstnera Krkonošský kalendář – leden (23.00) a ve Čtení pod dekou uslyšíte první část povídky Ivana Alexejeviče Bunina Lika (0.05).
12. 12. V pondělí začíná další četba na pokračování, rozhlasové vzpomínky spisovatele a výtvarníka Ivo Vodseďálka (11.30). Kritický klub se zaměří na architekturu (16.00) a večer si můžete poslechnout zvuk varhan klášterního kostela ve Vyšším Brodě (20.00).
13. 12. V úterním Klubu rozhlasové hry uslyšíte Dvojníka Friedricha Dürrenmatta (21.30).
14.12. Záznam z 1. ročníku soutěže mladých varhaníků v Humpolci a Polné můžete slyšet od 20.00 a Radiodokument o příslušnících 311. čs. bombardovací perutě Na množství nehleďte Miloše Doležala od 21.45.
Stanice Praha uvede v sobotu 10. 12. první díl rozhlasové hry Rytíř Perceval a Svatý grál (13.00) a povídku Aféra s křečkem Jaroslava Haška (17.30). V neděli 11. 12. uslyšíte komedii z dopisů, které si psali G. B. Shaw a herečka P. Campbellová, Drahý lhář Jerome Kiltyho (20.30). V pondělí 12. 12., začíná desetidílná četba na pokračování z románu Dorit Willumsenové Madame Tussaudová (22.05), v úterý 13. 12. se můžete seznámit s osudem spisovatele Raymonda Chandlera (17.30) a ve středu 14. 12. by mohla být příjemným zpestřením hra O. Henryho Vánoce na objednávku (21.05).
–jgr–
na poslední chvíli
Anetta Mona Chisa a Lucia Tkáčová – Nestrategické scenáre: červená knižnica
Projekt dvou slovenských umělkyň vystavujících v Galerii Jelení s nadsázkou poukazuje na rovinu osobních vztahů, které se skrývají za zdánlivě objektivním fungováním profesionálních institucí světa umění. Autorky předkládají vlastní hierarchii umělců a kurátorů figurujících na české scéně, přičemž abstrahují jak od profesionálních schopností, tak od skutečného postavení těchto osob a vycházejí výlučně ze subjektivního hodnocení jejich sexuální přitažlivosti. Galerie Jelení, Centrum pro současné umění – Praha 5, Drtinova 15, od 28. 11. do 9. 12., otevřeno út–čt 15–18 hodin.
Tomáš Vaněk: Particip č. 46
Od roku 1999 se Tomáš Vaněk kontinuálně věnuje takzvaným participům, jež sám definuje jako „akce koncipované speciálně pro určité místo či situaci“. Participy ve většině případů představují kresby stříkané přímo na zeď galerie, často také mívají podobu infiltrace do veřejného prostoru, ať je to ulice, knihovna nebo publikace. V rámci výstavy finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého pro rok 2001, kterou nakonec získal, na sebe Tomáš Vaněk upozornil interpretacemi kreseb Josefa Lady, jež vyvolaly menší skandál. Nový particip Tomáše Vaňka s pořadovým číslem 46 je možné vidět v galerii
AM 180, Bělehradská 45, Praha 2, do 12. 12.
–vm–
Alexandr Maximov
Do 13. 12. si můžete v moskevské Treťjakovské galerii na Krymském Valu prohlédnout vůbec první retrospektivní výstavu Alexandra Maximova (1930–
–1992). Tento skoro zapomenutý kreslíř (asi nejvýstižnější profesní pojmenování) se věnoval abstrakci i realismu, velká část jeho díla zahrnuje však i litografie s texty, aranžované jako ruský lubok (lidové tisky). Snad proto, že Maximovova tvůrčí cesta byla klikatá, výstava nese název Cikcaky (Zigzagi).
–lh–
dk – David Kulhánek / jj – Jan Jiřík
kk – Karel Katarovic / lb – Libuše Bělunková
lh – Linda Hartmannová / mk – Matěj Kratochvíl rg – Roman Gazdík / vb – Věra Becková
vm – Václav Magid