Bude znamenat digitalizace rozhlasového vysílání i rozšíření programové nabídky ČRo?
Samozřejmě jedním z hlavních přínosů digitálního vysílání je možnost rozšíření počtu programů. Český rozhlas již dnes připravuje tři nové stanice, které jsou určeny pro digitální vysílání (Rádio Česko, D-dur a Leonardo) a připravuje se stanice pro mladé (zatím název ČRo 4), kterou lze považovat také za jednu z nových digitálních stanic.
Kolik ČRo kvůli tomuto rozšíření vysílání přijal redaktorů? Jaké to znamená pro ČRo dodatečné náklady?
V rámci DVB-T multiplexu A jsou šířeny tři nové stanice a dvě stávající, zhruba od února příštího roku by se měl počet stanic rozšířit na celkem osm. Znamená to pochopitelně potřebu dalších pracovníků, i když nároky na přípravu nových programů jsou různé. Stanice D-dur je natolik propojena s ČRo 3 – Vltavou, že de facto nemá vlastní zaměstnance, naproti tomu stanice Leonardo má vlastní tým zhruba dvaceti lidí. Podobně tomu bude i v případě stanice pro mladé, kde navíc bude i řada externistů.
Náklady lze rozdělit na náklady programové, propagační a technické, pro letošní rok jsou v řádu jednotek milionů.
Kdy bude možné tato vysílání přijímat celostátně?
Vysílání DVB-T je momentálně dostupné v Praze a okolí, na počátek příštího roku se plánuje jeho rozšíření na Brněnsko a Ostravsko a případně i dále. Zatím však nelze považovat síť vysílačů za celoplošnou, a zřejmě dojde ještě k nějakým změnám. K celoplošnému pokrytí se dostaneme tak okolo roku 2008 až 2010.
Na jaké nové stanice se mohou posluchači s příchodem digitalizace těšit?
Tři výše zmíněné stanice již vysílají. Rádio Česko je zpravodajská stanice, která přináší maximum informací, zpráv a publicistiky, a prakticky nehraje hudbu. Naopak stanice D-dur je stanice s 24hodinovým programem klasické hudby a s výjimkou uvádění skladeb prakticky nemluví. Stanice Leonardo má program zaměřený na populárně vědecké a vzdělávací pořady o přírodě, technologiích, lidech, cestování atd. Stanice ČRo 4 – program pro mladé posluchače – zřejmě bude zaměřena hodně hudebně, ale spíš na alternativní žánry. Zatím není možné prozradit další podrobnosti.
Kolik to bude stát?
Celkový odhad nákladů na digitální vysílání pro příští rok je zhruba několik desítek milionů. Připravuje se finální rozpočet a celkové náklady budou záviset na možnostech rozhlasu a na rychlosti rozvoje digitálního vysílání u nás. Větší část nákladů půjde na tvorbu programu, menší na šíření a propagaci digitálního vysílání.
Připravuje se i stanice zaměřená čistě na kulturu či vzdělání? Kdy budou případně vysílat?
Do této kategorie lze zařadit například stanice D-dur a Leonardo. Rozpracovávali jsme i další projekty, ale zatím se neplánuje jejich realizace.
Jaké výhody přinese digitalizace běžnému posluchači?
Kromě nových programů by digitalizace měla přinést lepší kvalitu příjmu zejména tam, kde je tradiční příjem problematický z důvodů rušení, odrazů nebo nedostatečného signálu. Digitální přenos tyto chyby odstraňuje, neboť je do jisté míry možné využít protichybových a zabezpečovacích algoritmů. Dále digitální vysílání umožňuje postupně rozšiřovat i doplňková data a další služby, které obohacují program a umožní získat více informací o vysílaných pořadech. Mezi tyto služby patří například elektronický programový průvodce (EPG).
Pavel Balíček je šéf multimediálních projektů Českého rozhlasu.