Jako první začala s digitálním vysíláním Velká Británie. Legislativu potřebnou pro zavedení DVB-T schválil parlament již v roce 1996, o rok později Ofcom udělil první digitální licence. Vzniklo šest vysílacích sítí, z nichž jednu zaplnila veřejnoprávní BBC, ostatní si rozdělily komerční platformy Sky Digital a On Digital (později přejmenovaný na ITV Digital). Ty vysílaly převážně placené programy, o které nebyl mezi diváky velký zájem. V roce 2001 ohlásila ITV Digital krach a vrátila vysílací licenci. Na podzim 2002 vznikla nová bezplatná platforma FreeView (BBC, BskyB a Crow Castle), jejíž nabídku dnes tvoří třicet televizních asi 20 rozhlasových stanic a různé interaktivní služby. V první polovině roku 2005 dosahoval poměr domácností s možností příjmu digitální televize 63 procent, z toho třetina domácností byla vybavena set-top-boxy pro DVB-T. Vypnutí analogu Británie plánuje v letech 2006 až 2010.
Švédsko
Ostrý start pozemního digitálního vysílání Švédové zahájili v roce 1999. Signál DVB-T pokrývá devadesát procent domácností, vysílají čtyři zde čtyři multiplexy s celkovou kapacitou až 22 televizních kanálů. Jeden multiplex, který obsadila veřejnoprávní média, vysílá volně, zbylé tři jsou komerční a placené. To se zpočátku negativně projevilo na špatném prodeji drahých set-top-boxů, kdy si placenou digitální televizi pořídilo jen pět procent domácností. Stát proto dotoval přístroje a rozdával je divákům zdarma. Dosavadní celoplošné televize dostaly prostor v multiplexech zdarma, rozhlas v DVB-T nevysílá. Termín definitivního vypnutí analogu Švédsko určilo na únor 2008.
Německo
Zákony potřebné pro přechod na digitální vysílání Německo přijalo v březnu 2002. Spolková vláda rozhodla, že bude postupovat tzv. ostrůvkovou metodou, tedy postupným vypínáním analogu ve velkých aglomeracích. Jako první přešel na plné digitální vysílání Berlín (v srpnu 2003). Rychlý přechod na DVB-T umožnilo velké rozšíření kabelové televize, neboť analogový signál přijímalo jen necelých deset procent domácností. Sociálně slabé rodiny získaly set-top-boxy zdarma. V Berlíně nyní vysílá 28 většinou neplacených televizních kanálů. Následovala oblast Hannoveru, Brém, Hamburku a Bonnu. Vláda zatím nevyřešila, jak bude postupovat s přechodem na DVB-T na venkově. Německo také zatím neurčilo definitivní termín vypnutí analogového vysílání.
Polsko
V roce 1998 spustila veřejnoprávní televize TVP zkušební digitální vysílání ve Varšavě. Poměrně brzy ale muselo skončit, protože rušilo kabelové televize. Od roku 2004 spustila TVP postupně dalších pět vysílačů DVB-T, na kterých vysílá kromě analogových programů také novou specializovanou stanici TVP Kultura. Původní plán, podle kterého měla TVP společně se dvěma největšími komerčními stanicemi Polsat a TVN založit konsorcium, které by se zasadilo o zavedení řádného digitálního vysílání v zemi, padlo po zvolení současného ředitele TVP Jana Dworaka. Ten se rozhodl, že TVP bude v digitalizaci postupovat sama. TVN a Polsat pokračují společně pod hlavičkou organizace Polský televizní operátor. Parlament zatím nepřijal patřičné zákony a o přechodu na DVB-T se živě diskutuje. Výhledově by zde mělo vysílat sedm celoplošných multiplexů, první dva má vysílací rada udělit do konce roku 2005.
Slovensko
První experiment DVB-T proběhl v roce 1999 v Bratislavě. V současné době probíhají další experimenty v Banské Bystrici, Zvolenu, Košicích, Prešově a v Bratislavě. Vysílají v nich všechny slovenské celoplošné televize. Slovensko má nový zákon o elektronických komunikacích, který nejprve počítá s pilotním projektem DVB-T, poté se zaváděním řádného vysílání a vypínáním analogu. K definitivnímu vypnutí analogového vysílání by mělo dojít v roce 2015, který Evropská komise určila jako nejzazší možný termín.
Rakousko
Digitální zákon má Rakousko od roku 2001. Vláda v roce 2004 založila tzv. digitální fond, z něhož může hradit až polovinu nákladů každého provozovatele spojených s přechodem na DVB-T. Do konce roku 2005 má probíhat experimentování a plánování kmitočtů, chystá se také tendr na provozovatele multiplexu. V roce 2006 dojde ke spojování sítí ve městech a regionech tak, aby pokryly do jednoho roku šedesát procent populace. V letech 2007 až 2010 bude probíhat souběžné analogové a digitální vysílání a v roce 2010 dojde k vypnutí analogu. Rakousko počítá s šesti celoplošnými multiplexy, ale zatím není jasné, které programy je obsadí. Vláda totiž teprve přede dvěma lety povolila udělení první licence pro celoplošnou komerční televizi ATV+.
Maďarsko
V letech 1999 až 2004 probíhala jednání o spuštění digitálního experimentu, který probíhá od roku 2004 na území hlavního města Budapešti. Do konce roku 2005 by měl parlament přijmout potřebnou legislativu a naplánovat první kmitočty. V roce 2006 proběhnou výběrová řízení na provozovatele prvních tří multiplexů, na léta 2007 až 2010 země plánuje souběžné analogové a digitální vysílání a v letech 2010 a 2012 postupné vypínání analogu. Oproti České republice počítá Maďarsko s větším počtem televizních kanálů v jedné vysílací síti: místo čtyř s pěti. To povede k omezené nabídce rozhlasových stanic a doplňkových služeb nebo ke zhoršení zvuku a obrazu přenášených programů.
Itálie
Vysílají zde čtyři celoplošné multiplexy vlastněné veřejnoprávní televizí RAI, společnostmi Mediaset, Telecom Italia a D-Free. Vláda dává přednost volně vysílajícím původním programům, především tematicky zaměřeným stanicím. DVB-T však konkurují další multimediální platformy, především ADSL, broadband a DTH. Stát přispívá divákům na nákup set-top-boxů jednorázovou dotací 150 eur na přístroj. Tím chce domácnostem přiblížit možnost zakoupení složitějších přístrojů, které podporují doplňkové služby a interaktivní televizi. Jenom v červnu 2004 se v celé Itálii prodalo na 600 tisíc set-top-boxů. V současné době přijímá digitální televizi 2,2 milionu Italů.
Z mimoevropských států bylo zahájeno digitální pozemní vysílání také v USA, Austrálii, Singapuru, Indii a na Novém Zélandě.
Převzato z informačních materiálů www.Digizone.cz a www.czech-tv.cz.