literatura
Halasové – proletář a básník
Památník písemnictví na Moravě, sídlící v benediktinském klášteře v Rajhradě, připravil v cyklu expozic o velkých literárních osobnostech s těsným vztahem k Moravě výstavu Halasové – proletář a básník. Je věnována životu a dílu básníka Františka Halase a jeho otce, významného činitele sociální demokracie. Do 17. 9.
–vb–
divadlo
Avignonský festival
Od 6. do 27. 7. proběhne v jihofrancouzském Avignonu jeden z největších evropských divadelních svátků – Festival d´Avignon. Jeho hlavním hostem bude i u nás známý francouzský choreograf maďarského původu Josef Nadj, jenž na nádvoří Papežského paláce představí inscenaci Asobu – pocta Henri Michauxovi. K dalším letošním zahraničním hostům budou patřit například Anatolij Visiljev, Peter Brook či Pippo Delbono, který se svým souborem hostoval také na mezinárodním divadelním festivalu v Plzni. Dramaturgie festivalu se letos více zaměřuje na divadelní kulturu východní Asie. Krom divadelních inscenací festival dále nabízí nepřeberné množství performancí, koncertů, přednášek a diskusí či inscenovaného čtení. Bližší informace, včetně programu: festival-avignon.com
Letní shakespearovské slavnosti 2006
Ve čtvrtek 6. 7. obnovenou premiérou česko-slovenského Kupce benátského W. Shakespeara v režii Romana Poláka pokračují na Pražském hradě Letní shakespearovské slavnosti. Vedle zmíněné alžbětinské tragédie, v níž v hlavní roli exceluje Boleslav Polívka, se dále na programu letošního ročníku objeví tragédie Othello v režii Petra Kracika s Michalem Dlouhým a Lucií Vondráčkovou v hlavních rolích nebo komedie Večer tříkrálový v režii Viktora Polesného. Bližší informace, včetně programu pro Prahu, Brno a Bratislavu najdete na shakespeare.cz
–ir–
film
Angel-A
Klasik nového francouzského filmu přichází poprvé od doby Johanky z Arku s čerstvým režisérským projektem. Poté, co vysněný opus magnum o Panně orleánské příliš neoslovil diváky ani kritiky, stáhnul se Besson natruc do ústraní a z pozice producenta začal servírovat akcí nabitou nekomplikovanou krmi (trilogie Taxi, Polibek draka, Wasabi, dva díly Kurýra či nejnověji Sexy Pistols). Nálepka „made in Besson“ začala ztrácet svůj lesk a s autorem filmů jako Brutální Nikita, Leon či Pátý element se pomalu přestávalo počítat... Obrat k lepšímu naznačil Bessonem produkovaný Utržený ze řetězu, opravdovým comebackem je pak Angel-A. Příběh zlodějíčka Andrého (Jamel Debbouze) a jeho osudového setkání s dívkou Angelou (Rie Rasmussen) využívá neodolatelného pařížského genia loci a klidného tempa vyprávění. Besson se vědomě odstřihnul od svých začátků v hnutí cinema du look i od epileptické barevné smršti z Pátého elementu a natočil Angel-A na černobílý materiál. Jeho film nám asociuje Wendersovo Nebe nad Berlínem – Besson rezignující na sdělnost barevného spektra vypráví komorní příběh setkání člověka a anděla (bytost Angela) ve velkoměstě naší doby... Premiéra 6. 7.
–jj–
Sexy Pistols
V originále Bandidas, v češtině ...ehm Sexy Pistols, jsou dalším zářezem Luca Bessona do pažby červencových premiér, tentokrát „pouze“ coby producenta a autora scénáře a námětu. Besson produkuje tak deset filmů ročně, čtyři z nich jsou jeho dílem, a stojí za fenoménem spotřebního francouzského akčňáku. Nevyhýbá se ani jiným „klukovským“ žánrům, má za sebou skvělý horor (Noc s nabroušenou břitvou), nyní se pustil i do westernu. Aby přilákal dámské publikum, jsou hlavními hrdinkami ženy, aby přišli muži, jsou to Pénelope Cruz a Salma Hayek. Oč zde jde, je trefně popsáno v českém distribučním názvu: ocitáme se v Mexiku na přelomu devatenáctého a dvacátého století, kde se zmíněná děvčata postaví americkému (neo)kolonialismu i zkorumpovaným místním elitám. Pokud máte rádi oddechovou zábavu ve stylu Zorra mstitele, je to film pro vás. Pokud ne, můžete sledovat, jak rozdílnou poetiku od Angel-A je schopen vykouzlit kameraman Thierry Arbogast. Premiéra 6. 7.
Ozvěny MFF Karlovy Vary
Letos se ozvěny uskuteční v pražských kinech Aero, Evald, Mat a Světozor ve dnech 10. – 19. 7. Kompletní program nebyl v době uzávěrky časopisu znám, nicméně určitě budeme mít tu čest s nejnovějším filmem amerického klasika Roberta Altmana Zítra nehrajeme, který se sarkasticky dívá do zákulisí slavné americké rozhlasové show. Německý snímek Bílá Masajka je založen na autobiografickém románu švýcarské spisovatelky Corinne Hofmann vyprávějící o bílé dívce, která se na prázdninách v Keni zamiluje do Masaje a rozhodne se přijmout způsob života tohoto kmene za svůj. Britský pseudodokument Confetti sleduje tři páry, které se utkají v boji o titul „Nejoriginálnější svatba roku“ a německo-ruská koprodukce Zajatci mlhy je antiválečným dramatem o skupině německých válečných zajatců, kteří staví na konci druhé světové války pod dozorem sovětského důstojníka na Sibiři rádiovou stanici.
–rg–
Renaissance
Animovaný celovečerní film Renaissance nabízí futuristickou vizi světa vytvořenou díky možnostem nejnovějších technologií snímání pohybu (tzv. motion capture). Děj filmu se odehrává v Paříží v roce 2054, kdy policie a mocné korporace bojují o osud uneseného vědce, který zná tajemství budoucnosti lidstva. Režisér použil pohybů 30 skutečných herců, které nasnímal a následně přenesl do černo-bílého světa blízké budoucnosti. Použitím technologie motion capture, zaznamenávající jak pohyb těla, tak částečně i výraz obličeje nebo interakci těla s oblečením, vznikla nevídaná míra realismu. Díky tomu je Renaissance nejen film o budoucnosti světa, ale i samotného filmu. Tento film noire digitálního věku je i přes nihilistickou vizi nejbližších let označován za estetický a technický skvost, který zavede diváka tam, kde skončil film Sin City. Renaissance můžete vidět 6. 7. v 16.00 (Kongresový sál) a 7. 7. v 19.00 (Divadlo Husovka) v Karlových Varech.
hudba
G8 Transglobal
Novinku G8 Transglobal tvoří osm muzikantů pocházejících z různých koutů světa. Jejich hudba spojuje včerejšek se zítřkem, východ se západem a sever s jihem. Písně kombinují newyorský zvuk s tureckými rytmy, latinským pulsem a jsou okořeněné funkem a rhythm and blues. Koncerty G8 Transglobal nabízejí cestu kolem světa přes sever Afriky do Turecka, na jih Spojených států, na Francouzskou riviéru a zpátky do Prahy. Koncertní sety doplňují novými skladbami, které kapela připravuje pro svou další desku. 7. 7., 19.30 Rock Café, Národní 20, Praha 1.
Rock for People
Festival Rock for People nabídne během tří dnů velkou a stylově pestrou nabídku hudby. Hlavními hvězdami budou Manu Chao, Radio Bemba Sound System, Mattafix nebo Fun Lovin’ Criminals. Program však nabízí dalších asi 30 zahraničních a mnoho českých interpretů. Vedle irských a v Čechách dobře zavedených The Frames či amerických New York Ska Jazz Ensemble to bude poněkud netradiční japonské seskupení Gocoo. Jedenáct bubeníků – sedm žen a čtyři muži – na pódiu předvedou efektní hru na bubny taiko. Britský houslista Seth Lakeman zase nabídne svou verzi lidových písní a balad. Větší prostor dostává letos francouzská scéna zastupovaná skupinami Hushpuppies, Lost Communists, The Queen of Yogourt či Voss. Pro příznivce tvrdšího zvuku zahrají Agnostic Front, Boy Sets Fire, Kill Your Idols, Monrow, First Blood, The Idoru a Madball. Nepříliš známou ukrajinskou scénu bude zastupovat Mad Heads XL. V programu se představí britští Djové: DJ Aphrodite (za doprovodu MC Junior Red) a DJ Gilles Peterson. 4.–6. 7., Český Brod. Více informací na www.rockforpeople.cz.
Prague Proms
Koncertní série Prague Proms nabízí směs vážné hudby, jazzu a filmových melodií. Během večera nazvaného Noc na Broadwayi (6. 7., 19.00) bude koncertně předvedena opera George Gershwina Porgy a Bess. Vedle toho zazní výběr z West Side Story Leonarda Bernsteina a Koncert č. 1 pro basový trombon a orchestr Chrise Brubecka. Český národní symfonický orchestr bude řídit Paul Freeman. Noc stříbrného plátna (7. 7., 19.00) nabídne průřez filmovými skladbami Nino Roty (z filmů Amarcord, Gepard, Silnice/La strada, Romeo a Julie, Kmotr) pod taktovkou Marcella Roty. Tisící prvá noc (11. 7., 19.00) je složena z hudebních zpracování pohádkových námětů. Vedle sebe se tak opět pod vedením Marcella Roty ocitají Oskar Nedbal (Z pohádky do pohádky), Igor Stravinskij (Pták Ohnivák) a Nikolaj Rimskij-Korsakov (Šeherezáda). Smetanova síň Obecního domu, nám. Republiky 5, Praha 1.
–mk–
výtvarné umění
Cena Lovis Corinth Preis 2006
Magdalena Jetelová (1946) patří mezi současné přední mezinárodně uznávané umělkyně. Narodila se v Semilech a v roce 1985 emigrovala do Německé spolkové republiky. V roce 1987 bylo představeno její dílo na 8. ročníku přehlídky současného umění Documenta v Kasselu. Po četných stipendijních pobytech a oceněních se stala r. 1990 profesorkou na düsseldorfské Akademie für bildende Künste, kde působila až do r. 2004. V témže roce převzala vedení sochařského ateliéru na Akademii výtvarných umění v Mnichově. K začátkům tvorby Magdalény Jetelové neodmyslitelně patří dnes již „klasické“ do prostoru expandující sochy imitující nábytek, typické svým monumentálním měřítkem a odrážející v sobě ironii namířenou proti absurditě existujícího reálného socialismu v tehdejším Československu. Připomeňme autorčinu „židli“ umístěnou v Praze před Muzeem Kampa u Sovových mlýnů, kterou lze vidět z Karlova mostu i z mostu Legií. Dnes má autorčino dílo širší záběr. Charakteristické je pro ni komplexní zmocňování se a mapování prostoru dostupnými prostředky, především za použití nových technologií (laserové prostorové kresby). Umělecký svaz Esslingen a umělecké fórum Ostdeutsche Galerie v Řezně vyznamenaly Magdalenu Jetelovou v neděli 25. 6. cenou Lovise Corintha za rok 2006. Prestižního ocenění se české umělkyni dostalo za zásluhy o „nové psychologické a estetické dimenze v rámci sochařství“. Její dílo se podle vyjádření komise vyznačuje „uměleckou radikalitou a zároveň konsekventností“. Pro české umění je to velký úspěch na poli mezinárodní umělecké scény.
Pavel Brázda v NG
Národní galerie v Praze otevírá velkou retrospektivní výstavu výraznému solitérnímu umělci Pavlu Brázdovi (1926). Autor narozený v Brně stál celý život mimo oficiální uměleckou scénu a mimo hlavní dobové proudy. V roce 1949 byl společně s manželkou malířkou Věrou Novákovou vyloučen ze studia pražské AVU a byla mu znemožněna veškerá veřejná činnost. Díky tomu vzniklo v ústraní originální, svébytné dílo povahou blízké magickému realismu čerpající zpočátku inspiraci především ze samostudia malby rané renesance. K výstavě vychází rozsáhlý katalog mapující celoživotní tvorbu umělce.
–pev–
Zeman / Vaculík
V kabinetu fotografie Muzea umění v Benešově je do 30. 7. otevřena výstava snímků Josefa Zemana, amatérského fotografa, kterého na Benešovsku objevil spisovatel Ludvík Vaculík. Vystaveny tu jsou dobové fotografie z 60. let – zejména z tehdejší skupinové cesty s koňským potahem ze středních Čech do Jeseníků, kterou L. Vaculík popsal v knize Cesta na Praděd. Výstava se koná u příležitosti spisovatelova červencového životního jubilea.
Orbis pictus: Evropa
V Památníku Vojna v Lešeticích u Příbrami, bývalém zařízení pro politické vězně komunistického režimu z let 1948-1961, je instalováno tzv. nekonečné plátno – obraz, který postupně malovalo 180 umělců z 15 zemí Evropy (Bulharsko, Francie, Irsko, Maďarsko, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Severní Irsko, Slovensko, Švédsko, Ukrajina, Wales a ČR). Obraz měří již přes 200 metrů a jeho malování stále pokračuje. V Památníku je vystaveno cca 80 metrů a výstava bude průběžně obměňována. Projekt „největšího obrazu světa“ vzešel z iniciativy české umělecké společnosti Orbis pictus – Europa, jejímiž členy jsou Ivan Bukovský, Petr Císařovský, Ellen Jilemnická a Lubomír Pešek, a byl realizován v letech 2001–2005 pod záštitou Senátu ČR, Ministerstva zahraničí ČR a Českých center v zahraničí. Jeho podstatou je vytvořit „nekonečné dílo“ postupným malováním na dvanáctimetrové pásy plátna. Každý výtvarník má k dispozici část o rozměrech 70 x 50 cm a pásy jsou poté spojovány v neustále vznikající obraz. Umístění díla v bývalém komunistickém vězeňském zařízení symbolicky znázorňuje návrat České republiky mezi demokratické státy Evropy. Památník Vojna je otevřen od června do září.
–vb–
Lodní lístek do ráje
Když se kurátorka výstavy – Jelena Makarovová – před několika lety seznámila s česko-izraelským umělcem Perecem Bédou Mayerem, netušila, kolik dalších let neutuchající činnosti jí toto setkání přinese. Jeho bezmála celé století dlouhý život byl přepůlen emigrací a zahrnoval v sobě pobyt v meziválečném Československu, dramatický útěk s tisícem dalších Židů z okupované Prahy a setkání s malířem Fritzem Haendelem. Vyčkávali v Bratislavě na plavbu po Dunaji, podnikli vyčerpávající cestu na palubě ilegální lodě Atlantic, plavící se pod Panamskou vlajkou směrem na Palestinu. Prožili pět let v internačním táboře na Mauritiu, kde se zabývali uměleckou činností. Druhou část svého života (1945-2002) prožil Mayer v Palestině, kde se stal svědkem založení státu Izrael. Mnoho let se živil jako malíř, prodával barvy a zájemce vyučoval kreslení. „Mým jediným štěstím bylo, že jsem mohl vylít svoji hořkost na plátno,“ prohlásil před svou smrtí. Výstava děl obou těchto umělců židovského původu, vytvořených na cestě do vysněné země, proběhne v Galerii S.V.U. Mánes – DIAMANT (Spálená 4, Praha 1) a v Galerii Millenium (Tržiště 5, Praha 1) od 11. 7. do 28. 8.
–pb–
Second Life
Cory Ondrejka z Linden Lab představí 10. 7., od 9.00 v budově FAMU (Smetanovo nábřeží 2, Praha 1) hru Second Life. 3D on line hra pro velký počet hráčů si získává stále větší obdiv napříč disciplínami od ekonomie po psychologii a umění. Ekonomové ji označují za první virtuální svět, který umožňuje uživatelům vlastnit majetek a obchodovat se skutečnými penězi v herním prostředí Second Life. Můžete zde vytvářet přímo hry ve hře nebo natáčet filmy, tzv. machinimy, či dokonce organizovat koncerty skutečných skupin ve virtuálním prostředí. Kromě zábavy jsou ostrovy tohoto světa i místem pro výuku, které používají různé školy z celého světa, nebo dokonce místem pro léčbu aspergerova syndromu (slabší formy autismu), které slouží chráněný ostrov Brigadoon. V současné době se svět Second Life skládá z 95 zemí na 7 kontinentech a obývá ho přes 100 000 obyvatel. Protože si obyvatelé tohoto světa sami vytvářejí veškerý obsah, tráví v něm v průměru až 4 hodiny denně. Kromě objevování a vytváření světa jsou také ekonomicky činní a měsíčně utratí až 3, 5 milionů dolarů za různé služby a radovánky. Přes 515 lidí má v tomto světě dokonce příjem, který přesahuje 1,000 dolarů měsíčně. Ondrejkova prezentace je součástí mezinárodní letní školy o herních technologiích Transistor2. Další informace a články: www.lindenlab.com/news nebo na transistor.ciant.cz.
televize
Frekvence
K Gregory Hoblitovi patří přízvisko filmový řemeslník víc než co jiného, pejorativnost toho označení je však v jeho případě zcela nezasloužená. Stejně jako v Prvotním strachu či v Andělu smrti si zakládá na scénáři. Nápad, že se syn spojí skrze vysílačku se svým otcem (hasič, který právě den nato „má“ zahynout v plamenech), v mezích sci-fi žánru není ničím troufalým. O to zajímavější je jeho rozvíjení – syn přirozeně otce varuje, zachrání, ale změnou minulosti vyvolá události, které oba musí nějak zastavit, aby zahynulo co nejméně lidí. Neustále se pohybujeme ve skocích mezi rokem 1969 a 1999, ale to už Hoblit dávno nevypráví sci-fi, vše má nádech reality. Nejen hudbou Michaela Kamena, ale také tmavým svícením snímek směřuje k detektivnímu thrilleru. Režisér zbytečně nezdůrazňuje formu, nechává prostor pro herecké duo (D. Quaid, J. Caviezel), aby střízlivým projevem posílili napětí obsažené ve scénáři. V podstatě jde o komorní film, expozice ve stylu „útěk s gigantickou explozí za zády“ tomu však nenasvědčuje a paradoxně je méně dynamická než jakákoliv scéna za stolem s vysílačkou. Krokem mimo nadprůměrnou podívanou je úplný závěr filmu, nesluší mu a trochu degraduje vše, co k němu vedlo. Přesto v kontextu průměrného mainstreamu je toto (bohužel spíše) nenápadné dílo překvapivě kvalitní a vypointované a zaslouží si pozornost. 8. 7., 22.15, Prima
–lg–
Sólo pro... Glena Hansarda
Glen Hansard, vůdčí postava irské skupiny The Frames představil před časem svou desku The Swell Season (Prima sezóna), kritikou pozitivně hodnocenou. S Českou republikou, kde Hansard často pobývá, tento projekt nepojí jen název knihy jeho oblíbeného autora Josefa Škvoreckého, ale také zpěvačka a klavíristka Markéta Irglová, která jej na albu doprovází. Glen Hansard odešel ve 13 letech ze školy a začal hrát v Dublinu na ulici, jeho skupina mj. natočila nejlevnější videoklip v dějinách MTV. Hudba Glena Hansarda je odpovědí všem pochybovačům, kteří hlásají, že ideje původního folku a big beatu jsou mrtvé. Náladou hlasu, přímočarostí kytarového doprovodu, stavbou písní, něhou i agresivitou dokáže posluchače vychýlit z rovnováhy, strhnout, rozesmát i dojmout. 6. 7., 22.40, ČT 1, repríza 7. 7., 2.55, ČT 1.
Inspirace Mozartem
Česká televize pokračuje v oslavách výročí rakouského skladatele záznamem koncertu z projektu 24 hodin Mozart. Tentokrát jde o mezižánrové inspirace. Účinkují: D. D. Bridgewater, I. Anderson (Jethro Tull), L. Micarelli, M. P. Kreiner, Ch. Oelze a B. Schmid Band. Hraje Symfonický orchestr Vídeňského rozhlasu, dirigent A. Boreyko. 9. 7., 0.45, ČT 2.
Chick Corea & Bobby McFerrin
Fenomenální, nejen jazzový skladatel a klavírista Chick Corea u příležitosti svých šedesátin během tří měsíců shromáždil v New Yorku nejvýznamnější sólisty, s nimiž během posledních deseti let vystupoval a nahrál s nimi dua, tria, kvarteta, kvinteta atd. Devítidílný celek obsahuje dalekosáhlé jazzové přesahy k vážné hudbě, rocku nebo world music. Úvodní díl projektu „Rendezvous In N.Y.“ je Coreovým dialogem s vokálním kouzelníkem Bobby McFerrinem. Jak host se zde blýskne také country-jazzový experimentátor, banjista Béla Fleck. Jen škoda, že je takto zajímavý pořad (jako obvykle) zařazen do hluboké noci. 9. 7., 2.55, ČT 2.
–mk–
6. 7. Slavnostní bohoslužba k uctění mučednické smrti Jana Husa (15.00, ČT 1); Doktor Kazisvět – jedna z povídek televizního cyklu Povídky malostranské Jana Nerudy (16.30, ČT 1); Nekonečný příběh – třináctidílný seriál podle románu Michaela Endeho (17.05, ČT 1); Derren Brown: Magie a manipulace mysli – kouzelnická show (20.00, ČT 1); Národ a jeho hlavy – dokumentární film volně navazuje na předchozí díl s názvem Národ bez hlav (20.00, ČT 2); 48 hodin v Paříži – kriminální film Romana Polanského (20.00, Nova); Ztracené – westernové drama Rona Howarda bylo vybráno do soutěže na MFF v Berlíně 2004 (20.30, HBO); Dvojí život Veroniky – tímto filmem zahajuje Česká televize přehlídku děl Krzysztofa Kieślowského, uváděných k jeho nedávnému životnímu výročí (21.40, ČT 2)
7. 7. Třistatřicettři – literární show se tentokrát zaměřuje na zvířata (18.00, ČT 2); Krásný ztráty – v baru Michala Prokopa se potká filmový a televizní producent Čestmír Kopecký s hudebním skladatelem Vladimírem Franzem (20.55, ČT 2); Pixies – hudební pořad (0.45, ČT 2)
8. 7. Radhošť – filmová povídka Tomáše Dorůžky, i když se odehrává v současnosti a má racionální dějové jádro, je vlastně básní o magické scenérii a genia loci krajiny kolem známé valašské hory (20.00, ČT 2); Erin Brockovich – ekologický thriller Stevena Soderbergha (20.00, Nova); Križovatka smrti – snímek Seana Penna o stárnoucím klenotníkovi, který ubíjí svůj volný čas s kamarády v barech a náhodnými známostmi se striptérkami (20.00, Nonstop Kino); Velká země – klasický western Williama Wylera z roku 1958 (21.30, ČT 1)
9. 7. Papež Benedikt XVI. ve Španělsku – přímý přenos z Valencie (9.30, ČT 2); Uprostřed babího léta ve stepi zahoukal vlak – televizní film na motivy nedopsané hry Maxima Gorkého Jakov Bogomolov (12.15, ČT 2); Bullittův případ – klasický film-noir v režii Petera Yatese (13.15, Prima); Průvodce ženatého muže – americká komedie Genea Kellyho (17.45, ČT 2); Prokletí žlutozeleného škorpiona – kriminální komedie Woodyho Allena (20.00, Nonstop Kino); Krajina mého srdce – umělecký dokument režiséra Jana Němce tematicky navazuje na jeho předchozí autobiografický film Noční hovory s matkou (23.40, ČT 2); Šťastnou cestu – válečný film J. P. Rappeneaua (0.30, Prima)
10. 7. Epizody z historie – první část čtyřdílného dokumentárního cyklu, který připomíná některé významné události z historie druhé poloviny minulého století (20.00, ČT 2); Ucho – snímek Karla Kachyni (21.00, Filmbox); Třináct rozhovorů o tomtéž – snímek Jill Sprecherové vypráví o nestálosti a vrtkavosti osudu a o tom, že pojem „štěstí“ může být velmi relativní (21.30, ČT 2)
12. 7. Šlépěje napříč srdcí našich – dokument o Jakubu Demlovi (18.00, ČT 2); Básníci Evropy: Grzegorz Turnau – dokument o polském básníkovi (18.25, ČT 2); Tři barvy: Modrá – první díl volné trilogie Krzysztofa Kieślowského oslavující evropanství (20.00, ČT 2); Tragedie Niny – izraelská komedie Savi Giavosina obdržela v roce 2003 jedenáct hlavních cen izraelské filmové akademie (20.00, Cinemax); Hledám Amy – komiksová komedie Kevina Smitha (20.00, Nonstop Kino); Karkulín ze střechy – animovaný film podle knihy Astrid Lindgrenové (21.00, Filmbox); Slez ze stromu – ztřeštěnou komedii na téma občas nejasných rozdílů mezi člověkem a opicí natočil režisér Michel Gondry podle scénáře Charlieho Kaufmana (23.05, ČT 1)
–jgr–
rozhlas
6. 7. Alois Rašín: Obraz okresu nechanického – kapitola z knihy pamětí prvního ministra financí Československé republiky (11.30, Vltava); Pohádka tulácká – na motivy stejnojmenné pohádky Karla Ćapka napsal František Pavlíček (13.00, Praha); Ivan Binar: Co dělá pajdulák – povídka ze sbírky Náhlé příhody (16.00, Vltava); Arthur Conan Doyle: Slavné případy Sherlocka Holmese, Strakatý pás – detektiv řeší tajemnou smrt na venkovském sídle (20.00, Vltava)
7. 7. V. V. Štech: Za plotem domova – vyprávění o cestě do Itálie ze stejnojmenné knihy vzpomínek (11.30, Vltava); Festival komorní hudby v Českém Krumlově – přímý přenos 2. poloviny koncertu z Maškarního sálu českokrumlovského zámku (20.30, Vltava); Rjúnosuke Akutagawa: V houštině – povídka (22.05, Praha)
8. 7. Radoslav Lošťák: Projížďka po moři – rozhlasová hra (13.00, Praha); Jean Claude Brisvillle: Večeře – rozhlasová hra (14.00, Vltava); Paprsky naděje – o osobnostech Cyrila a Metoděje promluví Václav Konzul (17.00, Praha); Guy de Maupassant: Maska – povídka (17.30, Praha); Francesco Bartolomeo Conti: Don Chisciotte in Sierra Morena – záznam novodobé premiéry díla, která se konala v Innsbrucku (19.00, Vltava); Leopoldo Lugones: Motýl? – povídka argentinského prozaika (23.00, Vltava)
9. 7. Dino Campana: Soumrak u Středozemního moře – literárně-hudební pásmo z tvorby italského básníka (9.32, Vltava); Jane Austenová: Rozum a cit – první část devítidílné četby na pokračování (10.30, Vltava); Mark Twain: Příběhy tří chlapečků – humoreska amerického spisovatele (11.30, Vltava); Karel Šiktanc: Král Kamenné srdce – rozhlasová pohádka (13.00, Praha); Případ Babice – první část devítidílného dokumentárního cyklu věnovaného babické tragédii (16.00, Vltava); Charles Perrault, otec francouzské pohádky – literární pásmo o prvním velkém francouzském autorovi pohádek (20.20, Vltava); Michal Lázňovský: Golem – staropražská moralita (20.30, Praha)
10. 7. Přemysl Rut: Jo, to je pokrok čili Písničkáři a vynálezci – první část dvojdílné eseje (10.00, Vltava); František Dvořák – první část desetidílných rozhlasových vzpomínek historika umění (11.30, Vltava); Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války – první část desetidílné četby na pokračování (22.05, Praha); Igor Chaun: Dvojčata a láska má – první z povídek čte ve vlastní režii autor (23.00, Vltava)
11. 7. Charlie Chaplin – dokument (17.30, Praha); Antonín Přidal: Všechny moje hlasy – komorní filozofická hra (21.30, Vltava)
–jgr–
ir – Ivan Rolník / jgr – Jiří G. Růžička / jj – Jan Jílek / lg – Lukáš Gregor / mk – Matěj Kratochvíl / pb – Pavlína Brzáková / pev – Petr Vaňous / rg – Roman Gazdík / vb – Věra Becková