literatura
Měsíc autorského čtení v Brně
Sedmý ročník brněnského letního cyklu čtení je letos z poloviny věnován berlínským spisovatelům (loni se spolu s českými autory poprvé představili i literáti zahraniční, konkrétně slovenští). Němečtí autoři čtou po celý červenec denně od 18.00, tuzemští od 20.00. Čte se v Centru experimentálního divadla, Zelný trh 9. Doprovodný program obsahuje další recitace, výstavy a divadelní představení. Informace na autorskecteni.cz.
12. 7. Strubelová, Němcová
Antje Ravic Strubelová (1974) čte ze své prózy Unter Schnee, Episodenroman (Pod sněhem, Román v epizodách, 2001). Autorka vystudovala amerikanistiku, psychologii a literární vědu v Postupimi a na New York University. Pracovala jako knihkupkyně nebo osvětlovačka ve Wings Theater v New Yorku. Její poslední kniha se jmenuje Tupolew 134 (2004). Jazyk jejích próz označila recenzentka Claudia Müritzová jako přesně vytesaný, s přiléhavými dialogy, silnými obrazy a atmosférou, k níž lze bezmála přičichnout“. Od 18.00.
Jana Němcová bude číst ze své prvotiny Z deníku lesbičky (2005), již jsme recenzovali v A2 č. 10/2005. Popisuje v ní „citlivost a složitost citového života dívky, období dospívání, nacházení životní orientace a potýkání se s ,většinovými názory’ společnosti. V jejím příběhu jsou naznačeny odpovědi na podstatu lidského ducha – různý podíl dvojpohlavnosti psýché v každém z nás, tíže sexuality a potřeby lásky v jejích rozmanitých formách. Prostotou vyprávění o složitosti svého životního údělu autorka dosahuje silného uměleckého účinu“ (V. Kozelka).
Od 20.00.
Ve středečním doprovodném programu si můžeme poslechnout civilní poezii Otakara Štěpánka (1954) ze sbírky Tam odněkud. Od 16.30.
13. 7. Braun, Prokeš
Prozaik a dramatik Marcus Braun (1972) vydal romány Delhi a Nadiana. Předčítat bude ze své nové knihy Hochzeitsvorbereitungen (Svatební přípravy, 2005). Jeho síla tkví v ironii a často úspěšné snaze šokovat.
Josef Prokeš (1947) vyučuje na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Knižně mu vyšel román Sestup do základního tábora (1994), MU vydala jeho dva kompaktní disky povídek v autorském podání Aspoň zavři hubu, když se divíš (2005) a Slečno, budete vystupovat? (2006). Indies Records připravuje jeho povídkový CD s názvem Platím utopence, kafe a rum.
14. 7. Edelová, Přidal
Mladičká nositelka ceny Open Mike (2004) Rabea Edelová (1982) studovala italštinu a literární vědu v Berlíně a Sieně, hraje na klarinet v několika jazzových kapelách a klezmer bandech a publikuje především v literárních časopisech a antologiích. V pátek uslyšíme úryvek z jejího debutového románu Das Wasser, in dem wir schlafen (Voda, ve které spíme, Luchterhand 2006).
Antonín Přidal (1935) od roku 1990 přednáší na Divadelní fakultě JAMU v Brně, kde vede ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky. Na večeru představí svou novou knihu, složenou ze čtyř rozhlasových a jedné divadelní hry a hlavně soupisu svých her.
Z doprovodného programu vybíráme pásmo z Olomouce, nazvané Vertikální nostalgie. Vystoupí výtvarník a člen romantického sdružení Roman Pavel Preisner (1970), učitel Stanislav Denk (1962), nakladatel Jan Vrak (1967), překladatel a redaktor Radek Malý (1977) a redaktor a režisér Jan Dadák (1965). Všichni básníci. Od 15.30.
15. 7. Brussig, Šmaus
Nejzářivější hvězda festivalu Thomas Brussig (1965) bude číst ze svého, dosud do češtiny nepřeloženého románu Wie es leuchtet (Jak se třpytí, 2004). Brussig vyrůstal ve východním Berlíně, studoval sociologii a dramaturgii, debutoval v roce 1991 románem Wasserfarben (Vodovky). V roce 1995 vydal svůj druhý, do četných cizích jazyků přeložený román Helden wie wir (Hrdinové jako my, česky 2000). Jeho třetí román Am kürzeren Ende der Sonnenallee (Na kratším konci ulice, česky 2001) se stal předlohou nejúspěšnějšího německého filmu roku – Sonnenallee. Thomas Brussig žije v Berlíně.
Letošní laureát Magnesie Litery Martin Šmaus (1965) představí „objev roku“, prózu Děvčátko, rozdělej ohníček, již v A2 č. 19/2006 recenzoval Jiří Peňás.
16. 7. Riedelová, Hájíček
Susane Riedelová (1959) dlouho pracovala jako novinářka pro ARD a jiná rádia; psát začala v roce 2000. Za výňatky se svého druhého rukopisného románu Die Endlichkeit des Lichts (Pomíjejícnost zraku) dostala Cenu poroty v Soutěži Ingeborg Bachmannové. Předčítat bude ze svého třetího románu Eine Frau aus Amerika (Paní z Ameriky, 2005). Předností jejích próz je víceznačnost, atmosféra tajemství.
Letoší vítěz prozaické kategorie ceny Magnesia Litera Jiří Hájíček (1967) začínal s poezií na autorských večerech mladé poezie Hledám tě v tomto městě, které vedl koncem osmdesátých let minulého století v Budějovicích Mirek Kovářík. První povídky publikoval začátkem devadesátých let v regionálním tisku. Na večeru bude představena a přivítána na svět jeho nová kniha, která vyjde v nakladatelství Host.
Z doprovodných akcí vybíráme výstavu fotografií Jitky Taussikové z oslavy sedmdesátých narozenin Jiřího Kuběny na Bítově 2006. Vernisáž v 17.00.
17. 7. Böttcher, Fištejn a Holub
Recitátor a básník Bas Böttcher (1974) studoval ve výmarském Bauhausu mediální tvorbu. Recitovat bude především ze své nové sbírky Dies ist kein Konzert (Toto není koncert, 2006). Svou práci popisuje takto: „Na své texty pohlížím jako na smyslové zážitky. Mají místo na jevišti, v televizi, v přednáškových sálech, na diskotékách, v knihovnách, v knihách, na festivalech i na cédéčkách.“
Českou literaturu bude ten večer zastupovat publicista, esejista a scenárista Jefim Fištejn (1947).
Básník Norbert Holub je zařazen do doprovodné linie. Jeho nové verše z roku 2006, úryvek ze studie Bolest v životě a díle Otokara Březiny a Vladimíra Holana a povídka Exegi monumentum z roku 1989 se budou číst od 17.00.
18. 7. Hennig, Pacner
Falko Hennig (1969) je novinář a předseda Společnosti Charlese Bukowského, pracuje jako moderátor v Radio Hochsee. Svůj komický talent rozvíjí pravidelně na berlínských autorských čteních, například v Kaffee Burger. Debutoval v roce 1999, v Brně si poslechneme část jeho románu Trabanten (Trabanty, Piper 2002).
Pak se představí autor popularizačních článků o vědě a literatury faktu Karel Pacner (1936).
19. 7. Cailloux, Palla
Bývalý redaktor Bernd Cailloux (1945) je od roku 1976 spisovatel na volné noze. Vydal několik svazků povídek (naposledy letos), číst bude zejména ze svého debutového, kritikou oceňovaného románu Das Geschäfts-jahr 1968/69 (Účetní rok 1968/69, Suhrkamp, 2005). Jde o lakonický portrét generace roku 1968.
Performer Marian Palla (1953) nyní působí jako odborný asistent na Fakultě výtvarných umění v Brně a hraje v kapele Superlimonáda. V roce 2000 vydal mj. divadelní hru Sajns fikšn.
20. 7. Bjerg, Steigerwald
Bov Bjerg (1965) studoval v Berlíně, Amsterdamu a Lipsku lingvistiku, politologii a literaturu. Založil časopis Salbader a rozličné berlínské scény autorského čtení.
Po veselém Bjergovi se umělecky připomene dramatik Karel Steigerwald (1945).
21. 7. Wawerzinek, Šlosar
Kdysi textilní výtvarník, dnes svobodný literát Peter Wawerzinek (1954) bude číst ze své prózy Das Meer ist weniger. Ein Sing-Spiel-Lesetext (Ubývá moře. Singspielový text pro předčítání).
Po něm vystoupí Dušan Šlosar (1930), profesor Ústavu českého jazyka na FF MU, mj. spoluautor Příruční mluvnice češtiny, Historické mluvnice češtiny a Encyklopedického slovníku češtiny, autor studií Slovotvorný vývoj českého slovesa a Česká kompozita diachronně; kultuře spisovného jazyka se nyní věnuje v glosách v měsíčníku Host. Z této činnosti částečně vycházejí jeho populární knihy o češtině Jazyčník, Tisíciletá a Otisky.
Jako součást doprovodného programu se objeví básník Vojtěch Kučera (1975), spoluzakladatel poetického magazínu Weles. Od 15.00. V 17.00 ho vystřídá básník Petr Odehnal (1975).
–lb–
film
Krajina přílivu – nový film Terryho Gilliama
Po Kletbě bratří Grimmů (která byla negativně ovlivněna režisérovými spory s produkcí a které většina kritiků ukázala palec dolů) se do našich kin dostává nový projekt anglického fantasty. Gilliam má v poslední době smůlu – jeho projekt Muž, který zabil dona Quijota, byl stornován po pouhých šesti natáčecích dnech kvůli finančním potížím a řadě nepředvídatelných komplikací a nehod (viz dokument Ztracen v La Mancha), o problémech Kletby bratří Grimmů již byla řeč… Krajina přílivu (ach, ty otrocké distribuční překlady!) je komorní autorský projekt, slovy samotného Terryho Gilliama „film o čtyřech postavách, jednom baráku a poli pšenice“. Malá Jeliza-Rose (Jodelle Ferland) má bizarní dětství. Oba rodiče jsou narkomani a dítě se poté, co matka zemře na předávkování, stěhuje s otcem (Jeff Bridges – návrat Krále rybáře) do nového domu. Citlivá dívka se sklonem k fantazírování začíná stále více podléhat svým halucinacím, konverzuje s veverkami a svými hračkami a přestává vnímat hranici mezi reálným světem a světem vizí. Gilliam natočil znepokojivou variaci na Alenku v kraji divů, film, kde je díky subjektivnímu (a vyšinutému) vypravěči dovoleno vše. Po tripu v manické fázi (Strach a hnus v Las Vegas) přichází temnější část jízdy…
–jj–
Ozvěny Mezinárodního festivalu Karlovy Vary
Ozvěny MFF Karlovy Vary pokračují po celý týden, a to některými staršími klasickými kusy (Noc živých mrtvých, Mustangové, Welcome to the Dollhouse aj.), jakož i úplnými novinkami. Bulharská Opice v zimě zrcadlí osudy tří žen žijících v různých dobách. Polský Pár osob, krátkej čas proplétá zážitky homosexuálního básníka a slepé stárnoucí dámy ve Varšavě přelomu 70. a 80. let 20. století. Americká nezávislá komedie Station agent o osamělém trpaslíkovi milujícím vlaky zvítězila na festivalu Sundance. Koprodukce VB a JAR Tsotsi ukazuje nebezpečný život na předměstí současného Johannesburgu (Oscar za nejlepší zahraniční film 2006). Francouzské Flandry, natočené s pomocí neherců, sledují proměnu venkovského mladíka procházejícího abstraktní válečnou zkušeností (Velká cena poroty v Cannes 2006). Rogožkinův Tranzit konfrontuje tři civilizace na vojenském polním letišti na Čukotce v letech 1942––43. Uvidíme i české dokumenty Prodáno a Jan Křížek, sochy a včely. Fanoušci midnight movies mohou vzít zavděk portrétem tohoto fenoménu Půlnoční filmy: Kult, který se stal mainstreamem.
Grbavica
Koprodukční film Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Rakouska a Německa nás zavede do stejnojmenné části Sarajeva, kde byl za války srbsko-černohorský tábor sloužící k mučení zajatců. Teď je už po válce a město pokračuje běžným životem. Obyvateli čtvrti jsou i čtyřicátnice Esma a její dvanáctiletá dcera Sara. Esmin muž zemřel na frontě, a tak má Sara jako dcera válečného hrdiny nárok na výraznou slevu při školní exkurzi. Esma by však musela Saru vybavit potvrzením o otcově smrti, což by pro ženu znamenalo opět otevřít bolestivou minulost. A tak se raději rozhodne sehnat peníze jinak, Sara však nemíní nechat minulost spát... Film získal na letošním festivalu v Berlíně Zlatého medvěda, Cenu Ekumenické poroty a Cenu za přínos míru. Premiéra 13. 7.
–rg–
hudba
Boskovice 2006
Festival založený původně na záchranu židovského města pokračuje i poté, co se původního cíle podařilo dosáhnout. Letošní ročník (13.–16. 7.) nabízí různorodou směs hudby českých i zahraničních skupin. V nejrůznějších podobách zazní směs etnických i jiných vlivů: Pressburger Klezmer Band ze Slovenska, domácí Mamlambo či Psalteria nebo Jaleo Real ze Španělska. Jazz se představí ve svých více i méně tradičních podobách v podání NUO, Ondřej Štveráček Quintet, Themroc3, Lautstark 4 a Cristn Claas Trio z Německa. Improvizaci, která již opustila jazzové kruhy a stala se improvizací volnou, uslyšíte v podání dua Durman/Posejpal. Ke slyšení budou také různé přístupy k písničkářství. České tvůrce zastupují Alaf Alaf, Folk3mail nebo Dvořáčci, z Kanady přiletí Atlantic Cable. Pro milovníky lehkého excentrismu zahraje Xavier Baumaxa, pro milovníky většího excentrismu pak Mandelbrotovy kostičky pod taktovkou Petra Wajsara a Ester Kočičkové. Pro ty, kdo raději tančí, tu budou Monika Načeva s DJ Five a Michalem Pavlíčkem, Skyline, Nierika a Gypsy.CZ. Rockovou větev zastupují Ememvoodoopöká nebo tradiční Už Jsme Doma. To vše bude doplněno divadly, autorským čtením a dalším programem. Více informací najdete na www.unijazz.cz.
Splž
Splž je malá vesnička na Šumavě, v níž se koná třetí ročník „Domácího festivalu druhé kultury“ (13.–16. 7.), Zatímco první večer bude věnován literatuře a druhý filmu, sobota bude hudební. Vystoupí zde poměrně impozantně dlouhá sestava hudebních těles: Fru Fru Serious, Dg 307, Vladimír Václavek & Miloš Dvořáček, Phill Schönfelt & Southern Cross, Ty Syčáci, YLO – Africký Slon, Sibérija, San Francicko, Sajkedelik Šraml Band, The Richie Success, Big Yellow Day, Jim Jelínek a fyzické osoby. Více informací najdete na www.vaclaveks.cz/splz.
Hudba v synagoze
Komorní orchestr Piccola Orchestra zahraje v rámci Roku s židovskou kulturou v synagoze v Úštěku. Na programu budou skladby Jana Hanuše a Otty Alberta Tichého. 13. 7., 19.00, Synagoga Úštěk.
Jazzfe
Již čtvrtým rokem se v zámeckém parku v Bechyni koná jazzový festival Jazzfe. Vedle známých postav českého jazzu (P. J. Ryba, Jana Koubková, Ondřej Pivec Organic Quartet, Milan Svoboda) tu letos bude hlavní atrakcí čtveřice The String Quartet, v níž se sešli bubeník Billy Cobham, houslista a violista Didier Lockwood, kytarista Silvain Luc a basista Alain Caron. 14.–16. 7., Bechyně.
Pixies
Pixies vznikli v americkém Bostonu v létě 1986. Zprvu byla skupina tvořena zpěvákem a kytaristou Charlesem Thompsonem (dnes pod pseudonymem Black Francis) a kytaristou Joeym Santiagoem, později se k nim připojila zpívající baskytaristka Kim Deal a bubeník David Lovering. Ve tvorbě čtveřice je patrný dlouhý vývoj rockové hudby, od počátku rock‘n‘rollu přes léta šedesátá, dominantní epochu amerického undergroundu, období hardrocku až po rockové avantgardisty přelomu 70. a 80. let. Pixies postavili svůj zvuk na směsici punku, nezávislého kytarového rocku, popu či surf-rocku. Kolem roku 1993 se rozpadli a znovu se dali dohromady až v roce 2004. 13. 7., 19.30, Palác Akropolis, Kubelíkova 27, Praha 3.
Mudhoney
Skupina Mudhoney, která je považována za zakladatele stylu grunge a strůjce tzv. velké seattleské rockové revoluce z přelomu osmdesátých a devadesátých let, zavítá poprvé ve své dlouhé kariéře do východní Evropy. Mudhoney již několik let koncertují jen velmi vzácně a letos se vydávají na turné do Evropy vůbec poprvé od roku 1995. Bez Mudhoney by byly dějiny kytarové hudby ochuzeny o jedinečné spojení punkové přímočarosti, bluesového feelingu a hardrockové syrovosti. Čtveřice nyní přijíždí do Prahy v rámci turné k nové desce Under A Billion Suns (Sub Pop Records). Předkapelou bude chebská skupina Esgmeq. 14. 7., 19.00, Roxy, Dlouhá 33, Praha 1.
–mk–
výtvarné umění
Daniel Richter
Jeden z autorů, kteří se na výsluní světového umění objevili díky všeobecnému návratu zájmu o malířské médium jako o aktuální svébytný prostředek, je Němec Daniel Richter (1962). Nejprve jeho obrazy analogicky opisovaly jakýsi halucinogenní barevný kosmos, který se ve své amorfnosti výrazově pohyboval někde mezi graffiti a bezobsažnou abstrakcí. Před pár lety se autor náhle obrátil k figuraci a sdělnému příběhu. Znovuzavedením zdánlivě zapomenuté obrazové strategie se Richter podílel za použití současného tvarosloví na repolitizaci malířského média a současně navázal na výrazový svět umění 80. let. Ve svých nejmladších pracích Richter propojuje a mísí převzaté citace z oblasti dějin umění, masmédií a popkultury do vlastních, osobitě formulovaných narativních obrazových světů. Basilejská výstava v Museum für Gegenwartskunst (St. Alban-Rheinweg 60), kurátorovaná Philippem Kaiserem, zahrnuje přehlídku děl z posledních pěti let, především pak nejnovější práce, a je možno ji navštívit do 24. 9.
Muzeum Gugging a Gugging v Praze
Na území někdejší zemského léčebného ústavu Marie Gugging (Landesnervenheilanstalt Maria Gugging) nedaleko Vídně bylo nově otevřeno Muzeum Gugging, kde je prezentována sbírka psychiatra Leo Navratila. Ten začal v 60. letech praktikovat na svých pacientech uměleckou terapii. Kresebné a obrazové výstupy z těchto sezení byly poprvé vystaveny ve vídeňské Galerii Nächst St. Stephan v roce 1970. Co bylo původně součástí léčby a diagnostikování konkrétního duševního onemocnění, stalo se dnes pod označením art brut světově vyhledávaným sbírkovým sortimentem. Tři miliony eur byly vynaloženy na opravu a přestavbu areálu původní psychiatrické léčebny. Uveďme, že na investici se vedle kraje Dolní Rakousko (Land Niederösterreich) podílely i soukromé subjekty, jako sběratel Helmut Zambo. Ten, podobně jako rakouský malíř Arnulf Reiner, patří také mezi zapůjčitele artefaktů na výstavu Blug – Čtyři desetiletí umění z Guggingu, která zahrnuje na 500 děl od 24 autorů. Jsou zde i velkoformátové kresby „hvězd gugginského art brut“ Augusta Walla nebo Oswalda Tschirtnera. Zahajující expozice Muzea Gugging trvá až do 14. 1. 2007. Dodejme, že souběžně byla 29. 6. otevřena v Praze v Rakouském kulturním fóru (Jungmannovo nám. 18) výstava Art Brut – umělci z Guggingu a dalších ateliérů, která přináší výběr z prací pacientů právě jmenovaného doktora Leo Navrátila, který v ústavu v Guggingu u Vídně působil v letech 1946–1986. Výstava trvá do 1. 9. a rozšiřuje tak (vedle sbírky art brut „abcd“) pražské artbrutové léto o další výrazný rozměr.
Joseph Beuys v Praze
Kdo by neznal Beuyse, německého konceptuálního umělce, bořícího zavedenou představu o výtvarném umění a jeho poslání, stejně jako o samotném uměleckém provozu? Díla vytvářená z materiálů a hmot do té doby nemyslitelných, jako Židle s tukem (Fettstuhl, 1964), Filcový oblek (Filzanzug, 1970), Svobodný demokratický socialismus (Freier demokratischer Sozialismus, 1973) nebo nejslavnější dílo La rivoluzione siamo Noi (1971), kde kráčí sám autor směrem k divákovi, hovoří dodnes o záměrech velkého reformátora umění a jeho úsilí o demokratizaci umělecké tvorby a jejího bezprostředního zapojení do života společnosti. Zdá se to jako sen, že v Praze v Museu Kampa je do 17. 9. k vidění výstava děl angažovaného umělce Josepha Beuyse, a to pod záštitou emeritního ředitele Solomon R. Guggenheim Musea Thomase M. Messera. Sen to ale není.
…co bych byl bez Tebe…
Tak se jmenuje výstava německého umění posledních čtyřiceti let, která se otevřela dne 3. 7. v prostorách pražské Městské knihovny. Pro českého diváka je to akce velmi důležitá, neboť znalost německého umění je i dnes u nás velmi kusá a mnohdy neoprávněně opomíjená, což je dáno mnoha důvody, například orientací oficiálního českého umění především na kulturní centra Ameriky a Velké Británie. Pražský projekt sází především na německou malbu. Zaměřuje se na jedno z nejvýraznějších ohnisek německého malířství druhé poloviny 20. století, dané uměleckou líhní düsseldorfské akademie, které je do jisté míry určeno tehdejším působením dvou nezpochybnitelných uměleckých autorit – Josephem Beuysem a Otto Götzem. Ti ovlivnili celé další generace umělců. Zohledněna jsou však i další ohniska německé kultury posledních čtyřiceti let. Pokud jmenujeme alespoň několik jmen autorů zastoupených na pražské výstavě, pochopíme, o jak zásadní projekt se jedná: Sigmar Polke, Gerhard Richter, Blinky Palermo, Jörg Immendorf, Markus Lüpertz, Imi Knoebel, Georg Baselitz, Hanne Darboven, A. R. Penck, K. H. Hödicke, Bernd Koberling, Martin Kippenberger, Albert Oehlen, Rosemarie Trockel. Vedle klasiků tu jsou i mladé hvězdy současnosti: Neo Rauch, Daniel Richter, Uwe Kowski ad. Ojedinělý projekt s velkým informačním a uměleckým potenciálem trvádo 22. 10.
–pev–
televize
13. 7. Kristova léta, dámy... – dokumentární film o třech kamarádkách, které se narodily v době, kdy člověk poprvé vkročil na Měsíc, získal ocenění na Finále Plzeň (20.00, ČT 2); Kafe a cigára – povídkový snímek Jima Jarmusche (20.00, HBO); Bílý oleandr – film na motivy stejnojmenného románu Janet Fitchové o patnáctileté Astrid, která žije v Kalifornii se svou matkou, nekonvenční výtvarnicí Ingrid, natočil režisér Peter Kosminsky (20.35, ČT 1); Vojtěch řečený sirotek – balada Zdeňka Tyce o muži neschopném přizpůsobit se vztahům a zvyklostem venkovského společenství (21.00, Filmbox); Noc ve Varennes – snímek o událostech následujících po Francouzské revoluci (22.05, ČT 2); Láska shora – netradiční komedie Petra Marka (22.10, CS Film)
14. 7. In America – v osobním snímku, inspirovaném vlastními osudy, se irský filmař Jim Sheridan vrací do 80. let 20. století, kdy se s rodinou vydal do Ameriky (20.00, HBO); Mluv s ní – snímek Pedro Almodóvara o vztahu mezi muži a jejich ženami v kómatu (20.00, Nonstop Kino); Insider: Muž, který věděl příliš mnoho – příběh muže, který veřejně obžaluje tabákovou společnost (22.00, Nova); Asian Dub Foundation – pořad o britské skupině (1.00, ČT 2)
15. 7. To je ale bláznivý svět – komedie Stanleyho Kramera o závodu o ukrytý poklad (17.00, ČT 2); Concertino Praga 2006 – přímý přenos koncertu (20.00, ČT 2); Elvis – první část biografického portrétu Elvise Presleyho v režii Jamese Stevena Sadwithe (20.00, Cinemax); Smrtící bumerang – příběh o retardovaném muži, který ve dvanácti letech zavraždil svou matku a je po sedmnácti letech propuštěn z vězení, natočil Billy Bob Thornton (20.00, Nonstop Kino); Bandolero – western Andrewa V. McLaglena (21.50, ČT 1); Desperado – western Roberta Rodrigueze (22.20, Nova); Nevěstinec 2 – dokumentární film ze zákulisí legálního veřejného domu v USA (0.00, HBO)
16. 7. Nevinný – televizní adaptace hry rakouského dramatika Fritze Hochwäldera (15.10, ČT 1); Šváb z Malé Strany – němé filmy Josefa Švába z konce 19. století (16.30, ČT 1); Batman – komiksový superhrdina, jak ho vidí Tim Burton (19.55, Prima); Večer na téma… Deset let na cestě – pořad vychází z dokumentárního cyklu Cesty. Třináct režisérů se tehdy podílelo na výrobě celkem 49 portrétů mladých lidí různého vzdělání a profese. Sedm z těchto režisérů-dokumentaristů dnes po letech znovu oslovilo protagonisty svých, už archivních dokumentů, aby s nimi natočilo reportáže ze současnosti (20.00, ČT 2); Hledání Země Nezemě – snímek Marka Forstera o vzniku postavy Petera Pana od J. M. Barrieho (20.00, HBO, A2 č. 5/2005); Hollywood v koncích – komedie Woodyho Allena o náhle osleplém režisérovi (20.00, Nonstop Kino); Rudé kůže – filmové drama, plné autentických, místy nečekaně syrových až dokumentárně zachycených detailů ze života současných indiánů, natočil režisér Chris Eyre (0.10, ČT 2)
17. 7. Případ pro začínajícího kata – snímek Pavla Juráčka, vycházející z Gulliverových cest Jonathana Swifta (21.00, Filmbox); Opsáno ze života – režisér Todd Solondz se v provokativní hořké komedii zamýšlí nad možnostmi vyprávění příběhů a jejich ztvárnění (22.00, ČT 2)
18. 7. Hlídač mrtvých – remake dánského hororu o muži, který se stává hlavním podezřelým v případu sériového vraha, ten mu však je v patách. Režie Ole Bornedal (20.00, Nonstop Kino)
19. 7. Učiniti knihu – dokument o nakladateli a vydavateli Josefu Florianovi ze Staré Říše (18.00, ČT 2); Básníci Evropy: Ludwig Hirsch – vídeňský autorský zpěvák (18.25, ČT 2); Tři barvy: Bílá – druhý film z volné filmové trilogie polského režiséra Krzysztofa Kieślowského (20.00, ČT 2); Můj život beze mne – snímek režisérky Isabel Coixet o ženě, matce dvou dcer, která se jednoho dne dozví, že je smrtelně nemocná (20.00, Nonstop Kino); Moebius – sci-fi drama, prosycené tajuplnou atmosférou a mystériem, skrytým v labyrintu podzemních chodeb a tunelů (23.05, ČT 1)
–jgr–
rozhlas
13. 7. Woody Allen: Šílencův příběh – povídka (16.00, Vltava); Arthur Conan Doyle: Námořní smlouva – rozhlasová hra (20.00, Vltava);
14. 7. Žili jsme v jurtách na Altaji – čeští geologové v Mongolsku. O zvycích a mentalitě místních obyvatel i o jejich kuchyni a o práci v nekonečných stepích vypráví Kristýna Buriánková (17.30, Praha); Ignát Herrmann: Historie o doktoru Faustovi – povídka (20.00, Vltava)
15. 7. Ostrov pokladů – volně na motivy románu Roberta Louise Stevensona napsal Zdeněk Kovář (13.00, Praha); Charles de Coster: Zrozenci hvězd – první část dvojdílných příběhů Thyla Ulenspiegela, lidového hrdiny z Flander (14.00, Vltava); Egon Erwin Kisch: Srostlé sestry – povídka z tvorby německého spisovatele a žurnalisty (17.30, Praha); Joseph Haydn: Orlando paladino – heroicko-komické hudební drama o třech dějstvích na libreto Nunziata Porty (19.30, Vltava); John Galsworthy: Sága rodu Forsytů – první část dvanáctidílné četby na pokračování (22.00, Praha); Žalov – malý výběr z dosud nepublikovaných básní malířky Aleny Málkové-Vimrové (22.45, Vltava)
16. 7. Tereza Dubrovská: Nikdy víc – literárně-hudební pásmo z tvorby pozapomenuté české básnířky (9.32, Vltava); Jakub Arbes: Jedna z těch, které mne zajímaly – povídka (11.30, Vltava); Alektryónův prsten – na motivy pohádky Clemense Brentana napsala Jaroslava Kubištová (13.00, Praha); Setkávání se zajímavými hosty a tématy pro nedělní odpoledne – hostem Jaroslava Dolečka bude šansoniérka Hana Hegerová (14.00, Vltava); Erasmus Desiderius Rotterdamský, osamělý humanista před rozvratem Evropy – o humanismu, snášenlivosti a vzdělanosti člověka 15. století uvažuje optikou 21. století filosof Radim Brázda (15.15, Vltava); Jean Anglade: Zapomenuté jablko – první část sedmidílné četby na pokračování (18.30, Vltava); Pozvání do literárního salonu – o společnosti, která se scházela u Anny Lauermannové (20.20, Vltava); Arnošt Goldflam: Případ Agatomanie – rozhlasová úprava divadelního monodramatu (20.30, Praha)
17. 7. Wolfgang Amadeus Mozart: Únos ze serailu – první část sedmidílného cyklu Léto s Karlem Böhmem (20.00, Vltava)
18. 7. Jan Vedral: Ve skladišti mé hlavy – komedie o „panelovém člověku“ (21.30, Vltava)
19. 7. Jaroslav Kuťák: Eva, Eugène Ionesco: Autosalon, Lord Dunsan: Stalo se zítra – tři krátké komedie (21.05, Praha); Miroslav Buriánek: Sadismus – dokument z cyklu -ismy po česku (22.00, Vltava)
–jgr–
jgr – Jiří G. Růžička / jj – Jan Jílek / lb – Libuše Bělunková / lg – Lukáš Gregor / mk – Matěj Kratochvíl / pev – Petr Vaňous / rg – Roman Gazdík