literatura
Literární a výtvarná soutěž o cenu Antonína Voráčka
Šmidingerova knihovna ve Strakonicích a Město Strakonice vyhlašují 5. ročník Literární a výtvarné soutěže o cenu prof. Antonína Voráčka. Soutěž si klade za cíl objevovat a podporovat nové talenty, podnítit zájem o svůj domov, nalézt nové pohledy na skutečnosti kolem nás a připomenout osobnost profesora Antonína Voráčka, děkana, profesora strakonického gymnázia, převora maltézského řádu (20. 6. 1889 – 16. 4. 1978). Soutěž je určena studentům středních škol České republiky, pod patronací starosty města. Jejími tématy jsou vztah k domovu, méně známé tváře života, očekávání, co mi v životě chybí a nové pohledy na problémy. Pro rok 2006 je tato soutěž výjimečně rozšířena o téma Rok 2007 – 640 let od povýšení Strakonic na město a o kategorie děti do 15 let, mládež do 21 let a dospělí. Soutěž se uskuteční ve čtyřech kategoriích: básnická tvorba, beletrie, naučné pojednání a ilustrace, plakát. Uzávěrka soutěže je 15. 10. 2006. Soutěžní příspěvky zasílejte v maximálním rozsahu 5 textových stran ve třech vyhotoveních na adresu: Šmidingerova knihovna Strakonice, Mgr. Ivana Parkosová, Zámek 1, Strakonice II, 386 11. Obálku označte „LS 2006“. Své jméno, příjmení, datum narození, trvalé bydliště, školu, e-mail napište na zvláštní papír, který samostatně vložte do obálky k zasílaným příspěvkům. Ty nijak neoznačujte. Dále připište souhlas se zařazením vašich osobních údajů do databáze soutěžících a s případným zveřejněním textu. Bez těchto údajů nemohou být příspěvky zařazeny do soutěže. Členové poroty budou během měsíce října a listopadu 2006 hodnotit zaslané příspěvky podle tematické a formální úrovně, jejich stylu a myšlenkového přínosu. V každé kategorii budou uděleny 3 ceny, popř. čestná uznání. Všichni účastníci soutěže budou pozváni na slavnostní vyhodnocení v měsíci prosinci 2006. Z vybraných příspěvků bude vydán sborník prací.
Měsíc autorského čtení
Tento týden pokračuje Měsíc autorského čtení, který se letos koná již po sedmé. Tentokrát nabízí čtení berlínských (v 18.00) a českých autorů (20.00), a to v Centru experimentálního divadla (Zelný trh 9) v Brně. V minulém čísle jsme vám představili Bova Bjerga a Karla Steigerwalda, kteří vystoupí 20. 7., a Petera Wawerzinka a Dušana Šlosara (21. 7.). Více informací najdete na autorskecteni.cz.
22. 7. Dückersová, Balabán
Tanja Dückersová (1968) je jednou z mála berlínských spisovatelek, jejichž román si můžete přečíst i v češtině, Zóna Berlín vyšla v roce 2004. Autorka studovala amerikanistiku, germanistiku a dějiny umění. Vedle prózy a lyriky píše eseje, rozhlasové a divadelní hry. Získala řadu ocenění a podnikla několik stipendijních pobytů, jeden z nich také v Praze. Dückersová bude číst ze svého románu Der längste Tag des Jahres (Nejdelší den v roce, Aufbau 2006). Večer následuje čtení Jana Balabána (1961), který vystudoval Filosofickou fakultu Palackého univerzity v Olomouci, kde psal lyriku a koketoval s literární vědou, poté se vrátil do Ostravy, kde si našel práci technického překladatele. Kniha povídek Možná že odcházíme byla v anketě Lidových novin vyhlášena Knihou roku 2004 a v roce 2005 za ni autor získal Magnesii Literu za prózu. V roce 2004 byl Jan Balabán nominován na Státní cenu za literaturu 2004.
23. 7. Schünemann, Slíva
Christian Schünemann (1968) studoval slavistiku v Berlíně a v Petrohradě, pracoval v Moskvě a v Bosně a Hercegovině, absolvoval Evangelickou novinářskou školu v Berlíně. Za svou novinářskou práci byl vyznamenán Cenou Helmuta Stegmana. Na MAČ bude číst ze svého románu Der Frisör (Kadeřník, Diogenes 2004). Vít Slíva (1951) vystudoval obor čeština-latina na brněnské filosofické fakultě a stal se učitelem. Krátce působil na zvláštních a základních školách, pak třiadvacet let na gymnáziu v Brně-Králově Poli; po Listopadu také dva semestry externě na FF MU. Počátkem 70. let ho mladistvé halasovství přivedlo k Ludvíku Kunderovi. V 80. letech kolem něho začalo vznikat volné sdružení přátel a básníků, kteří se dnes scházejí v královopolské restauraci U Hloušků. V roce 2005 vyšel v nakladatelství Host výbor ze Slívovy básnické tvorby pod názvem Boudní muzika (s novými básněmi v oddíle Souvrať).
24. 7. Oda, Zgustová
Milena Oda (1975) působí jako překladatelka a tlumočnice, píše německy – prózu a divadelní hry. Studovala na Heinrich Heine Universität v Düsseldorfu (2001–2003, francouzština-italština), FF UP v Olomouci (1993–2001, germanistika-historie), v Mozarteu v Salcburku (1999–2000, obor režie--dramaturgie). Za hru Pěkné vyhlídky byla v roce 2004 nominována na Cenu Nadace Alfréda Radoka a je držitelkou ceny Literaturfestival Marguarite d’Or ve Vídni. Monika Zgustová (1956) emigrovala v 70. letech s rodiči do USA, kde vystudovala srovnávací literaturu na University of Illinois. V 80. letech se přestěhovala do Barcelony, kde píše do několika novin a kulturních časopisů (především do El País). Vydala přes třicet knih přeložených z češtiny do španělštiny a katalánštiny (Hašek, Seifert, Hrabal, Havel, Kundera, Kolář, Šiktanc, Škvorecký a další); díky této činnosti se stala klíčovou postavou, která představila českou literaturu 20. století španělským čtenářům. Za své překlady dostala literární cenu Serra d‘Or (za překlad knih B. Hrabala), Cenu města Barcelony a Cenu katalánské kultury (obě za Haškova Dobrého vojáka Švejka) a byla finalistkou Evropské ceny za překlad (za Dopisy Olze Václava Havla). Loni jí byla udělena Masarykova cena MZV ČR Gratias Agit. Pravidelně přednáší o české kultuře v USA a v Kanadě i na evropských univerzitách a v kulturních centrech. Napsala biografii Bohumila Hrabala – V rajské zahradě trpkých plodů, která byla přeložena do sedmi evropských jazyků, divadelní hru a tři romány. Její poslední román Tichá žena (Odeon) byl oceněn dvěma španělskými listy jako jeden z nejlepších románů roku 2005. Jako doprovodný program můžete navštívit další čtení – básníka Zdeňka Volfa, který pracuje jako soukromý inseminátor krav v okolí Mohyly míru (16.00).
25. 7. Orlac, Typlt
Sebastian Orlac (1970) pracoval jako divadelní a klipový režisér. Od roku 2001 píše divadelní hry a televizní filmy. Je organizátorem berlínské Show ztroskotanců, na MAČ bude číst ze svého fantaskního románu Verteidigung der Himmelsburg (Bránění nebeského hradu, Klett-Cotta 2006). Jaromír Typlt (1973) vystudoval Filosofickou fakultu UK v Praze, nyní v liberecké Malé výstavní síni připravuje výstavy současného umění a fotografie. Knižně vydal poezii (Ztracené peklo, 1994) i prózu (Pohyblivé prahy chrámů, 1991; Opakem o překot, 1996), v posledních letech realizoval ve spolupráci se spřízněnými výtvarníky i knihy-objekty. Jeho texty se staly součástí krátkého filmu (Viktor Kopasz: Shadow play, 2002), rozhlasové kompozice (Michal Rataj: že ne zas až, 2006) a několika výstav. Působí také jako vydavatel výtvarného a literárního art brut (Zdeněk Košek, Hana Fousková, František Novák). Od roku 1999 rozvíjí formu tzv. zmutovaného autorského čtení, ve kterém využívá přednatočených hlasů, jazykového rytmu, ale i nalezených předmětů a jevištní akce v prostoru. V roce 2005 se probojoval do finále české Slam poetry. Odpoledne bude věnováno časopisu Weles (16.30).
26. 7. Chaussee der Enthusiasten, Hruška
Chaussee der Enthusiasten je nejznámější berlínský literární kabaret (založen v roce 1999), vystupující každý čtvrtek o 21. hodině v RAW – Tempel v Berlíně-Friedrichshainu, Revaler Straße 99. Svou existenci založil, oproti běžnému literárnímu provozu, na co nejživějším kontaktu s publikem. V Brně se představí v tom nejsilnějším složení – Stephan Zeissig, Robert Naumann, Dan Richter, Andreas Kampa, Volker Strübing a Jochen Schmidt. Petr Hruška (1964), básník a publicista, vystudoval český jazyk, literaturu a literární vědu na Ostravské univerzitě. Pracuje v Ústavu pro českou literaturu AV ČR v Brně, zároveň na brněnské Masarykově univerzitě vyučuje českou literaturu. Je členem redakční rady literárního měsíčníku Host.
film
Rychle a zběsile: Tokijská jízda
Filmová série Rychle a zběsile, toliko Písmo svaté všech automechaniků, milovníků tuningu a pirátů silnic, se prokousala ke svému třetímu pokračování. První díl (režírovaný béčkařem Robem Cohenem) nabídl zběsilé tempo, hrst vypečených závodů a honiček, našlápnutý soundtrack, propocené krásky s dekolty mastnými od oleje a Vina Diesela (nomen omen) s Paulem Walkerem v hlavních rolích. Druhý díl pod taktovkou John Singletona se mohl pochlubit dvojnásobným rozpočtem, přesto za úvodním filmem jednoznačně zaostal. Poměrně logická sestupná tendence pokračuje i v opusu číslo tři. Na režisérský post byl nominován nezkušený rodák z Tchaj-wanu Justin Lin a ani v hereckém obsazení se žádný diamant neblyští. Žhnoucí pouště a nablýskaná velkoměsta USA střídá chaotická megapolis japonského Tokia. Hlavní hrdina Sean (Lucas Black), který utíká před pokutami amerických policistů, se tam zaplete s yakuzou, klofne tu nejkrásnější dívku a hlavně se naučí driftovat. Zapomeňte na rozpad Pangey a pohyb kontinentů – drifting je jedna z nejprogresivnějších kategorií podzemních závodů, která spočívá v co nejdůslednější jízdě smykem bez použití brzd i v těch nejsmrtelnějších šikanách. Rychle a zběsile: Tokijská jízda je dílo, které definitivně posílá celou sérii do historie (a navíc svým drifting-tématem bezostyšně vykrádá výtečný čínský Initial D). Nebrat ani v okurkové sezoně.
–jj–
Letní filmová škola
Ve dnech 21.–30. 7. letos proběhne 32. ročník Letní filmové školy v Uherském Hradišti. Nesoutěžní přehlídka v pátek od 11.00 začíná hned dvěma velikány: Sny Akiry Kurosawy a Loučením Elema Klimova. Oba snímky jsou součástí jednoho z programových cyklů, nazvaného Člověk a příroda. Koncepce zahrnuje 70 celovečerních snímků, jež mapují jak pozitivní, tak i negativní postoj člověka k přírodě, její kouzlo, tajemství. Téma je zastoupeno němou Dovženkovou Zemí, stejně jako nejnovějším dílem Terrence Malicka Nový svět. Nemůže vedle nich chybět ani Řeka Josefa Rovenského či Touha Vojtěcha Jasného. Cyklus je rozšířen i o více než 40 krátkometrážních snímků či o další pásma a komponované programy (Hudba a filosofie Joji Hirota, Indické variace...). Další dva programové cykly jsou zaměřeny regionálně – na africký a kanadský film. Téma, které by mělo postihnout celou kinematografii černého kontinentu, by bylo příliš široké, proto je rozděleno ne podle jednotlivých států, nýbrž dle velkých řek, které spojují vždy několik zemí. Vzniklo tak 8 podcelků, snažících se o přiblížení prudkého vývoje v posledních 30 letech, přičemž pro lepší orientaci budou divákům představeni ti nejvýznamnější tvůrci pomocí retrospektiv jejich tvorby. Do Uherského Hradiště by měli zavítat režiséři jako Hondo, Fila, Écaré, Cissé... Díky přítomnosti těchto tvůrců by se český divák v diskusi s nimi mohl dozvědět více o historii africké kinematografie, ale také o jejím „podhoubí“ (distribuci, produkci, podpoře...). Kanadský cyklus je zastoupen 35 celovečerními snímky. Filmy nám dobře známého Atoma Egoyana, Davida Cronenberga či Teda Kotcheffa chybět nebudou, Cronenberg bude mít dokonce svůj zvláštní komponovaný program, přesto se LFŠ zaměří i na obecně méně povědomé tvůrce, kteří jsou však v kontextu kanadského filmu významní. Někteří z nich (McKellar, Rozema, Forcier...) se přehlídky (a také diskusí) zúčastní. Většinu kanadských filmů (důležité místo zde budou mít i filmy animované) bude uvádět přední filmová teoretička Czach Liz. Mimo tyto tři hlavní programové cykly zahrnuje LFŠ i další okruhy, zaměřené na to, co nabídly filmové festivaly (Karlovy Vary, Berlín, Benátky, Cannes, Zlín aj.) a na novou domácí tvorbu; rovněž retrospektivy tvůrců, kteří letos slaví 100 let od narození (B. Wilder, O. Premminger, L. Visconti, R. Rossellini...), ale i tvůrců současných. Přehlídka je doplněna o divadelní inscenace, koncerty, workshopy, básnické večery, výstavy.
–lg–
hudba
Hear Our Voice
Hear Our Voice – Slyš náš hlas, dílo skladatelů Jonathana Dovea a Matthewa Kinga, vzniklo na základě libreta Tertii Sefton-Greenové, do něhož autorka začlenila básně, deníky a dopisy napsané dětmi v období holocaustu. Celé dílo bylo vytvořeno na základě workshopů s mladými lidmi. Vrcholí jím unikátní hudebně-vzdělávací projekt uskutečněný ve třech zemích, který nastínil novou metodu vyučování o šoa prostřednictvím umění. Projekt připravila britská organizace Hackney Music Development Trust společně s Internationales Kammermusik Festival v Norimberku a Židovským muzeem v Praze (projekt je pořádán v rámci Roku s židovskou kulturou) a ve spolupráci s umělci a pedagogy, kteří ve všech třech městech připravují studenty na společné vystoupení v angličtině, němčině a češtině. Okolo 150 mladých lidí na něm společně s Furth Streichholzer Orchestra pod taktovkou dirigenta Petera Selwyna představí posluchačům nové dílo. 20. 7., 19.30, Státní opera, Praha.
Colours of Ostrava
Colours of Ostrava (20.–23. 7.) není festival pro puristy. Hudba z celého světa je na něm představována v podobě nejrůznějších kříženců a slitin a je na divácích, aby posoudili, které ze spojení vzniklo jen kvůli módním vlnám a které skrývá i něco navíc. S elektronikou, rockem nebo hip-hopem se dá spojit folklor z Polska (Zakopower), Chorvatska (Mojmir Novaković and Kries), Indie (Senses) nebo Turecka (Oojami). Z výrazných osobností se tu objeví zpěvačka ze Sahary Mariem Hassan, Cheikh Lô ze Senegalu a Salif Keita z Mali. Nejznámějším jménem na plakátech je Robert Plant, který se představí se skupinou The Strange Sensation. Někdejší frontman Led Zeppelin ve své aktuální tvorbě rovněž míchá všemožné vlivy a své hardrockové dědictví zpestřuje elektronikou a exotikou. Mezinárodní fúze z českých dílen nabídne dvojice Autopilote (bubeník Pavel Fajt a hráč na didgeridoo Pavel Smykal doplnění japonskou zpěvačkou Yumiko), portugalsko-orientálně-moravská Maraca či indický zpěvák a kytarista Amit Chatterjee s perkusistou Tomášem Reindlem a hráčem na sopránsaxofon a basklarinet Pavlem Hrubým. Na festivalu bude zastoupena téměř kompletní česká scéna všech populárních žánrů. Od pop-rocku Anety Langerové přes hip-hop v podání Indy & Wich, taneční elektroniku Ecstasy of St. Theresa a Skyline. Místo tu mají i osobití písničkáři, jako Bratři Orffové, Oldřich Janota nebo Vojtěch a Irena Havlovi. Po čtyřdenním šílenství přijde jistě vhod meditativní ztišení, které v katedrále Božského spasitele obstará Stephan Micus. Více informací najdete na www.colours.cz.
Folkové prázdniny
Tento festival klame názvem. Zdaleka nejde jen o folk – v představách mnohých synonymum „trampské romantiky“.
Do Náměště nad Oslavou se ve dnech 22.– 29. 7. sjede řada hudebníků z různých zemí a různých žánrů. Výrazně zastoupené bude například Irsko. Kromě zde již zakořeněného Glena Hansarda zahrají Paul Noonan & Dave Geraghty nebo Fergus O´Farrell se skupinou Interference. Hudební tradice Baskicka představí skupina Ttukunak, z Pobřeží slonoviny přijede zpěvačka Dobet Gnahore, hudbu maďarských Romů zahrají Parno Graszt a ze stepí středoasijské Tuvy přiklušou Huun-Huur-Tuu. Z moravského folkloru tvoří vlastní vize nejen Hradišťan (i ten tu zahraje), ale také Hudecká úderka Jiřího Plocka a Jitky Šuranské. Ti vystoupí jednak sami, jednak se zpěvákem Jaromírem Nečasem. Z „klasických jmen“ nebudou chybět Javory Hany a Petra Ulrychových, Jablkoň (který se utká s Hradišťanem v nevázané fúzi, nazvané Hrakoň a Jabldišťan) nebo Spirituál kvintet.
–mk–
výtvarné umění
General Idea Edition 1967–1995
Berlínská galerie Kunst-Werke (KW) uspořádala retrospektivní výstavu kanadské umělecké skupině General Idea, která funguje v autorském složení Felix Partz, Jorge Zontal a AA Bronson. Projekt je putovní a Berlín ho přivítal po úspěšných, velmi navštěvovaných zastávkách v Kanadě a USA (10x) a po prezentaci v prostorách mnichovského Kunstvereinu, která se uskutečnila na počátku tohoto roku. KW hostí na 300 děl různé mediální povahy z dílny tohoto „tria“ a řadí se tak k největší prezentaci uskupení v Evropě, hned po výstavě Fin de siècle v roce 1992 ve Stuttgartu. Skupina se prosadila svým konceptuálním a emotivně-expresivním uměleckým pohledem na problematiku sebevědomého genderu, „virové infekce“ nebo parazitováním na popkulturních médiích a především svým svérázným aktivismem kolem nemoci AIDS. Výrazově lze výstupy skupinových aktivit zařadit někam mezi „kritickou“ teorii, politickou praxi a účelově zcizené a zneužité umění. Výstavu, jejíž berlínskou subkurátorkou je Barbara Fischerová, lze zhlédnout do 20. 8. (Berlín, Kunst-Werke, Auguststraße 59).
–pev–
televize
Holubice
Prostota námětu, kdy příběh o zatoulané a posléze zraněné holubici spojuje téma bolesti a naděje z probuzení ze smutku, je ideální pro záměr Františka Vláčila, který tímto snímkem z roku 1960 debutoval na poli celovečerního hraného filmu. Jeho poetické vidění světa, ale i světa ukrytého za viděným světem určuje tep Holubice. I z panoramatu domy zaplavené Prahy dokáže udělat mystickou krajinu, z uchycení zvířete ve výtahové šachtě a jeho strachu vytvoří analogii lidského utrpení. Malý chlapec (Karel Smyczek) je po nervovém šoku odkázán na pohyb pomocí vozíku, podobně jako když má pták přistřižená křídla. Je to důvod k tomu, aby to samé provedl holubici? Ale co když na ni někde někdo čeká? Kameraman Jan Čuřík a režisér nekladou otázky, jen divák se ptá po důvodech, ale ty zde nehrají důležitou roli. Důraz je kladen na emocionalitu, na vnitřní postoj hrdinů, odraz jejich nitra na skle reálného světa. Kompozice je to, co místo slov vypráví. V 11 obrazech volně plyne i to, co se ve skutečnosti zdá nehybné. Strohost paneláku, jeho bytelnost není důvodem, proč by se v něm nemohl odehrávat citový zápas o odpuštění a vyrovnání se s handicapem. Počátek 60. let umožnil Vláčilovi, aby byl zcela upřímný, svůj. Příběhem sice neposunul hranice české kinematografie, jeho ztvárněním však ano. Vycházel přitom z tradic české kameramanské školy (zejména záběry v exteriérech), k divákovi se však obracel novátorským způsobem. Neopomenutelná je i hudební partitura Zdeňka Lišky. Holubice je tak důkazem zrodu filmového básníka. 19. 7., 20.00, CS Film.
–lg–
20. 7. Český sen – režiséři Vít Klusák a Filip Remunda natočili reklamu na myšlení o tom, co a jak ovlivňuje naše životy, a to v souvislosti s tzv. konzumním způsobem života (20.00, ČT 2); S nejlepšími úmysly – Ingmar Bergman ve spolupráci s režisérem Billem Augustem přináší příběh svých rodičů. Biografické drama z roku 1992 bylo oceněno dvěma hlavními cenami na MFF v Cannes (20.00, Cinemax); Návrat Sommersbyho – remake francouzského milostného dramatu Návrat Martina Guerra natočil režisér Jon Amiel (20.30, ČT 1); Marat-Sade – hru Petera Weisse inscenoval a poté i zfilmoval Peter Brook. Politicko-filosofický dialog dvou významných postav francouzské historie – Jeana-Paula Marata, který usiluje o štěstí společnosti na úkor jednotlivce, a markýze de Sade, hlásajícího právo jedince na štěstí na úkor společnosti (22.00, ČT 2); Na moll... – speciální prázdninové vydání folkového pořadu přináší záznam koncertu romského souboru Točkolotoč (23.05, ČT 1)
21. 7. Cesare Zavattini – portrét scenáristy a spolupracovníka významných neorealistických režisérů (18.00, ČT 2); Muž, který nebyl – komedie bratří Coenů (20.00, Nonstop Kino); Team America: Světovej policajt – loutková komedie od tvůrců South Parku (22.00, HBO); Franz Ferdinand – koncert skotské skupiny (1.20, ČT 2)
22. 7. Schůzka se smrtí – Hercule Poirot se na výletě ve Svaté zemi pokouší rozluštit tajemství rodiny Boyntonových (9.30, Prima); Království hraček – dokument o Dánsku (10.00, ČT 1); Koloseum: římská aréna smrti – dokument (15.30, ČT 2); Plynové lampy – snímek George Cukora vznikl podle úspěšné divadelní hry Patricka Hamiltona a byl oceněn několika Oscary (17.25, ČT 2); Sen noci svatojánské – představení divadla ABC z roku 1984 (20.00, ČT 2); Past na rosomáka – komedie Finna Taylora, vybraná do soutěže v Sundance 2002 (20.00, Nonstop Kino); Elvis – druhá část filmu o Elvisu Presleym (20.00, Cinemax); Kapsy plné dynamitu – western Sergia Leoneho, odehrávající se v období revoluce v Mexiku (21.40, ČT 1); Půlnoční běh – lovec lidí má za úkol najít pro mafiánského bosse jeho bývalého účetního, na stejného muže má však zálusk i FBI. Britský film (21.20, Prima); Blues pro Pavla D. – vzpomínkový pořad (22.15, ČT 2); Honolulu Baby – lehce absurdní komedie Maurizia Nichettiho (1.50, ČT 1)
23. 7. Zelená kobyla – francouzská komedie, natočená podle románu Marcela Aymého (17.40, ČT 2); Batman se vrací – pokračování superhrdinského dobrodružství v režii Tima Burtona (19.55, Prima); Večer na téma… Globalizace – v rámci tematického večera budou uvedeny dokumenty Vybydlená planeta? a Příroda pro zítřek (20.00, ČT 2); Cokoliv – komedie Woodyho Allena (20.00, Nonstop Kino); Mozart 2006 – uslyšíte Předehru a Finále z opery Figarova svatba, kde je mezi sólisty i Magdalena Kožená, a americký klavírista Emmanuel Ax zahraje klavírní koncert věnovaný Madame Jeunehomme (22.05, ČT 2); Italština pro začátečníky – režisérka Lone Scherfigová získala za film natočený podle manifestu Dogma 95 Stříbrného medvěda na Berlínském festivalu (23.10, ČT 2); Jana Eyrová – filmová adaptace románu Charlotte Brontëové v režii Franka Zeffirelliho (1.05, Prima)
24. 7. Padlé ženy – snímek Petera Mullana zachycuje existenci domů pro „padlé ženy“ ještě v polovině 20. století v Irsku (20.00, Nonstop Kino); Dobyvatelé: Estonsko – dokument (21.00, ČT 2); Ples příšer – psychologické drama režiséra Marka Forstera rozvíjí téma osamění a vykoupení (22.00, ČT 2)
26. 7. Tekno je mý všekno – Radim Špaček a Karel Koula zpovídali několik lidí, kteří se spíše než za technaře považují za kočovníky, travellery (17.30, ČT 2); Sklizeň samot – dokument o básníkovi Bohuslavu Reynkovi (18.00, ČT 2); Básníci Evropy: Donovan – irský písničkář (18.25, ČT 2); Tři barvy: Červená – závěrečná část volné filmové trilogie Krzysztofa Kieślowského (20.00, ČT 2); Smrt pod ochranou církve – dvojdílný detektivní příběh podle románu P. D. Jamesové (23.10, ČT 1); Recitál skupiny Mascara – koncert folkové skupiny (4.20, ČT 1)
–jgr–
rozhlas
20. 7. Joseph Conrad: Knihy – esej anglického spisovatele (10.00, Vltava); Miloš Urban: Vlasy – povídka (16.00, Vltava); Arthur Conan Doyle: Umírající detektiv – rozhlasová hra (20.00, Vltava); Zelené peří – v pořadu pro začínající básníky se představí Lukáš Weishäupl (22.30, Praha)
21. 7. Objevili jsme kaňon v Nikaragui – čeští geologové zkoumají sesuvy půdy, zemětřesení, záplavy v zemi plné vulkánů a objevili při tom kaňon řeky Somoto, dnes už rezervaci s průvodci a vyjížďkami (17.30, Praha); Clevelandský „Smrtihlav“ – z pamětí amerického detektiva Léona Cliftona (20.00, Vltava); Nebe dokořán – ohlédnutí za festivalem Khamoro 2006 (21.05, Praha)
22. 7. Hrdinný kapitán Korkorán – volně na motivy románu Alfreda Assolanta napsala Inka Ciprová (13.00, Praha); Charles de Coster: Zrozenci hvězd – druhá část příběhů Thyla Ulenspiegela (14.00, Vltava); Velké osudy: Eduard Štorch – dokument (14.30, Praha); Ivan Bunin: Antigona – povídka (17.30, Praha); Nikolaj Rimskij-Korsakov: Pskoviťanka – opera o třech dějstvích na skladatelovo libreto podle hry Lva Meye (20.00, Vltava); Slovem postižený – výběr z poezie Franze Wurma (22.45, Vltava)
23. 7. Není u Mantovy tolik vrtáků... – literárně-hudební pásmo renesanční poezie (9.32, Vltava); E. T. A. Hoffmann: Slečna ze Scudéry – povídka (11.30, Vltava); Alena Riegerová: Netopýří král – původní rozhlasová pohádka (13.00, Praha); Setkávání se zajímavými hosty a tématy pro nedělní odpoledne – hostem Jany Klusákové bude Helena Albertová a řeč se povede o českém divadle a scénografii (14.00, Vltava); George Bernard Shaw – dokument (15.15, Vltava); Jiří Reidenger: Cirksezóna 83 – první část osmidílné četby na pokračování (18.30, Vltava); Arthur Schnitzler: Dokolečka, dokola – skandální hra rakouského dramatika dvacátých let (20.20, Vltava); Stefan Canev: Sokratova poslední noc – hra o svobodě, moci a násilí (20.30, Praha)
24. 7. Vladislav Vančura: Rozmarné léto – první část šestidílné četby na pokračování (8.25, Vltava); Lubomír Dorůžka: Panoráma paměti – první část dvanáctidílné četby na pokračování (11.30, Vltava); Nikolaj Semjonovič Leskov: Kejklíř Pantalon – první část pětidílné četby na pokračování (22.05, Praha)
25. 7. Jiří Vilímek: Neodvratný skon maratonského běžce – rozhlasová hra (21.30, Vltava)
26. 7. Veselé paničky windsorské – galerií shakespearovských postav provází Martin Hilský (16.00, Vltava); Pražské jaro 2006 – záznam koncertu Mezinárodního hudebního festivalu z úterý 23. 5. ve Smetanově síni Obecního domu v Praze (20.00, Vltava); Ilja Hurník: Klavíristé – čtyři drobné anekdotické příběhy na téma poslání hudby v životě člověka (21.05, Praha); Marek Janáč: Islamismus – dokument z cyklu -ismy po česku (22.00, Vltava)
–jgr–
jgr – Jiří G. Růžička / jj – Jan Jílek / lg – Lukáš Gregor / mk – Matěj Kratochvíl / pev – Petr Vaňous