literatura
Mezinárodní literární festival v Berlíně
Ve dnech 5.–16. 9. se v Berlíně (Haus der Berliner Festspiele) uskuteční Mezinárodní literární festival, který bude hostit jak nadějné autory, tak jejich zavedené kolegy. Celkem by se během 300 setkání mělo představit na 100 spisovatelů. Festival otevře 5. 9. v 18.00 předčítání Ginsbergova Kvílení, od jehož vydání letos uplynulo padesát let. Následovat bude vystoupení Édouarda Glissanta, jednoho z nejvýznamějších autorů frankofonní části Karibských ostrovů. Od 20 hodin pak bude Abdelwahab Meddeb předčítat své verše v němčině, francouzštině a arabštině. Večer uzavře koncert Natachy Atlas. Ve středu 6. 9. Meddeb promluví o islámu (18.00), v 19.00 bude následovat seminář Nomádi, proroci, barbaři – maghrebská podstata, kterého ze zúčastní Salim Bachi, Hélé Béjis, Rachid Boudjedra, Mourad Sakli a Khaled Najar. V 19.30 pak v Instituto Cervantes můžete navštívit diskusní pořad Borgesův životopis a Abeceda, v němž se představí María Kodamová a Oliver Siebeck. Večer uzavře čtení indicko--amerického spisovatele Vikrama Chandry (21.30).
divadlo
Letní Letná 2006
Do 3. 9. ještě můžete navštívit několik divadelních představení a koncertů, které se uskuteční v rámci festivalu Letní Letná. Ve čtvrtek 31. 8. vystupuje mimo jiné španělský soubor Escarlata Circus s představením Llenties i marabú (18.00 dále 1. 9. v 15.00, 16.30 a 18.00), v němž uvidíte například „siláka Campanelliho, úžasného trhače řetězů, prásknutí bičem vzbuzující pocit štěstí, blyštivý ocelový drát s cingrlátky omotaný okolo těla, akrobatická čísla”. V sobotu 2. 9. pak můžete s dětmi navštívit představení Divadla Minor Cirkus harampádím (11.00), „hrátky tří klaunů, otrhánků a popletů, dětí ulice, kteří škobrtají světem s vozíčkem plným roztodivných věcí”, nebo koncert skupiny Jan Budař a Eliščin band, který následuje po posledním představení, tedy kolem desáté hodiny večerní. Podrobnější informace najdete na letniletna.cz.
Medovo-kukuřičné slavnosti
V Těchonicích proběhnou ve dnech 1. a 2. 9. Medovo-kukuřičné slavnosti. Během nich bude naposledy uváděno představení Zkrocení zlé ženy v podání místních ochotníků. Klasické látky se ochotníci nezalekli, naopak děj hry originálně umístili do cirkusového prostředí, v němž nechybějí typické cirkusové atributy – maringotky, manéž, živý orchestr, cirkusová čísla a (skoro)ochočená zvířata. Závěr úspěšné sezony ochotníci obohatí kulinářskou přehlídkou – medovo-kukuřičnými slavnostmi. Po cibuli, cuketě a bramboře to bude letos med a kukuřice, ze kterých místní hospodyňky připraví nejrůznější pokrmy, a tentokrát i drinky. Ochotnická představení začínají v pátek (1. 9.) v 18.00 a 20.00, v sobotu (2. 9.) pak v 17.00 a 19.00. Sobotní večer uzavře (od 21.00) Karavana Swingers Band i s živým kouzelníkem.
film
Huston vs. Oury
Přelom srpna a září je v pražském kině Ponrepo věnován dvěma režisérským osobnostem, žánrově velmi protichůdným. Retrospektiva Johna Hustona pokračuje ve středu 30. 8. dramatem Key Largo o gangsterismu v poválečné Americe, v hlavní roli se objeví stěžejní představitel filmů noir Humphrey Bogart. O den později bude promítnuto kriminální drama o přípravě a realizaci loupeže Asfaltová džungle. Moulin Rouge (1. 9.), pohled do soukromí francouzského impresionisty H. de Toulouse-Lautreka, vyniká svou výtvarnou stylizací, zatímco snímek Muž, který chtěl být králem je především výpravným dobrodružstvím. Film, jenž dohromady svedl Seana Conneryho a Michaela Cainea, bude uveden 4. 9. Retrospektiva pokračuje snímky Bílá velryba (5. 9.), Nadmuté město (7. 9.), Mustangové (11. 9.), Život a doba soudce Roy Beana (13. 9.) a končí předposledním Hustonovým dílem, gangsterkou Čest rodiny Prizzů (18. 9.). Letos v létě, tři měsíce po dosažení svých 81. narozenin, zemřel francouzský herec a režisér Gérard Oury. To, že nebyl pouze tvůrcem komedií s Louisem de Funès (Velký flám – 8. 9., Pošetilost mocných – 11. 9.), ale snažil se zvládnout i živelnost Pierra Richarda (Rána deštníkem – 19. 9.) či podtrhnout eleganci Jeana-Paula Belmonda (Velký šéf – 12. 9.), se můžeme přesvědčit při nepříliš rozsáhlé prezentaci jeho díla během září. Jakožto herce nám jej Ponrepo představí v dramatickém příběhu z prostředí stavby horské přehrady (Nejlepší část – 1. 9.) či v příběhu o pařížském taxikáři a jeho pasažérce (Adresát neznámý – 5. 9.). Všechny projekce začínají v 17.30.
Fresh Film Fest 2006
Pro ty, kteří by rádi pronikli do hlubin nejlepší studentské tvorby, zorganizovali posluchači FAMU, VŠUP a AVU třetím rokem festival, který představí přes 200 filmů z různých zemí a různých žánrů. Fresh Film Fest má snahu stát se centrem východoevropské a středoevropské studentské tvorby, a tak se pokouší ji propagovat a také upozornit na snímky, které si obtížně hledají cestu do české distribuce. Program, který zahrnuje i hlavní soutěž, je rozdělen do několika sekcí, jako Zvláštní uvedení, Lekce Jana Němce, nechybí ani FAMU výběr Cinepuru a Fresh výběr. Festival je doplněn workshopy, z nichž za pozornost jistě bude stát například exkurze do světa a historie úvodních a závěrečných filmových titulků, ale nebudou chybět ani témata jako product placement, trikové technologie či autorské právo v audiovizi. Fresh Film Fest se koná od 30. 8. do 3. 9. v Karlových Varech. Podrobné informace o programu, doprovodných akcích, ale také o možnostech ubytování naleznete na freshfilmfest.net.
Marta
Je dobře, když se za počiny začínajících filmových tvůrců nemusí jezdit jen na festivaly či kvůli nim navštěvovat speciální projekce a když si debut probojuje cestu skrze distribuční šípkové keře. Ne nutně to znamená úspěch u diváků, zřídkakdy pak u kritiků – debutanti jsou často peskováni za příliš mnoho nedostatků, někdy až amatérismus. Marta Nováková (1975) si zaslouží obdiv za to, že svůj projekt dokázala protlačit do běžné distribuce, ale to diváka jen stěží přiměje k tomu, aby k jejímu autorskému dílu přistupoval shovívavěji. Tentokrát to však ani není nutné. V příběhu odehrávajícím se během jakési války se spojují osudy otce a syna žijících na samotě s nepřátelskou vojačkou – Martou. Nastává válka vztahů, pocitů a citů – pro svůj absolventský snímek se nechala Nováková mimo jiné inspirovat Kachyňovým Kočárem do Vídně, dílo však nepostrádá ani ozvuky Tarkovského Stalkera. Dominuje mu především strohost výrazových prostředků; situace nejsou popisovány, pouze naznačeny. Film je natočen na DV kameru, za níž stál Matěj Cibulka, další student FAMU. Zaujmou i webové stránky filmu martafilm.cz, které nabízejí například posudky vedoucího práce (Saša Gedeon) či jejího oponenta (Jasmina Blaževićová), ale také filmovou povídku, podle níž film vznikal. Premiéra 31. 8.
Kdo byl Kafka?
Pod křídly Národního filmového archivu vstoupí první zářijový den do kin dokumentární snímek švýcarského režiséra Roberta Dindoa, který se již od roku 1974 soustředil na natáčení uměleckých dokumentů na témata z moderní evropské historie. Po portrétech Maxe Frische, Arthura Rimbauda, Che Guevary a Jeana Geneta následuje inscenovaný dokumentární film, jenž se nesnaží o interpretaci Kafkova díla, nýbrž o postižení jeho jednotlivých etap života. Dindo skládá mozaiku z Kafkových vlastních zápisků (z deníků, dopisů i literárních děl), opírá se však také o výpovědi Felice Baueové, Dory Diamantové a Mileny Jesenské, nechybí přirozeně ani Max Brod či Gustav Janouch. Všichni tito současníci zanechali v dopisech, knihách a článcích poznámky, které se Kafky nějak dotýkaly a poodhalovaly jeho osobnost. Robert Dindo inscenuje tyto střípky textů do podoby promluv profesionálních herců, za nimiž je doplněno pozadí získané dotáčkami převážně z pražských reálů. Jeho dílo není určeno kafkologům, ale má být spíše jakýmsi vodítkem ke Kafkovu dílu.
–lg–
Rumunská nová vlna
V rámci Fresh Film Festu připravil Rumunský kulturní institut komponovaný program věnovaný fenoménu Rumunské nové filmové vlny, která o sobě v poslední době dává vědět na významných festivalech. Představen bude režisér Corneliu Porumboiu, držitel Zlaté kamery za nejlepší debut na letošním festivalu v Cannes (za snímek 12:08 Na východ od Bukurešti / A fost sau n-a fost). Na Fresh Film Festu bude uveden jeho studentský snímek Do města cesta (Calatorie la oras), středometrážní film Liviův sen (Visul lui Liviu) a krátký Gone with the Wine. V sobotu 2. 9. od 15.15 proběhne v kinosálu C v karlovarského hotelu Thermal kulatý stůl, jehož se zúčastní Mircea Dan Duta (ředitel Rumunského kulturního institutu a pedagog FFUK a FAMU), Jaromír Blažejovský (filmový kritik a vedoucí katedry filmových studií FF MU) a rumunští studenti bukurešťské Filmové a divadelní akademie Iona Luky Caragialého. Na debatu navazuje v 17.15 přehlídka toho nejlepšího z rumunského studentského filmu poslední doby.
Nebohá paní Pomsta
Dalším zástupcem korejské kinematografie, který si dokázal probojovat cestu až do české distribuce, je Park Chan--wook. Nebohá paní pomsta zakončuje jeho Trilogii pomsty (první díl Sympathy for Mr. Venegance u nás bohužel není k dispozici). Předchozí Oldboy dokázal zřejmě přitáhnout dostatek diváků, kteří překousnou scény, jako je stříhání jazyku nebo trhání zubů požárním kladívkem. Ani Nebohá paní pomsta není na podobné scény skoupá, skupina rodičů tu například sleduje videozáznamy, které si pořídil vrah jejich dětí, a poté se seřadí do fronty a různými předměty se svázanému vrahovi mstí. Divák sice chvílemi marně pátrá po odlehčení, humorné scény tu ale nechybějí. Pokud na to máte žaludek, můžete se u Nebohé paní pomsty skvěle bavit, když ne, zvolte raději něco lehčího. Premiéra 31. 8.
–jgr–
hudba
Iberica
Třetí ročník Festivalu Iberica nabízí ve dnech 30. 8. – 2. 9. ochutnávky z pramenů španělské hudby a jeho hlavním dějištěm se opět stane prostředí zámku Boskovice. Součástí festivalu budou také koncerty v Brně, Praze a nově i v Bratislavě. Hlavní hvězdou letošního ročníku je Gerardo Núńez, který pochází z jihošpanělského Jerez de la Frontera. Núńez se prosadil především jako sólový koncertní kytarista a skladatel. Po technické stránce patří nepochybně k nejlepším hráčům v oboru, ale je otevřen i jiným než flamenkovým stylům. Ve své tvorbě mísí jazz, latinskou hudbu i ostatní žánry. Komponuje bohatou a složitou hudbu a i ve vyloženě jazzových skladbách nezapomíná na své flamenkové kořeny. Na svých dvou posledních albech Calima a Andando el tiempo spolupracoval s hráči jako Danilo Pérez, John Pattituci, Paolo Fresu či Perico Sambeat. V rámci festivalu dále vystoupí skupina Malas Juntas z Granady, spojující flamenco s latin popem a funky rytmy. Zajímavou verzi spojení flamenka s jazzem předvedou slovenští Los Remedios, na koncertě v Brně zahraje česko-španělský kytarista Petr Vít s hráčem na cajón José García Puchem. Více informací najdete na iberica.cz.
Musikfest Berlin 06
Letošní ročník festivalu Musikfest Berlin nabízí ve dnech 1.–17. 9. velkou porci vážné hudby historické, ale především současné v podání špičkových interpretů. Zazní tu skladby Gustava Mahlera, Ludwiga van Beethovena nebo Bély Bartóka, ale také již klasičtí autoři soudobé hudby, jako György Kurtág, Harrison Birtwistle a Kaija Saariaho, či zástupci mladší generace, kam patří třeba Matthias Pintscher. Na programu festivalu je řada světových premiér, často objednaných právě pro tuto příležitost. Budou tu uvedena nová díla Wolfganga Rihma nebo Jonathana Harveyho. Na seznamu interpretů najdeme Ensemble Resonanz, Staatskapelle Berlin s dirigentem Danielem Barenboimem a klavíristkou Marthou Argerichovou, Huelgas Ensemble i Berlínské filharmoniky s dirigentem Simonem Rattlem. Jako sólistka tu vystoupí také Magdalena Kožená. Více informací najdete na berlinerfestspiele.de.
Front Line Assembly
Kapela Front Line Assembly je hlavním projektem muzikanta Billa Leeba, který dlouhodobě sídlí ve Vancouveru. Od poloviny osmdesátých let skupina definuje žánr zvaný electronic body music – spojení elektronických tanečních rytmů a industriálních hluků. Pro aktuální nahrávku jsou typické dunivé beaty, atmosférické zvuky, probublávající melodie, dynamické syntezátorové zvuky a charakteristický hlas Billa Leeba. Front Line Assembly dokázali odolat času a kapela neztrácí zásadní vliv na industriální scénu. Bill Leeb je také autorem hudby pro oblíbenou videohru Quake 3 – The Arena. 1. 9., 20.00, Abaton, Praha.
Josef Mysliveček: Antigona
Národní divadlo uvádí ve spolupráci s Kammeroper Schloss Rheinsberg operu Antigona Josefa Myslivečka. Mysliveček, jehož pozdějším obdivovatelem byl i Mozart, odešel ve svých 26 letech z Čech do Benátek. V roce 1767 slavil v Neapoli úspěch se svou nejznámější operou Bellerefonte a záhy získal řadu objednávek od dalších italských divadel. Většinu ze svých oper složil na mytologické náměty. Do této kategorie patři také Antigona podle Sofoklovy stejnojmenné tragédie na libreto Gaetana Roccaforta. Premiéra se konala o karnevalu roku 1774 v Teatro Regio v Turíně. Režisérem nové inscenace je Jiří Nekvasil, diriguje Roger Boggasch. Premiéra 1. 9., Stavovské divadlo, Praha.
–mk–
výtvarné umění
NIC
Ticho, prázdnota, mlčení – v umělecké společnosti vybraných autorů vyhrává meziprostor: pauza, mezera, vynechání, vypuštění významu a smyslu. Avantgardní umělci 60. a 70. let, jako John Baldessari nebo Art & Language, reagovali ve své době s rostoucí skepsí a prostřednictvím odmítajících strategií na zobrazování skutečnosti, o které byli přesvědčeni, že je ve své komplexnosti neustále proměnná, a tedy nepostižitelná. Dennímu množství přijatých vizuálních informací odpovídá toto umění radikálním krokem – vyprázdněním obrazu. Dnes transformují postminimalisté a neokonceptualisté jako Joëlle Tuerlinckx, Tom Friedman nebo Martin Creed intenzivní zkušenost s prázdnotou do instalací, obrazů, soch a objektů. Návrat vizuálního balastu, efektu, pompéznosti a senzace způsobuje souběžně tvůrčí koncentraci zaměřenou na opačné věci a jevy, které nejsou na první pohled patrné. Tak dochází k tomu, že tento soustředěný pohled do prázdna odhaluje projevy jakési těžko definovatelné existenciální periferie. Efemérní a skryté se otevírá. Co zůstává, je mnohoznačné, pestré a proměnlivé NIC. Výstava, připravená kurátorkou Martinou Weinhartovou, je postavena přesně na těchto základech. Ve frankfurtské Schirn-Kunsthalle ji lze zhlédnout do 1. 10.
–pev–
Bohemia – Romania
Dne 5. 9. v 17.00 bude v kině Kotva v Českých Budějovicích zahájena výstava fotografií Bohemia – Romania, na níž budou představeny práce českých fotografů z jejich návštěv Rumunska.
televize
Ztraceni
Ztraceni (Lost) nejsou seriálem bez komerčního potenciálu (natočení první epizody stálo 10 mil. dolarů), ale patří mezi ty skvosty, které na sebe vážou i dobře odvedené řemeslo a také jisté umělecké ambice. Ověnčeni řadou cen (mezi jinými i Zlatý glóbus nebo Emmy). prošlapali si ztroskotanci cestu do několika zemí, v samotných Spojených státech každou epizodu sledovalo přes 15 milionů diváků. Dějovou zápletkou příliš nevybočují, vždyť kolikrát nás již kinematografie obdařila díly, v nichž jedinec či skupina ztroskotá na opuštěném ostrově. V případě Ztracených přežije pád letadla 48 lidí, jenže to vypadá, že ostrov, kam dopadnou, není tak úplně opuštěný, a scenáristický tým J. Lieber, J. J. Abrams (režisér snímku Mission Impossible 3) a D. Lindelof s nimi rozehrávají hru s poněkud mysteriózním nádechem. Tématem tak není jen únik z ostrova samého, jako spíše záchrana holého života. Seriál nabízí navíc prvky mystiky, vše zůstává zahaleno v hávu nevyřčeného a zkratka a náznak stupňují intenzitu napětí natolik, že čekání na každý další díl je příjemným utrpením. Filmaři zde vycházejí z kánonu strachu, kdy se divák nejvíce bojí neviděného, a jejich práce je výtečná, přesto je zlatým jádrem Ztracených něco jiného. Televizní seriály mají výhodu, že se mohou věnovat psychologii svých postav hlouběji než filmy. Zřídka toho sice využívají, v tomto případě je to však naopak – boj s krutou přítomností (ale většinou s ještě krutější minulostí) každé z postav je tu totiž brilantně zachycen. Jestliže po prvním díle v nás může heroičnost chirurga Jacka či schematické načrtnutí ostatních trosečníků vyvolat nechuť, následující díly zásluhou jejich vzpomínek a samozřejmě i chování v krizové situaci neustále poupravují a dokonce i radikálně převracejí naše stanoviska. Hereci jsou dobře vybraní a nemusí jít o žádné megastars, ve většině případů se podařilo najít takové, kteří jsou sami o sobě čímsi tajemní (nebo to umějí zahrát). Proto v nás napětí nevzbuzuje jen to, co se skrývá v nitru ostrova, ale i to, co se ukrývá v nitru každého jednotlivce. I na zlatém svícnu ale bývá prach a ani Ztraceni nejsou bez chyby, především se nevyhnou občasnému patetizování, a i když se necháte strhnout, pravděpodobně pocítíte jemný závan komerční manipulativnosti. V kinematografii se naštěstí stále ještě objevují díla, jejichž komerční potenciál nevylučuje potenciál řemeslný a umělecký. Ztraceni do této kategorie patří. 3. 9., 21.15, Nova.
–lg–
Zoufalé paničky
Tento týden začínají české komerční televize Nova a Prima vysílat dva americké seriály, které měly v zemi svého vzniku premiéru sice již před pár lety, nicméně jde o světové fenomény. Český divák tak konečně uvidí díla, o kterých se v zahraničí mluví, a nebude odkázán jen na bezcenné telenovely a po několikáté reprízované seriály, jako je MASH nebo Pohotovost. Kromě Ztracených, to jsou i Zoufalé paničky (Desperate housewives). V tomto seriálu, jehož třetí řada v USA začíná koncem září, můžete sledovat životy několika žen žijících v luxusní čtvrti kdesi v Americe. Jak však název napovídá, nejsou tak úplně šťastné. Hned pilotní epizoda začíná sebevraždou hlavní hrdinky, která pak „shora” sleduje počínání svých sousedek, snažících se přijít na to, proč vlastně sebevraždu spáchala. Divák tak má možnost proniknout do soukromí žen, které jsou buď tak dokonalé, že přestávají své manžely zajímat, nebo jsou ochotné, aby zachránily svého milence, posekat místo večírku trávník. Seriál se pohybuje někde mezi Mendesovou Americkou krásou a Sexem ve městě. Humor tu je inteligentní a vtipný, kamera až umělecká, herecké výkony na úrovni – prostě perla mezi seriály. Místo českých utahaných soap-oper Ordinace v Růžové zahradě nebo Rodinná pouta tak bude mít divák konečně možnost sledovat moderní seriál. Snad se bude inspirovat i Česká televize a nabídne konečně něco jiného než x-tou řadu Odpočívej v pokoji. 4. 9., 21.05, Prima.
–jgr–
hudba v televizi
Ačkoliv nejde o novinku, stojí za připomenutí dokument Básníci Evropy – Bulat Okudžava. Portrét známého básníka, spisovatele a zpěváka, který se stal ztělesněním vzdoru proti totalitnímu režimu, natočili J. Vondrák a J. Vašíček. Bulat Okudžava se stal jedním ze symbolů ruské poezie dvacátého století. Spolu s Vladimirem Vysockým pak byl i příkladem vzdoru proti sovětské komunistické zvůli. Jeho romány, přeložené do třiceti jazyků, svědčí o neobyčejně bohaté tvůrčí osobnosti. Okudžava vydal sbírky básní Veselý bubeník, Cestování na Tinatin, Arbate, můj Arbate a napsal i několik filmových scénářů. Desky s jeho písněmi, které nezaměnitelným způsobem interpretoval, vyšly nejen v evropských zemích, ale i v Americe, Austrálii a v Kanadě. Zemřel v roce 1997 v Paříži. (30. 8., 18.30, ČT 2). Závěrečný díl seriálu, v němž slavný jazzový klavírista hraje s kolegy různých generací, se jmenuje Chick Corea: Three Quartets Band. Jde o návrat Chicka Corey k jeho fenomenálnímu projektu z roku 1981, kdy se deska Three Quartets stala jazzovým albem roku. Tehdy klavírista Corea nahrál po zkušenosti s elektrickou jazzrockovou skupinou Return To Forever ve vlastním studiu Mad Hatter akustickou, ryze jazzovou nahrávku v sestavě Michael Brecker – tenorsaxofon, Eddie Gomez – kontrabas a Steve Gadd – bicí. První ze skladeb je věnována Duke Ellingtonovi, další Johnu Coltraneovi. (3. 9., 2.15, ČT 2).
–mk–
Čt 31. 8. Láska, kterou opouštím – druhý díl autorské bilance režiséra a kameramana, dokumentaristy Jana Špáty (20.15, ČT 2); Prokletí žlutozeleného škorpióna – o tom, že láska a hypnóza nemají daleko od sebe, vypráví Woody Allen (22.00, ČT 2); Killer – klasické dílo básníka filmového násilí Johna Woo (22.05, Nova)
Pá 1. 9. Filmopolis – o tom, co zajímavého ve světě filmu přinesla loňská sezona (18.00, ČT 2); Návrat do Cold Mountain – cesta zběhlého vojáka, bojujícího v americké občanské válce, zpátky domů v romantickém dramatu A. Minghelly (21.45, HBO)
So 2. 9. O chloupek – plastelínoví hrdinové Wallace a Gromit vs. zločinný buldog Preston v animovaném snímku Nicka Parka (14.25, ČT 1); Quo Vadis – osudy prvních křesťanů ve starověkém Římě ve zpracování J. Kawalerowicze (15.40, ČT 2); Obecná škola – první spolupráce Zdeňka a Jana Svěrákových (19.55, Prima); Pravda o Charliem – remake thrilleru s Garym Grantem a Audrey Hepburnovou z roku 1963 v režijním vedení Jonathana Demmeho (20.00, Cinemax); Evita – filmová adaptace slavného muzikálu s Madonnou v hlavní roli (20.15, ČT 2); Román pro ženy – úspěšná filmová adaptace díla M. Viewegha (20.30, HBO)
Ne 3. 9. Prolínání světů: Prolog – první část z osmnáctidílného cyklu, v němž Tomáš Halík provází světem velkých náboženství (12.25, ČT 2); Tajemný let – čerstvě ovdovělá Kyle (Jodie Fosterová) letí se svou dcerou z Berlína do New Yorku a ve výšce 11 000 metrů nad zemí zjistí, že se její dcera ztratila (20.00, HBO); Santa je úchyl! – černá komedie o tom, kterak zkušený zloděj a alkoholik předvádí v obchodním centru Santa Clause, v brilantním podání B. B. Thorntona (21.40, HBO); Jen jednou se miluje – jugoslávský příběh o boji lásky a dějin (23.40, ČT 2);
Po 4. 9. Laurel Canyon – snímek podle vlastního scénáře natočila režisérka Lisa Cholodenková (21.25, ČT 2)
Út 5. 9. Všichni dobří rodáci – příspěvek do pokladnice národní kinematografie, Vojtěch Jasný a jeho citlivá mozaika lidí, kterak podléhají či vzdorují Osudu a totalitnímu režimu (19.00, Filmbox); Hlídač pláže v zimním období – příběh o přelomu mládí a dospělosti natočil Goran Paskaljevič (23.00, ČT 2)
St 6. 9. Nehasit! Hořím!:Gymnastka Jana Komrsková – dokument (17.05, ČT 1); Milenec – autobiografický román Marguerite Durasové režíroval Jean-Jacques Annaud (23.05, ČT 1)
–lg–, –jgr–
rozhlas
Čt 31. 8. Věroslav Mertl: Malá smrt pana Gromuse – povídka (16.00, Vltava); Arthur Conan Doyle: Opatské sídlo – detektivní hra (20.00, Vltava); Jan Křesadlo ve vzpomínkách (21.05, Praha)
Pá 1. 9. CASLIN je česky, díky Lassovi – Američan Andrew Lass jako nikdo jiný pomohl digitalizaci našich knihoven (17.30, Praha); Gustaw Herling-Grudziński: Lunatický útulek – příběh polského exilového spisovatele (20.00, Vltava)
So 2. 9. Šťastná smrt Alberta Camuse – o posmrtně vydaném románu francouzského spisovatele a filosofa (10.03, Vltava); Pan Posleda, přítel študáků – rozhlasovou hru na motivy knihy Jaroslava Žáka a Vlastimila Rady pro rozhlas napsala Marta Kussová (13.00, Praha); Armand Salacrou: Souostroví Lenoir – komedie o poprasku v jedné vážené rodině, který způsobí eroticky aktivní dědeček (14.00, Vltava); Potulky knihami a časem – tentokrát kolem Aniččiny čítanky (16.00, Vltava); Anatole France: Červené vejce – povídka (17.30, Praha); Arto Paasilinna: Stará dáma vaří jed – první část šestidílné četby na pokračování (18.30, Vltava); Giovanni Paisiello: Lazebník sevillský – dramma giocoso o dvou dějstvích podle komedie Pierre-Augustina Beaumarchase. Záznam z představení, které se konalo 5. 4. 2006 v Národním divadle v Bruselu (20.00, Vltava); Svatava Antošová: Ještě mě nezabíjej – poezie (22.45, Vltava)
Ne 3. 9. Matce – literárně-hudební pásmo z básní a listů českého básníka Jiřího Ortena a dopisů jeho matky Berty Ohrensteinové (9.32, Vltava); Teréza Nováková: Halouzky – povídka (11.30, Vltava); Čarovná rybí kostička – na motivy pohádky Charlese Dickense napsala Jaroslava Kubištová (13.00, Praha); Setkávání se zajímavými hosty a tématy pro nedělní odpoledne – hostem Roberta Tamchyny bude generální ředitel Národní knihovny České republiky Vlastimil Ježek (14.00, Vltava); Výřezy z nesmírné krajiny – z textů a vzpomínek přátel malíře Čestmíra Kafky (20.20, Vltava); Molière: Škola pro muže – komedie (20.30, Praha); Hynek z Poděbrad: Boccacciovské rozprávky – první část pětidílného seriálu (23.00, Vltava); Jan Morávek: Plavci na Sázavě – první část čtrnáctidílné četby na pokračování (0.05, Vltava)
Po 4. 9. Kladsko, země Koruny české – první část pětidílného seriálu z cestopisného cyklu Výlety s Vltavou (8.42, Vltava); Kritický klub: Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 2006 – nad nejzajímavějšími snímky letošního ročníku rozmlouvá se svými hosty Vladimír Hendrich (16.00, Vltava); Karolina Světlá: Černý Petříček – první část pětidílné četby na pokračování (22.05, Praha)
Út 5. 9. Anne Nelson: Chlapi – hra o hrdinství newyorských hasičů 11. 9. 2001 (21.30, Vltava)
St 6. 9. Historický klub: Poslední kabalista z Lisabonu – od reality k historickému románu, tak by se mohl nazvat rozhovor s americkým spisovatelem Richardem Zimlerem, jehož románovou fresku inspirovanou lisabonským pogromem v roce 1506 vydalo nakladatelství Argo (16.00, Vltava); Dirigent Thomas Dausgaard řídí Dánský rozhlasový orchestr (20.00, Vltava); Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu – rozhlasový žert (21.05, Praha); Radka Lokajová: Hédonismus – dokument z cyklu -ismy po česku (21.45, Vltava)
–jgr–
jgr – Jiří G. Růžička / lg – Lukáš Gregor / mk – Matěj Kratochvíl / pev – Petr Vaňous