Nikdy jsem netušil, že mezi českými novináři a komentátory je tolik odborníků na Maďarsko a že znalost jazyka našich jižních kolegů z EU je v médiích tolik rozšířená. Nicméně jsem tomu rád, neboť díky tuzemským médiím jsem konečně pochopil, o co v Maďarsku opravdu jde, a nepodléhám mylným tezím šířeným západoevropskými sdělovacími prostředky. Stále tedy platí: My Češi to víme nejlíp!
Četbou českého tisku a sledováním internetových serverů se mi podařilo rekonstruovat, že všechno vzniklo kvůli květnovému výroku premiéra Ference Gyurcsányho na uzavřeném zasedání socialistické strany, kde řekl doslova: „Málem jsem pošel z toho, že jsme rok a půl jenom předstírali, jako bychom vládli. Místo toho jsme ale lhali, ráno, večer a v noci.“ Čtenář se zamyslí nad významem těchto slov a zjišťuje, že netuší, oč běží. Chápe, že maďarská vláda zřejmě lhala, ale v čem a proč?
Že by to zajímalo někoho v českých médiích, není známo. Proč také, když Budapešť nabízela mnohem vydatnější lahůdky. Dav ničící sídlo televize, zapálené automobily, policejní těžkooděnci a pouliční bitvy. A v druhé fázi i „poučení“ pro děje domácí.
Vida, vida, zamysleli se komentátoři a podle nátury a ideologického směřování vysvětlovali nám prosťáčkům, že lhát se nemá, a že i u nás leckdo lže (napravo či nalevo, podle sympatií varujícího) a měl by si dát pozor, aby jej rovněž nesmetl hněv lidu (což se ovšem ani Gyurcsánymu nestalo). Nedosti na tom – dozvěděli jsme se i moudra vskutku neslýchaná. Například že události v Maďarsku jsou důkazem krachu iluze evropských snílků o rovnosti a státě blahobytu a výrok premiérův byl pouhým ventilem nerozhodnosti a neorientace.
Na odrazu maďarských událostí v českých médiích ovšem nic zábavného není. A to se jedná o zemi nepříliš vzdálenou – co potom děje kdesi daleko od Prahy, jak ty jsou asi interpretovány? Lepší o tom nepřemýšlet. Pro zjištění, jak to bylo doopravdy, není nutné jezdit do Maďarska či se učit tamní řeči. Úplně stačí umět číst v některém z používanějších evropských jazyků. Podstatou hněvu Maďarů nebyl fakt, že premiér prozradil, že lhal, či jeho bezradnost, ale skutečnost, že před volbami, které skončily těsným rozdílem, zamlčel voličům podstatnou věc – že po volbách plánuje drastické zvýšení daní. Zvýšení nutné, protože Maďarsko se dostalo do velmi komplikované situace. Premiér Gyurcsány tvrdil několik let, že jeho země se nemůže držet striktních požadavků EU ohledně deficitu rozpočtu (šest procent HDP loni, deset procent letos), ostatně rekordního v rámci celé unie. Důvodem byly prý obavy, že bez tohoto deficitu budou některé oblasti Maďarska výrazně zaostávat. Vláda ale tuto svobodu nevyužila – na což upozorňoval představitele Bruselu už loni na podzim šéf opozičního pravicového FIDES Viktor Orbán a dodával, že vláda dává EU zfalšované údaje. Bohužel v předvolební kampani na to nějak zapomněl a namísto tvrdých opatření, která Maďarsko musí přijmout, sliboval i on nemožné - snížení daní a plateb na sociální pojištění a jeden měsíční důchod každému penzistovi navíc. Příčinou maďarských demonstrací je tedy především mrhání penězi a lhaní politické reprezentace na obě strany – jak dovnitř země, tak i do Bruselu. Škoda, že jsme si o tom u nás mnoho nepřečetli. Komentátoři ovšem měli svým způsobem pravdu. Události v Budapešti rozhodně s sebou nesou poučení pro nás.