Možná se to nezdá, ale Česká republika a Itálie mají mnoho společného. Počátkem devadesátých let v Itálii proběhla akce Mani Pulite (Čisté ruce), protikorupční tažení, jehož názvem se nechala později inspirovat jedna česká politická strana. Obě země také pravidelně procházejí patovými volebními situacemi a debatami o změně volebního systému či problémy s volbou prezidenta. Teď je spojuje problém odposlechů.
V poslední době se politickým tématem v Česku i v Itálii stala otázka nekontrolovatelného nárůstu vlivu bezpečnostních složek a jejich přílišná infiltrace do lidského soukromí. Zásahy jdou často nad rámec opatření, která by byla obvykle potřebná k zajištění veřejného pořádku. Pravomoci bezpečnostních složek byly v obou zemích posíleny především z důvodu hrozby terorismu.
K aférám s ilegálními odposlechy čas od času dochází po celém světě. Od USA po Řecko. U nás vzpomeňme třeba loňskou aféru Kořistka. Současný skandál kolem zveřejnění tajné, takzvané Kubiceho zprávy o prorůstání organizovaného zločinu do státní zprávy a následující série odposlechů desítek osob z vlády, Poslanecké sněmovny a médií probíhají téměř paralelně se skandálem s odposlechy v Itálii. V obou případech došlo k značnému zásahu do občanských práv a svobod.
S posilováním bezpečnostních složek vždy hrozí nárůst vlivu pochybných struktur, které se napojují na vlivné kriminální či ekonomicko-politické subjekty v zemi. Nové zákony prodloužily termíny pro uchování dat o telekomunikaci občanů: shromažďuje se enormní množství informací, lehce využitelných pro ilegální činnost.
V Itálii se v tomto směru zřejmě došlo příliš daleko, až k „atentátu na demokracii“, jak hlásají titulky deníků Corriere della Sera a La Repubblica. Během italského skandálu s odposlechy, který se odvíjí od léta, se zjistilo, že vnitřní bezpečnostní služba italského Telecomu napíchla hovory všech svých zaměstnanců, obchodních partnerů, konkurence, ale i komunikaci lidí z politických a fotbalových kruhů. Databáze odposlouchávaných telefonů byla zřejmě zneužita k vydírání různých lidí. Podle vyšetřovatele byly získané fondy využívány ke korupčním aktivitám. Jisté je, že k těmto zločinům mohlo dojít kvůli spolupráci kompliců z řad policie, státních zástupců a tajných služeb.
Současně s aférou italského Telecomu probíhá v zemi další kauza, v níž figuruje italská tajná služba Sismi. Jde o spolupráci této služby s novináři několika deníků. Tajné služby jsou podezřelé ze zorganizování únosu Egypťana Abu Omara, k němuž došlo za bílého dne před třemi lety v Miláně. Egypťan byl obviněn z napojení na islámské extremisty. Milánská prokuratura v současnosti vyšetřuje podezření ze zneužití pravomoci čelných představitelů Sismi a také důkazy o tom, že byl imámův únos společnou operací CIA a Sismi. Muž tajné služby číslo dvě, Mancini, byl už zatčen pro podezření ze zneužití pravomocí při jednání s novináři a za špatnou práci s agenty. Muži tajných služeb jsou podezřelí také z korupce, nelegálního odposlechu a cenzurních zásahů do práce několika novinářů vytipovaných deníků, kteří píší na jejich zakázku. Aféra Sismi odkrývá velkou pavučinu vztahů mezi špiony a novináři a dokresluje rozsah shnilého podhoubí společenských institucí.
Skandál před nedávnem přiměl italskou vládu k tomu, aby schválila zákon o odposlouchávání, který má zabránit dalšímu zneužití nahraných odposlechů, zredukovat počet odposlechových center a omezit délku odposlechu. Opatření má omezit využití nelegálních nahrávek rozhovorů při vyšetřování a jako důkazního materiálu u soudu. V případě jejich zveřejnění hrozí přísné finanční sankce. Opatření má zabránit dalším únikům nekontrolovatelného množství důvěrných informací. Návrh zákona však kritizoval mj. bývalý státní žalobce Mani Pulite Antonio di Pietro, který se domnívá, že zákon může značně omezit možnosti vyšetřování trestné činnosti.
Italská komise na ochranu osobních dat vydala 21. 9. 2006 tiskové prohlášení, ve kterém se obrátila na občany, média a další veřejné instituce. V zájmu ochrany soukromí je vyzvala, aby neuveřejňovali dokumenty ani informace týkající se obsahu nahrávaných rozhovorů. Komise chce docílit, aby nikdo nepublikoval obsah ilegálních odposlechů. Podle průzkumu milánského soudu jsou tisíce občanů pod ilegální kontrolou, přestože zákon stanoví, že k odposlechům a dalším sledovacím opatřením by mělo docházet pouze v nejzávažnějších případech trestné činnosti. Komise také potvrdila povinnost respektovat vždy lidskou důstojnost a práva menšin, mladých lidí a osob, které by mohly být poškozeny zveřejňováním podobných informací, a připomněla, že porušování těchto principů je nezákonné.
Ministr spravedlnosti Clemente Mastella nařídil administrativní kontroly v italském Telecomu, které mají prověřit, jak jsou ve firmě odposlechy prováděny a zda do úniku informací nejsou namočeni také úředníci z jeho ministerstva. Dosud provedené šetření vedlo k zatčení dvaceti lidí, včetně bývalého šéfa bezpečnosti italského Telecomu, Tavaroliho, který byl obviněn z vedení zločinecké skupiny, v níž byli i policejní důstojníci. Členové skupiny se údajně dopustili špionáže – nezákonného sběru bankovních a právních dat, ale i dalších osobních informací o rozsáhlém počtu obchodníků, politiků a sportovců. Motivy činnosti skupiny zůstaly nejasné, stejně jako to, kam informace proudily. Ani u aféry italského Telecomu nejsou vyloučeny svazky pachatelů s tajnými službami.
V poslední době dochází ke značné regulaci společnosti. Získávají se informace o lidech potenciálně podezřelých, že by společnost mohli nějakým způsobem ohrozit. Přitom je soustavně narušován princip ochrany soukromí. Ministr vnitra Giuliano Amato nezamlčuje závažnost celého skandálu: tvoří podle něj závažný útok na občanské svobody a demokracii, jedná se ale prý jen o individuální případy selhání, které jsou vyšetřovány. Nejde prý o „zamoření úřadu“ , a není tedy nutné podnikat rozsáhlé plošné pátrání. Přesto však italská aféra, podobně jako ta, jíž jsme svědky v ČR, vyvolává starou otázku: „Quis custodiet custodes? Kdo kontroluje samotné kontrolory?“
Autorka vystudovala politologii a mezinárodní vztahy na FSS MU a evropská studia na FSV UK.