Na této dvojstraně uvádíme různé formy esejistického vyjádření: od přísně vytesaných manifestů až po programové canto. Poundův manifest vorticismu Vortex byl otištěn poprvé v roce 1915 v časopisu Blast. Vortex sochaře Henriho Gaudiera-Brzesky vyšel v témže časopisu roku 1914 a Pound jej později zařadil do své knihy o Gaudieru-Brzeskovi i do svého knižního eseje Guide to Kulchur (Průvodce po kultúře). Canto XLV (Usura) je v Poudově vrcholné skladbě Cantos (o 118 zpěvech, cantech) programovým manifestem takzvaných ekonomických cantos. Religii, jak mi sdělil Jakub Guziur, napsal Pound svému budoucímu tchánovi Henrymu Hopeu Shakespearovi, aby mu osvětlil svoji víru v posvátno.
–ak–
Pound
Vortex
Vortex, vír, je bod největší energie.
V mechanice znamená nejvyšší účinnost.
Výraz „nejvyšší účinnost“ používáme v přesném slova smyslu – jak by ho bylo užito v učebnici MECHANIKY.
Člověka můžeme chápat jako něco, k čemu směřují vjemy. Můžeme v něm vidět HŘÍČKU okolností, tvárnou substanci, do které se OTISKUJÍ dojmy.
NEBO ho lze chápat jako bytost, která proti okolnostem SMĚŘUJE určitou fluidní sílu, a místo pouhého pozorování a odrážení VYTVÁŘÍ.
ZÁKLADNÍ PIGMENT
Vorticista se opírá pouze o něj, o základní pigment svého umění, o nic jiného.
Každé pojetí, každý vzruch se živoucímu vědomí ukazuje v určité základní formě.
Je to obraz sta básní, hudba sta obrazů; sdělení nabité tou největší energií; sdělení, které se ještě NEVYČERPALO vyjádřením, které je však nejlépe schopno vyjádřit.
TURBÍNA
Do tohoto víru se hrne veškerá zkušenost. Veškerá energií nabitá minulost, veškerá minulost živoucí a hodná života. Veškerá HYBNÁ SÍLA – minulost, která se prostírá až k nám –, RASA, PAMĚŤ RASY, instinkt nabíjející FLEGMATICKOU,
NEOŽIVENOU BUDOUCNOST.
ROZVRH budoucnosti v sevření lidského víru. Veškerá životná minulost, minulost schopná života v budoucnosti, se naplňuje ve víru, TEĎ.
Hedonismus je hluché místo víru, bez síly, zbavené minulosti i budoucnosti, vertex, vrchol nehybné cívky nebo kuželu.
Futurismus je ROZPTYL, chrlení rozstříknutého víru, za nímž není hnací síla.
KAŽDÝ POJEM, KAŽDÝ VZRUCH SE ŽIVOUCÍMU VĚDOMÍ UKAZUJE V URČITÉ ZÁKLADNÍ FORMĚ, PATŘÍ K UMĚNÍ TÉTO FORMY. ZVUK PATŘÍ K HUDBĚ; USPOŘÁDANÁ SLOVA K LITERATUŘE; OBRAZ K POESII; TVAR K VÝTVARNÉMU UMĚNÍ; BARVA V KOMPOSICI BAREV K MALÍŘSTVÍ; TROJROZMĚRNÁ FORMA NEBO ÚTVAR K SOCHAŘSTVÍ; POHYB K TANCI NEBO RYTMU HUDBY NEBO VERŠŮ.
Rozpracování, vyjádření druhořadé intensity, rozptýlenosti, patří k druhořadému umělci. Rozptýlené umění vír MĚLO.
Impresionismus, futurismus, který je pouze zrychlenější druh impresionismu, vír POPÍRÁ. Jsou to MRŠINY VÍRŮ. MÓDNÍ NÁZORY, hnutí atd. jsou MRŠINY VÍRŮ. Marinetti je mršina.
ČLOVĚK
Vorticista se neopírá o podobnost či analogii, o nápodobu nebo imitaci.
V malířství nespoléhá na podobnost s milovanou babičkou nebo rozkošnou milenkou.
VORTICISMUS je umění, dokud se nerozmělní do ochablosti, do elaborátu, do druhořadé aplikace.
PŘEDCHŮDCI
„Všechna umění se přibližují předpokladům hudby.“ – Pater.
„Obraz předkládá intelektuální a pocitový celek v časovém okamžiku.“ – Pound.
„Určitá malba vás zaujme, protože je uspořádáním tvarů a barev.“ – Whistler.
Picasso, Kandinskij, otec a matka, klasicismus a romantismus vorticismu.
POESIE
Vorticista používá pouze základní prostředky svého umění.
Základním pigmentem poesie je OBRAZ.
Vorticista nedovolí, aby základní vyjádření jakéhokoli pojmu nebo vzruchu sklouzlo k nápodobě.
Ve výtvarném umění Kandinskij, Picasso.
V poesii tato báseň H. D.
Rozviř se, moře –
rozviř své ostré sosny
spláchni své velké sosny
na naše skaliska,
vrhni svou zeleň na nás,
pokryj nás svými tůněmi jedlí.
Báseň H[ildy]. D[oolittleové]. „Oreáda“ přeložil Petr Mikeš.
Gaudier-Brzeska
Vortex
neboli Vír
Sochařská energie je hora.
Sochařské cítění oceňuje hmotu ve vzájemném poměru.
Sochařská schopnost vymezuje tuto hmotu v plochách.
PALEOLITICKÝ VORTEX – VÍR DOBY KAMENNÉ – vyzdobil dordogneské jeskyně.
Člověk doby kamenné zápasil o zemi se zvířaty.
Jeho živobytí záviselo na nejistém lovu – jeho největším vítězstvím bylo ochočení několika druhů zvěře.
Lidská mysl zaujatá především zvířaty po sobě zanechala průvod koní vyrytých do skály ve Font-de-Gaume. Hnací silou byl život a jen život – výtvarným vyjádřením úrodná koule.
Koule je vržena do prostoru, to je duch a předmět víru –
Intensita bytí odhalila člověku pravdu tvaru – jeho lidství se vzepne k nejvyššímu potenciálu – jeho energie je surová – JEHO OPULENTNÍ VYZRÁLOST BYLA VYPOUKLÁ.
Po prudkém boji se zrodily tři prapůvodní civilisace. Ten boj byl vždy silnější směrem k východu.
HAMITSKÝ VORTEX Egypta, vír země hojnosti –
Člověku se dařilo v dalekosáhlých úvahách – Ke cti božství!
Náboženství přimělo člověka využít VERTIKÁLU, která vyvolává posvátnou úctu. Bohy si vytvořil sám, vystavěl si je ke svému obrazu a Z KOULE UCHOVAL KOLEM OSTRÉHO ROVNOBĚŽNÍKU, CO MOHL.
Dal přednost pyramidě před mastabou.
Krásný Řek tento vliv cítil přes Středozemní moře.
Krásný Řek viděl jen sebe. ON svou podobu nechal zkamenět.
JEHO SOCHAŘSTVÍ BYLO ODVOZENÉ, jeho cit pro tvar druhotný. Nedostatek přímé energie trval tisíc let.
Indové ucítili skrze řecké divadlo hamitský vliv. Jejich vyhrocený temperament tíhnoucí k asketismu, obdiv k nežádostivosti v protiváze k nadužívání dal vzniknout sochařství bez nového vnímání tvaru – to sochařství vyvolal nezvyklý
VORTEX ČERNI A TICHA.
VÝTVARNÝ DUCH JE INTENSITA ŽIVOTA PRORÁŽEJÍCÍ PLOCHU.
Germánské barbary doslova hnala záhadná potřeba získávat novou ornou půdu. Neustále se štvali z místa na místo jak splašení tuři.
SEMITSKÝ VORTEX byl vír válkychtivý. Lidé z Elamu, Aššuru, Bábelu a Chetty, lidé z Arménie a lidé z Kanaanu se museli navzájem krutě pobíjet, aby získali úrodná údolí. Jejich bohové jim seslali vertikální napřažení, zemi, KOULI.
Pozvedli kouli k nádhernému střehu a vytvořili HORIZONTÁLU.
Od Sargona až po Amira-nasira-palu lidé stavěli býky s mužskými hlavami v horizontálním letu jejich chůze. Lidé stahovali zajaté nepřátele zaživa z kůže a vztyčovali řvoucí lvy: PROTÁHLOU HORIZONTÁLNÍ KOULI USAZENOU NA ČTYŘECH SLOUPECH, a jejich říše zmizely.
Kristus vzešel a zašel v Judeji.
Křesťanství se rozšířilo do Afriky a z přístavů Středozemního moře proniklo do Říše římské.
Uštvaní Frankové se s ním divoce střetli, stejně jako s řecko-římskou tradicí.
Vzdálené odlesky dvou vortexů západu je skolily.
Gotické sochařství bylo jen chabou ozvěnou HAMITSKO-SEMITSKÝCH energií skrze římské tradice, přetrvalo půl tisíciletí a sveřepě zbloudilo zpět k řeckým odvozeninám Amun-Raovy země.
VÍR VORTEXU!
VORTEX JE POČÁTEČNÍ A NEDĚLITELNÝ BOD!
VORTEX JE ENERGIE! A SVÉ PEVNÉ VÝMĚŠKY vydal v quattrocentu a cinquecentu, KAPALNÉ do sedmnáctého století, PLYNY hvízdají dosud. TOHLE je historie tvarových forem na západě až do PÁDU IMPRESIONISMU.
Černovlasí lidé, kteří putovali přes Khotanský průsmyk do údolí ŽLUTÉ ŘEKY, žili mírumilovně, obdělávali půdu a dařilo se jim.
Jejich paleolitické cítění nabylo na intensitě. Sami si byli bohy v osobách svých lidských předků – a bohy jim byli duchové koní, země a obilí.
KOULE SE ZACHVĚLA.
VORTEX BYL ABSOLUTNÍ.
Dynastie Šang a Čou vytvořily vypouklé bronzové vázy.
Hlavní rysy Tao-te-ťingu byly vepsány do čtverhranu se zaoblenými rohy – stonásobná kulovitá žába vévodila obrácenému komolému kuželu, jímž je bronzový válečný buben.
VORTEX BYLA INTENSIVNÍ ZRALOST. Zralost je plodnost – jejich počet rostl a trvalo to šest tisíc let.
Síla opět vyprchala a oni hromadili bohatství, zanechali práce a za dynastií Chan a Tchang přestali mít smysl pro tvar a pak založili dynastii Ming a dospěli k uměleckému úpadku a neplodnosti.
KOULE ZTRATILA VÝZNAM A ONI SE ZHLÍŽELI V SOBĚ.
Během jejich velkého období výhonky jejich rasy zapustily kořeny na jiném světadílu. Po mnohém putování se některé kmeny usadily v náhorních oblastech Yukatánu a Mexika.
Zatímco Mingové ztráceli svou koncepci, stát těchto nových Mongolů vzkvétal. Válečnou rozpínavostí podrobili čínskou kouli horizontálnímu pojetí, tak jak to udělali Semité. Jejich krutá povaha a temperament jim poskytly stimulans: VORTEX DESTRUKCE.
Vedle těchto vysoce rozvinutých národů žily na světě další rasy, které obývaly Afriku a ostrovy v Oceánu.
Když jsme je poprvé poznali, měli blízko k paleolitickému stadiu. Ač nebyli příliš závislí na zvířatech, výdej jejich energie byl značný, neboť začali obdělávat půdu, racionálně se zabývali řemeslnou výrobou a nad svým pohlavím: sídlem jejich velké energie: JEJICH VYPOUKLÉ VYZRÁLOSTI, upadali do meditace.
Protáhli kouli do délky a vytvořili válec, je to VORTEX PLODNOSTI a zůstala nám po něm mistrovská díla známá jako amulety lásky.
Půda byla nepoddajná, suroviny se z přírody těžko dobývaly, často přicházely bouře a taky horečky a jiné epidemie. Zalekli se: je to VORTEX STRACHU, jeho hmota je ŠPIČATÝ KUŽEL, jeho mistrovská díla jsou fetiše.
A MY moderní: Epstein, Brancusi, Archipenko, Dunikowski, Modigliani, a já, nepřetržitým snažením ve spletitosti města musíme také vynakládat mnoho energie.
Naše civilisace svými znalostmi obsáhla svět, ovládli jsme živly.
Nechali jsme se ovlivnit tím, co máme nejraději, každý podle svého založení, kouli jsme vyhranili do krychle, sloučili jsme nejrůznější tvary hmoty – a koncentrovali jsme je tak, aby vyjadřovaly naše abstraktní představy o vědomé převaze.
Vůle a vědomí jsou náš
VORTEX.
Francouzského sochaře Henriho Gaudiera poznal Ezra Pound v Londýně, kde Gaudier žil se svou přítelkyní, původem Polkou: jmenovala se Sophie Brzeska a její příjmení Gaudier přidal ke svému jménu. Gaudier-Brzeska žil v Londýně ve značné nouzi, Ezra Pound mu opatřil kámen (z něho také vznikla proslulá hieratická básníkova hlava), obstaral mu výstavy a jeho manifesty nechal tisknout v časopisech Blast a The Egoist. Pound psal Gaudieru-Brzeskovi do zákopů, posílal mu balíčky. V zákopech Henri Gaudier-Brzeska ještě dva dny před smrtí vytvořil z pažby pušky zajatého německého vojáka madonu s dítětem. Zabili ho u Neuville St. Vaast 5. června 1915. Bylo mu třiadvacet let.
Ezra Pound
Religio
neboli Průvodce
dítěte k Poznání
Co je bůh?
Bůh je věčný stav mysli.
Co je faun?
Faun je živelné stvoření.
Co je nymfa?
Nymfa je živelné stvoření.
Kdy se zjevuje bůh?
Když stavy mysli získají podobu
Jak se z člověka stává bůh?
Když vstoupí do takového stavu mysli.
Jaké povahy jsou podoby, jimiž se zjevuje bůh?
Mohou se různit, vyznačují se však jistými
vlastnostmi.
Je každý věčný stav mysli bůh?
Domníváme se že ano.
Je každý trvalý stav mysli bůh?
Nikoli.
Podle jakých vlastností poznáme božské
podoby?
Podle krásy.
A nejsou-li tyto podoby krásné?
Jsou to démoni.
A jsou-li groteskní?
Mohou to být dobří duchové.
Jaké jsou druhy poznání?
Je poznání přímé a předané.
Má předané poznání nějakou hodnotu?
Jistou ano.
Jaké je největší předané poznání?
Největší předané poznání je tradice bohů.
K čemu je ta tradice dobrá?
Říká nám, že máme být připraveni vidět.
Jak se ukazují bohové?
Jako podoby či nezpodobeně.
Čemu se ukazují, když mají podobu?
Zraku.
A když podobu nemají?
Poznání.
Mohou se jako podoba ukázat jinému smyslu
než zraku?
Můžeme vycítit jejich přítomnost, jako by
stáli za námi.
A mohou v tomto případě mít podobu?
Můžeme cítit, že mají podobu.
Mají bohové jména?
Bohové mají mnoho jmen. Podle jmen je
udržuje tradice.
Smějí se tato jména užívat?
Na bohy se smí myslet podle jejich jmen.
Jak máme vnímat boha, podle jména?
Boha je lépe vnímat v jeho podobě, nebo
poznáním, a když ho takto vnímáme,
můžeme vzít v úvahu jeho jméno nebo
můžeme „přemýšlet, jaký bůh to asi je“.
Známe počet bohů?
Bylo by ukvapené říci že ano. Člověk by se
měl spokojit rozumným počtem.
Jací jsou bohové tohoto ritu?
Apollón a v jistém smyslu Hélios, Diana
v některých svých stavech, také kythérské
bohyně.
Jakým jiným bohům je vhodné v souladu
a spojení s těmito rity podkuřovat?
Koré a Démétře, a také larům a oreadám
a některým živelným stvořením.
Jak je vhodné potěšit tyto lary a jiná stvoření?
Je vhodné potěšit je a nakrmit květinami.
Potřebují takovou krmi?
Bylo by pošetilé se domnívat že ano, nicméně
je to pro nás dobrou předzvěstí, že jim
bude milé se ukázat.
Je tomu tak i na Východě?
Tento ritus byl vytvořen pro Západ.
CANTO XLV
Usura
Usura nemá pro nikoho dům z dobrého kamene
kde každý kvádr hladce otesán dobře zapadá
aby se vytvářel vzor průčelí,
usura
nemá pro nikoho na zdi jeho kostela namalovaný ráj
harpes et luz
ani místo, kde panna přijímá poselství
a svatozář se řine z protětí
usura
nedá nikomu spatřit Gonzagu jeho dědice a konkubíny
nevytváří obraz, aby přetrval a my s ním žili
zpodobuje ho na prodej, na odbyt,
usura, hřích proti přírodě,
dává ti chléb z čím dál plesnivějších hadrů
dává ti chléb suchý jak papír
není v něm horské zrno, ani vydatná mouka
v usuře linka bytní
v usuře se stírají kontury
a nikdo nenachází místo k prodlévání.
Kameník nemůže ke kameni
tkadlec nemůže ke stavu
KVŮLI USUŘE
vlna nepřichází na trh
z ovcí není užitek kvůli usuře
Usura je mor, usura
otupuje jehlu v dívčí ruce
ochromuje přadlákův um. Pietro Lombardo
nevzešel z usury
Duccio nevzešel z usury
ani Pier‘ della Francesca; Zuan Bellin’ nevzešel z usury
ani „La Calunnia“ nebyla z usury namalována.
Z usury nevzešel Angelico; ani Ambrogio Praedis, z usury
Nevznikl žádný kostel podepsaný v tesaném kameni: Adamo me fecit.
Z usury nevznikl Sv. Trofim
Z usury nevznikl Svatý Hilarius,
Usura pokrývá rzí dláto
Rozežírá řemeslo i řemeslníka
Hryže nit ve stavu
Nikdo se nenaučí tkát zlato v jejím vzoru
Z usury blankyt zachvátila sněť; karmín se nevyšívá
Smaragd nenachází Memlinga
Usura hubí dítě v lůně
Zaráží mladíkovo dvoření
Ochablost vnáší na lože, prostírá se
mezi mladou nevěstou a jejím ženichem
CONTRA NATURAM
Přivedli kurvy do Eleusíny
Mrtvoly usadili k hostině
na pokyn usury
N. B. Usura: Poplatek z užití kupní síly, který se vybírá bez ohledu na produkci; často bez ohledu na možnosti produkce. (To zapříčinilo krach medicejské banky.) – Poundova poznámka ke cantu
harpes et luz – starofrancouzsky „harfy a světlo”: část verše z Villonovy balady Modlitba k Panně Marii složená pro Villonovu matku (v překladu Otokara Fischera: „znám obraz v kapli, kde jsem přifařena: / zde ráj – je harf a světla příbytkem“); v citaci se nedržíme Fischerova převodu „obraz”, neboť Pound překladem „painted paradise” („namalovaný ráj”, podle francouzskéhoVillonova „paradis peint”) naráží na fresky a nikoli na „obraz” v dnešním slova smyslu: jde o zásadní rozdíl mezi uměním, které vznikalo v souvislosti s řádem určitého místa, a uměním „movitým”, které později sloužilo jako přemístitelný předmět usury.
–ak–
Poundův manifest Vortex přeložil Jakub Guziur,
ostatní texty přeložila Anna Kareninová.
© by the Trustees of the Ezra Pound Literary Property Trust
Přeloženo a otištěno se souhlasem New Directions
Publishing Corporation, New York,
zastupující Mary de Rachewiltz a Omara S. Pounda.
Dvoustranu připravila Anna Kareninová.