Půl roku po smrti zakladatele slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) Jána Langoše úřad stále nemá nového šéfa a dostává výpověď ze svého sídla. Ministr spravedlnosti Štefan Harabin, kterého do funkce nominovalo HZDS, dal ÚPN půl roku na to, aby si našel novou budovu místo domu na náměstí SNP v Bratislavě. Činnost Ústavu se za verbálních útoků ze strany politiků (např. premiéra Roberta Fica) v poslední době téměř zastavila. Z plánů, o nichž se zmiňoval Langoš v rozhovoru pro náš týdeník (č. 22/2006) a k nimž patřilo i vytváření elektronické evidence o působení represivních orgánů státu od roku 1939 do roku 1989, zůstala většina nerealizována. Na Slovensku vítězí vztah k minulosti, jež charakterizují slova arcibiskupa Jána Sokola (vedeného jako agent komunistické tajné policie pod krycím jménem Svätopluk): na konci minulého roku v rozhovoru pro televizi TA3 obhajoval Slovenský štát a označil jej za období blahobytu. Éra, kdy snahy Slováků o vyrovnání s minulostí mohly sloužit jako příklad pro ČR, zřejmě končí. Možná ale poslední změny v archivních odborech českého ministerstva vnitra a senátní návrh zákona o českém ÚPN, jenž se momentálně nachází ve sněmovně v druhém čtení, znamenají, že v tomto směru přebíráme štafetu od našich sousedů a průkopníka ze Slovenska.
Filip Pospíšil
Je to už pár let, co televizní komentátor po vítězství českého hokejového týmu na olympiádě v Naganu v přímém přenosu ze Staroměstského náměstí národu sdělil, že nic tak dějinně důležitého se na tomto místě v naší historii ještě neodehrálo. Letos se podle televize Nova zase potkaly dějiny s lidmi, kteří slavili silvestra na Novou pronajatém Václavském náměstí, a těmi, co vydrželi celodenní pravidelné živé vstupy z místa dění sledovat na obrazovce. V jednom měli na Nově pravdu: tohle Václavské náměstí ještě nezažilo.
Pronájmy dříve nemyslitelných míst za účelem reklamní kampaně nejsou ničím novým. Zažili jsme to už v případě Karlova mostu a jeden upírský film se natáčel v kostele svatého Mikuláše na Malé Straně. Nova každý rok avizuje silvestrovskou „megaparty“ a slibuje další desítky vystupujících celebrit, jimž dala mnohdy sama vzniknout. Letos už si domyslela, že nelze jen donekonečna navyšovat počet umělých hvězd, tak přišel nápad s mejdanem na Václaváku. Aby bylo jasné, co se vlastně slaví, rozdávaly se tu čepičky s logem televizního kanálu a celé to připomínalo další pokračování seriálu této TV Ordinace v růžové zahradě: největšími hvězdami dneška, snad s výjimkou Karla Gotta, jsou totiž protagonisté seriálu o gynekologické ordinaci. Stačí, aby se na pódiu pěkně prostřídali, pak přijde Meky Žbirka a zazpívá znělku seriálu, a už se cítíte jak na gynekologickém křesle. Není divu, ze se brzy ozvali i lidé, kterým se zneužití místa, kudy opravdu kráčely dějiny, hrubě nelíbí. Připravují petici, s níž lze v mnohém souhlasit, která je ale ve svých argumentech a patosu více národovecká, než by bylo zdrávo. Je správné pranýřovat starostu Prahy 1 Petra Hejmu i Novu, ale jsou tu i tisíce lidí, kteří den nebo večer prostáli na Václavském náměstí s nováckou čepicí na hlavě a seriálovým životem v hlavě. Někdo by měl petici adresovat právě jim.
Lukáš Rychetský
Málokdo tuší, že literární kritik Vladimír Novotný je i náruživý sportovní komentátor. Stačí si ale přečíst jeho článek na Portálu české literatury týkající se ankety Lidových novin o knihu roku, a hned je jasno. „Není co řešit, řekli by sportovní komentátoři, Magorovy dopisy zvítězily s relativně velkou převahou,“ píše Novotný ve své literárně-sportovní úvaze. A hned dodává, že Nesnesitelná lehkost bytí prohrála s Jirousem na celé čáře. Ale pozor, Kundera si za to může sám, neb své knihy vydává u nás pozdě. „Kunderův román měl vyjít v Čechách třeba už před deseti lety. Tenkrát by ve srovnání s ním Jirous obstál stěží,“ píše Novotný. Vida, tak ona je Nesnesitelná lehkost bytí hráč, který už má to nejlepší za sebou, kdežto mladý, svěží Jirous vbíhá teprve na hřiště? Nebo je Jirous hráč okresního přeboru a jen únava hvězdy mu dovoluje zvítězit? Anebo je kniha roku obyčejná anketa a knihy nejsou fotbalisti, které lze posuzovat podle výkonu? Ale vysvětlujte něco sportovním komentátorům…
Jiří T. Král
Důsledky působení V. Jandáka se projevují i přímo na ministerstvu. To se nyní například omlouvá ing. arch. Kaiglovi a ing. Novákovi za poškození dobrého jména, neboť loni v červnu vydalo tiskovou zprávu o tom, jak Jandák na oba pracovníky podal trestní oznámení pro zneužití pravomoci veřejného činitele a porušování povinností při správě cizího majetku – ale o jejich zproštění viny už nikdo neinformoval. Srpnový přípis Městského státního zastupitelství v Praze adresovaný ministru se totiž ztratil. Absurdnější je nedávný případ, kdy MK samo sebe udalo, že používá nelegální software. A kterým festivalům nakonec ministr z rozpočtu loni skutečně „hodil osmičku“ (milionů korun), se už asi nedozvíme. Tu smršť málokdo čekal. Ještě že nás v létě před volbami politik už jasně varoval: Volte mě, jinak dostanete přes držku. Tak jsme ho asi raději poslancem zvolili, pak se to ňák omluví.
Libuše Bělunková