Quo vadis, scénografie?

Anketa s odborníky

Na Pražském Quadriennale se představí světová scénografie ve svém reprezentativním výseku. Několika osobnostem, které se divadelní architekturou zabývají teoreticky i prakticky, jsme položili dvě základní otázky.

1. Jakým směrem se ubírá současná scénografie?
2. Jak se změnila role scénografie v současném divadle?

1. Je menší, úspornější, využívá existující prostory, propojuje režii a design, klade větší důraz na kostým a menší na umělou scénu, kterou je nakonec nutno vyhodit.

2. Změnila se, pochopitelně, jinak by nebyla současná, ne? Vliv pohybového divadla zapříčinil, že se uvádějí kratší představení bez přestávky. Publikum si zároveň navyklo na kratší kusy s menším množstvím textu a s menším počtem herců, což já osobně považuji za velmi škodlivé.  

 

Alexandra Bondsová, vyučuje kostýmní výtvarnictví na univerzitě v Oregonu

1. V USA je nespočet scénografických proudů, od výpravných až marnotratných scén na Broadwayi k neobyčejně nápaditým a novátorským pracím nezávislých divadel. Ačkoliv už léta slýcháme, že divadlo bude zahubeno filmem a počítači, touha po živém představení nezaniká, a scénografie musí vyjít vstříc novému očekávání svého publika.

2. Divadlo na sebe v současné společnosti bere mnohem aktivnější roli, zabývá se politickými otázkami a sociálními problémy, stává se hlasem své komunity. Divadelníci se chtějí podílet na tom, aby svět byl obyvatelný, tím, že propagují bezpečí a „zelený“ životní styl.

 

Rebecca Chen, Tchajwanská asociace divadelní technologie

1. V žádném případě ne směrem realismu. Publikum se musí na představení podílet svou vlastní fantazií aspoň z poloviny. A scénografův úkol je jeho fantazii provokovat. Komunikovat, ne zdobit.

2. Ano i ne. O divadle už nepanuje žádná všeobecná shoda, a za takových okolností je třeba vrátit se k počátkům našeho lidství. V tomto smyslu odpověď zní NE, protože lidská podstata se nemění, jenom musíme nacházet způsoby, jak ji vyjádřit.

 

Arnold Aronson, generální komisař PQ 07

1. Projekce obrazů – filmových, video, digitálních, holografických – už je dnes úplně běžná a často nahrazuje třírozměrnou scénografii. Domnívám se, že tento trend bude postupovat, zejména díky tomu, že technika je čím dál tím pokročilejší a také dostupnější. Tak se promění podstata scénografie, a to zřejmě způsobem, který je těžké předvídat.

2. Její role zůstala od vzniku divadla nezměněná: scénografie transformuje neutrální jeviště v performativní, ne-li přímo posvátný prostor. Zakládá vztah mezi diváky a jevištěm, který je odlišný od vztahu k běžnému sociálnímu, byť architektonicky pojatému prostoru. Proměnilo se však divácké očekávání a vnímání světa. Obrazy, struktury, prostory a zejména světla nahlížíme jinak než třeba před deseti lety. Jeviště nemůže, či lépe: nemělo by napodobovat digitální a elektronický svět, ale musí hledat analogickou citlivost.

 

Agnese Biteová, scénografka, Lotyšsko

1. Scénografie se v poslední době vydává cestou minimalismu a realismu. Prostor, který je podstatou scénografie, je dnes vytvářen za pomocí nových médií a mezi performery tak vznikají zcela jiné vztahy než před několika desetiletími.

2. Nedomnívám se, že by se role scénografie změnila, zůstává stále stejná. Ale vznikají nové nástroje, nové divadelní prostory a nový způsob uvažování, které s sebou přinášejí nový tvar.

 

Inna Mirzojanová, kurátorka národní expozice Ruska

1. Nejzásadnější je v současné scénografii dominující proces integrace do společné evropské kultury a zároveň přirozený proces vzájemného vlivu mezi jednotlivými žánry (včetně designu, multimédií, grafického designu, architektury atd.).

2. Čím kvalitnější (tzn. profesionální a talentovaná) je režie, tím větší a významnější roli hraje scénografie. Nadále platí zásadní úloha týmu scénograf-režisér (pokud nejde o jednu osobu).

 

Hilde Skancke Pedersenová, kurátorka národní expozice Norska

1. Domnívám se, že scénografie bude nadále ovlivňována současným uměním, filmem, komiksem apod. více než kdy předtím. Ale tento efekt prolínání jednou povede k touze po novém, čistém designu, určeném výhradně pro divadlo.

2. Ve Skandinávii se část osmdesátých a celá devadesátá léta nesla ve znamení režijního důrazu na text, ne na scénu. Tento trend už skončil a divadelní scénografie si zase hledá svou cestu.

 

Francisco Javier, scénograf, Argentina

1. Scénografie se snaží zaujmout místo dramaturgické syntézy, znovu absorbuje symbolický smysl akce.

2. V současném divadle přestala scénografie být pouhou „scénou“ a stala se – jako strukturovaný jazyk – součástí akce. Tato změna se definitivně stala součástí dějin divadla.

 

Sam Trubridge, kurátor studentské sekce Nového Zélandu

1. Domnívám se, že scénografie se ubírá směrem k vyhynutí, neboť se odkláníme od ryze „scénického“ a začínáme vnímat celek materiální, filosofické a smyslové přítomnosti publika na představení.

2. Nezměnila se vůbec, a to je ten problém. Máme sto let po vynálezu filmu a mnozí se pořád ještě zabývají „scénickou“ podobou inscenace, aniž by pohlédli tváří v tvář nejzásadnějšímu rozdílu mezi divadlem a obrazovkou: je to měřítko 1 : 1, a 1 : 1 vztah mezi divákem a performerem.

 

Marina Maleniová, kurátorka národní expozice Kypru

1. Domnívám se, že scénografie boří „hranice“ a využívá ostatních umění, aby mohla sama sebe prohlásit za samostatnou formu, nejen část celku. Svou roli jistě sehrává technologie, ale rozhoduje tvůrčí neúnavnost.

2. Podle mého názoru se rozhodně proměnila, nyní některé inscenace připravují přímo scénografové, a nikoli scénografové spolu s režiséry, jak bylo zvykem. Vizuální umělci se stávají vůdčími osobnostmi projektů, přebírají na sebe roli režiséra/autora scénáře/autora konceptu, zakládají tým, který narušuje tradiční představu „hierarchie“ a tvoří inscenaci s důrazem na vizuální stránku.

 

Ondřej Černý, ředitel PQ 07, ředitel Národního divadla

1. a 2. Scénografie jde stejnou cestou jako ostatní umění – tedy cestou jakési estetické plurality. Doba dominantních stylů a trendů je pryč. Funkčnost, řešení jevištního prostoru a estetická čistota, to jsou kvality, kterých si současné divadlo cení na scénografii nejvíce.

Připravily a sestavily Silvie Marková a Marta Ljubková.

Přeložila Marta Ljubková.