Hlásiče pohybu

Jak funguje divadelní ústav v Německu

Jako kontext k domácímu případu Divadelního institutu nabízíme pohled na srovnatelný podnik v zahraničí. Berlínský institut má za sebou zkušenost existence na obou stranách železné opony a v poslední době netrpí chudobou. Co svou činností sleduje a jaké má výsledky?

Německý Mezinárodní divadelní ústav (ITI) vznikl v roce 1957 v Berlíně. Od roku 1959 působily dvě německé sekce vedle sebe, sloučily se krátce po pádu zdi na jaře roku 1991. ITI je jediná německá divadelní instituce s celostátním dosahem, která pracuje v oblasti divadelního umění a ve prospěch mezinárodní kulturní výměny a jejíž aktivity přesahují individuální umělecké projekty. Ústav je financován z prostředků přidělených pověřenci spolkové vlády pro kulturu a média, z peněz na podporu kultury spolkových zemí. Jeho ředitel je od roku 2002 také ředitelem světového divadelního ústavu.

Theater der Welt!

Obecně prospěšný spolek ITI má v současnosti 170 individuálních a 30 korporativních členů. Členství nabízí prostřednictvím svého představenstva divadelníkům z Německa, jejichž práce přitahují pozornost doma i v zahraničí, ale i profesním divadelním organizacím (Deutscher Bühnenverein, ASSITEJ, Deutsche Theatertechnische Gesellschaft nebo Dramaturgische Gesellschaft; zprostředkující organizace jako Goethe Institut nebo Kultursekretariat NRW a mezinárodně činné instituce jako House of World Cultures).

Ustav má tři základní úkoly; funguje jako informační centrum, jako partner pro rozličné sítě a jako iniciátor projektů. Poskytuje například poradenský servis německým a zahraničním návštěvníkům pobočky, zprostředkovává kontakty, napomáhá při rešerších, poskytuje know-how pro realizaci mezinárodních projektů, zodpovídá dotazy. Provozuje knihovnu s německou a zahraniční odbornou literaturou i s řadou divadelních záznamů. Pro svou neutralitu a kompetenci poskytuje poradenství spolkové vládě v otázkách divadelní politiky a mezinárodní kulturní spolupráce. Podílí se na studiích o německé a evropské kulturní politice.

Vlastní projekty jsou velmi různorodé: dílny pro jevištní výtvarníky, tanečníky nebo dramatiky a jejich překladatele, sympozia, videofestivaly, programy mobility či výměnné programy pro umělce, mezinárodní koprodukce. Důležitým cílem je přitom podpora stabilních mezinárodních pracovních kontaktů, kontinuita projektů kulturní spolupráce. Výrazným projektem ústavu je mezinárodní putovní festival Divadlo světa (Theater der Welt). Vzniklo v roce 1981 v Kolíně nad Rýnem, další ročníky oživily Frankfurt, Stuttgart, Hamburk, Essen, Mnichov, Drážďany a Berlín. Záměrem festivalu je nabídnout jinou vizi divadla prostřednictvím pohledu na cizí kulturu. Což lze doložit: prosadil dílčí produkce nebo celé styly a směry v Německu i na mezinárodní scéně – k jimi podporovaným umělcům či společnostem patří Robert Wilson, Peter Brook, Jan Fabre, Peter Sellars, Ariane Mnouchkinová, The Handspring Puppet Company Johannesburg, Georgij Wassiljew nebo Robert Lepage.

Dnes jsou hlavní sítě

Mnoho aktivit ústavu je zaměřeno na základy divadelní umělecké produkce: na podporu vzniku a šíření mezinárodní současné dramatiky, na nové umělecké strategie v divadle a tanci i na potenciál divadla v podmínkách celosvětově radikalizovaných vztahů. Jeho pracovníci sdružují partnery pro mezinárodní spolupráci, hodnotí výměnu, zjišťují nedostatky a podněcuje modelové projekty, například Mezinárodní platformu současného divadlo (Internationale Plattform Gegenwartstheater). Ta podporuje překlady současné dramatiky mezi velkými a malými jazyky a uvádění a publikaci přeložených divadelních her. Projektová série Hlásiče pohybu (Bewegungsmelder) spojuje a sdružuje od roku 2005 choreografické rešerše, workshopy a divadelní projekty k otázkám demokracie a kontroly ve veřejném prostoru. Jeden z výstupů budeme moci vidět na Divadle Světa 2008 v Halle.

V Evropě, kde jsou přeshraniční koprodukce už běžná záležitost, je nyní v popředí zájmu zlepšování sítí pro efektivní spolupráci. Jedná se o zajištění kvalitní a volně přístupné nabídky informací o scénických uměních, podíl na diskusi o kulturní politice v Evropě a výměna odborníků. Výměna je nutné právě v době, kdy v EU debatujeme o stagnaci a obnově, o svazujících státních strukturách a o přizpůsobování se trhu. Různorodost kultur nám nabízí nekonečně mnoho podnětů, ale i orientaci a kritéria pro vlastní důležitá rozhodnutí. Srovnání s jinými nám pomáhá odhalit hodnoty nás samých. A naopak. Naše divadelní jazyky, taneční umění, opera, opereta, repertoárové divadlo, divadelní struktury a další jsou vynikající a funkční způsob komunikace. Je důležité a příznivé mít pro tyto účely k dispozici zařízení, které takovou informační práci vykonává a otevřeně nabízí.

Autorka je kulturní koordinátorka. Z němčiny přeložila Martina Černá.