odjinud

Židovské motivy v díle Jaroslava Vrchlického připomíná medailon v zářijovém Kalendáriu Roš chodeš u příležitosti 110. výročí prvního vydání Vrchlického básně Bar Kochba.

Religiozitou u T. G. Masaryka se zabývá studie Karla Skalického v Listech č. 4/2007.

První biografii Záviše Kalandry, jejímž autorem je historik Jaroslav Bouček (27. 6. 1950. Poprava Záviše Kalandry. Česká kulturní avantgarda a KSČ, Havran 2006), recenzoval v Dějinách a současnosti č. 9/2007 Milan Drápala.

V časopisu Soudobé dějiny č. 1/2007 J. Bouček otiskl a okomentoval parodický Zpěv o pádu Čečehoně, v němž historik Jan Slavík pod pseudonymem Warjah Nebudimírovič bravurně vylíčil zánik Českého časopisu historického v roce 1949.

Kdo vlastně přeložil do češtiny hru Alfreda Jarryho Král UbuJiří Voskovec, jenž v první české inscenaci hry (spolu s Janem Werichem v Osvobozeném divadle roku 1928) hrál, nebo Prokop Voskovec, Jiřího starší bratr, který byl jako překladatel uváděn v programu slavné Grossmanovy inscenace v Divadle Na zábradlí roku 1964 –, vysvětluje Kateřina Miholová v česko-anglické publikaci Král Ubu – Jarry & Grossman & Fára (Kant pro pražskou AMU 2007 ve Velké řadě edice Disk). Publikace obsahuje interaktivní CD s dostupnou dokumentací o inscenaci.

Bohumil Hrabal – čtenář a obdivovatel ruské literatury, je název studie Miloslavy Slavíčkové v 14. svazku sborníku Litteraria humanitas (2006).

Medailonu Vladimíra Párala k jeho pětasedmdesátinám 10. 8. t. r. dala Martina Oplatková v Naší rodině č. 32/2007 podtitul Chemikova cesta literaturou.

Portrét Jaroslava Foglara napsal pro Hospodářské noviny 3. 7. 2007 Jiří Černý.

Knihu vzpomínek Marie Kubátové Haraburdí (Sláfka 2007) recenzoval v Právu 8. 8. 2007 František Cinger.

Lukavické zápisky Hany Ponické, „nepochopitelně opomenuté unikátní dílo, vyjádřené krásnou slovenštinou, srovnatelné snad jen s Českým snářem...“, doporučil v Posledním slovu Lidových novin 30. 8. 2007 Jan Rejžek. – Na Rejžkův fejeton, vyprovokovaný Posledním slovem Ludvíka Vaculíka z 28. 8. Dvě ze Slovenska, reagoval L. Vaculík 4. 9. (ve stejné rubrice) fejetonem O radaru a jiném.

Pod titulkem Ein Paket Hemden für Frau Oušková recenzoval Volker Strebel v Prager Zeitung č. 30/2007 německé vydání poslední knihy Václava Havla Prosím stručně (Fassen Sie sich bitte kurz, přel. Joachim Bruss, Rowohlt, Berlín 2007). – V. Havel je též autorem úvodního slova k německému vydání autobiografického eseje Josefa Škrábka Die gestrige Angst (Neisse Verlag, Drážďany – Brno 2006), jejíž český originál (Včerejší strach) vyšel dvakrát ve Vyšehradu (2002, 2005).

František Knopp

 

Tchaj-wan

Letos v říjnu zahájí pátý rok své existence Památník národního písemnictví na Tchaj-wanu, v jehož těsné blízkosti se až do válek s mingským patriotem Koxingou nacházela jedna z největších holandských základen v Tichém oceánu. Památník je umístěn v budově vystavěné v koloniálním stylu, kterou zde jako sídlo okupační správy v roce 1916 vybudovali Japonci. Fenomén tchajwanské literatury je přes svou mnohaletou tradici v západní Evropě vesměs přehlížen. Není divu: čínská klasická i moderní literatura je v tomto smyslu například ve srovnání s literaturou japonskou pro Evropu velkou neznámou. Přitom se pyšní bohatou tradicí lidové slovesnosti původních obyvatel, pozdně mingskou a čchingskou tradiční literaturou v klasické čínštině, literaturou psanou japonsky z období japonské okupace v letech 1895–1945 a především společensky angažovanou moderní tchajwanskou literaturou. Práce na zřízení památníku byly zahájeny v roce 1991, pro odpor Národní strany však k jeho otevření došlo až v říjnu 2003. Památník je primárně knihovnou, která shromažďuje nejen tchajwanskou literaturu jako takovou, ale archivuje též materiály o tchajwanské literatuře. Nesmíme jej ovšem chápat pouze jako knihovnu či dokonce badatelskou instituci. Pořádáním výstav, přednášek a diskusí se památník otevírá mnoha zájemcům. V souvislosti s jeho činností stojí za zmínku, že má v programu mimo jiné i prezentaci tchajwanské literatury v zahraničí (v češtině vyšel v loňském roce soubor povídek Chuť jablek).

David Uher