Bobby
Režie Emilio Estevez, 2006, 120 min.
Blue Sky Film Distribution 2007
Loni to byl jeden z nejvážnějších kandidátů na Zlatý globus za nejlepší film a také jeden z účastníků soutěže benátského festivalu. Snímek věnovaný posledním dvěma dnům před atentátem na Roberta F. Kennedyho běžel v našich kinech pod názvem Atentát v Ambassadoru, na DVD však trochu nepochopitelně vychází pod svým originálním názvem. Režisér Emilio Estevez zvolil poněkud neobvyklou formu a postavu Kennedyho nikým neobsadil. Herec se objevuje pouze v záběrech braných zdálky nebo zezadu. Ve všech ostatních scénách s ním jsou použity dokumentární záběry. A vlastně to ani není film o senátorovi, který se málem stal prezidentem, jako spíš o tehdejší společnosti. Sledujeme tak několik postav (nutno říct, že většinou hvězdně obsazených), pro něž se stane Kennedyho smrt zvratem v životě. Jsou mezi nimi bohatí i chudí, mladí i staří, černí i bílí nebo Mexikánci. Na film se dobře dívá a najdeme v něm několik skvělých pasáží, třeba když se spolehlivý a důvěryhodný provozní hotelu (hraje ho William H. Macy) od své manželky dozvídá, že ví o jeho nevěře. Celkově je však film příliš nabitý trochu banálními poselstvími na téma mír a láska. Robert F. Kennedy je pak dokonalým politikem, který by svým vládnutím jistě změnil směr otáčení zeměkoule (jako to dokáže Česká televize). Na DVD najdeme ještě film o filmu. Nepříjemné je spojení anglické stopy a českých titulků, které nejdou během přehrávání nastavit.
Jiří G. Růžička
Paisa
Režie Roberto Rossellini, 1946, 120 min.
Levné knihy 2007
Mozaikovitě členěné dílo z roku 1946 je Rosselliniho odpovědí předválečné italské kinematografii a současně jedním ze stěžejních děl italského neorealismu. Svůj zájem o prostého člověka v jeho přirozeném prostředí neprojevil jen volbou námětů, ale i formou celého díla, do nějž obsadil řadu neherců a které natáčel přímo na autentických místech, v nichž se jednotlivé mikropříběhy skutečně odehrály. Šestice příběhů, propojená postupem spojeneckých vojsk Itálií, má vedle sociálního podtextu i rozměr dokumentární – během filmu se před divákovýma očima rodí nová Itálie, zanechávajíc za sebou trosky mrtvého a zavrženého světa. Obdobně lze nahlížet i samotný film v kontextu italské kinematografie – Paisa je zrodem nové tváře italského filmu. Ostatně vedle Roberta Rosselliniho pod ní najdeme podepsaného také Federika Felliniho jako scenáristu a spolurežiséra nebo pozdějšího slavného producenta Uga Lombardiho. České DVD přináší distribuční verzi díla (zkrácenou cca o 13 minut) v kvalitě odpovídající více než 50 let starému filmu. České titulky jsou vypínatelné, původní italské titulky vypálené do kinokopie v místě anglických dialogů jsou překryty černým pruhem.
Petr Gajdošík
Ian Bostridge
Great Handel
EMI Classics 2007
Britský lyrický tenorista Ian Bostridge vystudoval univerzitu v Oxfordu a dnes patří k nejžádanějším pěvcům. Nás může zajímat, že je mj. milovníkem Janáčka a skvělým interpretem jeho Zápisníku zmizelého (samozřejmě v českém originále!). Pro své nejnovější album zvolil osvědčený repertoár – slavné árie z Händelových oper Semele, Serse, Acis and Galatea a Ariodante, z oratorií Messiah, La Resurrezione, Samson a Jephtha a z pastorální ódy L’Allegro, il Penseroso ed il Moderato. Ve dvou duetech je mu partnerkou sopranistka Kate Royalová, vycházející hvězda britské opery. Orchestra of the Age of Enlightenment (tedy Orchestr věku osvícenství), hrající na dobové nástroje, řídí dirigent Harry Bicket. Händel je dovršitelem barokní opery, jeho árie, většinou psané pro kastráty, jsou virtuózní ukázkou možností lidského hlasu. Vedle ozdobných a náročných koloratur, které často pádí jako smršť, však najdeme i zádumčivé, pomalejší skladby. Právě v nich je Bostridgeův lahodný hlas nejlepší, například v árii Ombra mai fu z opery Serse. Také oba duety s Kate Royalovou jsou perfektní. Naopak v několika virtuóznějších áriích si dovedu představit méně chladu a technické dokonalosti a více vášně a dramatu. Nicméně hlas je to barevně krásný, místy připomínající až kontratenor nebo naopak alt. Pěvec je také autorem komentáře v bookletu.
Milan Valden
Tunto
Kevyt
Aani/Rockadillo records 2006
Jazz má ve Finsku silnou tradici, navíc nikdy neztratil kontakt se světovou špičkou a mohl se tak okysličovat z tradiční i experimentální strany nejnovějšími výboji. Přesto díky drobnosti hudební scény byli mnozí špičkoví muzikanti nuceni existenčně fungovat najednou v několika formacích, nezřídka i žánrově od sebe vzdálených. Tak třeba Matti Wallenius. Vystudovaný jazzový kytarista je v současné době nejvíce vidět vedle svérázného laponského joikera Wimme Saariho, který se v létě představil na Folkových prázdninách. Po letech kodrcání s world music kapelami se znovu ke slovu přihlásil jeho jazzový fundament a na světě je trio Tunto (v překladu „smysl“), kde k Walleniusově kytaře a ukulele přibývají klávesy s basou Jyriho Terämaa a dechy Petriho Heimonena. Debutové bezejmenné album vyšlo před třemi roky a novinka Kevyt ho žánrově těsně následuje. Fusion v notně elektrifikované podobě je od prvního momentu především zábavou. Nemysleme tím ihned nováckou estrádu, ale spíše vypointovaný humor ironického střihu. Jak jinak si vysvětlit šílené jódlování v Müesli-Musig či klapání slepeckého znamení na přechodu pro chodce v Driving Music? Prvotina sice přinesla kompaktnější materiál, na něj se ale novinka dívá zespoda pouze z těsné blízkosti.
Pavel Zelinka
Ian Bostridge
Great Handel
EMI Classics 2007
Britský lyrický tenorista Ian Bostridge vystudoval univerzitu v Oxfordu a dnes patří k nejžádanějším pěvcům. Nás může zajímat, že je mj. milovníkem Janáčka a skvělým interpretem jeho Zápisníku zmizelého (samozřejmě v českém originále!). Pro své nejnovější album zvolil osvědčený repertoár – slavné árie z Händelových oper Semele, Serse, Acis and Galatea a Ariodante, z oratorií Messiah, La Resurrezione, Samson a Jephtha a z pastorální ódy L’Allegro, il Penseroso ed il Moderato. Ve dvou duetech je mu partnerkou sopranistka Kate Royalová, vycházející hvězda britské opery. Orchestra of the Age of Enlightenment (tedy Orchestr věku osvícenství), hrající na dobové nástroje, řídí dirigent Harry Bicket. Händel je dovršitelem barokní opery, jeho árie, většinou psané pro kastráty, jsou virtuózní ukázkou možností lidského hlasu. Vedle ozdobných a náročných koloratur, které často pádí jako smršť, však najdeme i zádumčivé, pomalejší skladby. Právě v nich je Bostridgeův lahodný hlas nejlepší, například v árii Ombra mai fu z opery Serse. Také oba duety s Kate Royalovou jsou perfektní. Naopak v několika virtuóznějších áriích si dovedu představit méně chladu a technické dokonalosti a více vášně a dramatu. Nicméně hlas je to barevně krásný, místy připomínající až kontratenor nebo naopak alt. Pěvec je také autorem komentáře v bookletu.
Milan Valden