Veřejný apel na pražské zastupitele
Rada uměleckých obcí veřejně apeluje na pražské zastupitele, aby v souladu s platnou Kulturní politikou a Grantovou politikou Hlavního města Prahy (HMP) učinili všechny potřebné kroky k co nejrychlejšímu vyhlášení kulturních grantů na rok 2008. Pozastavení kulturních grantů zásadně poškozuje přípravu kulturních projektů v hlavním městě pro příští rok i kulturní organizace v očích donátorů a dalších spolupracujících institucí, a to v ČR i v zahraničí.
Rada uměleckých obcí vyjadřuje nesouhlas s kritikou stávajícího grantového systému, kterou radní Milan Richter opakovaně prezentuje prostřednictvím médií. Jím napadaný systém vznikl ve spolupráci s řadou renomovaných odborníků a byl přijat v roce 2006. Nyní po roce a půl jeho fungování, kdy ani nemohlo dojít k vyhodnocení jeho dopadů, je naprosto předčasné uvažovat o jeho zásadních změnách, charakterizovaných jako „příspěvek na vstupenku“. Tím by došlo k zásadní změně dosud platných a zastupitelstvem nezrušených kritérií posuzování.
Rada uměleckých obcí zásadně protestuje proti opakovanému zpochybňování stávajících kritérií hodnocení kulturních grantů, k nimž patří „mezinárodní přesah, umělecký přínos projektu, zachování a rozvíjení umělecké různorodosti a tradic, podpora kulturních alternativ“. Zpochybňovaná kritéria jsou v Evropě zcela standardní, vyplynula z jednání pracovních skupin ustanovených primátorem Pavlem Bémem a byla schválena v červnu 2006 radou i zastupitelstvem HMP. Tato kritéria respektují článek 151 Maastrichtské smlouvy z roku 1991, navazují na Koncepci účinnější podpory umění 2007–2015, kterou přijala vláda ČR v roce 2006 a opírají se o Úmluvu o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů, jež byla přijata v říjnu 2005 a v EU vstoupila v platnost v březnu 2007. Jsou rovněž v souladu s Evropským programem pro kulturu v globalizujícím se světě (viz Sdělení Evropské komise z května t. r.)
Rada uměleckých obcí zásadně odmítá opakované zpochybňování kompetentnosti komise pro posuzování kulturních grantů a její obviňování ze subjektivnosti a neobjektivity, jež jsou součástí Informace o aktuálním stavu grantového systému HMP v oblasti kultury a umění, předložené Radě HMP k projednání dne 18. září 2007 jako tisk č. 4983. Upozorňujeme, že externí experti této komise byli jmenováni na základě doporučení obecně respektovaných kulturních organizací a profesních životopisů dokládajících bohaté zkušenosti nejen s prací kulturních organizací, ale i s posuzováním kulturních projektů. RUO proto považuje takovou vulgarizaci odborné práce těchto expertů za zcela nepřípustnou.
Navíc je zarážející, že došlo k zastavení celého systému podpory pro příští rok, nikoli k pozastavení grantů pro konkrétní subjekty dotčené stížností Petra Kratochvíla. Zdůvodňovat touto stížností pozastavení všech kulturních grantů považujeme za ryze účelový krok. Skutečným cílem se zdá být spíše snaha rozbořit stávající systém rozdělování grantů a odvést pozornost od daleko problematičtějšího systému „partnerství“, dříve „spolupořadatelství“. Tvrzení, že neudělení nenárokovatelné podpory kulturním projektům poškozuje investice podnikatele, je třeba rázně odmítnout. Zároveň je třeba systematicky dbát na řádné uplatňování pravidla de minimis v administrativě související s vyplácením grantů, nikoli s jejich hodnocením, neboť právě jen díky odbornému posouzení lze doložit, že se nejedná o podporu veřejnou a jde skutečně o neziskové kulturní projekty, nikoli o ziskové podnikatelské záměry v oblasti kultury. Ostatně při dodržování pravidel stávajícího grantového systému v oblasti kultury se i podle stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o veřejnou podporu nejedná.
Šimon Pellar, předseda Rady uměleckých obcí a viceprezident Evropské rady umělců
Ad Proč podporovat kulturu (A2 č. 37 a 38/2007)
Kdykoliv procházím po Divadelním náměstí kolem Národního divadla, vždy mnou lomcuje vztek. Proč vlastně kulturu podporovat? Zde je prostor včetně mramorových laviček trvale demolován mladými „sportovci“. Když je člověk napomene, aby alespoň s těmi prkny neskákali na lavičky a na obrubníky, má pak co dělat, aby nějakou od nich nechytnul. Ve vrátnici divadla mi sdělili, že bývalý pan ředitel Dvořák to ničivé sportování dovolil, prý to patří ke koloritu města. Říkám si, pozdrav bůh, pokud ředitel instituce, která neustále žádá a dostává peníze, má takový názor a dopouští, aby náměstí bylo devastováno. Každé tři roky se tu mění polámaná dlažbová krytina. Když jsem zavolal městskou polici, vůbec jsem se jich nedočkal a po opětovném volání mi sdělili, že je obtěžuji. Po těchto zkušenostech jsem přestal podporovat jakékoliv kulturní dobročinné podniky.
Vilda Zunt
Soutěž
Správná odpověď na otázku z čísla 34 – Kde se narodil Eric Truffaz? – je: V roce 1960 v Ženevě. Cenu obdržel Jiří Šmíd z Mnichova Hradiště.
Odpověď na otázku z čísla 35 – Jakou cenu získal román Cesta za hedvábím v roce 2005? – zní: Whitbreadovu cenu za prvotinu. Knihu posíláme Evě Hlaváčkové do Letohradu.
Odpověď na otázku z čísla 36 – Jak se jmenuje nakladatelství, které vede spolu se svou ženou Andrej Stasiuk? – je: Wydawnictvo Czarne. Knihu posíláme Heleně Kabátové do Brna.
Odpověď na otázku z čísla 37 – Jak se jmenuje skladba, kterou Antonio Salieri zkomponoval pro svůj vlastní pohřeb a kdy ji napsal? – zní: Requiem c-moll, 1804. Knihu posíláme Evě Horníkové do Merklína u Přeštic.
–mam–