Za dotacemi z fondů EU se Češi rozhodně nehrnou. Teprve minulý pátek se podařilo schválit první tři operační programy. Čím se dá toto číslo vysvětlit?
Nedlouho po odchodu ministryně školství Dany Kuchtové přistál Jiří Čunek v Bruselu. Ne náhodou, ale proto, aby pomohl vyjednat možnosti odkladu čerpání prostředků z EU. Uvědomoval si, že kritika, která zčistajasna pohřbila jeho ministerskou kolegyni, by mohla přivodit komplikace i jemu. Tisk psal o tom, že neschopnost zajistit včas peníze z evropských fondů nekončí u „zelené“ ministryně, a další rána musela proto dopadnout na Čunkovo ministerstvo pro místní rozvoj, pověřené vyjednáváním dotací s Evropskou komisí. Tato instituce už nám letos vytýkala měsíční zpoždění příprav Národního strategického referenčního rámce (dokument odůvodňuje, k čemu peníze daná země potřebuje).
Nedostatek lidí?
Evropská komise minulý týden vydala statistiky, v nichž se Česká republika zařadila spolu s dalšími sedmi státy na poslední místo v počtu dosud schválených operačních programů. Další nulu měla Belgie, Irsko, Řecko, Španělsko, Lucembursko a Portugalsko. Statistika vyvolává obavy i kritiku, protože všechny programy, jež fakticky určují, za co se přidělené peníze utratí, mají být schváleny do konce roku 2007. Ostatní země na tom jsou lépe a několik jich má schválené již všechny programy (Dánsko, Maďarsko, Malta, Nizozemí a Švédsko – statistiky Evropské komise ke dni 8. 10. 2007). Jaké jsou důvody takových rozdílů?
„Administrativní kapacita jednotek, možná jednodušší struktura, možná větší zkušenosti ostatních zemí, z nichž některé začaly vyjednávat dříve,“ říká Milena Vicenová z koordinačního týmu ministerstva pro místní rozvoj. Nutno říct, že politici a diplomaté mají pravdu, když tvrdí, že zpoždění samotné čerpání neohrozí. Při Čunkově bruselské misi se podařilo členským zemím vyjednat možnost čerpání peněz (ze schválených programů) s tříletým odkladem. Názory, že Česká republika o prostředky přijde, jsou proto nesmyslné.
Další příčinou zpomalení je podle Vicenové velký počet operačních programů. S tím souhlasí odborník na evropské dotace Bedřich Štogl z ČSOB: „Jsou tři hlavní důvody zpožďování: výměna vlád, časté personální změny na dotčených místech státní správy a poměrně velký počet operačních programů a z toho vyplývající problémy složitější implementace a možnosti výskytu různých přeryvů.“ Na komplikace s velkým množstvím programů ovšem Evropská komise Čechy včas upozorňovala. A jsou země s větším počtem programů (například Francie, Itálie, Polsko), ale lepšími výsledky než Česká republika. Hodně záleží na lidech. Řada úředníků s příchodem Topolánkovy vlády musela odejít od rozdělané práce. Čistky v Czechinvestu (firma čerpala dotace pro MPO) nazvala bývalá náměstkyně ministerstva pro místní rozvoj Věra Jourová „personální genocidou“. Kvalifikovaných lidí je nedostatek, poznamenává Štogl a dodává: „Dochází k odchodům nejkvalifikovanějších lidí ze státní správy do soukromého sektoru za lepšími finančními podmínkami.“
Ministerstvo pro místní rozvoj oznámilo, že plánuje zvýšit počet úředníků o několik stovek (ze současných 1500). Náměstek Daniel Toušek odmítl názor, že důvodem je nespokojenost Evropské komise s přípravou a schvalováním operačních programů. Uvádí, že stavy se mají zvyšovat kvůli „souběžné implementaci dvou programových období, nárůstu objemu alokovaných finančních prostředků a nárůstu počtu operačních programů oproti minulému období 2004–2006“.
Pochybné projekty?
Česká republika má získat v letech 2007–2013 okolo 750 miliard korun. Téměř třicet procent z těchto prostředků půjde na dopravu a ekologii. V poslední době byly schváleny první tři operační programy: Lidské zdroje a zaměstnanost, Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Praha – adaptabilita. Vicenová tvrdí, že s velkou nadějí může do konce roku projít ještě dalších sedm regionálních operačních programů: Doprava, Podnikání a inovace a zřejmě i Praha – konkurenceschopnost, Životní prostředí a Technická pomoc. Které programy spíš neprojdou? „Nerada bych to předjímala, budeme se snažit schválit maximum,“ odpovídá Vicenová. Zatím je jasné, že program Výzkum a vývoj pro inovace, který stál ministryni Kuchtovou křeslo, se stihne jen zázrakem. Jeho nová verze by musela být předložena do 15. října, dobu příprav přitom Kuchtová odhadovala na dva měsíce.
Ve značném skluzu je také Integrační operační program. Jiří Čunek tvrdí, že Evropská komise pracuje pomalu. „Program ještě nemá poziční dokumenty EU. Kvůli tomu, že Evropská unie nemá administrativní kapacitu, vzniklo sedmiměsíční zpoždění,“ sdělil. Milena Vicenová však nechtěla prozradit, v čem je Evropská komise tak pomalá. „Nebylo by to taktické,“ vysvětluje. Chyby jsou zřejmě na straně komise, ale také českých úřadů, kteří musí kooperovat. A možná vznikají už při schvalování dotací u jednotlivých subjektů. Jeden kritik uvedl, že zelenou dostávají někdy projekty s diskutabilní hodnotou. „Systém kontroly je nastavený dobře,“ míní Štogl. „Ale některé dotace nejsou využívány společensky efektivně,“ dodává. Konkrétně má na mysli podporu různých „nezavedených“ neziskových organizací v oblasti vytváření poradenských, vzdělávacích a propagačních aktivit. Jde prý o podporu projektů, u nichž není celospolečenská poptávka a neexistuje mezera na trhu.
Autor je publicista.