Pohádky plné kýče

Vieweghův pokus na dětských čtenářích

Není nad ankety. Jedna z poslední doby odhalila, že nejoblíbenějším dětským jídlem jsou hamburgery. A pokud jde o četbu, potom to u dětí – také podle ankety – vyhrály Vieweghovy Krátké pohádky pro unavené rodiče. Ankety nebývají důvěryhodné, nicméně v tomto případě nejde o klam či trik: skutečnost je vskutku taková, že na knižním trhu vedou mezi domácí produkcí díla výše zmíněného autora. A stejně tak nepochybné je – zdá se – prvenství hamburgerů na trhu lidového občerstvení. Dvě nesouměřitelné entity, které se ale jako priority potkají zrovna ve světě dětí. Náhoda?

Sára a Bára, tyhle dvě tak nějak roztomile obyčejné a neobyčejně roztomilé sestřičky, původem z tak nějak obyčejně neobyčejné a neobyčejně obyčejné rodinky taťky herce a mamky lékárnice, vztahují ručky k stovkám tak nějak jim podobným a zároveň tak nějak nepodobným dítkům a jejich rodičům, horlivě nastavujíce zrcadlo: pohleďte, jak jsme stejní, jak si rozumíme – a tak si to užívejme: pro dospělé špetku pikantního koření v erotických dvojsmyslech a jiných „dospěláckých“ narážkách, děti ať si smlsnou na této zpřístupněné nepřístupnosti, vždyť je to jen neškodný zvýrazňovač chuti.

Našlehané nic

A tak to jde v hladkém a lehkém plynutí našlehaného nic od jedné epizodky k druhé, až jsme na konci. Stejně dobře můžeme být ale na začátku nebo uprostřed, protože tahle rodinka žije v dokonalém bezčasí, tak jako desítky jí podobných rodinek adorujících králíka z aviváže či jogurtovou Dobrou mámu. A tak není divu, že trendy tečku za pohádkami obstará anděl, který rodičům přináší rozhřešení. Ale jen on ví, za co. Hříchů zde není, jakož ani čehokoli jiného, co by stálo za přemýšlení. Jen to podbízivé lákání dítek na požitky běžně nedostupné. To když je vypravěč obratně vtahuje do svého bodře kritického pohledu na rodiče a vnucuje jim dráždivou chuť pochichtávání se nad rodičovským negližé. Ale ani tady nejde o žádné drama, jen o kýč – a ten trestný není. I když je věčný a má tisíce podob, včetně té gastronomické.

Na pováženou by to bylo, pokud by neexistovaly ještě jiné příběhy, takové, které svou nevšední imaginací dokážou přesvědčit, že svět se neskládá z banalit a uniformity, že fantazie nekončí v efektu reklamního klipu – a že lidstvo se neživí jen hamburgery.

Autorka přednáší dějiny literatury na FF UK.

Michal Viewegh: Krátké pohádky pro unavené rodiče. Druhé město, Brno 2007, 72 stran.