Rádio Jerevan Milana Richtera

Abychom mohli jednat o záchraně ohrožené kultury v Praze, nesmíme si lhát

Rádio Jerevan byla fiktivní rozhlasová stanice v dobách socialismu. Sloužila jako hořce veselý nástroj kritiky státní propagandy. O její popularizaci se zasloužila rozhlasová stanice Svobodná Evropa. Nynější pražský radní pro kulturu Milan Richter (ODS) komunikuje s veřejností nápadně podobně jako dřívější papaláši – pomocí polopravd, překrucování a uhýbání od tématu, což znemožňuje veřejnou debatu. Uvádíme proto soupis polopravd páně Richtera uvedených na pravou míru.

Dotaz na Rádio Jerevan: Je pravda, že u vás v Jerevanu roste obilí jako telegrafní sloupy?

Odpověď: V podstatě ano. Někde i hustěji.

 

Toky peněz

Praha podporuje kulturu třemi velmi rozdílnými způsoby. Jedním je grantové řízení, druhým partnerství, třetím příspěvkové organizace města. Grantové řízení je letos poprvé rozděleno na čtyři skupiny. 1. Dotace na vstupenku (25 % z celkové částky) je podmíněna pouze schválenou akreditací žadatele – bez nároků na umělecký přínos. 2. Podpora umělecké činnosti subjektů, které prezentují pražskou kulturu v zahraničí, projektů mezinárodní spolupráce a neprofesionálního umění (25 %) – na základě posouzení umělecké hodnoty činnosti. 3. Podpora studentů uměleckých škol, mladých a začínajících umělců (20 %). 4. Víceleté, maximálně čtyřleté granty (30 %). Toto rozdělení má za následek veřejnou finanční podporu komerčních subjektů a zároveň drastické snížení financí na kvalitní nekomerční galerie, hudební soubory, divadla, festivaly ad. Pro některé to znamená konec existence (Semafor, Divadlo v Celené). Partnerství Prahy v oblasti kultury a volného času je systém podpory udělované bez vyjádření odborné komise, podpora je předávána formou darovací smlouvy (takže se tam vejde téměř cokoliv). Příspěvkové organizace (organizací, jejichž je město zřizovatelem, je celkem 22 z různých druhů umění) mají být nyní transformovány; transformace však není dostatečně připravena a takto bude mít za následek destabilizaci či zánik jednotlivých institucí.

Přístup hl. m. Prahy ke kulturní police je bohužel vzorem pro radnice některých městských částí Prahy a dalších měst ČR. Paradoxem je, že magistrát v mnoha krocích popírá (neplní) svůj vlastní závazný dokument – Kulturní politiku hlavního města Prahy. Proti nekvalifikovaným zásahům radnice do systému podpory pražské kultury vznikla v dubnu 2008 petice Za Prahu kulturní, kterou zatím podepsalo přes 20 000 občanů. Občané svou nevoli vyjádřili i demonstrací před radnicí 24. 4. 2008, další protestní akce se chystají.

 

Je pravda, jak tvrdí Milan Richter,

…že zařídil pro kulturu v Praze více peněz?

Výdaje hlavního města na kulturu jsou však oproti roku 2007 o cca 10 milionů Kč nižší a žádostí je cca o 170 více. Nárůst žádostí je mimo jiné důsledkem nově zavedených kategorií panem radním.

 

…že petici Za Prahu kulturní podepsala jen elitářská, nátlaková skupina, bez výjimky závislá na divadelních grantech?

Petici podepsalo víc než 20 000 lidí a další přibývají. Kromě mnoha významných nezávislých (Bohdan Sláma, Vladimír Merta, Martin Hilský, Ivo Mathé, Dana Hábová, Vladimír Michálek, Olga Špátová, Viola Fischerová, Jiří Stránský, Tomáš Halík, Vladimír Karfík, Bohdan Holomíček ad.) ji signovaly tisíce občanů, kteří v kultuře nepracují.

 

…že v Praze je 98 divadel a jen 18 jich dostává dotaci od města?

V Praze je přes 100 divadel, z nichž víc než 60 dostává dotace města. Navíc takto Richter odvádí pozornost od toho, že nejde o pár divadel, nýbrž o galerie, taneční a hudební soubory, filmové i jiné festivaly a další projekty.

 

…že Praha postavila Jiřímu Suchému divadlo a každého prvního v měsíci se mu objeví na účtu 666 tisíc korun a pan Suchý má jedinou starost, jak ty peníze utratit?

Rekonstrukci Divadla Semafor financovala Praha 6 (nikoliv hlavní město Praha) a Jiřímu Suchému ho pronajímá za cca půl milionu ročně. Semafor má grant ve výši 340 tisíc korun měsíčně, za které uspořádá 25 představení, platí provoz divadla a mzdy třiceti lidí. Nyní už několik měsíců zaměstnanci pracují na dluh, divadlo letos končí – v roce svého 50. výročí založení.

 

…že chce pouze, aby byl systém spravedlivý?

Pokud do systému městské podpory kultury vpustil (dotací na vstupenku) podnikatelské aktivity, což se neděje nikde na světě, není to spravedlnost, nýbrž zneužití veřejných peněz určených pro neziskový sektor.

 

…že signatáři chtějí, aby město trestalo komerčně úspěšné instituce?

Kdo je komerčně úspěšný, nepotřebuje veřejné peníze – a nemusí odvádět veřejnou službu. Grant není odměna za finanční úspěch, je to způsob podpory hodnotného projektu. Kvalita a inovativnost jsou drahé a úspěch kulturních projektů se zdaleka neměří jen finančně – ale třeba sociálně (dostupnost umění na periferii a pro chudší vrstvy, práce s dětmi a seniory, podpora místní soudržnosti…) či – a to především – umělecky.

 

…že v rámci sporu o dotaci na vstupenku se vede spor o pouhých 4,8 % peněz na divadla?

Počty nesedí. Z jiného úhlu pohledu je to spor o 25 % peněz grantového systému. Jde o 50 milionů korun. Ta částka by stačila několikanásobně pokrýt schodky Divadla Archa, Divadla Semafor, Divadla v Celetné a spolku Kašpar, Tance Praha a dalších festivalů.

 

…dotace na vstupenku je spravedlivá, protože ji dostávají všichni?

Když něco dostávají všichni, není to důkaz spravedlnosti. Spravedlivé může být jen srovnání divadel, která mají obdobné právní vymezení a stejné ekonomické podmínky.

 

…že dotace na vstupenku je dotací ve výši 41 Kč směrem k divákovi?

Kdyby tomu tak bylo, měl by to divák pocítit na snížení vstupného u obdarovaných divadel o 41 Kč, což nikdo z magistrátu nepožaduje.

 

…že dotace na vstupenku je provozní grant?

Paradoxně přitom dostávají více peněz na provoz ti, kteří mají v hledišti více míst, než ti, kdo mají menší možnost vydělat. Dotace na vstupenku se totiž řídí pravidlem: čím víc míst k prodeji, tím víc peněz od města.

 

…že napadený grantový systém je v pořádku, protože jej odsouhlasila široká odborná veřejnost včetně zástupců Iniciativy pro kulturu, Poradního sboru primátora, transformovaných divadel a ministerstva kultury?

Odborná veřejnost neznamená náhodně sestavený kulatý stůl, na kterém přítomní teprve dostali podklady a byli vyzýváni k hlasování bez jakéhokoli mandátu a s příslibem zapracování jejich připomínek a následného vyhodnocení návrhů. To vše se dělo v časové tísni, kdy všichni věděli, že je třeba urychleně granty vyhlásit.

 

…že žádná modelingová agentura nedostala grant?

Ano, nedostala grant, ale dar. Modelingová agentura obdržela v rámci Partnerství hl. m. Prahy částku 3,4 miliony korun.

 

…že divadlo Archa nemá peníze, protože tak rozhodla odborná komise, nikoli radní?

V podstatě ano. Radní šikovně nastavil situaci tak, aby komise jinak rozhodnout nemohla. Na počátku určil pro grantovou skupinu na víceleté granty, do které se hlásila i Archa, 60 milionů korun, ale zapomněl, že již 68 milionů rozdal jiným subjektům na tento rok v rámci minulých grantových řízení (víceletých). Komise měla v této skupině rozdat minus osm milionů. Na Archu měla v rozpočtu nulu a musela krátit jiné stabilní subjekty, aby Archu mohla částečně podpořit.

 

…že vstupenky na představení Odcházení od Václava Havla v nekomerčním Divadle Archa stojí nehorázných 700 Kč?

Ano, nejdražší lístky na Odcházení tolik stojí. Divadlo Archa ale na projekt Odcházení nečerpá žádné veřejné prostředky, vstupné a sponzoři tedy musejí pokrýt veškeré náklady.

 

…že se ředitelé divadel, která mají být transformována, bojí umělecké soutěže, protože dnes dostávají peníze automaticky?

Ředitelé dvakrát ročně předkládají hospodaření a obhajují umělecký projekt před zřizovatelem. Na základě těchto hodnocení dostávají peníze na další rok. Na uměleckou soutěž jsou zvyklí, odmítají se pouze transformovat do destabilizovaného prostředí.

 

…ředitelé divadel, která mají být transformována, s ním odmítli jednat a M. Richter to má písemně?

Ředitelé chtěli o společných věcech transformace, které dodnes nejsou vyřešeny, jednat společně. Teprve pak považovali za rozumné individuální schůzky.

 

…že transformovaným divadlům se vede lépe než dříve? Příkladem je prý Činoherní klub.

Činoherní klub byl transformován dle jistých podmínek, které se nyní mění. Svůj současný grant získal v době platnosti minulého grantového systému. Pokud by žádal o grant letos, byl by na tom stejně jako Archa, Divadlo Semafor, Divadlo v Celetné a další.

 

…že Praha nemá být spoluzakladatelem divadel jako obecně prospěšných společností (o. p. s.) z toho důvodu, že Dům fotografie, u nějž Praha spoluzakladatelem byla, to také nezachránilo před krachem?

Nejde o záchranu před krachem, jde o majetek institucí. Přestane-li instituce zřízená Prahou existovat jako o. p. s., její majetek se vrací Praze, a ta ho navždy musí užívat pro potřeby obecně prospěšné činnosti, třeba jiné kulturní instituce. U institucí s. r. o. majetek propadá.

 

…že také s. r. o. může být dobré divadlo? Jako příklad uvádí Divadlo Komedie, laureáta letošní Radokovy ceny.

Debata se nevede o tom, zda právní forma má vliv na uměleckou tvorbu. Jde o to, jak podporovaná instituce nakládá s penězi. S. r. o. nevede veřejně transparentní účetnictví a nelze kontrolovat, zda veřejné peníze užívá pro potřebu divadla či jednotlivce. Divadlo Komedie by mělo přejít na formu o. p. s.

 

Výroky Milana Richtera jsou převzaty z médií – Lidové noviny (rozhovor s Renatou Kalenskou), Otázky Václava Moravce v České televizi, Rádio Impuls (rozhovor), Český rozhlas 3 – Radiožurnál (rozhovor s Martinem Veselovským), Aktuálně.cz (on-line rozhovor), ČT24 (vstupy do několika zpravodajských pořadů).  

Vyhotovili spolupracovníci Iniciativy pro kulturu.

Dokumenty k tématu:

http://kultura.praha-mesto.cz/

http://www.iniciativaprokulturu.cz/

http://www.tydenika2.cz/petice

http://www.proculture.cz/cultureinfo...