Podle Martina Weise z Lidových novin jsou chartisté už staří a zřejmě i senilní, a měli by tedy odejít do myšlenkového důchodu a konečně mlčet. 23 chartistů se totiž ozvalo v otevřeném dopise, jenž varuje před reformou zdravotnictví, s níž přichází ODS. Důvod je dle pointy v poslední větě celého úvodníku nabíledni: „Jde asi o to, že ani chartisté nemládnou, a to se odráží i v zájmu, jaký věnují zdravotnictví.“ Tahle doslova odporná argumentace, která by spíše sedla na nějakého nevychovaného výrostka, je vysvětlením Lidových novin. Rozumějte: od vyhlášení Charty 77 uběhlo už přes třicet let, a tak je řada jejích signatářů už v pokročilém věku, a lze se tedy domnívat, že pokud nejsou, tak budou nemocní. A proto je zajímá reforma zdravotnictví! Jde jim jen o sebe! Kdyby to nebylo tak nechutné, možná by se člověk i zasmál tomu, jak si může nějaký novinář s mozkem v hlavě myslet, že zdravotnictví je resort, který se týká jen těch starých a nemocných.
Komentátor Lidovek soudí, že dokumenty Charty 77 měly svůj význam v dobách, kdy „pojmenovaly problém, o němž se nesmělo mluvit“, kdežto dnes může každý mluvit o všem, a tak žádný hlas rozumu a morálky nepotřebujeme. Nějak zapomněl, že i za normalizace se mohlo mluvit o všem, to jen někteří se báli anebo přímo kolaborovali, a tak raději mlčeli nebo rovnou říkali, co se po nich chtělo. Chartisté jsou na tom stále stejně, nemohli mlčet k nebezpečím minulým, nemohou mlčet ani k těm dnešním. I přesto, že Lidovky by jim dle svého úvodníku nejraději uložily bobříka mlčení.
Opravdu smutné ale je, že Lidové noviny se sice hulvátsky vysmály zmíněným chartistům rovnou ve svém úvodníku, ale o vlastním dopise a tom, co obsahuje, už nenapsaly raději vůbec nic. Respektive jej zmínily v jedné větě článku, jenž se týkal odborářských protestů. Jako by částečně kopírovaly přístup Rudého práva, které také jen dehonestovalo, ale dokumenty Charty se jinak nezabývalo, natož aby je citovalo nebo o nich dokonce přemýšlelo.