tipy

literatura

Výstava českých a slovenských surrealistů

Letní literárně-výtvarné dění v regionech oživí výstava Skupiny českých a slovenských surrealistů, která pod názvem Svět je strašlivý přírodopis představí aktuální díla autorského okruhu seskupeného kolem časopisu Analogon. Na výstavě, jejíž koncepci vytvořili František Dryje, Bruno Solařík a Martin Stejskal, budeme mít mezi jinými možnost vidět díla Jana Daňhela, Jana Gabriela, Přemysla Martince, Aleny Nádvorníkové, Kateřiny Piňosové, Evy Švankmajerové nebo Jana Švankmajera.

Prácheňské muzeum v Písku (Velké náměstí 114, Písek), od 7. do 31. 8.

–kk–

 

Svět knih Karla Klostermanna v ilustracích

Nejznámější Klostermannova literární díla jsou věnována Šumavě a k tématům významného autora, od jehož narození letos uplynulo 160 let, patřilo i Pošumaví, jihočeská Blata či čeští krajané ve Vídni. Výstava představuje Klostermannovy knihy v kontextu s jejich ilustrátory od 19. století po současnost.

Z mnoha jmen jsou na výstavě prezentováni Adolf Liebscher, Karel Liebscher, Věnceslav Černý, Otakar Štáfl, František Vrobel, Vojtěch Sedláček, Jaroslav Šváb, Marie Vořechová-Vejvodová, Alois Moravec, Karel Štěch, Jan Mikeš, František Peterka, Jan Cihla, Rostislav Michal a Ladislav Sýkora. Scénář výstavy připravila Hana Klínková z Památníku národního písemnictví.

Centrum Adalberta Stiftera (Jiráskova 168, Horní Planá), do 26. 10.

–pa–

 

divadlo

Amatéři v Hronově

Bráno podle toho, jak složitě putují amatérská divadla přes krajské a národní přehlídky až na program Jiráskova Hronova, mělo by být na 78. ročníku festivalu k vidění opravdu to nejlepší, co se na domácí scéně za poslední rok urodilo.

Do Hronova se tak vypracovalo například pražské Divadlo Kámen nebo Divadelní klub Jirásek z České Lípy. Z hlediska dramaturgie se u amatérů objevují i tituly, které domácí profesionálové nasazují sporadicky. Vyškovské Divadlo Bez střechy tak třeba přiváží inscenaci Dvojhlavého orla od Jeana Cocteaua. Divadlo Duha z Polné si zase trouflo na dramatizaci Hrabalových Ostře sledovaných vlaků. Na programu je ale také divadlo z amerického Oregonu, nizozemského města Breda, soubor ze Slovenska i Rakouska. Profesionálním hostem festivalu je letos brněnské Divadlo v 7 a půl s Ibsenovou Norou v režii Jana Antonína Pitínského. Vedle hlavního programu poběží také hudebně--divadelní doprovodný program, a to hlavně v plenéru v parku Aloise Jiráska a v zahradě za Čajovnou. Jiráskův Hronov trvá až do soboty 9. 8.

 

Češi na The Edinburgh Festival Fringe

Vojta Švejda a Jan Beneš McGadie s inscenací Polaris, Skútr s Plačkami, Teatr Novogo Fronta s inscenací Phantomysteria, DOT 504 s Holdin’ Fast a Divadlo Neslyším s inscenacemi Pat & Mat a Jabloňová panna se v srpnu představí na edinburském Festivalu Fringe v rámci oficiální přehlídky českého tanečního a pohybového divadla Czech Republic @ the Fringe 2008. Celkem v srpnu v Edinburghu uvedou 100 představení. Součástí české účasti je také výstava fotografií To nejlepší z Pražského quadriennale 2007. V průběhu měsíce se odehraje neuvěřitelných 31 320 představení, ve kterých vystoupí skoro 18 800 umělců na 247 scénách. Vystupující soubory přijedou ze 46 zemí. Festival prodá každoročně 1,6 milionu lístků, letos očekává dokonce 1,7 milionu prodaných vstupenek. Podle organizátorů festival ročně vygeneruje pro město Edinburgh a skotskou ekonomiku 75 milionů liber. Svůj Fringe má ostatně také Praha. Ačkoliv co do rozsahu je to jen zlomek edinburského, ročník 2007 vydělal pro Prahu podle studie, kterou si nechali vypracovat jeho organizátoři, 3,9 až 5 milionů korun (záleží na způsobu kalkulace). Za korunu věnovanou na festival se městu vrátilo 8 korun. Přesto akce patřila mezi ty, které postihl pražský problém s granty. The Edinburgh Festival Fringe trvá do pondělí 25. 8.

–jb–

 

film

Temný rytíř

Po gotických stylizacích Tima Burtona (Batman, Batman se vrací) a žvýkačkových opusech Joela Schumachera (Batman navždy, Batman a Robin) reinkarnoval proslulého netopýřího muže z komiksů nakladatelství Marvel režisér Christopher Nolan (Memento, Dokonalý trik). Jeho Batman se zaměřil na důslednou psychologizaci hlavního hrdiny a traumat, která jej obklopují. Temný rytíř je druhým dílem Nolanovy série a podle prvních reakcí jednoznačně aspiruje na titul nejlepšího komiksového filmu všech dob.

Bruce Wayne alias Batman (Christian Bale) se tentokrát utkává s legendárním padouchem Jokerem, kterého v Burtonově zpracování zahrál Jack Nicholson. Role Jokera v Temném rytíři připadla nedávno tragicky zesnulému Heathu Ledgerovi, který svého Jokera ztvárnil jako smějící se bestii s dlouhým psychiatrickým chorobopisem a vytvořil tak více než důstojný protipól výraznému Christianu Baleovi v roli Batmana. V dalších rolích se objevuje celá plejáda herců – Aaron Eckhart, Eric Roberts, Michael Caine, Gary Oldman. Temný rytíř slibuje soumračnou, vycizelovanou a neopakovatelnou podívanou, která svorně strhává diváky i kritiky po celém světě a která dělá z Gotham City po letech znovu centrum filmového dění.

Premiéra v ČR 7. 8.

–jj–

 

Karlín plný letních kin

Počet letních kin se v pražském Karlíně v průběhu prázdnin rozrostl z původní nuly na příjemné číslo dvě, přičemž dává návštěvníkům čtvrti volbu mezi otevřeným prostorem Rohanského ostrova nebo naopak zahradou domu, v němž sídlí rozhlasová stanice ČRo Regina. Skoro každý den až do 7. září máte od 20.30 velmi výhodnou možnost zhlédnout nejen starší snímky, jež už pravděpodobně znáte, ale i novinky české distribuce. Mezi úplné novinky se například Tahle země není pro starý (r. Ethan a Joel Coenové, 2007; 8. 8.) počítat nedá, vše vyváží labužnická filmová forma, jíž dodali mnoha Oscary váhu i američtí akademici. Dokonce v předpremiéře se naopak dočkáte vynikajícího španělského hororu Sirotčinec (r. Juan Antonio Bayona, 2007; 12. 8.), který si výborně pohrává s klasickými duchařskými klišé, jež jsou v důsledku prostředkem k vyjádření šílené mateřské lásky. V průběhu srpna si ale můžete udělat vlastní názor i na novinku Juraje Jakubiska Bathory (2008; 13.8.) či se pobavit při spektáklu Timura Bekmametova s názvem Wanted (2008; 14. 8.). Více informací na rozhlas.cz/regina/portal.

Zahrada rádia ČRo Regina (Hybešova 10, Praha 8), do 7. 9.

 

Filmy z archivu BFI na YouTube

Činorodost britského filmového archivu (BFI) je, podobně jako v případě jeho francouzského protějšku, velice potěšitelná a kupříkladu stejně zaměřená domácí instituce by si z ní měla vzít příklad. V době internetu a jeho aplikací totiž lze vytvářet nákladově střídmé, přesto však užitečné kroky, mezi něž se například řadí expanze archivu na YouTube. BFI si zde vytvořila svůj profil, kde zveřejňuje část svých filmových sbírek, od nejrůznějších krátkých filmů z přelomu 19. a 20. století až k fragmentům debutů známých, převážně britských režisérů. Náklady jsou v tomto případě minimální, naopak dosah prezentace velký. Odhodlá se k podobnému kroku i náš Národní filmový archiv?

www.youtube.com/user/BFIfilms

–ph–

 

hudba

Tibetský Vyšehrad

Pravidelné Hudební čtvrtky na Vyšehradě tentokrát přínášejí další kamínek do mozaiky world music, jedné ze sérií probíhající v rámci celé akce. Staré purkrabství bude rezonovat zvuky tibetských mís třených Stanislavem Doležalem, mimo jiné někdejším spoluhráčem Oldřicha Janoty.

Staré purkrabství (V pevnosti 159/5b, Praha 2 – Vyšehrad), ve čtvrtek 7. 8. v 19.00.

 

Vážný Stivín

Jiří Stivín, multiinstrumentalista v oblasti dechových nástrojů, se kromě improvizovaného jazzu a estrádní ekvilibristiky s píšťalkami věnuje i interpretaci předklasické hudby na zobcovou flétnu.

Ve svých recitálech vystupuje s hudbou středověku, renesance i baroka a kromě komorních sestav s cembalem či varhanami spolupracuje i s personálně proměnlivým souborem Collegium Quodlibet, který vznikl v roce 1981 z touhy obnovit tradici zakládání spolků pro pěstování hudby. Na nádvoří olomoucké radnice se, jak zřejmo, v rámci Olomouckého kulturního léta můžeme těšit na hudbu starou jako bílá budova sama.

Nádvoří radnice (Horní náměstí, Olomouc), ve čtvrtek 7. 8. v 19.30.

 

Fenomenální melanž

Dalším společným podnikem sdružení Bohemian Like You a AM 180 je skupina Menomena. Ta patří k výrazným exportním artiklům kritikou milované portlandské nezávislé hudební scény. Neuchopitelná alba mnoha tváří, neustálé výměny nástrojů na energických koncertech, zkrátka úrodná půda pro vytváření barvitých legend. Uvidíme, zdali se divoké zkazky potvrdí. V roli předkapely se představí dívčí punková skupina The Vibrarians.

Klub 007 Strahov (areál kolejí ČVUT, Chaloupeckého 7, Praha 6),

v neděli 10. 8. ve 20.00.

–pf–

 

výtvarné umění

Vagabund v Linci

Lentos Kunstmuseun v rakouském Linci připravilo ve spolupráci s vídeňským Belvederem retrospektivní výstavu malíře Oskara Kokoschky (1886–1980).

Umělec narozený v dolnorakouském Pöchlarnu se dnes řadí společně s Gustavem Klimtem a Egonem Schielem mezi tři nejznámější a v zahraničí nejuznávanější klasiky rakouského výtvarného umění 20. století. Kokoschku, který přispěl svou radikální malířskou stylizací k jedné ze zažitých podob evropského vrcholného expresionismu, představuje kurátorka projektu Elisabeth Nowak-Thallerová prostřednictvím 120 děl a exponátů. Jsou tu zastoupeny jeho rané (tehdy) „skandální“ obrazy plné nahých těl, psychologizující portréty, podobizny evropských měst, ponurá zátiší, ale i křehké akvarelové studie. Výstavu Tulák v Linci – Divoký, souzený, oslavovaný (Ein Vagabund in Linz – Wild, verfemt, gefeiert), kterou lze navštívit v exkluzivním prostoru muzejní novostavby na břehu Dunaje na adrese Ernst-Koref-Promenade 1 do 5. 10., doprovází rozsáhlý katalog za přijatelnou cenu.

 

Miroslav Urban

Ze spolupráce olomouckého Muzea moderního umění s Divadlem hudby vznikla retrospektivní výstava jednoho z předních umělců olomoucké scény Miroslava Urbana (1953), nazvaná Voyeur před branou věčnosti. Všestranný autor, zasahující svou tvorbou různé oblasti lidské činnosti – kreslíř, malíř, fotograf, filmař, dokumentarista, dokumentátor, tvůrce objektů, instalací, autorských knih, performer, literát, kurátor ad. –, vytvořil v rozmezí let 1973–2008 obrovské množství děl, čítající tisíce položek. Z nich vybírali kurátoři a iniciátoři projektu David Voda, Libuše Šlezarová a Jakub Potůček. Vstupem do umělecké tvorby byla Urbanovi mizející podoba historické krajiny, především v oblasti severozápadních Čech, která v něm probudila otázky a teze směřující k ústřednímu motivu celého jeho díla: téma smrti a „postmortální existence“. Z horečného fotografického „dokumentování zániku“ přešel na počátku 90. let k velkoformátové kresbě, malbě, objektu a dimenzované koláži, plné archaismu, ornamentalismu, ironie a perzifláže. Výrazný je také Urbanův fotografický soubor hřbitovů, zahrnující místa z 53 zemí světa. Projekt shrnující dílo olomouckého autodidakta a naznačující jeho regionální přesah trvá v Muzeu moderního umění (Denisova 47, Olomouc), do 21. 9. Doprovodný výstavní katalog je doplněn informačně nabitým DVD.

–pev–

 

televize

Transamerika

Spojení transgenderu, komedie a bytostně amerického žánru road movie se může na první pohled zdát poměrně bizarní, při sledování snímku režiséra Duncana Tuckera ale najednou všechny pochybnosti mizí. Příběh o „skoro ženě“ Sabrině, jež má zanedlouho podstoupit finální operaci změny pohlaví z muže na ženu, je totiž vyprávěn s uvěřitelnou civilností, kterou snímku dodala zejména představitelka hlavní role Felicity Huffmanová (Zlatý globus, nominace na Oscara).

Sabrina, jež si nechává říkat Bree, se před finální změnou svého těla dozví o existenci syna, kterého by měla podle terapeutistky před samotným aktem poznat. Cesta do New Yorku následuje, záminka pro setkání se také najde a před dvojicí je najednou společná cesta automobilem přes celé státy, v průběhu níž se odhalí nejen matčino/otcovo pohlaví. Transsexualita souzní v Tuckerově snímku až pozoruhodně se zvoleným žánrem – road movie představuje totiž ve velké míře osobní objevování, prozkoumávání a odhalování vlastní osobnosti, stejně tak jako ubíhající krajiny. Je proto příznačné, že Breein problém transgenderového coming-outu probíhá právě na cestě.

ČT 2, ve středu 6. 8. ve 20.30.

 

Naqoyqatsi

Význam a poselství trilogie audiovizuálních symfonií Godfreyho Reggia je poměrně jednoduché.

Od Koyaanisqatsi (1983, v překladu z indiánského jazyka „život v nesouladu“) přes Powaqqatsi (1988, aneb „na úkor někoho jiného“) až k nejaktuálnějšímu Naqoyqatsi (2002, „život v podobě vzájemného zabíjení“) se line téma konfrontace člověka a přírody, kterou nezadržitelně ničí a násilně přetváří ke svému obrazu, jenž v konečném důsledku neznamená nic menšího než zkázu. Reggio pro svá poselství zvolil pozoruhodnou formu střihového dokumentu, v němž kombinuje nejrůznější filmové a televizní záznamy, od televizních zpráv, přes dokumentární záběry z válek až po odosobněné pohledy do tváří přechodných hvězdiček, kongeniálně spojené s minimalistickou hudbou Philipa Glasse. Kritika konzumní civilizace, jež ke svému vzestupu „zneužívá“ nejmodernější technologie, je v Naqoyqatsi naprosto zřejmá, na druhé straně je přinejmenším zvláštní, že Reggio pro zdůraznění svých tezí ve filmu využívá i kritizované digitální technologie.

ČT 2, ve středu 6. 8. ve 23.40.

 

Zahájení letních olympijských her 2008

Steven Spielberg sice už před nedávnem odmítl post uměleckého poradce na letošních olympijských hrách v Pekingu, přesto se jistě vyplatí sledovat zahájení největší sportovní události léta. Začátek každé olympiády totiž bývá megalomanským protnutím divadla, filmu, performance, a bude zajímavé sledovat, do jakých odstínů vše zabarví sebevědomí rudého čínského draka. Je nesporné, že se do úvodu v jinotajích promítne komunistická ideologie, ale pozoruhodnější bude spíš způsob, jakým ji organizátoři do otevření sportovního svátku zakódují. Událost horlivě sledovaná miliony lidí po celém světě je totiž naprosto ideální pro tvorbu mediálního obrazu Číny a jejího režimu.

ČT 2, v pátek 8. 8. ve 14.00.

 

Skrytá identita

Skrytá identita není pouhým americkým přetavením své předlohy – hongkongské Volavky (r. Wai Keung Lau, Siu Fai Mak, 2002) – nýbrž velmi povedeným návratem dnes již legendárního režiséra Martina Scorceseho do jeho oblíbeného žánru. Původní zápletka dvou mladíků ocitajících se na opačných stranách zákona nevyznívá na první pohled příliš originálně. Colina (Matt Damon) se v mládí ujme boss bostonského podsvětí Costello (Jack Nicholson) a mladík se záhy, s vydatnou podporou svého patrona, stává elitním, leč nezbytně donášejícím policistou. Naproti tomu Billy (Leonardo DiCaprio) má od počátku předpoklady stát se zločincem, proto je z něj ideální kandidát na infiltraci mezi Costellovy mafiány. Hra na kočku a na myš může začít. Skrytá identita krystalicky ukazuje, že filmové vyprávění v mnoha případech spočívá spíše ve formálním zpracování původně jednoduchého příběhu, jenž je režisérem přetvořen do strhujícího díla. Scorcese sice základní zápletku odkryje v průběhu prvních patnácti minut, do posledních chvil ale nepřestává překvapovat a napětí postavené na postupném paralelním odhalování dvojice volavek a jejich několikeré konfrontaci příběh dynamicky dovede až k výtečnému konci.

HBO, v neděli 10. 8. ve 20.00.

–ph–

 

rozhlas

Osudy

Viola Fischerová (1935), prohlašovaná dnes za první dámu současné české poezie, by bývala vstoupila do naší literatury již v roce 1957, kdyby ovšem její sbírka na tehdejší dobu nebyla příliš „temná“. Po letech prožitých mj. v roli manželky Pavla Buksy (spisovatele Karla Michala) ji zpět k psaní dovedla manželova tragická smrt ve společném exilu: „Zádušními básněmi za Pavla Buksu“ tak sice opožděně, zato s plnou silou, zahájila svoji literární dráhu někdejší nejstarší představitelka tzv. šestatřicátníků (V. Havel, J. Topol, J. Paukert – Kuběna, V. Linhartová). Na všechny peripetie svého života, na mnohá inspirativní setkání a cenná přátelství bude nyní vzpomínat.

To si nelze nechat ujít.

ČRo 3 – Vltava, od pondělí 11. 8. do pátku 15. 8., vždy v 11.30, reprízy od úterý, vždy v 0.05.

 

Fotr

Když zhruba ve stejné době jako V. Fischerová začal v holandském exilu literárně tvořit Ivan Landsmann (1949), někdejší dlouholetý horník, jednalo se o jeho vůbec první pokusy v dané oblasti. Kniha Pestré vrstvy, vydaná až v roce 1999, představuje syrové zápisy, v nichž autor bez příkras a hornickým slangem líčí především život na šachtě. Naprostým protipólem tohoto opusu č. 1 je následně vzniklý vysoce stylizovaný text Fotr (2000), na němž si autodidakt zkoušel „skutečný“ fabulovaný román: inspirován předválečnými filmy, vytvořil učebnicovou ukázku filmové povídky na námět hodný pikareskního románu – hlavní (a titulní) postavou je středoškolák Slávek, ztělesnění bezcharakternosti, poživačnosti, obhroublosti a lhostejnosti k utrpení druhých. Autor jej nesoudí ani neomlouvá, jenom s určitou naivitou zaznamenává. Editor Jan Šulc, režisér Dimitrij Dudík a herec Radim Vašinka připravili desetidílnou četbu z tohoto díla.

ČRo 3 – Vltava, od pondělí 11. 8., vždy v 18.30.

 

Nejkrásnější z krvesmilstev

Pronásledovaný muž Siegmund se ukryje v domě Hundingově. Sieglinda, hostitelova žena, v něm nalezne zalíbení – opětované. Zjištění, že jsou bratr a sestra, zapůsobí jako katalyzátor. Nepřející bohyně Erda proti nim poštve manžela Wotana, do všeho se zaplete jejich dcera – valkýra Brünnhilde… Mnoho peripetií má druhý díl Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův. Libreta k tomuto cyklu začala vznikat v roce 1848, souběžně s nikdy nerealizovaným Ježíšem Nazaretským a spisem Umění a revoluce. Dokončena byla o čtyři roky později. Valkýra, komponovaná v letech 1854–56, měla premiéru teprve roku 1870. Jednalo se tedy o projekt vpravdě životní, jehož impozantnost je zcela mimořádná. Hlavním lákadlem inscenace z Gran Teatre del Liceu v Barceloně, jejíž záznam nám Vltava zprostředkovává, je Plácido Domingo v hlavní mužské roli.

ČRo 3 – Vltava, v sobotu 16. 8. v 19.00.

–mc–

 

jb – Jana Bohutínská / jj – Jan Jílek / kk – Karel Kouba / mc – Miloslav Caňko / pa – Petr Andreas / pf – Petr Ferenc / ph – Petr Hamšík / pev – Petr Vaňous