literatura
Svět knihy dětem
Součástí jičínské prodejní výstavy knih určených dětským čtenářům bude Knihovnická dílna, jejíž letošní 13. vydání ponese podtitul Když se čerti rojili aneb Literání a čtenářská hostina v ráji. Mimo jiné nabídne autorské čtení a setkání s výtvarníkem a spisovatelem Petrem Sísem a dalšími autory, uvedení Almanachu Literárního spolku autorů Jičínska a výstavu vítězných prací soutěže Čtenář v objektivu aneb Momentka s knihou. Info a program na www.rostemesknihou.cz.
Velké nádvoří jičínského zámku – Obřadní síň (Jičín), od úterý 9. 9. do neděle 14. 9.
Dílna: Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně (Denisova 400, Jičín), od středy 10. 9. do pátku 12. 9.
Ortenova Kutná Hora
15. ročník literárního festivalu spojeného s vyhlášením soutěže mladých básníků bude trvat tři dny. Po zahájení zazní v sále Základní umělecké školy (pátek 12. 9. v 17.45, Vladislavova 376) pořad Jiří Orten a jeho současníci, sestavený ze vzpomínek rozhlasového režiséra, herce a překladatele Josefa Schwarze-Červinky a textů Jiřího Ortena; účinkují Jiří Ornest a Hana Kofránková. O den později opět v sále ZUŠ od 16.00 představí Hana Kofránková kompozici První stránky Babičky přes pelest padají z díla a dopisů Boženy Němcové a z veršů Františka Halase; na klavír doprovodí Lukáš Klánský. V chrámu sv. Barbory vystoupí v neděli 14. 9. od 19.30 s programem klasického výběru světoznámé pěvecké těleso Bambini di Praga. Program a info na www.okh.cz.
Kutná Hora, od pátku 12. 9. do neděle 14. 9.
–pa–
divadlo
Rokokové čarování
Zámecké divadlo v Mnichově Hradišti ožívá hudbou a tancem. Hudebníci z Musica Florea a tanečníci ze souboru Hartig, který vede Helena Kazárová z katedry tance HAMU, připravili třídílný večer pod názvem Rokokové čarování. Na programu je Nesmrtelný Harlekýn J. B. Lullyho, M. A. Charpentiera a G. Lambranziho, Wassermusik – Flut und Ebbe od Georga Philippa Telemanna a baletní pantomima Čarovná girlanda Josepha Starzera z poloviny 18. století, která se dočkala novodobého uvedení již v Českém Krumlově. Zámecké divadlo (V Lipkách 148, Mnichovo Hradiště), v neděli 14. 9. v 17.00.
Ballet Dortmund v Česku
Jediný večer bude v Praze a poté jedinkrát v Brně hostovat Ballet Dortmund s inscenací Stars and Steps. Pod tímto názvem přiváží dvě choreografie. Who cares? od George Balanchina z roku 1970 na hudbu George Gershwina, a Rossini Cards od Maura Bigonzettiho z roku 2004 na hudbu Gioacchina Rossiniho. Pravidelní diváci pražského národního baletu mají ještě v paměti Amerikanu II, komponovaný večer, jehož jednou částí (vedle The River, Sphinx a Tarantelly) byla právě také choreografie Who cares?. Bude tedy s čím srovnávat. České hostování patří do projektu Tanzbrücke a organizátoři upozorňují, že se pro česká uvedení podařilo výrazně snížit cenu vstupenek. Jiné představení Tanečního mostu bude k vidění 18. 9. v Budapešti a 21. 9. v Bratislavě: Romeo a Julie v choreografii šéfa dortmundského baletu Xin Peng Wanga.
Národní divadlo v Praze, v neděli 14. 9. v 19.00, Janáčkovo divadlo (Rooseveltova 7, Brno), v úterý 16. 9. v 19.00.
Políbila Dubčeka (1968 – čas utopie)
Studio Továrna v otevřeném prostoru La Fabrika věnuje roku 1968 první premiéru nové sezony. Pod názvem Políbila Dubčeka (1968 – čas utopie) se skrývá třídílná inscenace. První část, Hoří už Paříž, zachycuje vznik studentských bouří pomocí montáže z dobových textů, komunistického manifestu ap. Režisérka Viktorie Čermáková do první části obsadila studenty Vyšší odborné školy herecké v Praze. V druhé části, Políbila Dubčeka, se věnuje Dubčekovu zatčení a jednání v Moskvě. Hrají herečky, které jsou již s La Fabrikou spojené s předchozími inscenacemi – Lucie Roznětínská, Eva Salzmannová, Zdena Hadrbolcová, a herci Ondřej Pavelka, David Prachař, Martin Pechlát ad. Obě části napsal Karel Steigerwald. Třetí částí inscenace je Zrychlené srdce španělského dramatika Franciska Nievy.
Veřejná generálka: La Fabrika (Komunardů 30, Praha 7) ve středu 17. 9., první a druhé provedení v pondělí 22. 9. a v neděli 28. 9. ve 20.00.
–jb–
film
Slepé lásky
Celovečerní dokument slovenského režiséra Juraje Lehotského Slepé lásky pátrá po možných podobách milostného vztahu mezi nevidomými lidmi. V centru snímku stojí čtyři výrazné (a nevidomé) hlavní postavy. Učitel hudby Petr žije šťastně se svou ženou, Rom Miro prožívá vášnivou a zdánlivě nenaplnitelnou lásku k bílé dívce, Elena se co nevidět stane matkou a inženýrka Zuzka zuřivě hledá první lásku… V druhém plánu filmu je hlavní téma nenápadně konfrontováno s realitou milostných peripetií těch, kteří vidí. Celovečerní debut vrací prestiž slovenské kinematografii – Slepé lásky mají úspěch na festivalech u nás i v zahraničí (Cannes). Festivaloví diváci vyzdvihují především silnou a uvěřitelnou emocionalitu celého díla, zároveň dovedně propojenou s humorem a podanou v dynamické formě.
Premiéra v ČR 4. 9.
–jj–
Jahodový jam
Již třetí ročník přehlídky amatérského divadla a filmu Jahodový jam se uskuteční v prostorách Modřanského biografu, ležícího přímo na cyklo-bruslostezce A2. Vystoupí tu tradiční Neomluvené divadlo se třemi Čechovovými aktovkami, divadlo Exce(e)s s představením Krasochlast (v původní verzi šlo o krátký film, také zde uvedený) a performer Jaromil Uhlíř. Filmová část bude rozdělena do tří bloků. Jeden představí animované snímky studentů a absolventů Ateliéru Filmové a televizní grafiky Vysoké školy umělecko-průmyslové, druhý vybrané amatérské filmy a třetí je každoročně soutěžní. V přestávkách mohou diváci zhlédnout výstavu obrazů Lubomíra Typlta. Závěr zpestří undergroundová hiphopová kapela WCK z Vinohrad. Více na www.jahodovyjam.cz.
Modřanský biograf (U kina 1/44, Praha 4), v sobotu 6. 9. od 14.00.
–jgr–
Filmová hudba naživo
Pražští filharmonici mají s nahráváním filmové hudby dost zkušeností, vždyť jejich nástroje zní například v Lynchově Mulholland Drive (2001), v Životech těch druhých (2006) Floriana Henckela von Donnersmarck či ve Faunově labyrintu (2006) Guillerma del Tora. Pod taktovkou Nica Raina se tentokrát představí na tematickém večeru v pražském Rudolfinu. Filmoví fanoušci uslyší výběr z mnoha velkofilmů, jejichž tóny znají pouze z domácích nahrávek. Slyšet naživo ústřední melodii z Indiana Jonese a poslední křížové výpravy, Pána prstenů, Lawrence z Arábie, Pirátů z Karibiku či Gladiátora v podání velkého orchestru je často až (příjemně) mrazivý zážitek.
Rudolfinum (nám. Jana Palacha 1, Praha 1), v sobotu 6. 9. od 20.00.
–ph–
hudba
Nosí víly z komiksů manga tanga?
Večírek cyklu Recyclit Night v Praze po roce přivítá švédské syntezátoristy a punkery v jedněch osobách Bondage Fairies. Kapela nesoucí jméno japonské manga série je posedlá syntetickým sexem, pivem a videohrami a punk je pro ni víc přístup než žánr. Zvuk svázaných a svazujících víl je gulášem rozostřených kytar a nesmrtelného Atari, jehož retroestetika rozčeřila stuchlé vody čím dál dokonalejších digitálních technologií. Své koncerty hrají Elvis Creep, Deus Receptor v charakteristických maskách muších robotů, sekunduje jim kolegyně, třetí člen kapely počítač Bee-Bee. Bizarní kabaret 8bitového punku, popových refrénů a nintendových melodií tentokrát uslyšíme na propagační turné k chystanému druhému albu, které by mělo vyjít do konce letošního roku. Na kapelním myspace si můžete poslechnout nový singl s výmluvným, poťouchlým a trefným názvem Garbage Indiebands.
Palác Akropolis (Kubelíkova 27, Praha 3), ve čtvrtek 4. 9. v 19.30.
Mumie tištěných spojů
Střekovská mumie je poněkud neadekvátní jméno pro festival elektronické hudby, která se tak ráda vidí na samém vrcholu progresivního přístupu. Možná jde o sarkasmus, možná o vzácné ukročení z piedestalu, jisté je, že na severočeském hradě zahrají přední tuzemští představitelé taneční elektronické hudby, jež by se ráda honosila přívlastkem inteligentní. Zahrají kraftwerkovští vtipálci Midi lidi (A2 č. 25/2007), brněnští Bullerbyne, Mojmir Papalescu v rámci svého projektu Magnetik, hiphoper Wladimir 518 či noví miláčci popových publicistů Cartonnage, kteří prý jsou odpovědí na Mobyho chytlavý kolážovaný pop. A povyrazit se bude lze i s DJi.
Hrad Střekov (u Ústí nad Labem), v sobotu 6. 9. v 17.00.
–pf–
Tříštivá smršť se sladkým syntezátorem
Z okruhu německého labelu Tomlab, oblíbeného promotéry A. M. 180, přijede jeden z jeho nečerstvějších přírůstků s koncertní pověstí slibující samá divoká spojení. Dvoje bicí, casio, post-punk-pop i melodramatické indie, brutalní nasazení, těžko odposlouchatelné texty, žánrové přesmyčky a kvalitní party nářez, který se však popu nezbaví… ale co? Thomas, Richard, Jack a Sarah si říkají Munch Munch a média je přirovnávají k nu-ravovým Klaxons, burácivým The Mae Shi, k barvitému veselí v podání Architecture In Helsinki či k experimentálním králům psychedelie, kteří se k nám také chystají, Animal Collective (A2 č. 6/2005). Takže tenhle večer bude pěkně zapoceno.
Klub 007 Strahov (Areál kolejí ČVUT, Chaloupeckého 7, Praha 6), ve středu 10. 9. ve 20.00.
Pash*
výtvarné umění
Transfer
Výstavní projekt Transfer, určený pro mnichovský prostor White BOX Gallery, představuje průřez malířskou tvorbou, která se pěstuje na pražské Akademii výtvarných umění. „Expozice,“ uvádějí organizátoři, „shrnuje malbu v horizontu posledního dvacetiletí, jak se formovala na akademické půdě v rozpětí vztahů učitel a žák: základním tématem výstavy je pomyslné předání tradice v podobě principů, které žáci přebírají od svých učitelů a jako poselství výrazu je nesou dál.“ Za výběrem je patrný silný vliv hlavního kurátora projektu Michaela Rittsteina (1949), který je zároveň vystavujícím umělcem a jedním z profesorů AVU. Počet absolventů, kteří prošli jeho ateliérem, je tu velmi výrazný. Prezentují se tu i další tři vedoucí malířských ateliérů, Jiří Sopko, Vladimír Skrepl a Zdeněk Beran, společně se svými „generačními nástupci“. Výstavu doplňuje dvojjazyčný česko-
-německý katalog. Lze navštívit na adrese White BOX Gallery, Grafinger Strasse 6, Mnichov, do 12. 10.
–pev–
televize
Hnus
Šedesátá a sedmdesátá léta 20. století představovala v tvorbě režiséra Romana Polanského vrchol kritického i diváckého úspěchu. Ještě v Polsku natočený Nůž ve vodě (1962) mu otevřel cestu k mezinárodnímu publiku, Hnusem (1965) jej spolehlivě šokoval a poté vytvořil nestárnoucí satanistický horor Rosemary má děťátko (1968) či skvělý film noir Čínská čtvrť (1974). Černobílý filmový materiál, Catherine Deneuvová v hlavní roli a přesná práce s diegetickým (tj. vycházejícím z prostředí záběru) zvukem tvořily hlavní prvky snímku Hnus, studie rozpadu osobnosti mladé dívky. Carol Ledouxová se straní všech lidí, zejména mužů, kteří ji na jedné straně sexuálně přitahují, ale zároveň maniakálně děsí. Zatímco její sestra odjíždí s milencem na dovolenou, Carol se uzavře v bytě a postupně ji pohlcují vypjaté sexuální sny. Polanski se zaměřuje pouze na eskalaci hrdinčina šílenství a příliš nestuduje důvody, jež mu předcházely. V jeho pojetí se však hrdinčin stav převrací do metaforické choroby celé společnosti.
ČT 2, ve čtvrtek 4. 9. od 23.25.
Collateral
K výjimečnému filmu stačí zpočátku prostý nápad – nájemný vrah donutí taxikáře, aby s ním absolvoval jeho noční šichtu. Námět skvěle zužitkoval režisér Michael Mann, autor Nelítostného souboje (1995), taktéž stojícího na polaritě dvou výrazných osobností. Taxikář Max (Jamie Foxx) si v průběhu noci jistě mnohokrát přál, aby si zabiják Vincent (první záporná role pro Toma Cruise) vybral jiný vůz. Ten jej ale vozí od jednoho zákazníka k druhému, přičemž za nimi zůstávají jen vychládající mrtvoly. Je jasné, že se původně nehrdinský Max svému sokovi postaví. Mann vše ale inscenuje přesně proti srsti žánru thrilleru. Očekávanému vyústění se cynicky vysměje a záhy nás překvapí závěrečným řešením. Collateral (2004) je vynikající snímek s hutnou atmosférou velkoměsta.
Nova, v sobotu 6. 9. od 20.00.
–ph–
rozhlas
Jitka a Květa Válovy
Významné české malířky, sestry Válovy, se narodily v Kladně roku 1922 a tamtéž, bydlíce ve společné domácnosti, strávily valnou část svého života. Společně v letech 1945–1950 studovaly VŠUP u Emila Filly, společně vystavovaly – jako členky umělecké skupiny Trasa (od 1954). Když před deseti lety, v září 1998, Květa zemřela, pro Jitku na určitý čas přestalo malování existovat. K tvorbě se nakonec vrátila z důvodů do určité míry psychicky sebezáchovných. Důraz na linie a sklon k monochromnímu ladění (obě dámy se věnovaly též grafice) sbližuje robustní a „objímavé“ figury zesnulé umělkyně se subtilními, vratkými a úzkostnými postavami, jež nacházíme na plátnech a leptech její pozůstalé sestry. Jí především je věnován dokument Karla Oujezdského Válovky, natočený v roce 2006.
ČRo 3 – Vltava, ve středu 10. 9. ve 21.45.
Proces Ezry Pounda
Tématem stejnojmenné dokumentární rozhlasové hry od německého spisovatele Fritze Joachima Radatze (1931) je soudní přelíčení konané roku 1946 se slavným americkým básníkem. Pound je autorem velkolepých Cantos, propagoval však též před západní veřejností (zejména v rozhlasových projevech) Mussoliniho. Výsledkem tehdejšího „boje“ právníků, intelektuálů a lékařů byla Poundova dvanáct let trvající internace na psychiatrii. Pozoruhodný případ „dramatiky faktu“, mezi německými autory svého času (v 60. letech) docela oblíbené, přeložila Michaela Jacobsenová a v roce 1994 natočil režisér Josef Henke. Titulní roli hraje Otomar Krejča.
ČRo 3 – Vltava, v sobotu 13. 9. ve 14.00.
jb – Jana Bohutínská / jgr – Jiří G. Růžička / jj – Jan Jílek / pash* / pa – Petr Andreas / pev – Petr Vaňous / pf – Petr Ferenc / ph – Petr Hamšík