literatura
Pražský chodec Guillaume Apollinaire
Eugen Brikcius bude uvádět diskusní pořad k 90. výročí úmrtí francouzského avantgardního básníka polského původu. Wilhelm Apollinaris de Kostrowicki žil od roku 1899 v Paříži a cestoval po německých a rakouských zemích: známou povídku věnoval českému hlavnímu městu roku 1903.
Městská knihovna (Malý sál, Mariánské nám. 1, Praha 1), v pondělí 15. 9. od 19.00.
Karel Dobrý předčítá
Ze světové klasiky bude vybírat a číst herec Karel Dobrý, který ztvárňuje mimo jiné titulní roli v Kabaretu Ivan Blatný v Divadle Komedie. Kromě veršů Ivana Blatného, českého básníka výjimečných osudů, který během svého pobytu v britské psychiatrické léčebně napsal dvě sbírky, později vydané v Sixty-eight Publishers, bude listovat dílem ruského spisovatele a disidenta Alexandra Isajeviče Solženicyna, nositele Nobelovy ceny za literaturu (nejslavnější dílo Souostroví Gulag), jenž zemřel letos 3. srpna v nedožitých 90 letech.
Café Fra (Šafaříkova 15, Praha 2), v úterý 16. 9. od 19.30.
Autorské čtení Lubora Kasala a Hany Fouskové
Po téměř čtyřleté publikační pauze přichází výrazný básník odchovaný v generaci Zeleného peří Lubor Kasal se sedmou básnickou sbírkou, nazvanou Orangutan v továrně. Spolu s ním pokřtí básnířka Hana Fousková svou novou sbírku Psice.
Čítárna Unijazz (Jindřišská 5, Praha 1), ve středu 17. 9. od 18.00.
–pa–
divadlo
Ptákovina
Pražský Činoherní klub uvádí premiéru hry Milana Kundery Ptákovina z šedesátých let. Už na konci minulého roku se psalo o tom, že Kundera povolil její nastudování – v režii Ladislava Smočka a právě v Činoherním klubu. Smoček pak v médiích prozradil, že divadlu vyšel Kundera vstříc a svolil k několika úpravám. Předpremiéry si novinka odbyla už v červnu. Na domácí jeviště se tak dostává druhý Kunderův text – po Jakubovi a jeho pánovi, napsaném podle Jakuba fatalisty Denise Diderota. Smoček režíruje na scéně Luboše Hrůzy, autorkou kostýmů je Simona Rybáková. Zřejmě bez ohledu na to, jak bude čtyřicet let starý text aktuálně rezonovat, bude premiéra událostí už jen z prostého důvodu Kunderova autorství. Posledním Kunderovým románem přeloženým do češtiny bohužel zůstává Nesmrtelnost z přelomu 80. a 90. let (česky vyšla 1993). Přesto dostal Kundera loni Státní cenu za literaturu – především za Nesnesitelnou lehkost bytí. Premiéra Ptákoviny je v Činoherním klubu (Ve Smečkách 26, Praha 1) v pátek 19. 9. v 19.30, repríza ve čtvrtek 25. 9.
Malá mořská víla
Městské divadlo v Děčíně funguje jako stagiona, která jednou za delší čas vyprodukuje vlastní inscenaci. Po nástupu ředitele Petra Michálka v roce 2004 byla první samostatnou premiérou hra Viliama Klimáčka Rozkvetly sekery v Michálkově překladu a režii. Za rok následovala komedie Alana Ayckbourna Aby bylo jasno. A letos se v Děčíně pustili do Malé mořské víly, kterou inzerují jako inscenaci či přesněji „hudebně-výtvarný klip“ pro všechny od patnácti let. Režíruje opět Michálek. Inscenace Klimáčka stála za pozornost nejen jako pokus oživit divadelní dovoz inscenací domácí provenience. Je proto sympatické, že divadlo ve vlastních kusech pokračuje. Malou mořskou vílu uvádí Městské divadlo Děčín (Teplická 75) v pátek 19. 9. v 19.00.
–jb–
film
Tobruk
Po slavném americkém válečném snímku Tobruk režiséra Artura Hillera přichází se stejnojmennou variací na dané téma český režisér Václav Marhoul (Mazaný Filip). Snímek vypráví dramatický příběh 11. pěšího praporu československé armády, který spolu se spojeneckými armádami Velké Británie, Austrálie, Polska a JAR bránil proti nacistům strategický přístav Tobruk v severní Libyi. Epický film, který se s rozpočtem 80 milionů korun řadí mezi nejnákladnější české porevoluční snímky, byl točen v autentickém prostředí severního Tuniska a herci byli při jeho přípravě podrobeni tvrdému vojenskému výcviku. Sestřihem zhruba 40 kilometrů hrubého negativu vzniklo stominutové válečné drama, které je historickou rekonstrukcí jedné kapitoly druhé světové války a zároveň osobním příběhem mladého vojáka Jiřího Pospíchala (debutující Jan Meduna) a konfrontací jeho ideálů s drsnou realitou válečného běsnění. Hereckému obsazení dominují především neokoukané tváře, které jsou doplněny několika zkušenějšími herci (Robert Nebřenský, Matěj Hádek). Příchod jednoho z nejambicióznějších domácích projektů do našich kin bude podpořen nadstandardním počtem 40 kopií.
Premiéra v ČR 11. 9.
–jj–
Sundance v Česku
Největší světový festival nezávislých filmů, Sundance Film Festival, který se koná každoročně v lednu v americkém Utahu, dosahuje proslulosti festivalů, jako je ten v Cannes, Benátkách nebo Berlíně. Kromě hraných filmů zde soutěží i dokumentární snímky. Organizátoři českého festivalu o lidských právech Jeden svět uspořádali letos poprvé minifestival TOP DOCS – To nejlepší ze Sundance. Ten umožní českým divákům zhlédnout sedm oceňovaných a úspěšných dokumentárních filmů, které letos na Sundance Film Festivalu zabodovaly. Dramaturgie volila ty s jasně formulovaným politickým názorem, které kladou důraz spíše na poselství než na prvoplánovou snahu vizuálně zaujmout či provokovat.
Kino Světozor (Vodičkova 41, Praha 1), 16.–18. 9.
Kurs filmové historie
Národní filmový archiv pořádá pro studenty středních škol sérii 40 projekcí z dějin české i světové kinematografie. Projekce je možné navštěvovat jen po zakoupení permanentky, která stojí 400 Kč na první pololetí (od 9. 9. 2008 do 3. 2. 2009) a dalších 400 Kč na pololetí druhé (od 10. 2. do 23. 6. 2009). Projekce se uskuteční každé úterý od 14.45, budou doplněny přednáškami a tištěnými materiály a němé snímky hudebním doprovodem. Více informací na nfa.cz.
Kino Ponrepo (Bartolomějská 11, Praha 1) od 9. 9.
–kb–
hudba
Průzračný rytmus dopadajících paprsků
České publikum bude mít v rámci koncertní série Music Infinity poprvé šanci slyšet naživo jednoho z nejosobitějších multiinstrumentalistů současné generace! Hudebník a skladatel Keith Kenniff představí svůj elektroakustický projekt Helios. Během studií na Berkley univerzitě múzických umění v Bostonu se Kenniff mimo jiné intenzivně věnoval skládání elektronické muziky a v roce 2004 vydal debutové album Unomia, které právem obsadilo nejvyšší příčky v mnoha indie hitparádách. Poté začíná spolupracovat s prestižní anglickou značkou Type a v roce 2006 zde slaví další úspěch se svým druhým albovým počinem Eingya, na němž nabídl velmi organické propojení ambientní elektroniky s akustickými nástroji jako klavír nebo kytara. O rok později navazuje neméně povedeným minialbem Ayres, poprvé s křehkými vokály. Heliova aranžmá klidných ambientních melodií, jemných elektronických prvků a meditační snovost skladeb od té doby nenásilně zhypnotizovaly nemálo náročných posluchačů.
Palác Akropolis (Kubelíkova 27, Praha 3), v sobotu 13. 9. v 19.30.
Exotické hlasy na Karlově náměstí
Čtyřdenní koncertní série Pražské znění, kterou připravila pražská Novoměstská radnice, představí neobvyklé kombinace hlasů a etnických hudebních nástrojů. Pestrý program, sahající od alikvotního zpěvu až po gregoriánský chorál, má své hvězdy ve švýcarském duu Stimmhorn, jehož experimentální improvizace využívá zvuku alpských rohů a jódlování, perkusistovi Alanu Vitoušovi a mongolském souboru Hosoo & Transmongolia. Zpěvy komické, zpěvy harmonické, zpěvy léčivé.
Přesný program dění v radničním mázhauzu najdete na novomestskaradnice.cz/program/2/.
Mázhauz Novoměstské radnice (Karlovo náměstí 1, Praha 1),
12.–14. 9.
–pf–
výtvarné umění
Egypt ve dvou staletích
Na základě usnesení vlády ČSR byl 1. října 1958 zřízen Československý egyptologický ústav v Praze a jeho ředitelem byl zvolen prof. František Lexa, v Káhiře se potom otevřela pobočka 20. května 1959. I předtím byly kontakty s Egyptem poměrně čilé. Zájem mladého Československa o kontakty s Egyptem byly orientovány kulturně, vědecky, ale také ekonomicky a politicky. Jak souvisí budování české státnosti s africkou zemí? V roce 1927 do Egypta a na Blízký východ neoficiálně vycestoval prezident osvoboditel T. G. Masaryk, v roce 1943 přes Egypt směřoval do Moskvy prezident Edvard Beneš, aby v tehdejším Sovětském svazu podepsal v době zuřící války novou spojeneckou smlouvu.
Výstava nazvaná Egypt ve dvou stoletích má připomenout padesáté výročí aktivit Českého egyptologického ústavu FF UK stejně jako poukázat na dlouhodobou tradici české egyptologie. Projekt lze navštívit v Galerii Žlutý kopec (Masarykův onkologický ústav, Žlutý kopec 7, Brno), potrvá do konce září a další měsíc bude vystaven výběr z exponátů v chodbě ředitelství Masarykova onkologického ústavu.
–pev–
televize
Bamako
Kandidát na nejlepší africký film roku 2006 vzešel z dílny mauritánského rodáka Abderrahmana Sissaka. Ten postavil na banální zápletce rozvodu mladé barové zpěvačky Mele s jejím manželem Chakou jemnou reflexi stavu, v němž se africká společnost (především z pohledu západního vyspělého světa) nachází. Zrcadlem se mu stává soud, který má rozvod vykonat. Díky citlivému vnímání prostoru a kultury místních obyvatel komentuje režisér takové jevy, jakými jsou globalizace, mezinárodní instituce i sociální politika. Sympatické na Sissakově přístupu je, že se nebojí mísit vážné s nevážným, často na situace nazírá s humorným nadhledem a pochopením. Film byl nominován na Césara a zvítězil jako nejlepší film ve francouzském znění na Lumière Awards 2007.
Arte, v sobotu 13. 9. ve 22.30.
Krvavá neděle
Film o nepřiměřeném a nesmyslném zásahu z 30. ledna 1972, kdy zahynulo třináct lidí, řada dalších byla zraněna a pohasly naděje na řešení trvajícího konfliktu mezi Británií a Irskem, pojal režisér Paul Greengrass jako dobový dokument. Krvavá neděle, jak se později začalo onomu dni říkat, se pro něj stala obrazem znesvářených táborů, politické nesnášenlivosti, nepochopení a neschopnosti se domluvit. Na základě výpovědí očitých svědků a přímých účastníků rekonstruoval událost do surové výpovědi, stejně emocionálně dráždivé jako jeho pozdější (obdobně pojaté) drama Let č. 93. Za svoji práci si odnesl nejednu mezinárodní cenu, k těm nejvýznamnějším patří Zlatý medvěd a Cena ekumenické poroty na MFF v Berlíně v roce 2002.
ČT 2, v úterý 16. 9. v 00.35.
–lg–
rozhlas
Velké osudy
Když byla v roce 1870 u Sedanu ukončena prusko-francouzská válka drtivou porážkou Francie, protestovali čeští poslanci na říšském sněmu „ve jménu humanity proti násilí, konanému na Francii, heroickém národu, který má právo na svou hrdost“ a žádali císaře Františka Josefa I., aby se zasadil u svých spojenců o ukončení teroru na Prusy obsazeném území. Tento manifest mocně zapůsobil na mladého historika Ernesta Denise (1849–1921), který krátce nato odjel do Čech, kde strávil plné dva roky. Tím nezapočalo jen Denisovo intenzivní angažmá na poli západní slavistiky a historiografie slovanských národů, zejména našeho, ale též bohaté kulturní (a později i politické) česko-francouzské vztahy. E. Denis byl mj. zakladatelem Francouzského institutu v Praze. Pořad o „kmotrovi“ (zaniklého) nádraží Praha-Těšnov připravila Jindra Jarošová s režisérem Jaroslavem Kunešem.
ČRo 2 – Praha, v úterý 16. 9. v 17.30.
V čase tažných ptáků
Autorem, jemuž bude věnováno aktuální vydání pořadu Svět poezie, je Jan Marius Tomeš (1913), básník, kunsthistorik, esejista a překladatel. První knihy veršů vydal za okupace a těsně po ní, později jeho vysoce abstraktní až esoterická lyrika nemohla být publikována pro nesoulad s dobovým ideálem socialistického umění; znovu se jako básník představil až v 90. letech. Mezitím jako editor zprostředkovával dílo Ivana Blatného a francouzských surrealistů. Četbu z Tomešových dosud nepublikovaných veršů a překladů připravil a účinkovat bude Miloš Doležal. Režii má Hana Kofránková.
ČRo 3 – Vltava, v sobotu 20. 9. ve 22.45.
–mc–
jj – Jan Jílek / jb – Jana Bohutínská / kb – Kamila Boháčková / lg – Lukáš Gregor / mc – Miloslav Caňko / pa – Petr Andreas /pf – Petr Ferenc / pev – Petr Vaňous