literatura
Listování z knihy Gottland
Premiéru dalšího titulu nabízí projekt scénických čtení: je jím próza Gottland polského reportéra Mariusze Szczygieła, který 18. 9. vystoupí v Divadle Minor a bude k dispozici v diskusi. Szczygieł (1966) vystudoval žurnalistiku ve Varšavě a od roku 1990 je reportérem významného listu Gazeta Wyborcza a zejména redaktorem jeho přílohy Velký formát, ve které poskytuje ve srovnání s českým prostředím nevídaně široký prostor reportážním textům a fotografiím o polské a české historii a politické scéně i jejich srovnání. V Gottlandu, věnovaném památce „zuřivého“ reportéra Egona Erwina Kische, v čtivém publicistickém až detektivním stylu předkládá rovněž fakta a souvislosti o Česku ve 20. století.
Divadlo Minor (Malá scéna, Vodičkova 6, Praha 1), ve čtvrtek 18. 9. od 18.00. Kavárna U Notáře (Sázavská 1, Havlíčkův Brod), ve čtvrtek 25. 9. od 19.00. HaDivadlo (Alfa pasáž, Poštovská 8D, Brno), v neděli 28. 9. od 19.30. Divadlo SUD (Hroznová 8, České Budějovice), v úterý 30. 9. od 19.30.
Seifertovy Kralupy
V městě, kde byl básník pochován, se uskuteční 13. ročník festivalu poezie a přednesu a budou vyhlášeny výsledky obou kategorií autorské literární soutěže. Při této příležitosti bude v budově muzea slavnostně otevřena obnovená pamětní síň Jaroslava Seiferta.
Městské muzeum (Vrchlického 590, Kralupy nad Vltavou), od 19. 9. do 20. 9., vyhlášení 20. 9. od 16.00.
Mnichovský přízrak
Mnichovská dohoda z roku 1938 je tématem kolokvia, které pořádá Akademie věd ČR 22. a 23. 9. v Senátu Parlamentu ČR v Praze. Představení knihy, románu Georgese-Marka Benamoua Mnichovský přízrak v překladu Zuzany Tomanové, patří k doprovodným kulturním akcím. Děj románu, který svým tématem podnítil živý zájem českého kulturního prostředí, začíná v roce 1968 setkáním novinářky a jediného žijícího aktéra této dohody – Edouarda Daladiera, jenž jí poskytne své vzpomínky, a sleduje jednání státníků po celý osudový den. Setkání bude moderovat novinář Adam Černý, číst se bude dvojjazyčně.
Café 35 Francouzského institutu (Štěpánská 35, Praha 1), v pondělí 22. 9. od 19.00.
Blues pro bláznivou holku
Recitátor a performer Miroslav Kovářík vystoupí se svou adaptací povídky Václava Hraběte Horečka z roku 1962. O hudební doprovod postbeatnického večera v atmosféře malých divadélek, ve kterém interpret kromě přednesu nabídne i živé náhledy na autorův život a související dobové události, se postarají Jiří Pertl a Václav Prejzek.
Klub Rybanaruby (Mánesova 87, Praha 2), v pondělí 22. 9. od 20.00.
–pa–
divadlo
Divadelná Nitra
Na festivalu Divadelná Nitra se letos na Slovensku představí v hlavním programu třináct inscenací ze Slovenska, Česka, Holandska, Itálie, Polska, Ruska, Německa, Maďarska, Řecka a Chorvatska. Festival zahajuje Slovenské národné divadlo z Bratislavy inscenací Leonce a Lena od Georga Büchnera v režii Martina Čičváka, který hojně pracuje i v Česku. Autorem hudby k bratislavské inscenaci je Petr Kofroň. Českou republiku v Nitře reprezentuje opera Zítra se bude... pražského Národního divadla a Kafkův Proces Divadla Komedie. Na programu je také inscenace Sudden Showers of Silence Jozefa Fručka a Lindy Kapetanea, na které se jako koproducent podílela pražská Archa. Událostí, která se podle organizátorů vymyká programu festivalu, jsou paradivadelní Pokusy o létání Itala Alessandra Panzavolty. Vedle hlavního programu běží v Nitře také divadelní, hudební a happeningový doprovodný program. Nechybí ani blok evropského filmu, kde jsou k vidění Karamazovi Petra Zelenky i slovenská předpremiéra Poslední maringotky Petra Beňovského. Součástí festivalu je pravidelně také vyhlášení vítězů ankety divadelních kritiků a teoretiků Dosky. Divadelná Nitra začíná v pátek 26. 9. a končí ve středu 1. 10.
Labyrint světa a ráj srdce
Ačkoliv zřejmě mnozí četli Labyrint světa a ráj srdce Jana Amose Komenského ve školním věku jen z povinnosti, domácí divadelníky nepřestává oslovovat. V Celetné si dali poměrně náročný cíl: co nejvěrněji interpretovat Komenského dílo s přenesením do současnosti, zároveň ale zachovat originální jazyk jako hlavní poetickou sílu inscenace.
Režíruje Filip Nuckolls a v novince si zahrají například Jan Kaluža, Adrian Jastraban nebo Rosťa Novák, který má s textem již zkušenost z Divadla Archa, kde pracoval na inscenaci podle Komenského pod vedením režijního dua Skutr. Jak rezonuje Komenský s dneškem, se přesvědčíme v Divadle v Celetné (Celetná 17, Praha 1) v neděli 28. 9. v 19.30.
Petrolejové lampy
V dubnu 2006 premiérovalo Petrolejové lampy Klicperovo divadlo v Hradci Králové (hlavní role Pavla Tomicová a Filip Richtermoc). Román Jaroslava Havlíčka zdramatizovali Martin Velíšek a Ivan Rajmont, druhý z nich také inscenaci režíroval. V listopadu téhož roku se Petrolejové lampy objevily na repertoáru pražského Divadla Na Jezerce, které k režii přizvalo Juraje Herze (hlavní role Barbora Hrzánová a Radek Holub). Herz je i režisérem známé filmové adaptace Havlíčkova románu. A nyní mají Petrolejové lampy premiéru v pražském Divadle Komedie. Divadelní scénář si napsal režisér David Jařab a do hlavních rolí Štěpky Kiliánové a Pavla Maliny obsadil Ivanu Uhlířovou a Karla Rodena (dále Martina Fingera, Hynka Chmelaře a Jiřího Štrébla). Mottem inscenace je „v zajetí jedinečnosti – v zajetí doby – v zajetí osudu“. Zdá se, že ze všech jmenovaných inscenací bude ta v Komedii nejkomornější a nejdůsledněji soustředěná na ústřední dvojici. Divadlo Komedie (Jungmannova 1, Praha 1), v pondělí 29. 9., první repríza ve čtvrtek 2. 10. v 19.30.
–jb–
film
Katyň
Nový snímek polského klasika Andrzeje Wajdy je režisérovo velmi osobní téma: při masakru v Katyňském lese v roce 1940 bylo brutálně vyvražděno na 22 000 důstojníků polské armády a jednou z obětí byl i Wajdův otec, kapitán Jakub Wajda. Na přímý Stalinův příkaz byla v Katyňském lese (a také v koncentračních táborech a vězeních po celém SSSR) zlikvidována špička polské armády (a tento zásah ochromil širokou polskou společnost).
Osobní účast v tomto příběhu velkých dějin donutila režiséra tematizovat nejen samotnou katyňskou tragédii, ale také její následky – příběhy rodin uvězněných a později popravených důstojníků a jejich každodenní sisyfovský život mimo velká bojiště. Katyň je pro Poláky stále kontroverzním a bolavým tématem a Wajdův snímek zákonitě vyvolává v zemi našich sousedů rozporuplné reakce – zatímco jedni chválí odvážné zpracování tématu, jiní kritizují přílišnou chladnost a akademičnost díla. Tak či onak, Wajda si v osmdesáti letech natočil svůj opus magnum, kterým propojil osobní tragédii s jednou kapitolou pohnuté polské historie ve 20. století.
Premiéra v ČR 18. 9.
–jj–
Spike Lee v městě nad Seinou
Francouzská cinematéka pokračuje v mnoha zajímavých retrospektivách tvorbou nezávislého režiséra Spikea Lee, jednoho z prvních amerických filmařů černé pleti, jenž v průběhu své (stále nekončící) kariéry vytvořil dílo, v němž se zrcadlí (nejen) rasistická Amerika. Spike Lee je mimo jiné výtečným portrétistou New Yorku, mezilidských vztahů, filmařem s hudebním citem. V pařížské Cinematéce se setkáte s celou režisérovou tvorbou včetně nejznámějších snímků Malcolm X (1992) či Udělej správnou věc (Dothe Right Thing, 1989). Více informací na cinematheque francaise.fr.
Francouzská cinematéka, Paříž, 3.–28. 9.
VJ aneb video jokey
Kde je ještě hranice kinematografie, té dokonalé transformace předchozích umění v naprosto unikátní tvar, výtvarné performance či hudebního vystoupení? Is This Cinema? Konceptuálně zaměřené večery, jejichž premiéra se odehraje v žižkovském kině Aero, si tyto otázky kladou a sledují řadu témat, například „absolutní spojení obrazu a hudby“, „fúzi nepohyblivého obrazu – fotografie, pohyblivého obrazu –filmu a toho mezi tím – hudby“ či „živé obrazové manipulace v divadle“. Lampa projektoru tentokrát zůstane zhasnutá, slovo totiž dostanou tvůrci, videojockeyové, kteří přímo na místě vytvoří audiovizuální kompozici za doprovodu DJ. Můžete se těšit na vystoupení skupin Mathematica, Alenka a Clad vj & Blue dj. Více informací na kinoaero.cz.
Kino Aero (Biskupcova 31, Praha 1), 23. 9. ve 20.30.
–ph–
hudba
Dvojité OvO
Bizarní „chaos coreová“ skupina OvO je původem italská hudební, performanční, stylová a životní formace dvou klíčových postav milánského undergroundu, nyní usazených v Berlíně: bubeníka a baskytaristy Bruna Dorelly a Stefanie Pedrettiové, která zpívá, hraje na kytaru (zpravidla skleněným střepem), harmoniku, chrastítko, své vlasy aj. Pestrost nástrojů
a ne/hudebních prostředků přitom jen odpovídá škále zpěvu, který se na jednom ze svých výrazových pólů dotýká rozmarného světa animovaných zvířátek a na druhém rezonuje v hluboké hrdelní poloze funerálního doomu. Od svého vzniku na konci roku 2000 OvO vydali pět studiových alb (čtyři na vlastním labelu Bar La Muerte) a nové by mělo vyjít letos na podzim. Skupinu charakterizuje střídání masivních bloků a ostrých rytmických i zvukových předělů, záliba v nehudebních zvucích, estetika vycházející z DIY principů prvotní punkové scény a postžánrová hra se stylem, při níž ironie jen umocňuje radikalitu výrazu. OvO zaujímají velmi atraktivní polohu na pomezí noiseové, posthardcorové a drone metalové scény. Nicméně to, co pozici skupiny určuje především, je mimoběžný, ničivý a přitom zcela nenásilný způsob pohybu napříč žánrovým děním. V rámci pražského večera vystoupí ještě skupina Guma Guar, která se vedle výtvarně--aktivistických projektů
věnuje ještě radikálnímu digitálnímu hardcoru. O chill-out se postará jednočlenný minimalistický projekt Head in Body.
Chateau l’enfer rouge (Jakubská 2, Praha 1), v sobotu 21. 9. od 21.00.
Ponorka (tř. 1. máje 8, Olomouc), v neděli 22. 9. od 21.00.
–pf–
Hypnotický knírač
Z vídeňského labelu Editions Mego vyráží na česko-slovenskou štaci mistr barbarské elektroniky Philipp Quehenberger, učitel hry na klavír a nositel honosného kníru. Loňskou desku Phantom In Paradise představil na festivalu New New 2007 v Brně a parket tehdy atakoval psychedelickou směsicí vzpomínek na EBM, distorzním zvukem i gotickou nadsázkou, častými změnami rytmiky a s nadhledem servírovanou hypnózou publika. Quehenberger výrazně těží ze svých dřívějších zkušeností, kdy si prošel pianem i syntetizéry či účastí v rockových i death metalových kapelách. Na pražském koncertě jej doprovodí hráči se zpětnou vazbou mixážního pultu Jack Jack a deathpopový Batcha De Mental.
Skutečnost (Francouzská 76, Praha 2), ve středu 24. 9. ve 20.00.
Vrah (Tylovice, Rožnov pod Radhoštěm), v pátek 26. 9. ve 20.00.
Pash*
výtvarné umění
Malířské sympozium Jenewein
Již po osmé proběhl v Kutné Hoře letní malířský workshop, nazvaný Jenewein podle zdejšího rodáka Felixe Jeneweina (1857–1905). Do města je vždy pozváno 4–6 umělců střední a mladší generace, kteří mají za úkol svým dílem reagovat na Jeneweinův umělecký a duchovní odkaz nebo reflektovat místo jeho „temného rodiště“. Každý ročník sympozia je zakončen výstavou v prostorách městské galerie, kterou doprovází shrnující obrazový katalog.
Část z realizací, které tu vzniknou, se stává majetkem galerie a rozšiřuje tak její sbírky. Letos byli pozváni čtyři umělci nejmladší generace. Introvertní, melancholicky laděné dílo Dalibora Davida (1972) jsme mohli zhlédnout na pražské výstavě Resetting / Jiné cesty věcnosti (2007–08). Aleš Růžička (1977), tvůrce expresivních krajin spojovaných s jistou introspekcí, zase převzal v roce 2006 Cenu Václava Chada na IV. zlínském salonu mladých. Barbora Lungová (1977) patří již delší dobu k výrazným absolventkám brněnského malířského ateliéru Jiřího Načeradského a k aktivním organizátorkám výstavních akcí. Nejmladším účastníkem je Šárka Zadáková (1982), která v roce 2008 absolvovala pražskou VŠUP u Stanislava Diviše.
Vlašský dvůr (Havlíčkovo nám. 1, Kutná Hora), do 6. 10.
I. malířské sympozium v Uherském Ostrohu
V druhé polovině srpna se uskutečnilo v prostorách zámecké galerie v Uherském Ostrohu první malířské sympozium. Tradici malířských setkání zde otevřeli Barbora Lungová, malířka a kurátorka, společně se sběratelem Vojtěchem Petraturem. Letos vybrali autory z brněnské FaVU VUT a pražské VŠUP, většina z nich již v jihomoravském regionu vystavovala. Zastoupeni jsou: Pavel Matyska (FaVU, ateliér Malba I, prof. J. Načeradský), Denisa Krausová a Zbyněk Linhart (FaVU, ateliér Malba II, prof. M. Mainer), Vendula Chalánková (FaVU, ateliér Environmentu, doc. V. Merta), Pavlína Kahánková (FaVU, ateliér Malba III, doc. P. Kvíčala) a Maria Varvodičová (VŠUP, ateliér Monumentální malby, prof. Pavel Nešleha). K výstavě vydalo město ročenku s přehledem konaných a připravovaných výstav.
Zámecká galerie (Ostrožský zámek, 2. p., Uherský Ostroh), do 28. 9.
–pev–
televize
Agent bez minulosti
Režie prvního snímku z trilogie o agentu Bournovi s názvem Agent bez minulosti (2002) se ujal zručný řemeslník Doug Liman a podle předlohy spisovatele Roberta Ludluma natočil výtečně staromódní thriller v Hitchcockově stylu o muži, jenž se dostává do smrtelného nebezpečí, aniž by věděl, kdo a proč mu usiluje o život. Rybáři místo svého tradičního úlovku z moře vytáhnou muže (Matt Damon) v neoprénu, se dvěma kulkami v zádech a implantovaným čipem odkazujícím na číslo účtu v curyšské bance. Napolo utopenému muži, jenž si zhola nic nepamatuje, nezbývá nic jiného než cesta do Švýcarska, kde nalézá v bankovní schránce sadu pasů včetně jména Jason Bourne. Náladu mu nespraví ani zjištění, že umí zabíjet na dvacet způsobů, jdou po něm snad všude na světě a útěk řeší problémy jen zčásti. Zápletka Agenta bez minulosti naštěstí neslouží pouze k vyplnění prostoru mezi akčními scénami a Matt Damon vytváří hrdinu, který není pouhou ikonou, ale plnohodnotnou postavou. Doug Liman navíc zdůrazňuje civilnost, jež se výtečně naplno rozbouří v dokumentárním realismu Paula Greengreasse (Bournův mýtus, 2004, a Bournovo ultimátum, 2007).
Nova, v pátek 19. 9. ve 20.00.
Řidič slečny Daisy
Řidič slečny Daisy (Driving Miss Daisy, 1989) režiséra Bruce Beresforda je vpravdě klasickým melodramatem z hollywoodské továrny na sny – na druhé straně je pečlivě a naprosto bezchybně vytvořeným produktem, podobným například dodnes fascinující Casablance (1942). Snímek se do jisté míry stal klasikou, což dokládá i pocta v hravé komedii Michela Gondryho Prosíme přetočte (2008). Tvrdohlavá americká Židovka (Jessica Tandyová) dostává v padesátých letech 20. století nového černošského šoféra Hokea (Morgan Freeman), přičemž zatvrzele předstírá, že ho naprosto nepotřebuje. Ve vypjatých padesátých letech, „bohatých“ na rasové nepokoje, si Hoke musí obhájit svou pozici a mezi nesourodou dvojicí nepozorovaně vzniká pevné přátelství, jež si nejprve nikdo z nich nechce přiznat.
ČT 1, v sobotu 20. 9. v 15.35.
Nájemník
Paranoia a kafkovské groteskno dotváří thriller na pomezí hororu s názvem Nájemník (1976), v němž režisér Roman Polański ztvárnil i hlavní roli. Černočerná groteska zde do jisté míry odráží právě ztrátu sebekontroly paranoidní mysli – v tomto případě polského emigranta Trelkowského, jenž po dlouhé době konečně nalézá byt v starobylém pařížském domě. Už počátek jeho pobytu zkalí návštěva bývalé nájemkyně, jež se neúspěšně pokusila o sebevraždu a při pohledu na Trelkowského začne hystericky křičet a posléze zemře. Temnota a neštěstí jsou novému nájemníkovi čím dál víc v patách, samotný dům i sousedé se zdají být stále záhadnější a nepřátelštější a noční můry se pozvolna přesouvají z nočního spánku do bdělého dne. Kameru měl na starosti Sven Nykvist, dvorní kameraman Ingmara Bergmana.
ČT 2, ve čtvrtek 18. 9. ve 23.20.
Filmopolis
Jeden z mála pořadů ČT, který reflektuje současnou kinematografii, se tentokrát věnuje 61. ročníku mezinárodního festivalu ve švýcarském Locarnu, jenž se konal od 6. do 16. 8. na břehu slavného jezera Lago Maggiore. Podle autorů Filmopolisu Hany Cielové a Štefana Uhríka nejvíce zaujali nikoli herci či režisérští matadoři, ale spisovatelé-autoři předloh k uváděným snímkům Zalknutí (Choke, 2008) a Možnosti ostrova (Possibility of an Island, 2008). Zalknutí podle knihy kontroverzního Chucka Palahniuka (mimo jiné i autor Klubu rváčů) sleduje antihrdinu Victora (Sam Rockwell), samozvaného umělce a sexuálního štvance, jenž se dáví v restauracích a od toho si slibuje soucit bohatých paniček. Možnosti ostrova natočil sám autor předlohy, Michel Houellebecq, jenž vykreslil příběh člověka utíkajícího před civilizací do temné jeskyně, kde se stává prototypem nového národa „neolidí“, schopných přežít nadcházející přírodní katastrofy. V Locarnu se samozřejmě nepromítaly jen tyto filmy – řadů dalších novinek zjistíte ve Filmopolisu.
ČT 2, v neděli 21. 9. ve 20.50.
–ph–
rozhlas
Kritický klub
Již několik měsíců trvá pobouření kulturymilovné veřejnosti nad „kulturní“ politikou stávajícího pražského zastupitelstva. Obzvláště palčivou je současná personální situace v Galerii hlavního města Prahy. Jak za nynějších okolností zajistit její umělecké renomé? Jak vlastně definovat její aktuální funkci? Na tyto a další otázky bude se svými hosty ve studiu hledat odpověď Bibiana Beňová, která pořad připravila.
ČRo 3 – Vltava, v pondělí 22. 9. v 16.00.
Dobrodružství hraběte Lydericha
Alexandre Dumas (1802–1870) často přebíral nepůvodní náměty, mnohdy i z cizích literatur (Romeo a Julie, Robin Hood). Neváhal dokonce dopomoci si k velkému vyprávění látkou ze staroněmecké písně o Nibelunzích. Vytvořil příběh ne nepodobný pozdějšímu Wagnerovu Siegfriedovi, zasazený ovšem nikoli do šerého dávnověku, nýbrž do 7. století našeho letopočtu. Jména mnohých postav se shodují, jejich role se však podstatně liší: např. Brumhilda (sic!) zde není valkýrou a milenkou hlavního hrdiny, již mu král Gunther závidí, ale Guntherovou krutou manželkou, na Lydericha lstivě nasazující. Svět Dumasova románu je bohůprostý, z nadpřirozených bytostí zůstává jen drak a kouzelná helma. Můžeme tedy hovořit o motivech spíše pohádkových než mytických. V sedmidílné četbě z překladu Jiřího Našince účinkuje Otakar Brousek, režii má Dimitrij Dudík.
ČRo 2 – Praha, v pondělí 22. 9. ve 22.00.
Radiodokument
Letošní žeň kulatých výročí se pomalu, ale nezadržitelně blíží ke svému konci – jubileum říjnové již bohužel patrně zůstane zastíněno únorovým, nedávným srpnovým a – last but not least – také nynějším zářijovým. Mnichovská krize, která roku 1938 de facto znamenala začátek druhé světové války, byla také první bitvou na rozhlasových vlnách v historii, jak dokládá dokument britského novináře žijícího v Praze.
ČRo 3 – Vltava, ve středu 24. 9. ve 21.45.
Muž stojící proti davu
Hubert Beuve-Méry byl francouzský novinář, zakladatel deníku Le Monde. První číslo, vyšlé v prosinci 1944, bylo připravováno ještě v tuhé ilegalitě – po jeskyních a opuštěných hradech v Alpách. Beuve-Méry, publikující pod pseudonymem Syrius, měl pověst člověka absolutně neúplatného: prezidenta De Gaulla ostře kritizoval v době, kdy to znamenalo nejtěžší kacířství. Jeho úvodník La verité vaincra! (Pravda zvítězí!) z 22. srpna 1968, stejně jako pravidelné podrobné informace o situaci ve znormalizované ČSSR, o něž se západní tisk jinak poměrně brzy přestal zajímat, to vše byly neutuchající ozvěny Beuve-Méryho intenzivního angažmá v září 1938. Tehdy působil v Praze jako dopisovatel deníku Le Temps. Z okupovaných Čech se za dramatických okolností dostal až v březnu 1939. Pořad o této epizodě jeho života připravili překladatel Petr Turek a režisér Vlado Rusko.
ČRo 3 – Vltava, v neděli 28. 9. ve 20.00.
–mc–
jb – Jana Bohutínská / jj – Jan Jílek / mc – Miloslav Caňko / pa – Petr Andreas / Pash* / pf – Petr Ferenc / ph – Petr Hamšík / pev – Petr Vaňous