literatura
Mezinárodní sympozium Otokar Březina 2008
Zaměření sympozia bude všeobecné: březinovští badatelé budou mluvit o autorově literárním díle, korespondenci, filosofickém a humanitním odkazu, inspiraci v hudbě a výtvarném umění, překladech, a to z pohledu literárněvědného, komparatistického i mezioborově. Vedle příspěvků zazní v sále předků zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou komponovaný hudební pořad Vidět srdcem svým s interpretací esejů Hudba pramenů a koncert v chrámu sv. Markéty. Program podrobněji na otokarbrezina.cz.
Muzeum Otokara Březiny (Březinova 46, Jaroměřice nad Rokytnou), od čtvrtka 25. 9. do pátku 26. 9.
Rodová znamení
Kanaďanka Nancy Hustonová (1953), manželka sémiotika Tzvetana Todorova a žačka Rolanda Barthese, je jednou z nejvýznamnějších osobností současné kanadské frankofonní literatury. Je autorkou několika oceněných románů a řady esejů, v roce 2006 získala za román Lignes de faille (česky Přesmyky, viz A2 č. 39/2006) francouzskou Prix Fémina. Její nejnovější román Rodová znamení, který sleduje posledních šedesát let světové historie z pohledu čtyř dětí, z nichž každé náleží k jedné ze čtyř generací téže rodiny, právě vyšel v překladu Alexandry Pflimpflové v nakladatelství Odeon. Nancy Hustonová přijala pozvání a vystoupí na literárním večeru s autogramiádou a dvojjazyčným čtením, moderovaném Evou Beránkovou.
Café 35 Francouzského institutu (Štěpánská 35, Praha 1), v sobotu 27. 9. od 17.00.
Literáti na trati
Spisovatel, básník a performer Patrik Linhart vystoupí s dekadentními básněmi v osobitě syrovém přednesu, kterým autorské čtení přetváří v akční umění, a jako doprovod si přivede svůj „radikální balet“ Vyžvejklá bambule a kapelu Dutroux Family.
Klub Modrý trpaslík (Staré náměstí 16, Česká Třebová), v sobotu 27. 9. od 20.00.
Zaira
Rumunský spisovatel Catalin D. Florescu (1967), který přijal pozvání na pražské vystoupení, žije od roku 1982 v Curychu a letos pobývá jako „spisovatel města“ na stipendiu v Drážďanech. Studoval psychologii a psychopatologii, pracoval jako psychoterapeut. V jeho románech hraje významnou roli jeho vztah k Rumunsku, také v novém románu Zaira (2008) vypráví příběh rumunské rodiny na pozadí významných událostí 20. století, o cestě z východní Evropy do Spojených států.
Goethe-Institut Praha (Masarykovo nábřeží 32, Praha 1), v pondělí 29. 9. od 19.00.
Slovenské a české historicko-literární paralely a paradoxy
U příležitosti 90. výročí vzniku Československa budou diskutovat Jan Rychlík, profesor historie na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty UK a autor množství studií s tématem česko-slovenských vztahů (trojdílná monografie Češi a Slováci ve 20. století, 1997–2002), a Rudolf Chmel, který působil jako literární vědec, slovenský velvyslanec v Maďarsku a ministr kultury. Moderuje Peter Lipták.
Slovenský institut v Praze (Modrý sál, Jilská 16, Praha 1), v úterý 30. 9. od 17.00.
–pa–
divadlo
4 + 4 dny v pohybu
Festival 4 + 4 dny v pohybu 2008 se sice měl původně konat už v květnu, kvůli zpackanému magistrátnímu grantovému řízení a následné finanční nejistotě se jej však organizátoři v čele s Pavlem Štorkem rozhodli přesunout na říjen. Diváci a fanoušci festivalu i divadla, pohybu či site-specific se tak konečně, a to již po třinácté, dočkali. Na domácí části programu je např. premiéra Petry Hauerové a jejího souboru TOW, o kterých jsme delší dobu neslyšeli. Předpremiéru si v rámci festivalu odbude novinka Žana Loose a Stanislava Majera Pok & Rok.
Nechybí ale ani sázka na jistotu v podobě souboru Buchty a loutky a jejich Tři malá prasátka pro děti. Mezi zahraničními hosty se objevuje britsko-německý experimentální soubor Gob Squad, který svým vlastním způsobem rekonstruuje film Kitchen Andyho Warhola, a tím se prokousává k atmosféře, stylu a lifestylu 60. let 20. století. Silnější zastoupení mají na festivalu Slovinci. Přijíždí Mladinsko Theatre, Maja Delak a Janez Janša. Mezi hosty patří také například turecká choreografka Aydin Teker, zkoumající v inscenaci harS spoluhru těla a harfy. Součástí festivalu je dvoudenní sympozium na téma Umění v experimentálním, industriálním a netradičním prostoru, stejně jako site-specific projekt českých a zahraničních umělců Big Gruppen Hybrid Painting Session. Vyvzdorovaný festival probíhá mezi pátky 3. a 10. 10. v Divadle Archa (Na Poříčí 26, Praha 1), Ponec (Husitská 24a, Praha 3), La Fabrika (Komunardů 30, Praha 7) a v Hale 30 + 23 v Holešovicích (U Výstaviště 23, Praha 7).
Perikles u Klicperů
Klicperovo divadlo v Hradci Králové pokračuje v cyklu Bůh ochraňuj Williama Shakespeara a uvádí další premiéru – Perikles. Romance z roku 1608 je už šestnáctým titulem cyklu. Perikles se na českých jevištích objevuje skutečně sporadicky. Od roku 1998, kdy měl derniéru v tehdejším Divadle Labyrint na Smíchově, po něm žádné divadlo nesáhlo. V Hradci má premiéru pod dramaturgickou taktovkou Daniela Přibyla (dříve člena Divadla Letí), v překladu Martina Hilského a režii Jiřího Nekvasila. Titulní roli nastudoval Jan Sklenář. Klicperovo divadlo (Dlouhá 99, Hradec Králové), v sobotu 4. 10., nejbližší repríza v úterý 7. 10. v 19.00.
Sirenos ve Vilniusu
V litevském Vilniusu pokračuje až do neděle 12. 10. divadelní festival Sirenos. Jeho program je letos rozdělený na dvě části – do středy 8. 10. jsou k vidění kusy zahraničních hostů, od čtvrtka 9. 10. pak následuje domácí část. Tedy podle dramaturgie festivalu to nejlepší, co se v divadelní Litvě za rok urodilo. Hvězdou programu jsou britští The Tiger Lillies. Vystoupí belgický soubor Berlin a jeho Bonanza, inscenace, která hostuje také v Česku v rámci festivalu 4 + 4 dny v pohybu. Další hosté dorazí z Itálie, Norska, Německa nebo Estonska. Litevský program nabízí mimo jiné Hamleta v režii Oskarase Korsunovase. Korsunovas jej nepojímá jako inscenaci hry pocházející z historie, ale snaží se jejím prizmatem nahlédnout přítomnost a svoji generaci. Dalším jménem na programu je například Arturas Areima, čerstvý a nadějný absolvent Litevské hudební a divadelní akademie.
–jb–
film
Dva dny v Paříži
Francouzská herečka Julie Delpyová má mezi diváky i kritiky status tajemně krásné intelektuálky – tuto pozici si vydobyla nejen svým vzhledem, ale také pečlivým výběrem rolí. Jako čtrnáctiletá debutovala u Jean-Luca Godarda (Detektiv), poté spolupracovala s Léosem Caraxem (Zlá krev), s Agnieszkou Hollandovou (Evropa, Evropa), Völkerem Schlöndorfem (Homo Faber), Krzystofem Kieslowským (Tři barvy: Bílá) a také s Richardem Linklaterem, jehož dvě jemné studie milostného vztahu (Před úsvitem, Před soumrakem) ji definitivně proslavily.
Nyní přichází do kin režijní debut této výrazné herečky – zčásti autobiografický snímek Dva dny v Paříži, který komediální formou zpracovává konfrontaci zavilého Američana (a jeho francouzské partnerky) s milieu současné Paříže. Mnohokrát užité téma (viz například Minnelliho slavný muzikál Američan v Paříži) přetváří Delpyová do třaskavé komedie o střetu kultur, která si však zachovává romantické a nezávislé dekorum. Sama režisérka si zahrála hlavní ženskou roli, v klíčovém partu Američana Jacka jí více než zdatně sekunduje roztomile nabručený Adam Goldberg (Salton Sea). V rolích šílených francouzských rodičů se objevují skuteční rodiče Julie Delpyové Albert Delpy a Marie Pilletová. Premiéra v ČR 25. 9.
–jj–
Filmy pro sluchově postižené
V České republice je zhruba půl milionu sluchově postižených spoluobčanů, kteří jsou kvůli svému handicapu ochuzeni i při návštěvě kina. Aby jim byl umožněn plnohodnotný filmový zážitek, bylo v kině Světozor zavedeno několik novinek.
První z nich je indukční smyčka ve Velkém sále; tento systém umožňuje nedoslýchavým lidem slyšet zvuky lépe a neslyšícím je vnímat. Další novinkou je vybavení vybraných českých filmů titulky pro neslyšící. Z nejnovějších je to například Tobruk a Děti noci, dále Tajnosti, Václav, Gympl a řada dalších. Tyto vybrané filmy budou promítány vždy jednou týdně v odpoledních hodinách, projekce budou přístupné všem a vstupenky budou v běžném prodeji. Více na knd.cz a kinosvetozor.cz.Kino Světozor (Vodičkova 41, Praha 1).
–lg–
hudba
Polská světoběžnická krev
Zatímco ve vodách české hudby nachází folklor spojence v podobě rockového písničkářství, polský Village Kollektiv se pouští na mnohem současnější hladinu drum’n’basu a elektronické hudby. Jejich taneční hudba vycházející z hudby lidové však nerezignuje na tradiční nástroje ani melodie. Zvuky samplerů a elektroniky se přirozeně proplétají s nástroji jako niněra nebo cimbál. Stejně eklektické jsou i folkové inspirace: hrají hudbu polských Kurpiů, bulharského etnika Šopů nebo hrdelní zpěvy sibiřské Tuvy. Village Kollektiv, kteří nalezli současným tanečním rytmům ideálního spojence v tradiční hudbě, přinášejí ve své živé podobě strhující a energický zážitek.
Experimentální prostor Roxy/NoD (Dlouhá 33, Praha 1), ve středu 24. 9. v 19.30.
Triphop allstars
Švédští CirKus navazují na zlatou tradici trip hopu, táhlé taneční hudby s náladou lehce zakouřených kaváren, lehkého retra a težké me lancholie. Odtud podnikají výlety do drum’n’bassu, jazzu nebo popu a sami o své hudbě s nadsázkou mluví jako o „broken soulu“. Elektronické či samplované rytmy doplňují vřelé akustické melodie a hlavně trojice skvělých vokalistů.
Jádrem kapely jsou čtyři muzikanti: Neneh Cherry, zpěvačka, která se proslavila v 90. letech hitem 7 Seconds, Burt Ford – zpěvák a jeden z otců trip hopu, který produkoval např. slavné první album Massive Attack Blue Lines, další talentovaný producent Matt Kent alias Karmil a zpěvačka Lolita Moon. Skladby CirKus mají magickou atmosféru, která podobně jako u jejich bristolských kolegů Portishead vládne mocí a ovine posluchače hávem melancholie. Předskakovat bude tuzemský BJ Tzarr, sólový bubeník nebývalé razance a invence při spřádání elektroakustických rytmických struktur.
Palác Akropolis (Kubelíkova 27, Praha 3), v pátek 26. 9. v 19.30.
Deus ex
Jednou z nejvýraznějších postav belgické rockové scény je zpěvák a kytarista Stef Kamil Carlens, spoluzakladatel slavné belgické skupiny dEUS (kterou v Praze uvidíme o týden později). V rozmezí let 1994–96 s ní natočil tři alba. V roce 1997 založil neméně úspěšnou skupinu Zita Swoon, která virtuózně proplouvá hudebními styly minulosti i budoucnosti. Po loňském projektu A Band in a Box, kdy hrála uprostřed sálu bez pódia a klasického PA systému, jste ji mohli vidět také na letošním Pohoda festivalu. Do Akropole přijíždí tentokrát s klasickým pódiovým programem a představí aktuální album Big City. Koncert je součástí série Other Music.
Palác Akropolis (Kubelíkova 27, Praha 3), v úterý 30. 9. v 19.30.
–pf–
výtvarné umění
Pavel Nešleha v Brně
Malíř a grafik Pavel Nešleha (1937–2003) patřil k výrazným osobnostem generace šedesátých let a českého nonkonformního umění. V letech 1990–2002 působil jako profesor na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde vedl malířský ateliér. Byl spoluzakladatelem skupiny Zaostalí (1987), kterou nedávno připomněla výstava v GHMP, a členem SVU Mánes (od 1995). Za své dílo byl mnohokrát oceněn, roku 1990 získal tvůrčí grant the Pollock-Krasner Fondation. Dům umění města Brna připravil na letošní podzimní sezonu výstavu připomínající především kresebné a fotografické dílo Pavla Nešlehy. Pod názvem Nejen o zemi projekt zachycuje „způsob autorova fotografického vidění“. Kurátorka Mahulena Nešlehová tu představuje jednotlivé cykly a série vznikající od první poloviny 70. let do počátku nového tisíciletí.
Reflexe živlů modelujících rozmanitým způsobem českou a moravskou krajinu lze zhlédnout v souborech Přírodní struktury
(1973–2001), Krkonoše (1983),
Horizonty (2001), Černý koridor (2000), Valečov a Drábské světničky (2000), Ojbín (2000), Braunovské reflexe (2000), Kuks (2000) ad. Snímky doplňují kresebné a pastelové soubory Paměti země (1992), Konflikt šedé plochy s předmětem (1983), Studie ohně (1987–1990), Celospolečenské využití ohrad (1988) nebo Matyášovo zrcadlo (1998–99).
Dům umění města Brna – Dům pánů z Kunštátu (Dominikánská 9, Brno), do 12. 10.
Bez názvu
Umělecká skupina Rafani vystavuje v prostorách pražské Galerie Václava Špály. I když „vystavuje“ nebude to správné slovo. V nejnovějším projektu se skupina pokouší prostřednictvím instalace přímo pro galerii vytvořit „podobenství toho, čím umění může a má být“. Vzpomeňme si na tradiční motto Rafanů, kterým deklamují pro veřejnost svůj tzv. cíl: vyšší kvalita lidství. Manipulace s veřejným vědomím a provokace je jednou ze základních a opakovaných strategií skupinových aktivit. Tentokrát tedy Bez názvu.
Galerie Václava Špály (Národní 30, Praha 1), do 2. 11.
–pev–
televize
Darmošlapové
Federico Fellini debutoval coby režisér v roce 1952, ale až Darmošlapové se postarali o to, aby si Itálie jeho jméno pamatovala (a také díky nim si odnesl z XIV. MFF v Benátkách Stříbrného lva). Vyprávění o pětici kamarádů z malého přímořského letoviska vtiskl podobu působivé mozaiky, skládanky útržků ze všedního života přestárlých mládenců. Nepracují a na studia rezignovali. Fellini sleduje jejich poflakování po kavárnách či opuštěných plážích, ale současně i jejich touhu po něčem velkém. Čekání na příležitost se však promění jen v případě jednoho z nich v odhodlání skutečně jednat, odvrhnout pasivní odevzdanost. Felliniho film, stejně jako i jeho další snímky, velkou měrou vychází z jeho života; režisér se inspiruje ve svém dětství. Více než magickým zachycením prožitých okamžiků jsou Darmošlapové po vzoru italského neorealismu otiskem soudobé společnosti. V jedné z vedlejších rolí se objevila i Lída Baarová.
ČT 2, ve středu 24. 9. v 00.05.
Zhrobudohrobu
Pero je velkou celebritou, alespoň tedy ve své rodné vesnici, ležící kdesi uprostřed Slovinska. Je to profesionální smuteční řečník, ne však obyčejný. Tento svobodný mládenec, který žije společně se sestrou, jejím manželem, dědečkem neustále vyhrožujícím sebevraždou a se zbytkem vskutku vypečené rodinky, má dar dojímat, a kupodivu nejen přítomné pozůstalé, ale také sebe sama. Z každého jím „konferovaného“ pohřbu tak odchází zástup skutečných trosek, hořekujících nad celým světem. Značně posmutnělou a hořkou komedii chorvatsko-slovinské koprodukce v roce 2005 natočil Jan Cvitković. Snímek byl nikoli náhodou srovnáván s poetikou filmařů české nové vlny a sklidil ocenění na festivalech v Turínu, Sofii a San Sebastianu.
Cinemax 2, ve středu 24. 9. ve 20.00.
Klepy
Zkušený režisér anglického původu Colin Nutley představuje nejslavnější severské umělkyně současnosti v zajímavě pojatém fiktivním doku-dramatu. Vše se točí kolem konkursu na jednu z nejkrásnějších rolí světové dramatiky – královnu Kristinu v připravovaném novém americkém filmovém zpracování. Produkce hledá mezi „severskou krásou“, a co herečka, to jeden pohnutý ženský osud. Každý by de facto vydal na samostatný film. Hrdinky jsou zralé krásné ženy, některé role už je dávno minuly, jiné, včetně role matky, by se ještě daly stihnout. V této neokázalé mozaice ženského světa uvidíme např. Helenu Bergströmovou, Lenu Endreovou, Ewu Frölingovou, Marii Richardsonovou a další.
ČT 2, ve čtvrtek 25. 9. ve 23.25.
Čekání na Guffmana
Obyvatelé nevelkého Blaine v Missouri se rozhodnou u příležitosti 150. výročí založení města uspořádat velkou divadelní podívanou. Corky St. Claire, kdysi dávno režírující na Broadwayi, sestaví z místních občanů amatérský soubor a s těmito dřevěnými talenty začne nacvičovat pódiovou show o historii jejich domova. Jeho hvězdy v podobě místního dentisty, páru obchodních cestujících, opraváře aut a barové číšnice však uchvátí Corkyho natolik, že na jejich první vystoupení dokonce pozve i renomovaného broadwayského kritika pana Guffmana. Že se čekání na Guffmana vyplatí, ale není jisté. Ostatně Godot také nedorazil. V rukou režiséra Christophera Guesta (držitele Emmy) se svérázné povídání o maloměstě proměnilo ve velmi příjemnou, oddechovou a originální komedii.
Cinemax, v pondělí 29. 9. ve 20.00.
–lg–
rozhlas
Rozvírání prázdna
Miloslav Topinka (1945) je patrně – přinejmenším v rámci své generace – nejradikálnějším českým literárním experimentátorem. Jeho knihy svědčí o nepolevujícím uhranutí těmi možnostmi jazyka, které se vynořují teprve z jeho tříšti.
V esejích, vydaných nedávno souborně pod názvem Hadí kámen, byl Topinka již od 60. let vášnivým odpůrcem toho, co nazývá „českým bel cantem“ a co mu nejvýrazněji reprezentuje Vítězslav Nezval. Dvoudílnou četbu textu, který je někdy z celého souboru považován za nejkrásnější – nejbásnivější, připravil Petr Turek. Účinkuje Petr Adler.
ČRo 3 – Vltava, v pondělí 29. 9. a v úterý 30. 9., vždy v 10.00.
S trpělivostí Japonce čekal na slunce a stíny
Pokud jde o osobnosti české fotografie, Jaromír Funke a Jaroslav Rössler byli možná nejprůbojnější, František Drtikol a Jan Svoboda nejfilosofičtější, v celosvětové popularitě u širokých vrstev uměnímilovné veřejnosti se však žádný z nich nemůže srovnávat s Josefem Sudkem, jehož tvůrčí odkaz je navíc za geniální uznáván i odbornou obcí. Dokument Jiřího Vondráčka a režisérky Markéty Jahodové, který nás během pátečního večera bezpochyby spolehlivě uvede do víkendové pohody, obsahuje kromě vzpomínek teoretičky Anny Fárové či Sudkova učedníka Petra Helbicha též rozsáhlé citace z interview historika umění Jaroslava Anděla z roku umělcova úmrtí (1976) nebo úryvky z textů Františka Halase, Jaroslava Seiferta ad. Účinkují Martina Longinová a Miroslav Hanuš.
ČRo 3 – Vltava, v pátek 3. 10. ve 20.00.
Zlomatka
Mario Gelardi, současný italský dramatik, režisér a prozaik, umělecký šéf divadelní přehlídky Presente indicativo, zaměřené na texty s aktuální tematikou, autor hry o smrti režiséra Pasoliniho, rozmlouval jednou se svým známým, „typickým intelektuálním homosexuálem z tzv. lepší rodiny. On měl to štěstí, že jeho rodina přijala jeho orientaci bez problémů. Tehdy mě napadlo,“ říká Gelardi, „že kdyby se narodil v chudé rodině v některé z lidových čtvrtí, kdyby jeho matka byla prostá, nevzdělaná žena, možná by to dopadlo jinak.“ Uměleckou projekcí této úvahy je Zlomatka, tragikomický „psychothriller“ o samozvané sexuální léčitelce-věznitelce, za nějž Gelardi získal nejvyšší ocenění v soutěži mladých talentů. Rozhlasovou adaptaci českého překladu Mariny Feltlové natočila režisérka Hana Kofránková s Johannou Tesařovou v titulní roli a s Martinem Myšičkou v úloze syna.
ČRo 3 – Vltava, v sobotu 4. 10. ve 14.00.
–mc–
jb – Jana Bohutínská / jj – Jan Jílek / lg – Lukáš Gregor / mc – Miloslav Caňko / pa – Petr Andreas / pf – Petr Ferenc / pev – Petr Vaňous