literatura
Večer Tvaru
Na pravidelném setkávacím a čtecím večeru obtýdeníku Tvar vystoupí performeři Jaromír Typlt a Pavel Novotný s interpretací Ursonaty Kurta Schwitterse, hudební doprovod opatří fagotové trio.
Rybanaruby (Mánesova 87, Praha 2), ve čtvrtek 30. 10. od 19.00.
Od Viana k Houellebecqovi
Romanistka a zakladatelka portálu iliteratura.cz Jovanka Šotolová bude hovořit s překladateli a nakladateli E. Lukavským (Agite/Fra), P. Himmelem (Garamond) a A. Beguivinem o současné francouzské a světové literatuře v českých překladech.
Městská knihovna (Mariánské náměstí 1, Praha 1), ve čtvrtek 30. 10. od 18.00.
Autorské čtení Helene Uri a Jana Kjærstada
Dvojice norských tvůrců v autorském čtení představí svá prozaická díla, která byla nedávno přeložena do češtiny. Helene Uri (1964), jež donedávna přednášela lingvistiku na univerzitě v Oslu a vzbudila ohlasy svým románem Medové jazýčky (2002), bude číst z románu Ti nejlepší z nás, který přeložila Jarka Vrbová; Jan Kjærstad, který se do historie norské literatury zapsal obsáhlou trilogií Svůdce – Dobyvatel – Objevitel, bude číst z románu Znamení k lásce, přeloženého Danielou Zounkovou. Tlumočení do češtiny.
Café Nordica (Skandinávský dům, Zlatnická 10, Praha 1), v pátek 31. 10. od 18.00.
Den poezie
Podtitul 10. ročníku festivalu, který pořádá na památku výročí narození K. H. Máchy, zní „V zrnku písku vidět svět“. Během dvou festivalových týdnů školy, knihovny, univerzity, literární skupiny, kluby, divadla i jednotlivci uspořádají v přibližně čtyřiceti městech po celé republice rozmanité programy, pozvání přijala řada zahraničních hostů. Informace na volny.cz/denpoezie.
Od 10. 11. do 23. 11.
K moři a jiné prózy
Prozaická prvotina K moři Petry Soukupové (1982) byla navržena na cenu Magnesia Litera a upoutá suverénním způsobem vyprávění; ostatně autorka, studentka scenáristiky a dramaturgie, získala za scenáristickou verzi ocenění v soutěži Nadace Barrandov & RWE. Knihu uvede v autorském čtení.
Café Fra (Šafaříkova 15, Praha 2), ve čtvrtek 6. 11. od 19.30.
–pa–
divadlo
Pohádková a hororová loutkohra
V první půlce listopadu se urodily dvě loutkové premiéry ve dvou dnech. Jedna pro děti a druhá sice vzhledem k předloze spíše pro dospělé, ale nakonec – jak to u loutkového divadla bývá časté – nejspíš pro celou rodinu. Divadlo loutek v Ostravě sáhlo do zásobárny beskydských pověstí a vylovilo Čertův mlýn a Čerta ve mlýně tak, jak je ve 20. století zaznamenal František Horeček. Pověsti dramatizoval Václav Klemens pod názvem Jak hubatá Dora málem k čertu přišla a inscenaci také režíruje.
Výtvarné stránky se ujal Tomáš Volkmer. Na známé téma „balení béčkového hororu“ vsadili v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Pavel a Zdeněk Jecelínovi (Zdeněk Jecelín je mimochodem aktuálně uměleckým šéfem českobudějovické loutkohry) tu připravili inscenaci Doktor Jekyll a Mr. Hyde. První premiéra se koná v Divadle loutek (Pivovarská 15, Ostrava 1) v pátek 14. 11. v 17.00 a druhá, hororová a do 15 let podle inscenátorů nepřístupná, v loutkohře Jihočeského divadla (Dr. Stejskala 19, České Budějovice) v sobotu 15. 11. v 19.00.
Faust baletní
Baletní soubor Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni se pustil do poměrně velkého sousta. Jako novinku připravil Fausta Johanna Wolfganga Goetha na hudbu Charlese Gounoda. Inscenaci choreografuje a režíruje Jiří Pokorný. Navazuje tak na taneční zpracování Verdiho Macbetha před třemi lety, ve kterém spojil choreografické síly s druhým důležitým jménem současného plzeňského baletu Liborem Vaculíkem, který byl u Macbetha autorem libreta a režisérem. Jiří Pokorný je jako choreograf a režisér podepsaný také pod Coppélií, kterou má divadlo na repertoáru. Od Libora Vaculíka se zase v Plzni aktuálně hraje ještě Čachtická paní a Edith – vrabčák z předměstí (viz A2 č. 21/2008). Vedle Pokorného a Vaculíkových projektů „jede“ baletní klasika – Labutí jezero a Louskáček. Zatímco na domácích operních jevištích se Gounodova faustovská opera objevuje, v baletu je to počin ojedinělý, a už jen proto stojí za vidění.
Divadlo J. K. Tyla (Smetanovy sady 16, Plzeň), premiéra v neděli 16. 11. v 19.00, repríza v neděli 30. 11. v 16.00.
Africké loutky v Brně
V Pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně probíhá výstava Africké loutky – oživlí duchové Afriky. Vystavený je tu soubor rituálních loutek z různých oblastí Afriky, zapůjčený z Národního muzea v polském Štětíně, který doplňují exponáty z pražského Národního a Náprstkova muzea. Z polské sbírky, která čítá na 2000 loutek, je v Brně k vidění asi 150 kusů. Vystavené loutky jsou vyrobené z různých materiálů – dřeva, hlíny, tykví – a mají lidské i zvířecí podoby. Africké loutky mají posvátnou funkci a často představují zemřelé – organizátoři výstavy na webu muzea v této souvislosti upozorňují na nigerijskou legendu o vzniku divadla ve světě mrtvých. Výstava má také haptickou část, takže některé exponáty si je možné doslova osahat a vyzkoušet si manipulaci s nimi na vlastní ruce.
Moravské zemské muzeum – Pavilon Anthropos (Pisárecká 5, Brno), až do března 2009.
–jb–
film
Králova přízeň
Králova přízeň je kostýmní historický snímek, který se zaměřuje na pohnutá léta vlády prostopášného Tudorovce Jindřicha VIII. a jeho milostné i mocenské konfrontace se sestrami Mary a Annou Boleynovými. V centru dění stojí poněkud překvapivě spíše Mary Boleynová (Scarlett Johanssonová), která byla královou milenkou dříve než její sestra a která, dle nepodložených zvěstí, královi povila dvě děti. Po několika letech však Mary královu přízeň ztratila a místo v jeho ložnici zaujala její sestra Anna (Natalie Portmanová). Králova přízeň není klasický velkofilm upírající svůj zájem na velkou historii. Debutujícího režiséra Justina Chadwicka daleko více zajímá historie malá, odehrávající se na pozadí dějepisných událostí a personifikovaná v Mary Boleynové (v anglickém originále se film koneckonců jmenuje The Other Boleyn Girl). Snímek se krom dokonalých kostýmů (dílo Sandy Powellové, držitelky Oscara za Zamilovaného Shakespeara) může pochlubit výtečným hereckým obsazením (krom Johanssonové a Portmanové i Eric Bana v roli Jindřicha VIII. či Kristin Scott Thomasová v roli matky obou hrdinek) a v kinech u nás i ve světě bude jistě sázet na dlouhodobý nedostatek kvalitních historických filmů.
Premiéra v ČR 30. 10.
–jj–
Filmy střední Evropy
Skvělé současné středoevropské filmy, které se v našich kinech bohužel neuvádějí, lze během čtyř dnů zhlédnout na jednom místě v Praze.
Tři pražské zahraniční kulturní organizace, Maďarské kulturní středisko, Polský institut a Slovenský institut, připravily velkolepou filmovou přehlídku čerstvých filmů ze střední Evropy. Do Prahy přijedou režiséři Katarzyna Jungowska, Krzysztof Rogulski, Łukasz Palkowski a Maciej Prykowski z Polska, Peter Beňovský ze Slovenska, Attila Gigor z Maďarska, z českých tvůrců se představí Vít Janeček, Zdeněk Tyc, Lukáš Kokeš a další. Z desítek pozoruhodných snímků doporučujeme loňské dílo maďarského autora Bély Tarra Muž z Londýna (v sobotu 1. 12. v 10.00 v Maďarském kulturním středisku), v němž zařve budíček dosud vegetujícímu hlídači v námořním přístavu. Monotónně a rezignovaně zaznamenává svět kolem sebe, dokud se nestane svědkem vraždy. Náhle je vystaven otázkám morálky, hříchu, trestu, ocitá se na hranici mezi nevinou a účastí na zločinu. Všechny filmy přehlídky budou simultánně tlumočeny do sluchátek. Program najdete na: hunginst.cz.
Maďarské kulturní středisko (Rytířská 25–27, Praha 1),
od 30. 10. do 2. 11.
–lb–
KomiksFEST! 2008
Již tento čtvrtek, 30. 11., začíná největší komiksová akce u nás, festival KomiksFEST!. Jeho program se natáhl na více než týden a je rozdělen do částí prolog, hlavní program a epilog. V sobotu 1. 11. tak můžete navštívit otevírací párty v holešovické La Fabrice (Komunardů 30, Praha 7), kde budete moci potkat rakouského kreslíře Nicolase Mahlera (viz A2 č. 27/2008), režisérku Michaelu Pavlátovou (předsedkyni poroty cen Muriel), výtvarníka a rapera Wladimíra 518 a vidět přehlídku fashionshopu Parazit. Kino Světozor (Vodičkova 41, Praha 1) nabízí 3. 11. ve 20.00 projekci dokumentárního filmu Crumb režiséra Terryho Zwigoffa o svérázné postavě amerického komiksového undergroundu Robertu Crumbovi. Zábavnější dokument o podivnější bytosti, prolezlé nejrůznějšími perverzemi, najdete jen stěží, navíc u nás není jinak dostupný. Ve stejný den a bohužel i ve stejný čas pak uvede loutkové divadlo Tichý jelen (v divadle Alfred ve dvoře, F. Křižíka 36, Praha 7) představení Kuře podle komiksu Kuře na švestkách Marjane Satrapiové. Během programu můžete zhlédnout hned několik výstav, například Karla Jerieho, Andraste, Jaromíra Plachého nebo Ulfa K., další komiksem inspirované filmy Terryho Zwigoffa a navštívit netradiční divadelní představení a performace. Více informací najdete na komiksfest.cz.
–jgr–
Mezipatra mezi Brnem a Prahou
„Život po…“ je ústředním mottem devátého ročníku dnes již etablovaného festivalu filmů s gay, lesbickou, bisexuální či transgender tematikou Mezipatra 2008. Motto svým způsobem odráží stav po změně pohlaví, po diagnóze, po ztrátě partnera či partnerky, přesto nejsou vybrané filmy podle organizátorů nihilisticky temné, ba právě naopak. Festival doplní řada doprovodných akcí ve formě happeningů, konferencí, výstav či párty, přičemž festival připravil ve spolupráci s Českou televizí i výběr deseti krátkých snímků, jež můžete zhlédnout ve speciálu na webu ČT. Více informací na mezipatra.cz.
Kino Art (Cihlářská 19, Brno), sál Břetislava Bakaly (Žerotínovo nám. 6, Brno), od 31. 10. do 8. 11.
Kino Světozor (Vodičkova 41, Praha 1), kino Lucerna (Vodičkova 36, Praha 1), od 6. 11. do 12. 11.
–ph–
hudba
Srdceryvně
Francouzská pětice Idiograme – to je hypnotický mix rocku a šansonu s vlivem kapel Sonic Youth, Velvet Underground, Low nebo Toma Waitse. Kytary, akordeon, ženský vokál, táhlá vybrnkávání, trocha elektroniky, nejtišší i nejhlasitější napětí.
Templ (Stodolní 22, Ostrava), ve středu 29. 10. v 19.30.
Divadlo Pod lampou (Havířská 11, Plzeň), ve čtvrtek 30. 10. ve 20.00.
Další dva stimulační večery
Pondělní a úterní večer bude zasvěcen dvěma po sobě rychle jdoucím porcím jiné hudby. Po popovém úvodu se diváci dočkají opravdu exkluzivních ušních masáží. Hvězdami prvního večera bude dvojice KTL, v níž se sešel nejslavnější představitel současného avantgardního metalu Stephen O’Malley, známý z hvězdných Sunn O))), s Peterem Rehbergem (alias Pita), vídeňským tvůrcem laptopových hluků a šéfem vydavatelství Mego. Výsledkem bude zvuková stěna z kompaktní slitiny obou poloh hlukového žánru: vazbících kytar a řevu elektroniky. Před KTL zahraje polská Gastrula, vedená hvězdou současné polské improvizace, kytaristou Robertem Piotrowiczem (navíc s perkusistou Kacperem Jaskiewiczem a saxofonistkou a laptopistkou Annou Zaradny). Stylové označení tohoto souboru se vymezuje škatulkami „free jazz, post metal, minimalistický trans“. Explozivní a agresivní jazzmetalový materiál je stejně tak ostrý a repetitivně výrazný jako plný abstraktních dronů a elektronických ploch. Bez přehánění lze tvrdit, že se jedná o nejoriginálnější polský projekt současnosti. Piotrowicz se den nato představí podruhé, jako host norské dvojice Jazkamer. Dvojice Lasse Marhaug a John Hegre je nejaktivnějším tělesem současné hlukové hudby. Noise v jejich podání není temným vzýváním negativních sil, ale radostným popuštěním uzdy zvuku. Improvizované výtrysky energie, které dvojice dohromady i v četných sólových projektech a kolaboracích vystřelila do světa, zaplňují mnoho desítek alb. Ke spolupráci je přizvali tak rozliční umělci, jako je skladatelka soudobé hudby Maja Ratkje, psychedeličtí improvizátoři Smegma nebo již zmínění experimentální metalisté Sunn O))). Úterní večer završí znovuobnovení němečtí Cluster, skuteční průkopníci používání syntezátorů v rocku, souputníci Kraftwerk a Tangerine Dream, obdivovaní Brianem Enem i Davidem Bowiem. Cluster několikrát přerušili činnost, naposledy se znovu sešli v loňském roce. Jejich koncerty jsou hojně navštěvovány, možná i proto, že objevovat krautrock v současnosti znovu přichází do módy. Chystají rovněž první studiové album od roku 1997 a v Praze vystoupí vůbec poprvé. A konečně, celý večer otevře slovensko-rakouské sdružení [email protected], provozující improvizovanou hudbu s východisky v soudobé vážné tvorbě.
Divadlo Archa (Na Poříčí 26, Praha 1), v pondělí 3. 11. a v úterý 4. 11. ve 20.00.
–pf–
výtvarné umění
Umění mezi identitou a maskou
Centrum pro současné umění Futura přichází s projektem nazvaným Archivo Sur/ Umění mezi identitou a maskou. V Praze se tak představuje ojedinělý vzorek vybraných umělců Latinské Ameriky pod kurátorským vedením Antonia Arévala. Ten zvolil především video, film a diaporamu pro vizuální ztvárnění a přenos typicky jihoamerického tématu, který lze označit souhrnným termínem magický realismus. Objevují se tu motivy související s oblastmi diskutované identity, rasové a náboženské příslušnosti, společenského zařazení, ale i otázky role pohlaví, sexuality a agrese v kulturních projevech současníků. „Rozmanitost je zdůrazněna multiplicitou a deformitou s vědomím sociálních a etnických rozdílů.
Latinská Amerika je úlomkovitá, ale vyjadřuje se jednotně. Jazyk těchto umělců hraje konkrétní úlohu ve vizuálním světě, je realistické povahy, odvážný a vizionářský natolik, aby mohl vytvořit ,cadavre exquis‘ toho, co představuje současnou latinskoamerickou identitu,“ objasňuje českému návštěvníkovi koncepční záměr kurátora tisková zpráva. Vystaveni jsou umělci: Aequator lab (Maria Rosa Jijon, Juan Esteban Sandoval ve spolupráci s Fabianem Kuevou, EC/CO), Alexander Apóstol (VE), Patricia Bueno (PE), Tania Bruguera (CU), Jota Castro (PE), Donna Conlon (US/PA), Juan Downey (CL), Regina José Galindo (GT), Alejandro Gomez De Tuddo (MX), Diango Hernández (CU), Antonio Manuel (PT/BR), Ronald Moran (SV), Carlos Motta (CO), Iván Navarro (CL), Giancarlo Pazzanese (CL).
Centrum pro současné umění a akci FUTURA (Holečkova 49, Praha 5), do 30. 11.
–pev–
televize
Talentovaný pan Ripley
„Falšování podpisů, lhaní a napodobování téměř kohokoli,“ odpovídá postava Toma Ripleyho na otázku, co mu jde nejlépe, a v jedné větě shrnuje celý svůj život. Poprvé se objevuje v roce 1955 v novele Talentovaný pan Ripley od spisovatelky Patricie Highsmithové, přičemž filmového zpracování se dočkal záhy pod režijním vedením René Clémenta (V plném slunci, 1960) s Alainem Delonem v hlavní roli. Postava Toma, který dokáže přijmout jakoukoli identitu, je v důsledku naprosto zrůdná, vše ale provádí s okouzlující a přitažlivou grácií. Anthony Minghella obsadil do hlavní role Matta Damona, v první chvíli nevýrazný typ bezejmenného muže, jenž dostane za úkol přesvědčit mladého syna bohatých rodičů k návratu do Spojených států. Tom má ale jiné plány a se svými schopnostmi se pokusí Dicka nahradit…
ČT 1, v sobotu 1. 11. ve 21.25.
Divoké dítě
Každý rok jsou miliony původně „negramotných“ dětí podrobeny výchově a přijetí společně sdílených hodnot celé společnosti. Je ale podrobení výchově ve všech případech pozitivní? Divoké dítě (1970) režiséra Françoise Truffauta se zaměřuje na příběh vycházející ze skutečné události – v roce 1806 byl v lesích jižní Francie nalezen asi jedenáctiletý chlapec. Nebyl schopen komunikace a jeho zvířecí chování všechny překvapovalo. Strach z lidí a neschopnost nově žít v lidské společnosti jej dovedly až k učiteli Viktorovi (Truffaut), jenž se pokouší „divoké dítě“ socializovat. Viktor se postupně dostává nejen před otázku, zda je to možné, ale zda je to vůči chlapci etické.
ČT 2, ve středu 29. 10. ve 20.30.
–ph–
rozhlas
Osudy
Literární historik, kritik a esejista Jaroslav Med (1932) je v současné době naším největším odborníkem na spirituálně orientovanou literaturu. Studia bohemistiky zahájil již krátce po akademických čistkách, které proběhly po únorovém převratu. Ne vždy mohl oficiálně vykonávat povolání, pro něž byl kvalifikován. Zato se mu však dostalo cti být spřátelen s mnoha významnými osobnostmi odsouzenými k úloze „spisovatelů ve stínu“, za všechny jmenujme Jindřicha Chalupeckého, Jiřího Koláře, Ivana Diviše ad. Jako svého největšího „gurua“ označuje Med petrkovského básníka a grafika Bohuslava Reynka. Pětidílné rozhlasové memoáry, připravené pro stanici Vltava Milošem Doležalem, se patrně budou do značné míry krýt s obsahem loni vydané knihy Texty mého života, obsahující mj. též vysvětlení Medovy ideové orientace, jeho převážně negativního vztahu k avantgardě, zejména k surrealismu, ad.
ČRo 3 – Vltava, od pondělka 3. 11., vždy v 11.30.
Hudební fórum
V pěti večerech nás Miroslav Pudlák seznámí s některými díly soudobých německých a italských skladatelů. Za pozornost bude nepochybně stát nejen tvorba nedávno zesnulého Mauricia Kagela (1931 – 18. 9. 2008), slavného hudebně-divadelního autora, ironizujícího mj. ve svých performancích soudobý kulturní provoz. Těšit se lze též na skladby jeho krajana Heinera Goebbelse (1952). Pro něj je příznačné mixování hudebních stylů, klasické hudby, jazzu, rocku ad. Týdenní „přehlídku“ doplní díla Fausta Romitelliho, Salvatora Sciarriniho a Bernarda Langa.
ČRo 3 – Vltava, od pondělka 3. 11. do pátku 7. 11., vždy od 23.15.
Vernisáž
I další ze slavných „vaňkovek“, jednoaktovka o dvou vyprahle snobských manželích a jejich poddajném příteli, nám bude prezentována v historicky unikátní zvukové podobě: v nahrávce, kterou roku 1977 pro české vysílání Rádia Svobodná Evropa režijně připravil Milan Horník, účinkují Rozina Jadrná-Pokorná jako Věra, Miroslav Patera coby její manžel Michal – a Karel Kryl v úloze „nebohého“ Bedřicha.
ČRo 3 – Vltava, ve čtvrtek 6. 11. ve 20.00.
Hořká vůně jihu
O unikátním literárním směru, španělském „tremendismu“, který v sobě zkoncentroval všechny negativní jevy poválečné španělské společnosti, bude pojednávat další vydání pravidelného Pátečního večera. Pořad, připravený
Athenou Alchazidu, Olgou Jeřábkovou a režisérem Radimem Nejedlým, nás seznámí s tvorbou dvou nejvýznamnějších představitelů daného proudu, s Carmen Laforetovou (1921–2004) a především s nositelem Nobelovy ceny za rok 1989 Camilem Josém Celou (1916–2002). Tento experimentální prozaik, básník, esejista a kritik je osobností poněkud kontroverzní: za španělské občanské války bojoval na straně generalissima Franka, s jehož režimem sympatizoval. Odhalil však zároveň jeho chmurnou stránku, odporující oficiálnímu optimismu, a některé jeho knihy byly proto zakázány. V literárním časopise, který vydával v letech 1956–79, dával prostor též opozičním tvůrcům.
ČRo 3 – Vltava, v pátek 7. 11. ve 20.00.
–mc–
společnost
Příběhy bezpráví – cesta ke svobodě
Inspiraci pro všechny, kteří uvažují o odbojových aktivitách nebo hledají svoji cestu k poznání nedávné historie, přinese výstava Příběhy bezpráví – cesta ke svobodě. Drobná součástka velkého vzdělávacího projektu Člověka v tísni, který jinak zahrnuje hlavně projekce filmů a debaty s pamětníky, bude mít podobu symbolického labyrintu materiálů o rozšiřování ilegálních letáků a časopisů, působení ozbrojených, diverzantských, převaděčských a špionážních skupin, činnosti podzemní církve, vzpourách, protestních sebevraždách, vydávání samizdatu, peticích a happeninzích.
Výstava potrvá od 31. 10. do 17. 11. pod sochou sv. Václava na Václavském náměstí v Praze.
–fp–
fp – Filip Pospíšil / jb – Jana Bohutínská / jgr – Jiří G. Růžička / jj – Jan Jílek / lb – Libuše Bělunková / mc – Miloslav Caňko / pa – Petr Andreas / pev – Petr Vaňous / pf – Petr Ferenc / ph – Petr Hamšík