Územní plán Prahy snadno a rychle?

Pokud vám před domem zaparkuje těžká technika a skupina řemeslníků začne budovat nový supermarket nebo dálnici, můžete se sice cítit zaskočeni, ale takové události ve většině případů předchází poměrně dlouhý proces, v němž je často prvním krokem změna územního plánu. Ten je základním nástrojem územního plánování, pro které jsou však nezbytné další hierarchicky uspořádané územně plánovací dokumenty. Když se určitý cíl, například vytvoření dálničního koridoru, dostane do dokumentu vyššího stupně, dokument „podřízený“ jej musí respektovat. Jednotlivé typy územně plánovacích dokumentací se liší rozsahem území, které řeší, podrobností a také procesem, ve kterém jsou připravovány a vydávány. Vrchním plánovačem je ministerstvo pro místní rozvoj, které připravuje tzv. politiku územního rozvoje, jakýsi „celostátní územní plán“. Na základě tohoto plánu si kraje tvoří své „krajské územní plány“ – tzv. zásady územního rozvoje. Pro vznik konkrétní stavby je pak nejdůležitější následný typ územně plánovací dokumentace, územní plán obce.

Pražská specifika

Platný územní plán Prahy byl schválen v roce 1999 a byl koncipován na období přibližně 10 let. Během tohoto období byl a je průběžně upravován v tzv. vlnách změn, v nichž Zastupitelstvo schvaluje jeho úpravy. V současnosti probíhá již šestá a také sedmá vlna, což v součtu představuje více než patnáct set změn schválených nebo navržených. Územní plán by přitom měl být relativně trvalým dokumentem. Rozhodně mu neprospívá, je-li neustále měněn, a nepřispívá to ani k právní jistotě občanů města. Územní plán Prahy se přitom velmi často mění na přímou objednávku investorů a developerů. Dochází tak k nekoordinovaným změnám v území a vytváří se prostor pro nejrůznější spekulativní nákupy půdy.

V květnu 2007 rozhodli pražští zastupitelé o pořízení nového územního plánu. Přijali zároveň i harmonogram jeho přípravy a rozhodli o tom, že zpracovatelem územního plánu bude Útvar rozvoje hlavního města Prahy. Útvar rozvoje města je příspěvkovou organizací hlavního města Prahy. Za zpracování územního plánu, včetně naplňování legislativních požadavků na účast veřejnosti, nejsou tedy zodpovědní nezávislí urbanisté, ale organizace přímo zřizovaná hlavním městem Prahou. Z přijatého harmonogramu vyplývá, že nový územní plán by měl být projednán do konce roku 2010, tedy tak, aby jeho konečné schválení provedli ještě stávající radní a zastupitelé. Takto pojatý harmonogram byl však odborníky z nevládních organizací, akademiky i opozičními zastupiteli označován od začátku za nereálný.

Přípravu nového pražského územního plánu komplikuje fakt, že Praha má právně vedle postavení obce také postavení kraje – vedle územního plánu (jako obec) zpracovává proto Útvar rozvoje města také Zásady územního rozvoje, obdobně jako dalších třináct krajů České republiky.

Zásady územního rozvoje mají být obecnější a mají stanovovat podmínky pro podobu „obecního“ územního plánu – logicky vzato by tedy jejich schválení mělo předcházet zahájení prací na územním plánu. Realita se však logickým předpokladům vzpírá – příprava obou těchto dokumentů probíhá v praxi současně, právě teď.

Územní plán obce se – podobně jako jeho případné změny – zpracovává v několika fázích. Nejprve musí být zpracováno zadání územního plánu. Návrh zadání územního plánu byl prvním dokumentem, ke kterému měla možnost vyjádřit se široká veřejnost (k veřejnému nahlédnutí bylo Zadání vystaveno v průběhu srpna 2007). Zastupitelstvo schválilo Zadání územního plánu v květnu 2008. Na jeho základě je momentálně zpracováván koncept územního plánu. Ten musí být podle zákona opět prezentován na veřejném projednání. Veřejné projednání Konceptu se mělo podle původního harmonogramu konat v létě 2008. Koncept však nebyl dodnes dokončen a v tuto chvíli již i odpovědní úředníci připouštějí, že naplánovaný harmonogram je neudržitelný. Až bude koncept hotov a projednán s veřejností, vyjádří se k němu také Rada a Zastupitelstvo (podle původního harmonogramu se tak mělo stát v lednu roku 2009) a začnou práce na návrhu územního plánu. Ten bude opět povinně předložen k veřejnému projednání. Podle schváleného harmonogramu přípravy měl být Návrh pražského územního plánu předložen veřejnosti v polovině roku 2010.

Kde je veřejnost

Pravděpodobnost, že připravovaný nový územní plán Prahy přijme ještě stávající zastupitelstvo, se stále jasněji blíží nule. Pozornost pražských radních a zastupitelů se tedy zatím soustředí hlavně na změny stávajícího územního plánu. Skutečnost, že jsou do něj tyto změny průběžně zapracovávány, komplikuje pochopitelně práci na územním plánu novém. Příprava těchto změn by přitom měla procházet obdobným procesem jako příprava celého územního plánu a veřejnosti by mělo být opět umožněno jednotlivé fáze přípravy připomínkovat. Aby byla celá věc ještě komplikovanější, jsou momentálně vedle již výše zmíněných „standardních“ vln změn přijímány také tzv. změny celoměstského charakteru, „změny 00“. Do tohoto balíku změn spadají i mnohé zcela zásadní úpravy, včetně přestavby významných pražských nádraží. Návrh zadání těchto celoměstských změn je momentálně zveřejněn na webových stránkách magistrátu a do 19. listopadu je možné k němu podávat připomínky. Je ale těžké říct úředníkům, kteří změny připravují, co chceme a co nechceme, když jen stěží zjistíme, co se vlastně děje. Ani k takto zásadním změnám nevede totiž město cílenou informační kampaň; materiál zveřejněný na webových stránkách je, stručně a slušně řečeno, uživatelsky velmi nepřívětivý. Většina z nás má přitom nepochybně určitou představu o tom, jaké výškové limity si přejeme uplatňovat v kterých částech města, jak chceme, aby byla řešena veřejná doprava, jaký podíl zeleně považujeme za nejvhodnější. Veřejná správa často opakuje, že ji názor veřejnosti zajímá. Proč nám potom ale možnost jeho sdělení nijak neulehčuje, právě naopak?

Utajené plány

Právní úprava přípravy a schvalování územního plánu počítá s tím, že lidem na jejich bezprostředním okolí záleží, a dává jim proto právo spoluurčovat jeho podobu. Připomínky veřejnosti nelze v žádném případě opomíjet s odkazem na jejich nedostatečnou odbornou erudici či nepatřičnost „laického“ pohledu. Jednotlivé dílčí lokality ve městě přece nejlépe znají právě ti, kteří se v nich každodenně pohybují, a právě oni mají také jasné představy o tom, jak by jejich okolí mělo vypadat. A nakonec, kdo jiný než oni pocítí důsledky případných změn nebo naopak neřešení stávajících problémů na vlastní kůži? Veřejnost má možnost vyjádřit se ke všem fázím přípravy územního plánu. Veřejná projednání a možnost připomínkovat jsou ale pouze zákonem daným minimem účasti veřejnosti. Veřejná správa má k dispozici daleko širší škálu nástrojů, jimiž může veřejnost do územního plánování zapojit – od individuálních konzultací přes tvorbu místních či tematických pracovních skupin až po realizaci sociologického výzkumu, distribuci informačních materiálů, využití médií. Nezbytnou podmínkou úspěšného zapojení veřejnosti do složitého a zdlouhavého procesu územního plánování je přitom aktivní, systematické a průběžné informování ze strany veřejné správy, a to formou a způsobem vhodným pro tu kterou skupinu obyvatel.

Jenže kolik lidí ve vašem okolí vůbec tuší, že se v Praze nový územní plán připravuje a v jaké fázi se příprava momentálně nachází? Město k přípravě tohoto zcela zásadního strategického dokumentu nevede žádnou informační kampaň. Do příslušné sekce na stránkách zpracovatele územního plánu byla poslední aktualita přidána v únoru letošního roku, o informacích do schránek nebo reklamních poutačích v metru si mohou aktivní občané nechat jen zdát. Přitom by pouhé informování mělo být jen prvním, naprosto nezbytným krokem při projednávání budoucnosti města. Zatím však zpracovatelé neučinili ani ten. Že by chyběly finanční a lidské zdroje? Vzpomeňte si, kolik úsilí a prostředků bylo věnováno na propagaci kontroverzních a z pohledu obyvatel Prahy zbytečných „projektů“, jako jsou open-card nebo kandidatura Prahy na pořádání olympiády. Dá se tedy tvrdit, že když veřejná správa v Praze potřebuje, aby o něčem Pražané věděli, dovede se o to postarat. Jen musí chtít. V případě přípravy územního plánu však zřejmě o zájem veřejnosti nestojí.

Autorka je ředitelka asociace ekologických organizací Zelený kruh.