Pondělní tělo

Krásně a cize mi zpívá tvé skleněné oko,

tvé moderní sluchadlo zesiluje mé poklony,

můj precizní ruční prefabrikát popleskává tvou tvář

z růžovho silikonu; jak jen se v podzimním slunci lesknou

naše paruky z pravých vlasů, blýská náhradní chrup, s úsměvem

synchronizujeme své kardiostimulátory;

vím, jak mužně na tebe působí má druhá brada,

jak jedinečná a krásná je naše láska, jak opravdově

jsi mne uzavřela do svého transplantovaného srdce,

vidím tě ostře svou umělohmotnou čočkou a ujišťuji tě,

že i ty jsi uvnitř mého krevního čerpadla, kde

nenápadně koná službu chlopeň z prasete.

Sice jsou tvá játra a mé plíce ještě původní

dary jedinců stejného druhu, jakýchsi břídilů, ale

do svého údu, módního umělohmotného válce

nové generace, pumpuji roztok soli tělesné teploty,

aby zůstal slušivě postavený, a i ty

máš dráždivý implantát; my oba jsme prostě

kompatibilní a mohli bychom se se svými obnovenými

vazy a klouby z titanu odvážit úžasné pozice, milovaná,

dnes večer, tuk je odsát, vrásky vypolstrovány,

doufejme že se nám do toho náhle nevmísí

ošklivé mládí ponechané

přírodě…

Z němčiny přeložila Věra Koubová.