Společně před rozpadem

Na začátku října 2009 se sešli zástupci jedenácti střešních neziskových organizací s premiérem Janem Fischerem, aby s ním projednali spolupráci mezi státem a neziskovkami v době ekonomické krize. Účastníci schůzky, kteří podle vlastních slov reprezentují více než tisíc nevládních organizací, s předsedou vlády probírali naléhavé otázky čerpání národních dotací (především pak harmonogram zveřejňování výzev k podání žádostí a jejich výsledků a výplaty prostředků), nutnost zjednodušení čerpání evropských prostředků a zlepšení fungování Rady vlády pro neziskové organizace.

„Bylo to historicky první jednání svého druhu,“ říká jedna z organizátorek setkání Marta Smolíková z organizace ProCulture. Neprobírala se však na něm v žádném případě nová témata. Na problém pozdního oznamování přidělených prostředků ze státního rozpočtu a jejich vyplácení, které každoročně přivádí na pokraj krachu stovky nevládních organizací, byla vláda upozorňována opakovaně a byl i předmětem protestů (viz článek Transformace pádem v A2 č. 3/2009). Vláda se k tomuto problému také vyjádřila 5. ledna tohoto roku schválením dokumentu nazvaného Zhodnocení koncepce podpory rozvoje neziskového sektoru, který novelizoval předchozí Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky, přijaté 3. listopadu 2008. Nový dokument doporučuje, aby byl termín podávání žádostí o dotaci stanoven na 30. září roku předcházejícího tomu, v němž může být dotace poskytnuta. Ještě před 1. lednem by pak měly státní orgány zveřejnit na internetu seznam žádostí, které nesplnily formální podmínky žádosti o dotaci. Tento posun by umožnil, aby byly peníze vypláceny „již“ v únoru či březnu, tedy o tři měsíce dříve, než je nyní obvyklé. Organizace by tak musely z vlastních zdrojů (případně půjček) pokrývat jen období dvou tří měsíců, a nikoliv stávajícího půlroku i více vlastní činnosti. Dokument také ukládá ministerstvu pro místní rozvoj zhodnotit dosavadní­ operační programy (rozdělující evropské prostředky) a navrhnout způsob, jak ulehčit jejich čerpání neziskovému sektoru.

Uložené a zapomenuté

„Vylepšení pravidel, aby umožnila dřívější vyplacení peněz, již bylo částečně schváleno,“ potvrzuje Smolíková, „jde ale o to, zda a jak jsou nová pravidla dodržována.“ O tom by měla mít přehled Rada vlády pro neziskové organizace. Ta ovšem analýzu, která by měla sledovat dodržování Zásad jednotlivými resorty, dosud zpracovává. „Tento rozbor je připravován spolu s návrhem změny Zásad  pro jednání Rady vlády pro NNO na 3. 12. Pokud  tyto materiály Rada schválí, bude obojí předloženo vládě dne 14. 12. 2009,“ uvádí Hana Frištenská, vedoucí oddělení sekretariátu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Výsledek analýzy však již naznačuje odpověď Ministerstva pro místní rozvoj, které rozděluje značnou část financí, především pak má koordinovat převod peněz z evropských fondů. „Ptala jsem se odboru veřejného financování, nikdo o tom nic neví,“ odpovídá Kateřina Jegorovová z tiskového odboru ministerstva na otázku po plnění úkolů, které ve Zhodnocení koncepce Ministerstvu pro místní rozvoj uložila vláda. A doporučuje obrátit se na Radu vlády pro neziskové organizace.

Ministerstvo práce a sociálních věcí, které rozděluje značné prostředky především organizacím poskytujícím sociální služby, si letos samo stanovilo termín podávání žádostí na 18. 10. 2009. Termín rozhodnutí o udělení dotace zatím nezveřejnilo, ale slibuje, že první splátku převede nejpozději do 31. března roku, na který je dotace poskytnuta, pokud ovšem nenastanou komplikace. Z odpovědi Ondřeje Gabriela z tiskového odboru Ministerstva školství pak vyplývá, že MŠMT poskytuje celou řadu dotací neziskovkám, přičemž termíny podávání i zveřejňování se liší podle typu projektů i odborů, které je zpracovávají. V některých případech přitom dochází ke zpoždění, jako například v Programu na podporu integrace romské komunity, který podle Gabriela nebyl vyhlášen k 30. 9., „neboť v daném termínu nebyly známy úkoly ve vztahu k integraci romské komunity vyplývající z Koncepce integrace romské komunity – dokumentu, který je v současné době předkládán vládě (…), dotační program Podpora vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy bude vyhlášen o měsíc později, neboť žadateli nejsou pouze NNO, ale i jiné právnické subjekty, které mají jiný harmonogram roční práce. Dalším důvodem je i využití výstupů mezinárodní konference Jinakost společných dějin.“ Tiskový odbor však zároveň ubezpečuje, že i v těchto případech bude „seznam žádostí, které nesplní formální podmínky pro podání žádostí (…), zveřejněn v požadovaném termínu, tj. do konce roku 2009“.

Sametový výdobytek

Jak je z odpovědí zjevné, přístupy ministerstev se značně liší, a i proto nyní plánují iniciátoři schůzky s premiérem setkat se i s jednotlivými ministry. „Sejít se s ministry nám doporučil i premiér Fischer,“ říká Marta Smolíková. „První by mělo přijít na řadu Ministerstvo pro místní rozvoj, všechny bychom ale chtěli obejít ještě během podzimu,“ dodává ředitelka organizace ProCulture.

Pro mnohé neziskové organizace je úspěch těchto jednání zvlášť v době ekonomické krize a snižování veřejných rozpočtů vysloveně existenční záležitostí. Dlouhodobě neřešené problémy získávají právě nyní mimořádnou důležitost. I přesto ale zůstává otázkou, proč nevládní organizace důrazněji netrvaly na jejich plnění již dříve a jakou mají poslední iniciativy šanci na úspěch. „Byla jsem překvapená tím, že na úrovni vlády jednání s neziskovkami v nějakém širším zastoupení dosud pořádně neprobíhala,“ říká Smolíková. „Jednotlivé organizace si řešily své problémy individuálně a celek je moc nezajímal,“ dodává. Tento individualismus přispěl i k situaci, v níž, jak po jednání prohlásil ministr pro lidská práva Michael Kocáb, „hrozí rozpad sektoru, který jsme si vydobyli sametovou revolucí. Pokud k tomu dojde, můžeme očekávat naprosto fatální dopady na společnost.“