Nesu si takhle pozvolna břich pražskou Karlovou ulicí, a tu vám ve výloze knihkupectví (naproti útulné masně s bufetem) zahlédnu jméno své oblíbené recenzentky, Elišky F. Juříkové, bohemistky, ročník 1982, která psávala (převážně do Hosta) pěkně, ostře, poučeně o nových knihách českých spisovatelů. Dokonce jsem si kdysi dovolil tehdejší redakci A2 doporučit, aby Hostu autorku přetáhla a směrovala ji, děvče slibné, k ještě kritičtějšímu psaní. Prý tenkrát odpověděla, že možná později. A teď vidím za výlohou na obálce jisté knihy, že to je jeden z pseudonymů Pavla Janouška, bohemisty, ročník 1956. Člověka, který pro Tvar vytvářel bodrého mudrlanta Aloise Burdu, mně tolik odporného, i s tou směsí nářečí. Burda, takové vemeno! A ona to je zároveň Eliška. Inu, klobouk dolů. Lidé by si měli častěji vybírat za alter ego velmi mladé dívky (třeba i jiných národností). Pozvedává to úroveň tak nějak všeho.
J. Obruč
Letošní vyhlášení vítěze jubilejního ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého vyvolalo trochu rozruch. Nejen proto, že se ho neočekávaně zúčastnili kromě bývalého prezidenta také Lou Reed a Suzanne Vega. Jan H. Vitvar (Respekt) označil nominované projekty za „překomplikované, unavené, do sebe uzavřené“, a ten vítězný, Jiřího Skály, zejména („proč s tím Skála vůbec chodí před lidi“). A dodal, že celá cena je v krizi. Následnou diskusi (www.lidovky.cz) pak Petr Fischer (Česká televize) uzavřel konstatováním, že Skála vyhrál oprávněně, „protože se zaobírá otázkou komunikace, včetně komunikace se sebou, která je, zdá se, klíčem k vyhlášené krizi Ceny Jindřicha Chalupeckého“. Sám Skála mezitím svou vítěznou instalaci na protest proti tomu, že mu ji kvůli požárním předpisům hodlali přemístit, zrušil, takže jeho fiktivní sci-fi dopis, který „lze vnímat i jako projev rozervaného bohéma“ (www.e15.cz), leží spolu s dalšími věcmi za rohem v koutě. Což se, jak jinak, „stává součástí umělcova projektu“ (doxprague.org).
L. Dolanová
Pracovat zadarmo nebo dostávat finanční ohodnocení, které ani vzdáleně neodpovídá vzdělání, praxi, kvalitě a produktivitě práce, je pro lidi z kulturní oblasti rutinní praxí. Čím dál častěji se setkávám i s těmi, kteří mají přes práci na plný úvazek vážné existenční potíže. Kolik takových zaměstnanců nebo lidí na volné noze myslí na nemoc, na stáří a další (ne)nadálé životní události a spoří na důchod, platí si pojistky – z čeho? O pozici outsidera v soutěži o hypotéku ani nemluvě. Někteří situaci řeší druhým povoláním. Jenže jak dlouho se dá bez újmy na zdraví pracovat na 1,5 až 2 úvazky? Nehledě na pocit osobní důstojnosti, na společenské ocenění, kariérní růst, motivaci a další oblíbené manažerské a „ejčárové“ položky. A bude hůř: od ledna kvůli „úspornému“ balíčku život podraží a premiér Fischer nevylučuje další růst daňového zatížení.
J. Bohutínská
Hlavní město Praha v současnosti otevřelo k připomínkám koncept nového územního plánu. S podněty se přihlásilo několik nevládních organizací i jednotlivců, kteří museli během měsíce (do 8. 12.) nastudovat složité podklady, zformulovat stanovisko a nashromáždit nejméně 200 podpisů, aby byly do připomínkového řízení vůbec zapojeny. Jak si úlohu veřejnosti magistrát doopravdy představuje, ukázal tím, že neposlal žádného radního na veřejné projednávání konceptu. A zároveň pražské zastupitelstvo projednalo změny územního plánu stávajícího. Na jednání 27. 11. zastupitelé odmítli udělit slovo přítomným občanským iniciativám a celoměstsky významné změny územního plánu včetně zástavby Trojmezí, rozšíření ďáblické skládky a výstavby nové dráhy Letiště Ruzyně nakonec posunuli do dalšího projednání. Pár opozičních zastupitelů poukázalo na to, že návrh těchto změn postrádá odůvodnění a že hlasování probíhá tak překotně, že vlastně mnozí nevědí, pro co hlasují.
F. Pospíšil
Portál české literatury (czechlit.cz) byl obrozen. Hlavně graficky. Pokud jste o něm dosud neslyšeli, nejste sami. Nicméně ho několik let provozovalo ministerstvo kultury a teď ho přesunulo pod Institut umění. Je „primárně určen k propagaci české literatury v zahraničí prostřednictvím poskytování informací“. Čím chtějí staronoví redaktoři webu zaujmout? Anotací knihy, profilem autora, ukázkou z díla, pozvánkou na autogramiádu. Teď už i anglicky. Doporučil bych jim více zapracovat na rešerších v českém a zahraničním tisku (i elektronickém), zájemce o českou literaturu by si tu pak mohl přečíst recenze, širší profily autorů nebo rozhovory. Inspirovat se lze na complete-review.com nebo rumunském blogu The Observer Translation Project. Zatím jsou texty na Portálu plné typografických chyb a o tom, že na webu se dá odkazovat, zřejmě nikdo nic neslyšel. A ta aktualizovaná grafika je taky předpotopní.
J. G. Růžička
Báječná jízda pražského výboru pro kulturu a volný čas pokračuje. Na zasedání 25. 11. výboři konečně vybrali a doporučili příjemce víceletých grantů. Ale je v tom hák. „Výbor ukládá odboru kultury a památkové péče, aby zapracoval do smluv u víceletých grantů možnost snížení víceletého grantu v návaznosti na schválený rozpočet města daného roku.“ Geniální. Dáme vám tolik peněz, ale možná ne. Dlouholeté granty byly zavedeny proto, aby umožnily vybraným kvalitním subjektům dost času na umělecký růst i na ekonomickou stabilizaci. Toto je výsměch.
K. Brávek