1. Jak na vaši nadaci dopadla krize?
2. Co je podle vás v současnosti největší obecný problém nadací u nás?
Ludvík Hlaváček
Nadace pro současné umění Praha
1. Krize postihla naši nadaci drastickým snížením výnosů z podílových fondů. Jen díky uspořeným částkám z tučnějších let zatím přežíváme a jsme schopni každoročně distribuovat alespoň minimální částky formou grantů na podporu konkrétních projektů současného výtvarného umění.
2. Současným problémem, který ztěžuje práci nadací, je především všeobecná skepse k občanským iniciativám. Toto dědictví komunismu je kupodivu současnými ekonomicky orientovanými politiky nadále živeno. Je zajímavé, že ti, kdo hlásají minimální stát, nepodporují zároveň občanské iniciativy, což by bylo logické a také je to v demokratických zemích, například ve Spojených státech, běžné. Tržní fundamentalismus, ve kterém jako by přežíval marxleninský materialismus, brání rozvoji sociálního vědomí, lidské důvěry a solidarity a z ní pak vyplývající mecenášské, sponzorské a podobné občanské a individuální iniciativy. Neoliberální politikové, stejně jako před časem marxisté, naivně redukovali veškerou starost o harmonický vývoj společnosti na formu vlastnictví výrobních prostředků. Činnost kulturních nadací ještě ztěžuje fakt, že kultura, která je ve své podstatě způsobem lidského soužití, tedy něčím zcela základním pro zdravý vývoj společnosti, je dnes chápána jako nepodstatný, trpěný přívažek, který nemá žádný vliv na růst HDP. O to více si vážím lidí, kteří si v těchto nepříznivých podmínkách zachovali sociální vědomí.
Michal Novotný
Nadace Český literární fond
1. Jsme závislí na zhodnocení vlastních finančních prostředků, což představuje zhruba 80 procent nadačních výnosů, a hluboký propad finančních trhů se všemi indexy nás samozřejmě zasáhl. Zbývající část výnosů tvoří nájemné domu, v němž Nadace sídlí, a pokud jde o dary, ty málokdy přesáhnou 5 procent celkových výnosů. Podobně jsou na tom i další nadace vzešlé z bývalých kulturních fondů. Jsme nadace odkazového typu, nepatříme k těm, jimiž každoročně protéká většina všech příjmů určených třetím osobám. Odvažuji se dokonce tvrdit, že jsme svým způsobem nadace „nepravá“, která byla k této formě existence přinucena vládním nařízením z počátku devadesátých let s tím, že Literární fond byl ruku v ruce s tím i zbaven dosavadních zdrojů.
My máme i v „dobrých“ letech starosti s vyrovnaným hospodařením, natož v době krize. Na druhé straně jsme si mohli gratulovat, že zhruba polovina prostředků je v takzvaném ostatním majetku, nikoli jako vázané prostředky v nadačním jmění. V opačném případě bychom nebyli s to dostát svému kulturnímu poslání. Takto jsme pokračovali v poskytování nadačních příspěvků ve formě grantů a stipendií v nezměněné výši. Jiná věc je samozřejmě vnitřní dluh, avšak rozhodování správní rady mezi udržením majetku ve stávající výši a nezměněnou souhrnnou sumou poskytovaných příspěvků bylo naprosto jednoduché v prospěch druhé alternativy. Až mi z reakcí členů správní rady připadalo, jak nevhodnou otázku kladu.
Problémy ovšem nekončí: rýsující se rozpočet na rok 2011 naznačuje závažné úspory i pro ministerstvo kultury. Panují vážné obavy, aby nebylo zasaženo právě živé umění. Jeden příklad za všechny: správní rada Literárního fondu usoudila, že bychom příští rok mohli po letech opět podpořit kulturní periodika. Ovšem v případě, že stát silně omezí grantování kulturních časopisů, nebo ho, nedej bože, úplně zruší, pak by naše skromné prostředky na to zdaleka nestačily, a my byli bychom nuceni od tohoto úmyslu ustoupit.
2. a) omezené možnosti vlastních aktivit, svazovaných zákonným ustanovením „správních nákladů“ i přes jisté uvolnění současnou novelou zákona
b) pro nás je tíživá téměř mizivá možnost získat pro činnost Nadace, tj. pro kulturní nadační program, podporu sponzora vzhledem k nemožnosti nabídnout protislužbu v reklamě, jako má například sport
c) ale čeho je nejvíce třeba, to je velkorysost, moudrost, štědrost, prozíravost, předvídavost, šlechetnost, pokora, nezištnost, věrohodnost, spolehlivost budoucích donátorů.
Táňa Hlavatá
Nadace VIA
1. Zatím ne příliš, naši stávající firemní dárci pokračují ve spolupráci, pouze jeden snížil svůj grant na program vedený nadací. Podařilo se nám udržet náš grantový rozpočet na úrovni předchozích let a rozdělit téměř 15 milionů korun na projekty, které rozvíjejí komunitní život českých měst a obcí, posilují životaschopnost neziskových organizací či pomáhají obnovit bohatou tradici dárcovství a dobročinnosti v Čechách i na Moravě. Horší časy teprve očekáváme, loni byly dopady krize ještě v začátcích. Je však mnohem těžší získat nové firemní dárce.U individuálních dárců jsme změny nezaznamenali.
2. Malá nadační jmění, nízké a nevyzpytatelné výnosy z nadačního jmění. Práce se správní radou – členové SR často nechápou svou roli a odpovědnost. Nedůvěra veřejnosti vůči nadacím a nepochopení jejich smyslu jako účelového sdružení majetku, který kvalifikovaně přerozdělují třetím osobám jako granty.
Vladislav Sobol
mluvčí Nadace OKD
1. Nadace OKD má stabilní finanční zázemí, zejména díky svému zřizovateli, těžební společnosti OKD. Představenstvo OKD rozhodlo, že firma každoročně věnuje nadaci jedno procento ze svého zisku před zdaněním. V době krize se snížily výdaje na komerční sponzoring, ale jedno procento pro Nadaci OKD zůstalo zachováno. Navíc jsme jako dárce získali další významné severomoravské firmy a společnost New World Resources, matku OKD.
Důležité bylo také rozhodnutí, že loňský dar od OKD, který byl díky mimořádnému zisku v roce 2008 přes 120 milionů korun, nerozdělíme najednou, ale využijeme jej k zajištění finanční stability v dalších letech. Díky tomu můžeme každoročně rozdělit neziskovým organizacím částku v řádech desítek milionů korun. Zhruba 80 procent financí přitom jde na projekty realizované v severomoravském regionu, který byl krizí citelně zasažen a mnohé neziskovky mají problémy své potřebné projekty ufinancovat. Aktuálně proto podporujeme především zdravotní, humanitární a sociální organizace, které zajišťují nejpotřebnější služby pro seniory, nemocné lidi nebo děti.
2. Obecných problémů je stále hodně, na většině z nich se ale průběžně pracuje a například legislativa, která nebyla nadacím a neziskovému sektoru příliš nakloněna, se postupně zlepšuje. Další problém je zároveň předností – nadací a nadačních fondů je v České republice opravdu dost, podle některých názorů až příliš. Kvůli tomu je podpora mnohdy roztříštěná, a také režijní náklady mnoha malých organizací jsou samozřejmě vyšší, než kdyby činnost zajišťovalo méně větších subjektů. Na druhé straně je to výrazem svobodných možností, které u nás občanská společnost má.
Michal Veselý
ředitel rozvoje Nadace Partnerství
1. Hospodářská recese postihla celý neziskový sektor. V Nadaci Partnerství se to projevilo zejména strukturální změnou zdrojů financování. Na jedné straně došlo k poklesu darů od firemních partnerů, na druhé straně se ale zvýšil počet firem, se kterými spolupracujeme, což koresponduje s větším významem, který je přikládán „společenské odpovědnosti firem“. Některé programové aktivity nadace se nám daří pokrývat také díky disponibilním zdrojům z fondů EU.
2. Pojetí nadačního zákona je stále, i přes dílčí novelizace, velmi striktní a do značné míry omezuje nadacím prostor, jak si na svou hlavní činnost vydělat. Obdobně konstrukce daňové legislativy není pro neziskové organizace příznivá. Účetní rozdělení na hlavní a hospodářskou činnost vede ke zdvojnásobení nároků na účetní i k daňově nevýhodným situacím. Stává se tak pravdivým rčení, že „nejlepší neziskovka je společnost s ručením omezeným“. Velmi by v této situaci pomohla ratifikace zákona o veřejné prospěšnosti.
Robert Basch
Nadace OSF Praha
1. Dopady krize na Nadaci OSF Praha nebyly naštěstí nijak strašlivé, a to zejména díky tomu, že nejsme závislí na podpoře ze strany státu či firem. Naopak, George Soros, který naši nadace zejména podporuje, vytvořil zcela nový Fond ve výši 100 miliónů USD pro celkem 28 zemí, jehož cílem bylo podporovat projekty eliminující dopady hospodářské a finanční krize. Ale krize se projevila na výnosech z nadačního jmění, které byly v roce 2008 nulové. V roce 2009 se však výsledky zlepšily.
2. Málokterá nadace si uvědomuje důležitost budování nadačního jmění, resp. se snaží budovat nadační jmění, jako hlavní nezávislý finanční zdroj. A je to jistě dáno i tím, že právě do nadačního jmění se v našem prostředí získávají prostředky velmi obtížně.