Najdi Holgera Dána

Debutující dánská básnířka korejského původu Maja Lee Langvadová v nelítostně intimním dialogu se svými matkami a s byrokratickým jazykem humánní západní společnosti ohledává klišé o štastné adopci. Nejen té mezikontinentální.

 

krev není voda

inkoust není voda

mléko není voda

podmáslí není voda

 

Oddíl B

20 otázek pro mou biologickou matku

 

1. Jak často na mě myslíš?

a. Denně?

b. Zřídka?

c. Nikdy?

 

2. Litovala jsi někdy, že jsi mě poskytla k adopci?

 

3. Pokud se jednoho dne rozhodnu, že tě vyhledám:

a. Doufáš, že ještě budeš naživu?

b. Doufáš, že už budeš mrtvá?

 

4. Je podle tebe důležité znát svůj biologický původ? A pokud ano: proč?

 

5. Pomyslela jsi někdy na to, že mě vyhledáš?

 

6. V případě, že budu pít příliš, vážně onemocním, prohraji všechny peníze nebo se z nějakého jiného důvodu ocitnu v obtížné životní situaci: budeš se přesto se mnou chtít setkat?

 

7. A pokud ano: budeš se cítit povinována mi pomoci?

 

8. Považuješ mě za své dítě?

 

9. V případě, že já tě za svou matku nepovažuji:

a. Budeš zklamaná?

b. Uleví se ti?

 

10. Máš nějaká očekávání ohledně našeho shledání? Pokud ano, jaká?

 

11. Dokážeš si představit, že se setkáme prostřednictvím dopisu nebo e-mailu a že zůstane při tom?

 

12. Doufáš, že se ti podobám, nebo že se ti nepodobám (po fyzické i povahové stránce)?

 

13. Považuješ mě za Korejku, protože mám v žilách korejskou krev? A pokud ano: máš tedy za to, že jsem se doposud zdržovala v cizině?

 

14. Jaké národnosti podle tebe jsem:

a. Dánské?

b. Korejské?

c. Dánské i korejské?

d. Ani dánské, ani korejské?

 

15. Máš za to, že jsi mě zradila, nebo naopak zastáváš názor, že jsi mě nezradila, když jsi mě poskytla k adopci?

 

16. Pokud cítíš vinu, že jsi mě poskytla k adopci: můžeš si odpustit, nebo je tvá vina neodpustitelná?

 

17. Proč jsi mě poskytla k adopci?

a. Z ekonomických důvodů?

b. Ze sociálních důvodů?

c. Z osobních důvodů?

(Odpověď pokud možno rozvést.)

 

18. V případě, že jsi chudá: očekáváš ode mě při obnovení kontaktu finanční pomoc?

 

19. Pokud máš za to, že jsi mé adoptivní matce něco dlužna: umíš si představit, že vůbec někdy budete mít rovnocenný vztah?

 

20. Chtěla by ses s mou adoptivní matkou setkat?

 

 

vlastní krev

vlastní inkoust

vlastní mléko

vlastní podmáslí

 

 

 

Dán jako poleno

Dán jako fošna

Dán jako lať

Dán jako špalek

 

 

 

 

Oddíl B

20 otázek pro mou adoptivní matku

 

 

1. Proč ses rozhodla pro adopci:

a. Protože jsi nemohla otěhotnět?

b. Protože jsi nechtěla otěhotnět?

c. Protože jsi chtěla udělat dobrý skutek?

d. Protože jsi nechtěla riskovat předání vlastních genů s ohledem na vzhled, charakterové vlastnosti, dědičné choroby nebo něco jiného?

e. Protože ti to připadalo exotické?

f. Jiné důvody?

 

2. Pokud si myslíš, že jsi adopcí dítěte udělala dobrý skutek: proč ses nerozhodla pro skutek, který by prospěl více lidem?

 

3. Litovala jsi někdy, že jsi adoptovala?

 

4. Předpokládejme, že jsi místo adopce otěhotněla buďto souloží nebo pomocí umělého oplodnění: přála by sis v tom případě, aby dítě, které čekáš, jsem byla já, nebo by tvé těhotenství naopak vylučovalo, abych dítě, které čekáš, byla právě já?

 

5. Pokud otěhotnět nemůžeš: považuješ to za svou osobní slabinu?

 

6. Ranilo by tě, kdybych říkala, že jsi „moje adoptivní máma“ místo „moje máma“? A pokud ano: stydíš se za to, že jsi adoptivní matka?

 

7. Jsi mé biologické matce vděčná, nebo zastáváš názor, že má biologická matka má být vděčná tobě, anebo je vděk vzájemný?

 

8. Chtěla by ses s mou biologickou matkou setkat?

 

9. Považuješ mě za své biologické dítě? A pokud ano: přikládáš vztahu mezi dvěma lidmi, kteří jsou biologicky příbuzní, hodnotu samu o sobě, když mě považuješ za své biologické dítě?

 

10. Kolik matek podle tvého mínění mám:

a. Jednu?

b. Dvě?

 

11. Pokud považuješ za samozřejmé, že nevyhledám svou biologickou matku: budeš považovat za zradu, když ji přesto vyhledám? A pokud ano: neměla bych ji z tohoto důvodu vyhledat, nebo bys ty neměla brát za samozřejmé, že ji nevyhledám, anebo je pocit zrady nevyhnutelný?

 

12. Přála by sis, abych měla stejné fyzické rysy jako ty, nebo pociťuješ úlevu, že tomu tak není?

 

13. Považuješ mě za bílou?

 

14. Jaké národnosti podle tebe jsem:

a. Dánské?

b. Korejské?

c. Dánské i korejské?

d. Ani dánské, ani korejské?

 

15. Považuješ fakt, že jsme my dvě byly svedeny dohromady, za náhodu, nebo si myslíš, že nás dohromady svedl osud?

 

16. Jsem podle tvého názoru chtěné dítě? A pokud ano: měla bych za to být vděčná?, a pokud ano, komu bych za to měla být vděčná?

 

17. Může dítě, které po porodu matka nechce, vůbec být chtěné?

 

18. V případě, že se rozhodnu navštívit svou biologickou matku:

a. Přeješ si vědět o mém rozhodnutí?

b. Nepřeješ si vědět o mém rozhodnutí?

 

19. Je podle tebe důležité znát svůj biologický původ? A pokud ano: proč?

 

20. Nahání ti myšlenka, že se jednoho dne možná rozhodnu vyhledat svou biologickou matku, strach, že mě ztratíš? A pokud ano: převyšuje tvá obava, že mě ztratíš tímto způsobem, tvou obavu z toho, že mě ztratíš při dopravní nehodě, při pádu letadla, přírodní katastrofě, teroristickém útoku atd.?

 

 

černá ovce rodiny

černý kůň rodiny

černé prase rodiny

černý pes rodiny

 

 

 

 

Oddíl C

20 otázek pro mě samotnou

 

1. Jaké národnosti podle tebe jsi:

a. Dánské?

b. Korejské?

c. Dánské i korejské?

d. Ani dánské, ani korejské?

 

2. Přála by sis, aby tě adoptovali do jiné země? A pokud ano: do které?

 

3. Když zažíváš rasismus: připadáš si korejštěji než jindy?

 

4. Přeješ si, aby se tvá biologická matka a tvá adoptivní matka setkaly?

 

5. Dokážeš si představit, že vyhledáš svou biologickou matku a nebudeš mít špatné svědomí vůči své adoptivní matce?

 

6. Považuješ za přednost, nebo za nevýhodu, že máš dvě matky? A pokud si myslíš, že nemáš dvě matky, nýbrž jen jednu: je pak tvou matkou tvá biologická, nebo tvá adoptivní matka?

 

7. Jsi téhož názoru, když někdo o tvé biologické matce hovoří jako o „tvé opravdové matce“?

 

8. Přála by sis, abys měla stejné fyzické rysy jako tvá adoptivní matka, nebo pociťuješ úlevu, že tomu tak není?

 

9. Považuješ se za bílou? A pokud ano: myslíš, že jde o přednost, nebo o nevýhodu?

 

10. Přála by sis, aby tě neadoptovala tvá adoptivní matka?

 

11. Považuješ sebe samu za chtěné dítě?

 

12. Chceš vyhledat svou biologickou matku? A pokud ano:

a. Ze zvědavosti, abys zjistila, jestli se jí podobáš (po fyzické i povahové stránce)?

b. Z obavy před dědičnými chorobami?

c. Protože si myslíš, že je důležité znát svůj biologický původ?

d. Protože chceš zjistit důvod, proč tě poskytli k adopci?

e. Protože ji chceš ujistit, že se ti daří dobře?

f. Kvůli myšlence, že může umřít, aniž se s ní setkáš?

g. Kvůli vztahu ke své adoptivní matce?

h. Kvůli potřebě být milována?

i. Kvůli potřebě být milována právě jí?

j. Z jiného důvodu?

(Možno podtrhnout více než jednu odpověď.)

 

13. Pokud vyhledáš svou biologickou matku v očekávání, že s ní navážeš trvalý vztah, ukáže se však, že ona tvá očekávání nemůže naplnit: budeš si přát, abys ji nebyla nevyhledala?

 

14. Umíš si představit, že ti tvá biologická matka nebude sympatická?

 

15. Myslíš, že máš právo znát svou biologickou matku? A pokud ano: dokonce i v případě, že jí slíbili, že zůstane v anonymitě, když tě poskytovala k adopci?

 

16. Jsi toho názoru, že tě tvá biologická matka zradila, nebo si myslíš, že tě naopak nezradila, když tě poskytla k adopci?

 

17. Jak často si přeješ, abys nebyla poskytnuta k adopci:

a. Denně?

b. Zřídka?

c. Nikdy?

 

18. Pociťuješ sebelítost, protože jsi adoptovaná?

 

19. Znáš jiné adoptované lidi? A pokud ano: máš pocit, že jsi s nimi spjatá, protože jsou adoptovaní?

 

20. Dokážeš si představit, že sama adoptuješ dítě?

volání krve

volání inkoustu

volání mléka

volání podmáslí

 

 

1. Jde podle vašeho názoru o rasismus, když jedno dítě říká jinému „černá huba“:

a. Pokud je prvně zmiňované dítě tmavé pleti?

b. Pokud je posledně zmiňované dítě tmavé pleti?

c. Pokud jsou obě děti tmavé pleti?

d. Pokud ani jedno z dětí není tmavé pleti?

 

2. Může dítě podle vašeho mínění být rasista?

 

 

Toto je Zákon Dánů:

 

1. Nebudeš si myslet, že jsi Dán, protože

ses v Dánsku narodil.

2. Nebudeš si myslet, že jsi Dán, protože mluvíš plynně dánsky.

3. Nebudeš si myslet, že jsi Dán, protože jsi dánský občan.

4. Nebudeš si myslet, že jsi Dán, protože bydlíš v Dánsku.

5. Nebudeš si myslet, že jsi Dán, protože respektuješ dánské zákony.

6. Nebudeš si myslet, že jsi Dán, protože si to myslí tvoji prarodiče.

7. Nebudeš si myslet, že jsi Dán, protože vztyčuješ dánskou vlajku na své zahradě.

8. Nebudeš si myslet, že jsi Dán, protože někomu říkáš imigrant.

9. Nebudeš si myslet, že jsi Dán, protože chceš zemřít v Dánsku.

10. Nebudeš si myslet, že jsi Dán, protože si připadáš jako Dán.

Chceme ukončit diskriminaci Holgera Dána. Holger Dán je denně diskriminován ve své vlastní zemi. Zatímco Holger Dán si musí nechat líbit, že po léta nemá byt nebo že je dlouhé roky na čekací listině na nový a lepší byt, Holger Nedán pořadník přeskočí. Na to má Holger Nedán právo, přitom pro Holgera Dána žádné takové právo neplatí. Je nefér, že Holger Dán je takto vystaven nerovnému zacházení, a neprospívá to ani Holgeru Dánovi, ani Holgeru Nedánovi. Holger Nedán se přestěhuje do domu, kde všichni vědí, jak Holger Nedán přeskočil všechny fronty na byt a veškerou slušnost. To je nutně špatný začátek toho, co původně měla být úspěšná integrace.

Zkušenost navíc ukazuje, že Holger Dán se urychleně z domu stěhuje pryč, jakmile se do něj nastěhuje Holger Nedán, a po čase převezme Holger Nedán celý dům.

Přejeme si v Dánsku opět znormalizovat poměry. Budeme bránit práva Holgera Dána na svou vlastní zem. Dánsko je země Holgera Dána a nepatří jen tak ledaskomu. Čím více zákonných zásahů, které zvýhodňují Holgera Nedána na úkor Holgera Dána, tím větší bude rozhořčení Holgera Dána. Nadešel čas, aby v Dánsku zavanul čerstvý vítr.

(Text vychází z programového prohlášení „Budoucnost Dánska – tvá země, tvá volba…“ poslanecké skupiny Dánské lidové strany z května 2001.)

 

 

Zavedli jsme pro Holgera Nedána systém balíků s jídlem. Každý čtrnáctý den dostává Holger Nedán balík s potravinami a jinými nezbytnostmi. Zato Holger Nedán nedostává žádnou formu finanční podpory. Ačkoli prakticky nemůžeme Holgera Nedána donutit, aby odjel domů, pokoušíme se Holgera Nedána dotlačit, aby Dánsko opustil tím, že jsme pro něj zavedli systém balíků s jídlem. Je důležité směrem k Holgeru Nedánovi vyslat jasný signál, že jediné východisko je cesta domů. Nebudeme Holgeru Nedánovi zpříjemňovat život. Naopak peněženka Holgera Nedána musí pocítit, že mu byl zamítnut azyl, on však odmítá odjet domů. Abychom zabránili tomu, že se tato situace odrazí na dětech Holgera Nedána, připravili jsme doplňující dětský balíček. V dětském balíčku je např. další ovoce pro děti Holgera Nedána.

Čistě právně můžeme Holgera Nedána udržovat na balíčcích s jídlem po léta. Jediný způsob, jak Holgera Nedána z tohoto systému vymanit, je jeho souhlas s dobrovolnou deportací domů. Pokud se po osmnácti měsících ukáže, že deportace domů možná není, může Holger Nedán zažádat o dočasné povolení k pobytu. Ovšem pro udělení dočasného povolení k pobytu je předpokladem, že Holger Nedán s námi po celou dobu spolupracoval na umožnění deportace domů. Pokud Holger Nedán neprojevil dostatečnou ochotu ke spolupráci, pak pravidlo osmnácti měsíců neplatí.

(Text vychází z článku „Je třeba Iráčany donutit k cestě domů“, otištěného v deníku Information dne 4. května 2004, a z článku „Ministr Bertel Haarder odmítá kritiku azylové politiky“, Information 9. července 2004.)

 

Z dánského originálu Find Holger Danske (Borgens Forlag 2006) přeložila Helena Březinová.

Chtěné děti

Helena Březinová

 

Titul debutové sbírky konceptuálních básní Maji Lee Langvadové (nar. 1980) Find Holger Danske se nedánskému publiku těžko vysvětluje. Doslovný překlad zní Najdi Holgera Dána a rodilý mluvčí v něm rozpozná jednak bájného národního hrdinu jménem Holger Danske, který přispěchá dánskému národu na pomoc, až mu bude nejhůř, každému Dánovi ale název bude konotovat i dětské knížky, na jejichž stranách čtenář hledá v lidských mraveništích panáčka jménem Holger v čapce a v červenobílém pruhovaném tričku. Série se dánsky jmenuje Najdi Holgera, nic dánského na ní ovšem není – jde o překlad slavné britské série Where’s Wally? výtvarníka Martina Handforda.

Ani Maja Lee Langvadová nemá dánský původ. Narodila se v Soulu a jako novorozence ji v roce 1980 adoptovali dánští rodiče. První části útlé sbírky proto dominují dotazníky adresované všem třem ženám existenciálně dotčeným adopcí novorozence, kterému se v Dánsku dostalo jméno Maja. Jde o nemilosrdnou autovivisekci a ta může, jak známo, vést až k úmrtí pokusného jedince, ale z Langvadové sebepitvání je naštěstí patrný ironický nadhled. Její otázky přesto bolí. Třeba když se ptá po významu sousloví „chtěné dítě“, které je, jak se čtenář může přesvědčit, v podobě razítka otištěno na jejím autentickém formuláři o adopci. V jednom rozhovoru Langvadová zmiňuje, že ji toto klišé z oblibou tradovaného příběhu o šťastné adopci popouzí, protože výraz popírá fakt, že dítě je také bytost biologická.

V dalších částech se autorka od osobní zkušenosti přesouvá dál a pouští se do ohledávání identity a etnicity člověka, ale také rasismu zakořeněného v každé společnosti. Například tu parafrázuje ve Skandinávii veleslavné desatero známé pod názvem Zákon Jante ze Sandemoseho románu Uprchlík kříží svou stopu (En flyktning krysser sitt spor, 1933, česky Argo 2008 v překladu Jarky Vrbové). Zákon Jante v kostce vystihuje energii maloměsta, které každého stahuje ke dnu jako bažina a jehož první zákon zní: „Nebudeš si myslet, že jsi někdo.“ Jinde zase Langvadová ze slangového slovníku z nakladatelství Politiken jen jako ready made přepisuje řadu složenin, v nichž figuruje slovo „negr“. Třeba výraz „negerskej zadek“ je tu ilustrován na idiomech „tma jak v negerským zadku“, což dle slovníku znamená „velká tma“, a „teplo jak v negerským zadku“, což prý znamená „velké teplo“.

Poslední část sbírky je věnována negativnímu postoji dánské společnosti vůči přistěhovalcům a azylantům. Langvadová si i tady pohrává s jazykem, parafrázuje novinové články i třeba program nacionalistické Dánské lidové strany a dokládá, že se o azylantech v diskursu politiků poručnicky hovoří jako o zlobivých dětech. Připomíná i to, že ačkoli se národovci dánstvím ohánějí, seč jim síly stačí, podstatu této veličiny definovat nelze. V mávání červenobílou vlajkou spočívá sotva, jeho kvintesencí není ani dánská slanina nebo jahodová kaše se šlehačkou. A co si počít se samotnou Majou Lee Langvadovou? Dívkou narozenou v Soulu, která ve své hře s dánštinou suverénně odhaluje myšlenkové stereotypy? Je Dánka? Je Korejka? Její sbírka každopádně klade jen otázky, odpovědi nenabízí. I proto jsou texty tak silné – nutí čtenáře, ať si Holgera Dána hledá sám.

P. S.: Autorka se ve svých dvaceti letech vydala do Jižní Koreje hledat své kořeny. V současné době údajně pracuje na knize o mezinárodních adopcích.