Na sklonku loňského roku mohl módní svět oči nechat na modelkách kráčejících po molu v botách na extrémně vysokých podpatcích, které pro sezonu jaro/léto 2010 navrhl Alexander McQueen. Neuběhly ani tři měsíce, a internet pohltila zpráva: Alexander McQueen, čtyřicetiletá britská návrhářská hvězda označovaná za jednoho z nejtalentovanějších návrhářů své generace, je po smrti. Jeho móda byla vzrušující a teatrální. Za směs designu, technologií a performance označila jeho módní přehlídky Alexandra Shulman z Vogue. „Vyvoláním silných emocí získám víc než jednou reklamní kampaní,“ říkal prý Alexander McQueen. Zapamatujme si to.
J. Bohutínská
Namísto Noci s Andělem dávají na ČT 2 každou druhou sobotní noc Hotel Insomnia. Po jedenácti letech už se podivný smích a věčné kamarádské žvanění Pavla Anděla trochu ohrálo, a tak jsem změnu uvítala. Po třech dílech Hotelu ale přichází zklamání. V podání Jiřího Havelky z divadelně-improvizační party Vosto5 a Tomáše Bambuška alias Berty se večer podivně zvrhává do divadelních scének, které jsou čas od času i vtipné, ale obvykle nedávají smysl a spíš ruší. Pořad má na rozdíl od tříhodinového Anděla jen něco přes hodinu, a tak není moc prostoru pro hosty ani pro hudbu. Většinu ho zabírají podivně natahované divadelní skeče a témata typu pirátství či umělecké ceny se smrskávají na opakování poměrně známých faktů a dvou tří otázek pro hosty (někdy pozvané podivně, například umělecké ceny komentoval Josef Bolf, který cenu nikdy nedostal, a Radim Špaček, který za své Rychlé pohyby očí kdysi dostal anticenu Plyšového lva – ani jeden k tématu neřekl v podstatě nic zajímavého). Škoda, že pod pojmem originalita si tvůrci Hotelu představují šaškárny na úkor lépe připravené dramaturgie, kde by byl čas hosty lépe vybrat i představit a pustit víc jinak zajímavě vybrané hudby (WWW, MIDI LIDI apod.).
K. Boháčková
Před čtyřmi lety propukl velký mezinárodní skandál, když se zjistilo, že bezpečnostní složky USA bez vědomí příslušných evropských orgánů kradou data o mezinárodních platbách ze sdružení SWIFT. Údaje o jednotlivých transakcích prý sloužily k boji proti terorismu. Praxi získávání údajů se pak americké úřady i představitelé EU snažili nějakým způsobem legalizovat. Přechodná dohoda SWIFT, kterou ministři zemí EU podepsali loni v listopadu, vstoupila v platnost letos 1. února, a to na devět měsíců. Měla umožnit Spojeným státům nahlížet do evropských záznamů o bankovních převodech. Nerespektovala však požadavky obsažené v usnesení poslanců Evropského parlamentu ze září 2009. Evropští poslanci si to nenechali líbit, využili posílení své role obsažené v Lisabonské smlouvě a na začátku února dohodu odmítli. Mýlil by se však ten, kdo by si myslel, že tím slídění v datech zabránili. Spojené státy totiž zřejmě mohou bankovní data i nadále získat na základě bilaterálních dohod s jednotlivými zeměmi Evropské unie. Hle, evropská parlamentní demokracie v praxi.
F. Pospíšil
V létě málem ze svévole nového ředitele České filharmonie (ČF) Vladimíra Darjanina skončil ředitel Galerie Rudolfinum. Nyní, zdá se, je v troskách i cyklus popularizačních koncertů „Čtyři kroky do nového světa“, v němž studentský orchestr pod patronací ČF seznamoval publikum s vybranými díly hudební historie. ČF vydala prohlášení, že koncert letošního ročníku „je zrušen z důvodu odstoupení interpretů“ a že „Česká filharmonie rozhodnutí interpretů respektuje“. Nic divného, kdyby se dotčení interpreti nezačali ozývat, že tak to vůbec není. Petr Kadlec (muzikolog a lektor ČF) a Marko Ivanović (dirigent) napsali dopis, ve kterém objasňují celé pozadí kauzy. Cyklus připravoval po organizační stránce P. Kadlec, kterého však nový ředitel bez udání důvodu vyhodil. Když dirigent opakoval vedení ČF, že uprostřed sezony nejde bez Petra Kadlece koncerty uskutečnit, nikdo na to nereagoval. Vedení ČF si uvědomilo problém, až když bylo pozdě, a raději koncert zrušilo. Jednodušší než přiznat chybu bylo napsat, že za to mohou interpreti. Stojí za to ocitovat celý e-mail, který ředitel Darjanin poslal dotyčným: „Drahý pane, Píší Vám po prve a také naposledy. Zkuste přemýšlet o tom jaké je asi Vaše současné postavení v tomto světě. Přečtete si něco o výrazech jako je etika, skromnost, sebestřednost, nevychovanost pak možná Vám mnohé pochopíte. Do té doby Vás žádám aby jste mně ani moje spolupracovníky neobtěžoval. Vl. Darjanin“. Možná by bylo dobré zamyslet se spíše nad etikou, skromností, sebestředností a nevychovaností pana ředitele.
J. Vávra
Český svět filmových festivalů si potrpí na různá překvapení. Zřejmě aby jejich fandové byli stále ve střehu a nenudili se. A tak loni v létě začal v Písku svou pouť festival Nad řekou, letos v březnu nás v Brně čeká další pod názvem Cinema Mundi. A proč ne. Horší je pak ale vydržet a být stále inspirativní. Asi proto nemá být nic neobvyklého, že devátý ročník úspěšného festivalu o animovaných filmech Anifest už neuvidíme v květnu v malebné Třeboni, ale v Teplicích. Nu což, lázně jako lázně, jih jako sever, malé nebo velké město. Tma v sále je přece všude stejná. Organizátoři chtěli mít pro diváky lepší technické zázemí. Vedení Třeboně prý nedostalo šanci jim vyhovět a vidí v tom předvolební tahy ČSSD proti ODS. Bůh suď! Jen si už jako dlouholetý milovník filmů nějak nedovedu přestavit, že by se například festival Brněnská šestnáctka začal promítat v metropoli. Ale třeba Teplice také získají své příznivce. Já ovšem staromilně zůstávám v duchu v Třeboni…
M. Patrik